Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Celková situace obchodní vyvíjela se na světovém trhu pro státní, báňské a hutnické závody od roku 1923 nepříznivě. Ceny olova a stříbra doznaly v posledním roce značného poklesu. Též na trhu radia jeví se trvalý pokles ceny. Pokud se týče trhu železa, jest tento též ve znamení poklesu, avšak čilejší obchod v II. polovici roku 1926 vynahradil alespoň z části úbytek z I. polovice roku 1926. Ceny železa doznaly již dříve značného poklesu následkem velice ostré soutěže na světovém trhu tak, že se někdy pohybují pod cenou předválečnou. Následek toho byl, že podniky železo vyrábějící se hleděly sdružiti. Též státní železárny a ocelárny na Slovensku přistoupily k takto vzniklé mezinárodní jednotě pro surovou ocel, chtějíce čeliti nebezpečné konkurenci. Cena nafty klesá a i na trhu uhelném setkává se státní podnikání s ostrou konkurencí dolů soukromých, jež nejsou dosti zaměstnány.

Přes nepříznivou situaci na trhu báňských a huních produktů zlepšuje se celkový hospodářský stav státních báňských a hutnických podniků neustále, hlavně zdokonalováním provozních zařízení a i celých výrobních method. Též pro rok příští lze očekávati zlepšení bilančního výsledku státních báňských a hutních podniků, jestliže hospodářské poměry se nezmění.

Nelze zapomenouti, že státní báňské a hutnické závody převzaly zařízení, zvláště na Slovensku, ve stavu nevýslovně zaostalém a po převratu bylo nutno závody s velkým nákladem z části znovu vybudovati.

Zatížení investicemi při špatné hospodářské situaci projevuje se nyní ve značných odpisech, které činí přes 18,7 mil. Kč. Úroky z investic, které platí podniky státní, činí přes 13,1 mil. Kč. Státní báňské a hutnické závody ulehčují státní pokladně vyplácením pensí a zaopatřovacích požitků na účet provozní částkou více než 8,7 mil. Kč. Státní doly a hutě platí mimo to mimořádné dobrovolné příspěvky hornickým provisionistům, ačkoliv vyhovují plně zákonné povinnosti, platíce příspěvky do hornických zaopatřovacích ústavů, vyměřené zákonem podnikateli. Tyto mimořádné příspěvky, které činily dříve přes 21 mil. Kč přesto, že byly sníženy na částku 7 mil. Kč ročně, jsou značným zatížením závodů, které jde na vrub čistého zisku. Značný jest i výnos na daních a přirážkách z hornického a hutnického státního podnikání, které činí skoro 26,7 mil. Kč. Státní solný monopol obdrží na dávce ze státních solných dolů přes 22,8 mil. Kč. Státní správa železniční má příjem jen na dopravném mezi státními báňskými a hutnickými závody přes 30,5 mil. Kč, nehledě k dopravnému, které musí, při koupi výrobků z těchto státních podniků platiti soukromý odběratel. Státní doly a hutě platí za dodávky a úkony skoro 1,9 mil. Kč; na příspěvcích nemocenským úrazovnám a bratrským pokladnám přes 14 mil. Kč.

Tyto značné obnosy jsou z veliké části vydatnými příspěvky pro jiné podniky a zaopatřovací ústavy, které jinak by zas zatěžovaly státní hospodářství. Nehledě k tomu, že značný počet státních báňských a hutnických závodů jest pasivní a udržuje se více ze sociálně politických než hospodářských důvodů v provozu a vzhledem k tomu, že mzdy na těchto státních podnicích, hlavně na Slovensku, jsou mnohem větší než u podniků soukromých a páčí se na 117 a půl mil. Kč, lze tento odbor státního podnik státního podnikání s ohledem na jeho bilanční výsledek v rozpočtové částce 17,154.900 Kč, které věnuje zcela na investice, vzhledem na stagnaci na trhu kovů a uhlí, mimořádná sociální zatížení a značné odpisy, označiti za uspokojivý, béře-li se též zřetel na dřívější značné deficity a na zisky stejnorodých podniků soukromých.

Přesto, že státní hnědouhelné doly v mostecko-chomutovském revíru byly nuceny pro neutěšené odbytové poměry na uhelném trhu omezovati počet pracovních dnů, podařilo se udržeti těžbu na dosavadní výši, takže státní doly jsou jedním z největších producentů uhlí v severozápadním hnědouhelném revíru. - Těžba největšího dolu "Hedviky" byla zvýšena zužitkováním méněcenných, lupkem prorostlých uhelných vrstev, které jsou prodávány jako palivo elektrárně v Ervěnicích, kdežto dříve byly sypány na odval, kde bez užitku shořely. Na dole "Hedvice" bude započato s přípravami pro otevření nového uhelného lomu V. na severní straně dolu, protože dosavadní lomy III. a IV. dosáhnou v příštích letech hranici porubu. Ku zvýšení těžby na dole Julius II. otvírá se nové pole opuštěného dolu Julius I. pro odklizové dolování. Tento odkliz dospěl tak daleko, že bude lze započíti v roce 1928 s přípravnými pracemi pro dobývání uhelného sloje. Dále budou přidělena tomuto dolu porubná pole uvolněním uhelných pilířů pod seřaďovacími nádražími v Kopistech a Dol. Jiřetíně. Přeložením těchto kolejišť na místa již vyrubané získá důl Julius II. asi 3,000.000 tun uhlí velmi dobré jakosti. Zřízením jednoho ústředního pořádacího nádraží místo dosavadních dvou, které dnešním požadavkům nevyhovují, získá také státní dráha značné výhody levnějším a bezpečnějším provozem. Celkový náklad tohoto přeložení, který činí podle rozpočtu okrouhle 17,000.000,- Kč, nebudou hraditi státní doly samy, nýbrž část výloh jsou povinny nésti státní dráhy. Ježto doly Julius II. a III. v dohledné době vyrubají svá nejlepší pole, bylo započato s hloubením a stavbou nového hlubinného dolu u Břešťan. Tento důl bude těžiti 6,000.000 q uhlí ročně a bude dán do plného provozu v roce 1931. Státní doly studují také nejnovější výzkumy na poli zplynování uhlí a výroby polokoku, spojenou s výrobou pradehtu, z něhož by bylo možno vyráběti technické oleje, jak se to děje dnes již ve velké míře v cizině. Dosud provádějí se v tuzemsku a na závodech v cizině pokusy s nízkotepelnou destilací méněcenného uhlí z dolu Hedviky, jakož i pokusy s briketováním polokoku. Tyto pokusy nejsou ještě skončeny, lze však říci, že dosavadní výsledky jsou uspokojivé.

Závody v Příbrami jsou v důsledku neobyčejného poklesu cen stříbra a olova v posledních letech značně pasivní. Aby pasivita závodu byla pokud možno snížena, bylo již koncem roku 1924 přikročeno ku zmodernisování a elektrifikaci strojního zařízení dolů na Březových Horách. Potřebný elektrický proud dodávají jihočeské elektrárny, a to jednak z hydrocentrály v Letošticích, jednak z kalorické centrály v Mydlovarech. Elektrifikace byla skončena v roce 1927 a dokončuje se stavba zařízení na elektrické srážení kouřových plynů v huti, čímž se zlevní provoz huti a zmenší se ztráta kovů unikajících s kouřovými plyny do vzduchu. Se vzrůstající hloubkou mění se složení příbramských rud, které obsahují stále méně leštěnce olověného a více těžko zpracovatelných rud kruškových s velkým obsahem křemene. Hospodárné zpracování těchto rud není dobře možné bez veských ztrát na kovech v dosavadní úpravně a jest nutno doplniti ji úpravnou vzplavovací (flotační), vybavenou nejmodernějšími aparáty. Podle pokusů u více tu- i cizozemských firem zmenší se tímto zařízením ztráty na kovech a získá se až 60% zinku v rudách obsaženého. Dosud byl zinek v rudách bezcenným a naopak zdražoval zhutňovací proces. Ježto dosavadními slednými pracemi v hloubce téměř 1.300 m není zajištěna rentabilita provozu závodu, bylo přikročeno k podrobnému prozkoumání terénu v okolí nynějších dolů moderní metodou geofysickou. Geofysická měření byla provedena švédskou firmou, která v tomto oboru pracovala jinde s nejlepšími výsledky, na území v rozloze 425 km² a na více místech byly zjištěny indikace, které budou ovšem dále sledovány vlastními pracemi kutacími. Rovněž bude započato s kutacími pracemi u Stříbra, kde bylá v poslední době zjištěna mocná křemenná žíla, obsahující hrubě vtroušený leštěnec olověný.

V roce 1927 bylo pro stát obložena asi 200 výhradními kutisky území u Vodňan, kde. byl učiněn známý nález balvanu prorostlého plíšky zlata. Území bylo z části prozkoumáno geology státního geologického ústavu a zjištěno několik křemenných žil, které mohou obsahovati zlato. Budou proto tyto žíly sledovány na více místech kutacími pracemi.

Celková hospodářská situace příbramských dolů je nejnepříznivější ze všech hornických podniků státních v Československé republice a není valné naděje, že by se situace na trhu stříbra a olova v dohledné době zlepšila. Pouze zdokonalením provozních zařízení a úplným zaměstnáním hutě, která nemá k zpracování dostatečné množství rud, bude možno v budoucnosti schodek závodu snižovati. Hlavním předpokladem k tomu jest ovšem další rozvoj a zdárný výsledek sledných prací jak v dalším okolí Příbrami tak i v rudonosném pásmu u Stříbra.

