Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1927.

II. volební období.5. zasedání


1229.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslance Jílka a soudruhů

o ruských emigrantech v ČSR. (tisk 1107).

Ruské a ukrajinské emigraci, která byla občanskou válkou přinucena opustiti Rusko, dostalo se v Československé republice útočiště stejně jako v jiných státech Evropy na základě práva asylu všeobecně uznaného mezi kulturními státy mezinárodním právem. Vlády dávají cizincům, kteří z důvodů politických uprchli z vlasti, možnost pobytu na svém území potud, pokud se neprohřešují proti zákonům nebo nedávají podnět k tomu, aby byli jako obtížní cizinci vyhoštěni. Podle těchto zásad postupuje také československá vláda vůči ruským a ukrajinským emigrantům. V duchu demokratických zásad nemůže vláda přirozeně zasahovati do politického přesvědčení jednotlivců, netrpí však za žádných okolností politickou agitaci mezi emigranty kteréhokoliv směru.

Vláda může prohlásiti, že nebyly ve zdejší emigraci zjištěny nižádné vztahy k útočníku na sovětského vyslance ve Varšavě. Všechny podobné kombinace nutno se vším důrazem odmítnouti.

Vzhledem ke značnému počtu uprchlíků byla charitativní a kulturní akce od samého počátku organisována. Dnes možno říci, že je pomocná akce v likvidaci a že bude v dohledné době skončena; značný počet emigranty Československou republiku již opustil. Z celého účele podpůrné akce vysvítá, že nelze v žádném ohledu tvrditi, že by to byla akce politická. Nebyly a nejsou emigrantům trpěny útočné akce jakéhokoliv druhu proti SSSR, nebo tvoření bojovných formací a podobné a nebyla také nikdy emigrace v Československé republice středem politického odboje proti SSSR.

Nutno konstatovati, že se z řad emigrace mnozí, jimž vláda poskytla dobrodiní dokončiti zde svá studia nebo získati odborných vědomostí, vrátili nebo vracejí do SSSR nebo žijí dále v Československu jako občané SSSR. Nemohou-li se emigranti vraceti ve značnější míře do své vlasti, není vinou vlády Československé republiky a příslušným úřadům není neznámo, že by se veliké procento emigrantů do vlasti rádo vrátilo.

Za studenty byli emigranti přijímáni na základě vysvědčení z Ruska, neměli-li dokumentů, na základě zkoušky před profesorskou komisí za účasti zdejších přísedících. Studentské podpory dosahují pouze existenčního minima 450.- Kč měsíčně (nikoliv Kč 700.-, jak se v interpelaci uvádí) a udělují se jen za podmínky úspěšného pokračování ve studiích. Rodiny nebo příbuzní studentů jsou podporováni jen v nejnutnějších případech v rámci sociálně-charitativní akce.

Ruská právnická fakulta byla zřízena svého času k tomu, aby studenti mohli dokončiti právnická studia v Rusku započatá. Nyní má fakulta již jen poslední ročník a nevyučovalo na ní 90, nýbrž pouze 25 učitelů. Účelem ruských gymnasií jest umožniti mládeži vzdělání v mateřském jazyce. Pouze nemajetným žákům dostává se tam podpory. Žáci majetných rodičů jsou vydržováni v pensionátech gymnasia na účet svých rodin.

Z podpor vlády není vydržován žádný protisovětský tisk v Československé republice, nepatrné celkem podpory dostává s časopisům obsahu osvětově-vzdělávacího nebo čistě odborného (školského a studentského). Československé úřady nikdy nepovolily emigrantům založení politických spolků nebo organisací. Studentský spolek Oreso je ústředí všeho emigrantského studentstva a věnuje se výlučně hájení odborných zájmů studentských.

V Praze, dne 17. října 1927.

Předseda vlády:
Dr. Švehla v. r.




Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP