II. volební období | 4. zasedání |
Při projednávání mezinárodní
úmluvy o přepravě cestujících,
zavazadel a zboží, podepsané dne 23. října
1924 v Bernu, ujal se zástupce Čsl. republiky iniciativy
a podařilo se mu přesvědčiti zástupce
většiny ostatních států o potřebě,
aby tuzemské právo přepravní bylo
přizpůsobeno nejen právu mezinárodnímu,
nýbrž aby také tuzemské právo
přepravní v jednotlivých státech bylo
pokud možno stejné a ta pro zjednodušení
přepravních modalit při přechodu hranic.
Ministerstvo železnic republiky Československé
sledujíc tuto zásadu vypracovalo na základě
schválené mezinárodní úmluvy
osnovu nového Československého železničního
řádu. Tento nový železniční
přepravní řád byl vybudován
jak ve farmě tak ve věci v úplné shodě
s novými mezinárodními úmluvami
a přizpůsoben, pokud to bylo možno, i tuzemskému
právu přepravnímu sousedních států,
se kterými je náš styk nejživější.
Tento tuzemský železniční přepravní
řád má býti současně
s novými mezinárodními úmluvami vyhlášen
ve Sbírce zák. a nař. vlády Čsl.
republiky zároveň se zmocňovacím zákonem,
kterým bude vláda zmocněna přizpůsobiti
přepravní řád mezinárodním
úmluvám i v těch ustanoveních, kde
mezinárodní úmluvy nesouhlasí s kogentními
ustanoveními našeho všeobec. obchodního
zákoníka.
Výbor dopravní jednal ve své schůzi
dne 24. června 1927 o usnesení senátu Národního
shromáždění rep. Československé
a unesl se doporučiti tato usnesení beze změny
poslanecké sněmovně ku schválení.
Ze dne ……………………………………
(1) Mezinárodní úmluva o přepravě
zboží po železnicích (M. Ú. Z.)
a Mezinárodní úmluva o přepravě
cestujících a zavazadel po železnicích
(M. Ú. C.), jež byly sjednány v Bernu a podepsány
dne 23. října 1924, nabývají vyhlášením
ve Sbírce zákonů a nařízení
moci zákona.
(2) Vládě se ukládá, aby nařízením
opatřila, čeho je třeba ku provedení
těchto mezinárodních úmluv, zejména
pokud jde o vyhlašování počátku
a konce jejich účinnosti ve styku s jednotlivými
státy.
(1) Zásady mezinárodních úmluv uvedených
v platnost podle §u 1 budou platiti též pro vnitrozemskou
přepravu železniční, pokud budou pojaty
do železničního řádu přepravního,
a to i pro takové druhy zásilek, o nichž mezinárodní
úmluvy výslovně nejednají.
(2) Železniční řád přepravní
upravující přepravu vnitrozemskou vydá
vláda nařízením, které může
též upraviti se všeobecnou závazností
poměry, pro které zákonný předpis
má ustanovení jen podpůrná.
Vládním nařízením budou upraveny
také všeobecné podmínky platnosti tarifů
železnicemi vydávaných, zejména tarifních
slev železnicemi poskytovaných, a podle potřeby
určena maximální výše tarifních
sazeb a poplatků.
Zákon ze dne 27. října 1892, č. 187
ř. z., zák: čl. XXV/1892, zákon ze
dne 15. července 1877, č. 64 ř. z., a zákon
ze dne 25. května 1890, č. 89 ř. z., jakož
i jiné předpisy odporující tomuto
zákonu pozbývají platnosti, jakmile vejde
v účinnost nová úprava podle tohoto
zákona.
Zákon nabývá účinnosti dnem
vyhlášení; provede jej ministr železnic
a to, pokud jde o, § 1 v dohodě s ministrem věcí
zahraničních, pokud jde o § 2 v dohodě
s ministrem spravedlnosti, a pokud jde o § 3 v dohodě
s ministry průmyslu, obchodu a živností a zemědělství.