V nejbližší době bude započato s přestavbou uranové a radiové továrny v Jáchymově. Nynější továrna je značně zastaralá a vznikla úpravou staré stříbrné huti. Později byly v těsném sousedství továrny postaveny četné lázeňské a léčebné budovy. Stará továrna zabírá značný prostor a tím překáží nerušenému lázeňskému provozu. Bude proto přeložena jižním směrem za svah u nádraží, čímž se získá jednak snadnější doprava uhlí a materiálu do továrny, jednak bude získán potřebný výškový spád pro snadnější zpracování rud v huti. Náklady spojené s přestavbou uranové a radiové továrny budou hrazeny z rozpočtu ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy. Získaného prostoru se použije pro řešení projektu lázeňské čtvrti. V důsledku usnesení ministerské rady bude část radia uvolněna pro soukromý trh. Zásoba radia činila koncem r. 1926 12.58361 mg. Za účelem zvýšení odbytu uranových barev uzavřela státní prodejna báňských výrobků smlouvu s firmou Union Miničre du Haut Katanga v Bruselu a zřídila společnou prodejnu uranových barev "Comptoir" v Kolíně n./Rýnem.

V důsledku velkých deficitů v popřevratových letech byl pro Báňskou Štiavnici stejně jako pro Kremnici vypracován sanační program, jenž se počal prováděti v roce 1923. Veškeré dobývací práce, podřadné práce vyřizovací a udržovací a beznadějné práce kutací byly zastaveny. Úplně zastaven provoz zastaralých úpraven a huti a ostatní provozní oddělení byla omezena na nejmenší míru. Počet dělnictva byl snížen z 1300 na 600 a veškeré dělnictvo soustředěno výhradně na otvírací práce v dolech František, Zikmund v Horní a Dolní Hodruši a ve Výhni, tak, aby během několika let bylo zjištěno, jsou-li v dolech dostatečná rudná pole s přiměřenou kovnatostí, aby se později mohlo počítati s rentabilitním provozem závodů. Za účelem urychlení uvedených prací byl provoz zelektrisován, doly vyzbrojeny kompresory a ruční práce nahražena prací strojovou. Elektrický proud jest odebírán ze sítě Středoslovenských elektráren, která jest částečně napájena ze státních hydrocentrál v Kremnici a na Starých Horách. Současně byla studována otázka úpravy rud, neboť staré úpravny pracovaly zcela neekonomicky a vytěžily pouze 45% kovu v surových rudách obsaženého. Byly provedeny četné pokusy zdejšími i cizími odborníky s úpravou rud moderními metodami splavovacími a louhovacími. Pokud se týče rud hodrušských, obsahujících především stříbro a menší množství zlata, bylo pokusy ve velkém u zahraničních firem a v pokusné louhovně v Kremnici zjištěno, že tyto rudy dají se s úspěchem zpravovati methodou flotační. Získá se jí asi 85% kovů v surových rudách obsažených a to ve formě bohatých koncentrátů vhodných ku dalšímu zpracování zhutněním. Ježto slednými pracemi bylo v hodrušských dolech připraveno dostatečné množství rud k dobývání s přiměřeným obsahem stříbra a zlata, bylo započato s přípravnými pracemi k uvedení dolů hodrušských do normálního provozu. Ježto i pokusy ve velkém se složitými rudami báňsko-štiavnickými blíží se k úspěšnému zakončení, možno doufati, že v nejbližších letech bude lze započíti po skončení stavby nové úpravny v Hodruši i s výstavbou flotační úpravny v B. Štiavnici. Tím bude zajištěn dolům značný příjem z prodeje stříbra a zlata a schodek závodů, v nichž se provádějí dosud neproduktivní práce sledné, se již v roce 1928 zmenší.

Podobně jako v B. Štiavnici, bylo i v Kremnici v roce 1923 zastaveno dobývání rud, úpravny vyřazeny z provozu a počet dělnictva snížen na. polovici. Veškerý provoz byl zelektrisován, zmechanisován a soustředěn výhradně na otevírací práce. Elektrický proud dodává vlastní podzemní hydrocentrála, vybavená třemi turbinami o celkové výkonnosti 1500 HP, která zásobuje též síť Středoslovenských elektráren. Aby tato hydrocentrála mohla pracovati do sítě Středoslovenských elektráren paralelně s hydrocentrálou na Starých Horách, byla v roce 1927 provedena regulace těchto turbin. Aby bylo lze prováděti pokusy ve velkém se zpracováním kremnických, báňsko-štiavnických a hodrušských rud v moderních úpravenských zařízeních, byla ve starých úpravenských budovách vybudována pokusná louhovna, doplněná menším flotačním aparátem. Otázku zpracování kremnických rud, obsahujících především zlato a menší množství stříbra a vybudování nové moderní úpravny, resp. louhovny bude možno rozřešiti po seznání charakteru otevřených zlatonosných žil. Dosavadní příznivý výsledek sledných a kutacích prací v okolí zatopeného dolu Anenského, v okolí dolu Ludovika na t. zv. Volle Henne, opravňuje k naději, že již v roce 1929 bude lze i u tohoto závodu zahájiti pravidelný provoz.

