Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Nutným doplňkem platového zákona čís. 103/ 1926 jest systemisace služebních míst ve veřejných službách.

Při projednáváni platového zákona nechtěla vláda připustiti, aby do zákona samotného bylo vloženo ustanovení o rozsahu a obsahu systemisace služebních míst ve státní administrativě a vyhradila si pro sebe rozhodovati o tom, jak mají býti hodnocena jednotlivá místa podle svého významu a se zřetelem na způsob služby v rámci stanoveného počtu normální potřeby sil.

Vláda několikrát během projednávání platového zákona přislíbila, že systemisací služebních míst budou vyrovnány mnohé tvrdosti tohoto zákona, zejména jeho ustanovení o převodu zaměstnanců do nových platů. - Vláda ustanovila pro systemisační práce zvláštní komisi 4 vysokých úředníků, pp. Dr. Otakara Fischera, min. radu Nejv. spr. soudu, Dr. Richarda Holla, min. radu v ministerstvu vnitra, Dr. Vladimíra Horáka, min. radu v předsednictvu ministerské rady a střídavě pp. odborové přednosty Vlasáka a Pavlíka z ministerstva financí.

Tato komise. zavázána byvši k naprosté mlčenlivosti a důvěrnosti, připravila pro vládu elaborát bez předchozího jednání s odborovými organisacemi veřejných zaměstnanců.

Obsah připravované systemisace byl přísně tajen a nebyl ani publikován, když byla již systemisace vládou schválena, takže zaměstnanci dosud oficielně nevědí, v jakém rozsahu byla systemisace služebních míst schválena.

Vláda byla však mravně i právně zavázána o této věci pojednati se zástupci odborových organisací státních a veřejných zaměstnanců, jak vyplývá ze souvislosti usnesení sněmoven. Platový zákon jest součástí závazků, vyslovených v zákoně čís. 286 z r. 1924 §u 3 odst. 3.

K §u 2. odst. 3. citovaného zákona přislíbila vláda v soc. politickém výboru, že normální potřeba počtu sil bude stanovena v dohodě s odborovými institucemi, což bylo také na str. 15. zprávy výborové zdůrazněno usnesením soc. politického výboru, aby důvodová zpráva byla doplněna následujícím: "Výbor očekává, že při normalisaci podle §u 2 budou slyšeni také důvěrnické, závodní výbory a personální komise, pokud jsou tyto instituce zavedeny a že do komise, zmíněné v §u 3, budou povoláni také zástupci odborových organisací státních zaměstnanců."

Důvodová zpráva k zákonu čís. 103 na str. 123. praví: "Systemisace definitivní souvisí úzce s reformou správy a tedy i s pracemi komise podle §u 3 restrikčního zákona a bude tedy podmíněna součinností této komise."

Zpráva sociálně-politického výboru, str. 98, k §u 6 praví: "Pokud jde o spoluúčast normalisační komise podle §u 3 restrikčního zákona, poukázal zástupce vlády výslovně na důvodovou zprávu k vládnímu návrhu str. 123., kde se praví, že "systemisace definitivní souvisí úzce s reformou správy" a tedy s pracemi komise podle §u 3 restrikčního zákona. Provedení definitivní systemisace bude tedy podmíněno součinností této komise."

Důvodová zpráva pak k finančnímu zákonu na rok 1927 praví na str. 215.: "Pokud se týká programu pro dohlednou budoucnost, pokládá presidium ministerské rady za jeden z hlavních úkolů uvedení v život zvláštní odborné komise, která by se podle §u 3, odst. 2. zákona č. 286 z r. 1924 zabývala reformou a otázkami veřejné správy. - K provádění přípravných prací, nutných k aktivování této komise, byl již z usnesení vlády zřízen u presidia ministerské rady přípravný komitét, jehož organisační činnost pokročila již tak daleko, že dojde během správního roku 1926 ke konstituování této komise. - Přes to nebyla ani tato komise dosud ustavena a tím byli státní zaměstnanci úplně vyřazeni z jednání o životní otázce své existence "systemisaci služebních míst."

O systemisaci služebních míst se v důvodové zprávě k platovému zákonu praví: "S hlediska zájmů služby se doporučuje: Odstraniti přijímání a povyšování zaměstnanců bez volných systemisovaných míst, odloučiti časový postup od povýšení, zároveň však vedle toho umožniti zaměstnanci platový postup, úměrný jeho výkonu, i když nedosáhne místa systemisovaného ve vyšší platové stupnici. Při tom by bylo zaměstnanci, který vůbec nebyl povýšen, zabezpečiti, jestliže vyhovuje služebně, přibližně tytéž požitky, kterých dosahuje nyní časovým postupem, a zaměstnanci, povýšenému na místo význačnější, vyšší služební příjem, než dosahuje dnes časovým postupem. Není důvodu, aby také u míst nejméně důležitých, obtížných a odpovědných a proto systemisovaných v té které kategorii v nejnižší platové stupnici nastalo zvýšení požitků proti nynějšímu stavu, poněvadž prakticky pouze úředník podprůměrný není během své služební doby ani jednou povýšen a nedosáhne tedy místa význačnějšího. Automatický postup, jako základ platového systému, možno ponechati pouze u těch skupin zaměstnanců, u nichž služební výkon se v podstatě nemění (služba školská). - Honorovati zaměstnance podle významu odpovědnosti a obtížnosti místa, které zastává. Zaměstnanec, který zastává místo důležitější, obtížnější a odpovědnější, může právem požadovati, aby byl honorován lépe, než zaměstnanec se stejnou služební dobou, avšak na místě méně významném. Ale také zájem státu vyžaduje, aby zaměstnanci na místech důležitých byli lépe honorováni, poněvadž jest tím dán jednak popud pro síly schopnější, aby samy se snažily dosáhnouti takových míst, jednak jest okolnost, že určité místo jest lépe honorováno pro zaměstnance. jenž místo to zastává, vzpruhou k usilovnější činnosti právě tak, jako naopak podlamuje snaživost zaměstnancovu, dostává-li na místě důležitějším, obtížnějším a odpovědnějším tentýž, nebo dokonce menší plat, než zaměstnanec, konající službu na místě méně důležitém, obtížném a odpovědném."

Těchto zásad však nebylo dbáno při provedení systemisace služebních míst a nebyly respektovány také vládní sliby, že systemisace služebních míst vyrovná tvrdosti platového zákona. Nelze se proto diviti, že systemisace zklamala naděje zaměstnanců a vyvolala nové roztrpčení, nespokojenost a rozechvění, jemuž byl dán průchod na četných protestních schůzích všech kategorií státních zaměstnanců, kteří nejtrpčeji nesou, že jim toto dílo, odporující namnoze znění zákona, duchu jeho a úmyslu zákonodárců, bylo oktrojováno.

Samosprávní zaměstnanci jsou právem rozhořčeni nad tím, že systemisace zaměstnanců hlavního města Prahy nebyla dosud schválena zemskou správní komisí a že převod zemských zaměstnanců podle §u 212, odst. 5 platového zákona a systemisace služebních míst zemských zaměstnanců nebyly dosud provedeny.

Systemisace služebních míst ve státní administrativě neodpovídá normální potřebě sil, znamená novou restrikci celkového poctu stát. zaměstnanců a snížení počtu míst vyšších stupnic až o 75% skutečného stavu a stavu po provedení 10% restrikce podle zákona č. 286/1924 a neodpovídá v mnohých oborech státní služby a kategoriích ani stavu z r. 1914.

Výkon, namáhavost, odpovědnost a nebezpečí služby nejsou touto systemisací vůbec hodnoceny.

Vládními pokyny, vydanými k povýšení zaměstnanců v důsledku systemisace, budou rozvráceny statusy jednotlivých kategorií tak, že mladší zaměstnanci budou předřazeni starším a velmi dobře kvalifikovaným zaměstnancům, s rozdílem služebního stáří 10 i 20 služebních let. Tento rozvrat statutu lze nazvati bez nadsázky nezdravým extrémem, ba přímo revolucí.