Doly na železnou rudu v Rožňavě a Železníku neměly v posledních letech v důsledku stagnace na trhu železářských výrobků zajištěný trvalý odbyt vyrobených rud a provoz dolů byl často obmezován. Se zlepšenou situací na trhu železa oživla v roce 1927 i poptávka po železných rudách, takže státní doly mají pro rok 1928 plně zajištěn odbyt rud a mohou tak využíti svá strojní zařízení. Nízké ceny železných rud vyvolaly intensivní úsilí o snížení výrobních nákladů. Elektrická centrála u závodu v Nadabule byla doplněna, těžba zelektrifikována a zaveden strojní provoz v dolech. Byly prováděny četné pokusy za účelem snížení výrobních nákladů a zlepšení kvality pražené rudy; dána do provozu mechanická část úpravny v Nadabule a u pražecích pecí zřízeno dmychání vzduchu do pecí. Tím docíleno podstatného zlepšení kvality pražené rudy a snížení výrobních nákladů, ježto lze nahraditi drahé dřevěné uhlí při pražení levným prachovým a hráškovým koksem ze státního dolu Václav v Porubě. Pražecí zařízení zbývá ještě doplniti výstavbou zařízení na aglomeraci kvalitních prachových rud surových a pražených. Nedostatečné dosavadní pražecí zařízení ve Štítníku a nízké ceny železných rud znemožňují prozatím exploitaci velkého ložiska tohoto okru ve Štítníku. U závodu z železníku bylo postaveno 6 nových pražecích pecí, čímž byla zvýšena výrobní kapacita závodu na výši, odpovídající strojnímu zařízení závodu. Ve státních železárnách a ocelárnách v Podbrezové docílilo se v posledních letech odbouráním přebytečných dělníků, reorganisací a zdokonalením provozu značného zlepšení hospodářského výsledku těchto závodů. Stav těchto podniků jest i nadále neutěšený, poněvadž výrobní náklady následkem drahého dovozu všech k výrobě potřebných hmotin, zejména koksu a uhlí, jsou oproti výrobním cenám jiných, výhodněji položených soukromých železáren značně vyšší. Zaměstnání skoro všech provozních odvětví, vyjímaje smaltovny v Hronci, bylo v poslední době uspokojivé, zejména rourovny docílily, dík vhodným přídělům objednávek v I. pololetí 1927, značné výroby. úkolem st. správy příštích let bude mechanisací a zdokonalením výrobních prostředků přivoditi další snížení výrobních cen a zlepšení kvality výrobků.

Ze dvou solivarů v Solnohradě byl solivar "Ferdinand" v r. 1926 vyřazen definitivně z provozu pro úplnou sešlost tovární budovy. Solivar "Františkův", vybavený dvěma pánvemi, jest po důkladné opravě zdiva a střechy dále plného provozu schopen a vyrábí oblíbenou hrubozrnnou "vařenou" sůl. Kromě tohoto solivaru jest od r. 1925 v provozu moderní solivar "President Masaryk" v Prešově, vyrábějící jemnou jedlou sůl.

Dosud těžené naftové pole ve Gbelech se blíží po více než 13leté intensivní těžbě svému vyčerpání, po vytěžení víc než 13.500 cisteren těžké nafty. Celý terén ve Gbelech je v neogenních vrstvách dislokován a teprve bedlivým studiem se podařilo určiti polohu jednotlivých ker a v důsledku toho zakládati interpolační vrtby na nejvhodnějších místech tak, že se dají s úspěchem vytěžiti ještě zbytky oleje obsažené v ložisku. Za účelem zjištění nových naftových terénů jsou zkoumány další oblasti kol Gbel, hlavně na "Farském", u Kuklova, u Brodského a u Břeclavi jednak geologicky, jednak geofysikální methodou. Terén u Turzovky v Karpatech, kde se už před léty těžila lehká nafta se značným obsahem benzínu a parafínu, exploruje se novou hlubinnou vrtbou. Dá se předpokládati, že aspoň na některém z uvedených míst budou kutací práce, započaté na základě geologických a geofysikálních prací korunovány příznivými výsledky, aby mohl vzniknouti nový závod. Čsl. stát uzavírá s různými soukromými společnostmi nové smlouvy na pronájem státních naftových terénů jednak v neogénu nížiny řeky Moravy, jednak v karpatském flyši a sleduje přitom ten účel, aby se stal pokud možno soběstačným v produkci olejů, benzínu a j. a tak zásoboval domácí rafinerie vlastní surovinou.

Za účelem zlevnění výroby soli, připravuje se již od roku 1926 odklizový lom u zatopené jámy Kunhuty v M. Solotvině. Odklizem nadložních vrstev dospělo se tak daleko, že možno přikročiti ještě r. 1927 ku stavbě svážné jámy do lomu a započíti r. 1928 s dolováním soli ve velkém. Jde tu především o sůl ležící nad povodím řeky Tisy. K ochraně solného ložiska proti dravým vodám Tisy - tvořící tu zároveň státní hranici -, provedena byla částečná regulace břehu. Ježto se však tímto opatřením ložisko solné jen z části chrání proti přisakujícím vodám, pomýšlí se na jeho zabezpečení ještě zvláštní vodotěsně uzavírající hrází, sahající až do nepropustných nadložních vrstev. Vrstvy tyto vyskytují se ponejvíce již v hloubce 6 m pod povrchem a zjišťují se ručními vrtbami. V hlubinných jámách "Františku" a "Ludvíku" připravuje se dolování pomocí elektricky poháněných strojů.

Provedením t. zv. osadnického zákona č. 224/1925 pozbude báňský závod velmi značného pozemkového majetku ku prospěchu domorodého dělnictva.

Na státním dolu "Václav" v Porubě u Orlové podařilo se lepší organisací a rozmnožením vrtacích a šramacích strojů zvýšiti výkon dělnictva a tím také těžbu, která stoupla z 55 vagonů v době převzetí závodu od Alpínské báňské společnosti na průměrně 62 vagonů denně. Otvíráním dalších slojí bude možno zvýšiti těžbu až na 90 - 100 vagonů denně. Za tím účelem jest zamýšleno raziti hlavní překlop v hloubce 580 m východním směrem ke skupině mocných slojí sedlových až na vzdálenost 2000 m od těžné jámy. Tímto překopem bude otevřeno 16 slojí. V západním poli bude dobývána skupina 6ti slojí až k výchozu. Ježto na IV. patře v západním poli byla nalezena za X. slojí nová sloj, která dle bližšího zkoumání a porovnávání se slojemi sousedních dolů náleží nesporně ke skupině t. zv. abecedních slojí, jest dán spolehlivý předpoklad pro pokračování v otvíracích pracích také na západ směrem k michalkovické rozsedlině. Těmito pracemi bude otevřena nová skupina slojí sice méně mocných, avšak s uhlím nejlepší jakosti pro proces kokovací. Ku zvýšení těžby bude nutno rozšířiti kotelnu o 1 kotel a provésti rekonstrukci dosavadní kotelny za účelem lepšího hospodářského provozu, aby bylo možno topiti i méně cenným uhlím, které se dnes sype na odval. Přestavbou a doplněním třídičky a prádla bude snížena popelnatost uhlí k výrobě hodnotnějších druhů koksu. Dobrý odbyt síranu amonatého, jako umělého hnojiva a benzolu, nutí změniti dosavadní způsob výroby těchto produktů.

Státní uhelné sklady pokračují v koncentraci zásobování uhlím státních úřadů ve Velké Praze, jak usneseno ministerskou radou dne 15. září 1926. Některé resorty rozhodly se již dříve zásobování uhlí rozšířiti a sice nejen pro obvod Velké Prahy ze státních uhelných skladů, nýbrž pro všechny úřady vůbec. Zásobování mimopražské obstarává ústřední prodejna uhlí ze státních dolů. Prvním resortem, který v tomto smyslu pracoval, aby zásoboval své úřady uhlím ze státních dolů, bylo ministerstvo pošt a telegrafů, které docílilo během krátké doby značných úspor. Úspory u ministerstva financí jsou též značné, nedají se však dosud číselně zjistiti, ježto doba, po kterou tento resort zavedl úplné zásobování svých úřadů uhlím ze státních dolů, nečiní celý rok. V poslední době též ministerstvo spravedlnosti zahájilo kroky k obdobnému vybudování zásobování svých úřadů uhlím ze státních dolů.

V provozu jsou doly Julius II., Julius III., Julius V., Hedvika a Sirius.

Na dolech Julius II. a III. dobývá se uhlí výhradně z hlubiny, jednak komorováním, jednak patrováním, na dolech Julius V. a Hedvice z hlubiny a z uhelných lomů. Na dole Sirius v Březně provádějí se t. č. pouze práce sledné a výzkumné ve vlastních a sousedních státních dolových polích u Chomutova. V r. 1926 bylo vytěženo na všech dolech 20,840.000 q uhlí. Pro rok 1928 byla preliminována těžba na 20,057.000 q. V investičním programu jest pamatováno částkou 1,000.000 Kč na přeložení přeřaďovacích nádraží v Kopistech a v Dol. Jiřetíně za účelem vyrubání uhelných pilířů pod těmito objekty a na zřízení nového moderně vybaveného ústředního pořádacího nádraží na vyrubaném místě.