Zřízenci nedočkají se své definitivy po celou řadu let.

75% zaměstnanců jest odkázáno vysloužiti v nejnižších stupnicích platových.

Platový. zákon svými převodovými ustanoveními degradoval vesměs zaměstnance o I. platovou stupnici a systemisace služebních míst tuto degradaci nejen petrifikovala, ale odejmula jakoukoliv naději, že zaměstnanec dosáhne téže hodnostní třídy (platové stupnice), v jaké byl před uzákoněním nového požitkového systému.

Vláda při schválení systemisace služebních míst nevzala žádného zřetele na finanční zákon a státní rozpočet, sněmovnami na rok 1927 schválený a snížila počet míst jednotlivých hodnostních tříd (platových stupnic) až o 80 - 90%.

Mravně a společensky bylo státní úřednictvo degradováno vládním nařízením ze dne 15. července 1927, čís. 103 Sb. z. a n.

Náklad převodu státních zaměstnanců do nových platů podle platového zákona i dosud vydaných nařízení odhadují znalci na 350 mil. Kč a to u železnic na 150 mil. Kč, u pošt na 60 mil. Kč a u ostatních 120.000 státních zaměstnanců jiných resortů na 140 mil. Kč. Náklad systemisace služebních míst odhaduje se

Postupem doby budou ztráveny přídavky vyrovnávací a doplňovací, takže se nelze diviti domněnkám, že na sněmovnách dožádaná potřeba i úhrada na úpravu platů státních zaměstnanců, ve výši 700 mil. Kč nebude nikterak vyčerpána.

Výsledkem předchozího uvažování nemůže být jiný závěr než ten, že platový zákon i jeho provádění a systemisace služebních míst nemohou přinésti klidu a pořádku do státní administrativy.

V důsledku toho táží se podepsaní vlády:

1. Jest ochotna ihned zahájiti jednání o novelisaci platového zákona čís. 103 a 104/1926?

2. Jest ochotna předložiti sněmovnám výkazy, jak bylo použito částky 700 mil. Kč, povolených sněmovnami na úpravu platů státních zaměstnanců, z nichž by bylo patrno, jaký zvýšený náklad vyžádal si převod zaměstnanců do nových platů, na základních platech, činovném, dětských přídavcích, vyrovnávacích a doplňovacích přídavcích a výchovném jednotlivých kategorií a jaký zvýšený náklad vyžádala si systemisace služebních míst v jednotlivých kategoriích?

3. Jest vláda ochotna provésti ihned revisi systemisace služebních míst za účasti zástupců odborových organisací státních zaměstnanců, aby odpovídala ustanovením platového zákona, duchu jeho, slibům premiera vlády pana Dr. Švehly, že systemisace napraví tvrdosti platového zákona a úmyslu zákonodárců?

4. Jest ochotna zaříditi, aby systemisace služebních míst zaměstnanců hlavního města Prahy a zaměstnanců zemských, jakož i převod podle §u 212, odst. 5. plat. zákona, byly konečně provedeny v duchu návrhů a usnesení těchto korporací?

5. Jest vláda ochotna vydati co nejdříve vládní nařízení, kterým se upravují platy státním cestářům, poříčním zřízencům, zaměstnancům státních lesů a statků a ostatním nepragmatikálním zaměstnancům podle §u 210 platového zákona?

6. Jest vláda ochotna provésti revisi všech vládních nařízení a služebních řádů za účasti odborových organisací příslušných resortů?

7. Jest vláda ochotna pojednati s odborovými organisacemi státních zaměstnanců o úpravě vedlejších a služebních přídavků podle §u 148 platového zákona, dříve, než bude vydáno příslušné vládní nařízení?

8. Jest vláda ochotna zaříditi, aby ve státních a veřejných podnicích a úřadech nebyla překročována osmihodinová doba pracovní?

Navrhujeme, aby této interpelaci byla přiznána pilnost a debata o ní zahájena ihned.