V r. 1928 bude pokračováno v hloubení jámy I. a II. hlubinného dolu v Břešťanech, jež bylo 7. května 1927 zahájeno. Jáma III. bude připravena k mražení, budou provedeny stavby kancelářské budovy, skladiště a domů pro dozorce s kanalisací povrchových zařízení celého dolu. Na tyto výdaje jest pamatováno v investičním programu pro rok 1928 částkou 6,000.000,- Kč.

V r. 1927 byla dokončena elektrifikace strojního zařízení dolů na Březových Horách a dokončuje se stavba zařízení na elektrické srážení kouřových plynů v huti. Za účelem dalšího snížení výrobních nákladů bude v roce 1928 provedena elektrifikace vodotěžby a kompresorů na dolu Bohutín II.

Dosavadní úpravny na Březových Horách budou doplněny úpravnou flotační. V této úpravně budou zpracovány poloprodukty a kaly odpadající od úpraven starých. Tím se zmenší ztráty na kov ech a bude možno zvýšiti výrobu surových rud a dodávku pražených rud do hutě, čímž se zlepší celková bilance celého závodu.

V roce 1926 bylo vyrobeno celkem 588.186 q surové rudy, 23.697,018 kg stříbra a 22.353 q olova. V roce 1928 počítá se s výrobou 567.730 q surové rudy, 22.000 kg stříbra a 21.400 q olova.

Práce mající za účel zachytiti a čerpati prameny radioaktivní vody na dole "Svornosti" byly skončeny. V poslední době se nalezly na některých místech v Jáchymově velice slibné nálezy rud uranových, vismutových, olověných a stříbrných a zdá se pravděpodobným, že se otevrou výzkumnými pracemi nová těžná pole. Terén mezi jednotlivými, v provozu jsoucími doly není dostatečně prozkoumán ve hlubších horizontech a proto budou hledány nové rudné žíly a sledovány žíly dříve dobývané ve větší hloubce.

V roce 1926 se vyrobilo 29.725,80 kg hutní rudy a 15.824,40 kg uranových barev, v roce 1928 preliminuje se výroba 3.000 mg radia, 20.000 kg uranových barev.

V roce 1928 bude v Hodruši vybudována moderní flotační úpravna pro zpracování 100 tun denně rud hodřušských, které obsahují dostatečné množství stříbra a zlata, aby provoz závodů hodrušských byl rentabilní.

U dolů báňsko-štiavnických bude pokračováno v pracích otevíracích. Ježto dosavadními pracemi slednými bylo i v těchto dolech zjištěno dostatečné množství rudných prostředků s přiměřenou kovnatostí a řešení úpravy rud báňsko-štiavnických, které obsahují zlato, stříbro, olovo, zinek, měď, blíží se k úspěšnému zakončení, pomýšlí se i pro tyto doly postaviti novou úpravnu.

V roce 1927 podjela hlavní dědičná štola důl Anenský, který je od počátku 19. stol. zatopen. Podle dosavadních nálezů v okolí tohoto dolu a podle starých záznamů převyšuje kovnatost žil tohoto dolu hranici rentabilního zpracování. Překřížením rudných žil v okolí dolu počala voda v zatopeném dole klesati a nastalo přirozené odvodňování dolu. Dalším ražením chodeb po těchto žilách urychlí se postup odvodňování a bude započato s čištěním zatopených obzorů a přikročeno k přípravě rudných žil k dobývání. Za tím účelem bude důl Anenský vyspraven a opatřen novým těžným zařízením. Rovněž v jiných revírech pokračují otvírací práce s úspěchem; v okolí dolu Ferdinandova byly nalezeny žíly s bohatými výskyty ryzího zlata, na t. zv. Volle Henne byl otevřen větší počet zlatonosných žil s nadějným obsahem zlata. Lze tedy očekávati, že v r. 1928 bude sanační program z r. 1923 vyplněn a že v příštích letech bude zahájen pravidelný provoz závodu.

Pražecí zařízení u závodů v Nadabule budou v roce 1928 doplněna výstavbou zařízení na aglomeraci prachových rud surových, které se nedají s úspěchem zpracovati v pražecích pecích a prachových rud pražených, které nelze bez dostatečné aglomerace zpracovati ve vysoké peci. Na tuto investici jest v investičním rozpočtu na rok 1928 pamatováno částkou Kč 870.600,-.

V roce 1926 vyrobilo se v železníku 289.329 q rud surových (265.159 q rud pražených, v Rožnavě 561.709 q rud surových a 631.714 q rud pražených; v roce 1928 preliminuje se v Železníku 300.000 q surových rud (260.000 q rudy pražené) a v Rožnavě 1,000.000 q rudy surové (725.000 q rudy pražené).

Tyto závody sestávají z vysoké pece v Tisovci, která dodává martinskou surovinu pro ocelárny v Podbrezové, z oceláren, válcoven a rouroven v Podbrezové a na Piesku, z továrny na výrobu kyslíku a dusíku na Piesku, sléváren a smaltoven v Hronci.

V programu na rok 1928 jest rekonstrukce zastaralých a nehospodárně pracujících elektráren na Piesku, v Podbrezové a v Lopeji, které vedle malé účinnosti neodpovídají čsl. normám, výměna starých opotřebovaných strojů za nové výkonnější, doplnění strojního zařízení rouroven redukční válcovnou rour.

V ocelárně přikročeno bude ku přestavbě z provozu vyřazených martinských pecí a k úpravě skladiště šrotu, spojené se strojním skládáním šrotu z vagonů a nakládání jeho do korýtek sázecího stroje.

Výroba vařené soli v solivaru Františkově bude roku 1928 normální a bude činiti kolem 50.000 q. Propagováním odbytu jemné jedlé soli, vyráběné v solivaru "President Masaryk" v Prešově očekává se, že bude možno výrobní kapacitu nového solivaru, obnášející 60.000 q soli ročně, plně využíti a tím i rentabilitu nového závodu zajistiti a zvýšiti. Odvodněný, 150 m hluboký důl Leopoldův, v němž byly r. 1927 zřízeny objemné betonové nádrže na solanku, bude nutno r. 1928 úplně vyzdíti a opatřiti zařízení pro těžbu kusové kamenné soli a vedlejších hornin.

Solivar Františkův vyrobil r. 1926 54.347,- q jedlé vařené soli, solivar "President Masaryk" v Prešově 29.375 q jemné jedlé soli.

V r. 1926 se vytěžilo celkem 84.000 q nafty. Největší těžby bylo dosaženo v r. 1922, totiž 177.400 q. Výzkumné a ruční vrtby provádějí se u Kuklova, u Brodského, na "Farském", u Ostrého vrchu v okolí Gbel a hlubinná vrtba u Turzovky. Následkem klesající těžby nafty ve Gbelech a značného poklesu cen jak za surovinu, tak za produkty z nafty, jest třeba uvésti v soulad poměry provozní s malou těžbou, jež jest známkou vyčerpanosti známého ložiska nafty u Gbel.

Výstavbou elektrické ústředny, jež bude dohotovena koncem r. 1927, umožní se, aby dobývání soli se dělo převážně elektricky poháněnými stroji; tím zvýší se za stejného počtu osazenstva značně výroba soli a sníží zároveň její svéstojná cena.

Též dosavadní těžení parními stroji bude nahraženo elektrickým těžným zařízením.

Ssedáním půdy poškozené obytné domky bude nutno ve větším počtu než dosud vyvlastniti, vztažmo přestavěti na jiný bezpečnější terén. Z téhož důvodu postaví báňský závod r. 1928 v náhradu za silně poškozený římsko-kat. kostel - nový - jehož stavební náklad se odhaduje na 700.000 Kč.

Vzhledem ke vzrůstající potřebě pitné a užitkové vody, jakož i proto, že dojde ku zrušení nynější čerpací vodní stanice v důsledku rozšíření odklizového lomu, přikročí se k vybudování nového vodovodu.

Jinak trpí báňský závod tím, že musí hraditi škody na obytných domcích, způsobené sesouváním se poddolované a vyluhované půdy. Majitelům poškozených a více neobývatelných domků dostává se kromě peněžního odškodného též náhradních stavebních pozemků na soli prostém terénu. Mezi mnohými jinými poškozenými objekty nalézá se též i shora zmíněný řím.-kat. kostel.

Výroba a odbyt soli stoupají, zejména potřeba soli průmyslové stále roste. Roku 1926 činila celková těžba soli 93.728,25 tun; z toho připadá na sůl průmyslovou 57.736,65 tun.

Státní důl Václav jest ve státní správě od 14. června 1926. V II. pololetí 1926 bylo vytěženo 865.270 q uhlí. Pro rok 1928 předpokládá se těžba surového uhlí 2,100.000 q. V přičleněné koksovně bylo vyrobeno 440.000 q koksu a 37.450 q cenných vedlejších derivátů jako dehet, smola, benzol a síran amonatý. Pro rok 1928 jest počítáno s výrobou 910.000 q koksu a 75.660 q derivátů.

Na zavedení přímé methody výroby síranu a rekonstrukcí továren jest pamatováno v investičním programu částkou 600.000 Kč. Po provedení této přestavby lze počítati s 20% zvýšením výroby derivátů.

V ražení překopu na VI. patře ve východním poli, jakož i ve vyzdívání tohoto překopu poddajnou výstrojí v místech, kde křižuje poruchy se pokračuje. Tyto práce budou vyžadovati v investičním programu nákladu 500.000 Kč.

V návrhu rozpočtu státních báňských a hutnických závodů na rok 1927 preliminován byl provozní (peněžní) přebytek částkou okrouhle 29,47 mil. Kč,

Očekávaný provozní zisk skládá se z očekávaných provozních zisků, případně očekávaných provozních ztrát jednotlivých závodů, z nichž u některých počítá se oproti roku 1927 s výsledkem příznivějším, u jiných pak s výsledkem nepříznivějším.

Příznivější výsledek očekává se zejména u ústředí o 11,9 mil. Kč podle dosavadních výsledků, u Báňské Šťávnice o 28,7 mil. Kč v důsledku zpeněžování produktů získaných v nově projektované úpravně v Hodruši, u Podbrezové o 48,3 mil. Kč vzhledem k uvedení nové válcovny v provoz, u Solnohradu o 13,7 mil. Kč vzhledem k zvýšenému provozu nového moderního solivaru.

Nepříznivější výsledek očekává se zejména u Mostu o 0,34 mil. Kč a u Poruby o 0,25 mil. Kč v důsledku stagnace na uhelném trhu, u Příbrami o 1,24 mil. Kč vzhledem ke stále klesající ceně olova a stříbra a úbytku rudného bohatství, u Gbel o 3,3 mil. Kč vzhledem k postupnému vyčerpávání ložisek těžbou a konečně u Marmarošské Solotviny o 4,17 mil. Kč vzhledem k zlevnění průmyslové soli.

Podstatná činnost vojenské továrny na letadla v roce 1927 projevovala se v úsilí vybudovati dokonalý typ dálkozvědného letadla vojenského. Úspěšné pokusy s celokovovým letadlem Š 16 prokazují, že stavba letadla se podařila.

Dále uložila si továrna v roce 1927 zvýšiti výkony a zdokonaliti dosavadní stíhací letadlo Š 20 zamontováním silnějšího motoru. Prozatím zastaven byl do letadla motor Jupiter, s nímž jsou právě prováděny pokusné lety.

Další činnost vykazuje továrna konstruktivním propracováním dobrého dopravního letadla pro vnitrozemí s několika motory. Přípravné práce pro stavbu budou letos skončeny. Současně připravuje konstrukce výboru letadla bombardovacího se silným motorem.

Rozsáhlou složkou letošní činnosti je přebudování dosavadní produkce na seriovou výrobu celokovových strojů, hlavně její zmechanisování, aby bylo docíleno zlevnění oproti dřívější výrobě řemeslné. Dnes se ukazuje, že továrna měla v této věci úspěch, neboť může v několika málo týdnech vyříditi objednávku lotyšského státu, sestávající ze šestnácti kovových letadel Š 16.

V dalším usilovala továrna o prodej svých výrobků na zahraničních trzích států balkánských a pobaltických.

Továrna hodlá v roce 1928 postaviti dobré vícemotorové dopravní letadlo a uvésti je v používání. Dále má v úmyslu scházející druhy vojenských letadel doplniti vhodnými prototypy a stávající užívaná letadla zdokonaliti po stránce letecko-technické. Mimo to nevyhne se asi továrna stavbě malého letadla sportovního.

Správa podniku vidí nutnost v nejbližším roce provésti normalisaci leteckého materiálu. Rovněž započatou v roce 1927 mechanickou výrobu bude nutno pokud možno dále zautomatisovati. Jako podstatnou část programu v roce 1928 ukládá si továrna exploitovati svoje výrobky hlavně letadlo Š 16 na východ.

Menší zisk provozní je důsledkem omezení provozu následkem menších státních dodávek.

Vojenská správa převzala pozemky od velkostatků Palffyho, Wenckheima, Windisch-Graetze, Czeczoviczky a Károlyiho pro účely dělostřelecké střelnice v Malackách. Převzato bylo cca 25.000 ha lesů a cca 500 k. j. zemědělské půdy. Z toho bylo 300 k. j. zemědělské půdy pronajato drobným zemědělcům, zbývajících pak cca 200 k. j. zemědělské půdy spolu s hospodářskými budovami tvoří hospodářství dvora "Nový majír" u Kuchyně, který byl též pronajat. Převzaté lesy jsou řádně obhospodařovány zatím vojenským dřevařským podnikem ve Vel. Levárech. Vojenská správa požádá vládu, aby název "vojenský dřevařský podnik ve Vel. Levárech" byl změněn na "vojenské lesní podniky".

V rámci této nové organisace bude vojenský dřevařský podnik ve Vel. Levárech hospodářskou jednotkou, jež bude zpracovávati vytěženou dřevní hmotu a bude podléhati ředitelství vojenských lesních podniků v Malackách.

Rozpočet vojenského dřevařského podniku na rok 1928 je tudíž sdělán již s ohledem na novou organisaci a preliminuje provozní výdaje i příjmy jakož i investice nejen vojenského dřevařského podniku samého, nýbrž i převzatých lesních komplexů v Malackách.

Celkového zisku provozního 1,901.862 Kč nutno použíti na úhradu nejnaléhavějších investičních nákladů a jako splátky na přejímací cenu.