Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Seit Jahren schon bemühen sich die Privatangestellten, die Novellierung ihrer längst veralteten Pensionsversicherung zu erreichen. In gleicher Weise streben sie die Schaffung der Angestelltenkrankenversicherung an. Ihr Ziel ist die Sozialversicherung der Privatangestellten.

Weit über drei Jahre ist die seinerzeit vom Ministerium für soziale Fürsorge ernannte Kommission für die Novellierung der Pensionsversicherung tätig. Sie konnte bis heute mit den notwendigen Vorarbeiten nicht fertig werden. Wiederholt schon wurde den Privatangestellten ein Termin genannt, bis zu dem ihre Sozialversicherung unter Dach und Fach sein würde. Zuerst war es der 1. Juli 1926, dann der 1. Jänner 1927, dann wieder der 1. Juli 1927 und endlich der 1. Jänner 1928, der als Tag des Inkrafttretens bezeichnet worden ist. Dem Gange der Verhandlungen in der Novellierungs - Kommission nach zu schließen aber wird auch der 1. Jänner 1928 schon wieder fraglich. Es bedarf wohl keiner Begründung, daß diese Art der Behandlung ihrer Sozialversicherung in den weitesten Kreisen der Privatangestellten Erbitterung hervorrufen muß. Sie müssen schließlich zu allen Versprechungen und Zusagen amtlicher und halbamtlicher Stellen jedes Vertrauen verlieren, wenn sie sich so getäuscht sehen.

Bedarf es denn überhaupt eines Beweises für die unbedingte Notwendigkeit der endlichen Erfüllung der Forderungen der Privatangestellten nach Schaffung ihrer Sozialversicherung? Es dürfte doch wohl der Hinweis auf das buchstäbliche Hungerleben der heutigen Rentner der Pensionsanstalten genügen, auf die Not und auf das Elend von Menschen, die treu und ehrlich Jahrzehnte hindurch ihre Pflicht getan haben und dafür in ihren alten Tagen hungern müssen. Es dürfte aber auch der Hinweis auf die einfach unhaltbaren Zustände in der heutigen Krankenversicherung genügen. um die gesetzliche Regelung dieser Frage als dringend erscheinen zu lassen. Heute gelten in den Bezirksversicherungsanstalten für die Versicherten der gleichen Anstalt verschiedene gesetzliche Bestimmungen, die Angestellten - Krankenversicherungsanstalten leiden unter den Mängeln der alten K ranken - Versicherungsbestimmungen und die Gesamtheit der Privatangestellen findet dadurch in den Krankenversicherungsanstalten heute nicht das, was sie suchen muß. Vor allem aber besteht der eigenartige Umstand, daß die Pensionsversicherung der Angestellten keine richtige Grundlage besitzt, wie das in der Altersversicherung der Arbeiter der Fall ist.

Der Herr Minister für soziale Fürsorge hat bereits einmal der Abordnung des "Gesamtverbandes der deutschen Angestelltengewerkschaften" gegen Ende des Jahres 1926 die Zusage gegeben und auch eingehalten, von der Novellierungskommission die Festlegung eines letzten Termines zu verlangen, bis zu der die ersten Vorarbeiten für die Pensionsversicherung fertig sein würden. Es blieben aber damals noch derart viele Streitfragen offen, daß es eben leider bis heute zu keiner endgültigen Fertigstellung kam. Sollen aber die gemachten Zusagen, die Sozialversicherung der Privatangestellten bis zu Ende dieses Jahres in Kraft zu setzen, eingehalten werden, erscheint es unbedingt notwendig, die Arbeiten zu beschleunigen.

Die Gefertigten stellen deshalb an den Herrn Minister für soziale Fürsorge die folgenden Anfragen:

1. Welche Maßnahmen gedenkt der Herr Minister zu ergreifen, um den Privatangestellten zum 1. Jänner 1928 ihre Sozialversicherung zu gewährleisten?

2. Ist der Herr Minister bereit, die in jeder Beziehung gerechtfertigten Forderungen der deutschen Privatangestellten auf Sicherstellung ihrer nationalen und wirtschaftlichen Autonomie in den künftigen Trägern der Kranken- und Pensionsversicherung nach den bereits mehrfach gemachten Vorschlägen zu berücksichtigen?

3. Ist der Herr Minister bereit, bei Vorlage des Regierungsantrages auch die Wünsche der deutschen Privatangestellten und ihrer deutschen Gewerkschaften hinsichtlich der Leistungen zu berücksichtigen?

Již dlouhá léta usilují soukromí zaměstnanci o novelisaci již dávno zastaralého pensijního pojištění. Rovněž tak snaží se dosíci nemocenského pojištění pro zaměstnance. Jejich cílem jest sociální pojištění soukromých zaměstnanců.

Komise pro novelisaci pensijního pojištění, jmenovaná kdysi ministerstvem sociální péče, pracuje již přes 3 léta. Dodnes však nemohla skončiti potřebné předběžné práce. Soukromým zaměstnancům byla již několikráte oznámena lhůta, do které bude jejich sociální pojištění pod střechou. Nejprve to byl 1. červenec 1926, pak 1. leden 1927, pak zase 1. červenec 1927 a konečně 1. leden 1928, které byly uváděny jako den. kdy zákon nabude účinnosti. Soudíme-li podle postupu jednání v novelisační komisi, bude však také 1. leden 1928 opět pochybný.

Netřeba jistě odůvodňovati, že tento způsob projednávání sociálního pojištění musí vzbuditi roztrpčení v nejširších vrstvách soukromých zaměstnanců. Neboť nakonec musí ztratiti veškerou důvěru ve všechny sliby a přípovědi úředních a poloúředních míst, vidí-li, že byli tak zklamáni.

Jest vůbec třeba nějakého důkazu pro to, že jest nezbytně nutno, aby požadavky soukromých zaměstnanců, aby bylo vybudováno jejich sociální pojištění, byly konečně splněny? Vždyť musilo by jistě stačiti, poukážeme-li na přímé hladovění dnešních důchodců pensijních ústavů, na nouzi a bídu lidí, kteří věrně a čestně desítiletí konali svou povinnost a na stará kolena musí za to hladověti. Musilo by však také stačiti, poukážeme-li prostě na neudržitelné poměry v dnešním nemocenském pojištění, aby se ukázalo, že jest naléhavě nutno, aby tato otázka byla vyřízena zákonem. Dnes platí v okresních pojišťovnách pro pojištěnce téhož ústavu různá zákonná ustanovení, nemocenské pojišťovny pro soukromé zaměstnance trpí nedostatky starých ustanovení o nemocenském pojištění a proto soukromí zaměstnanci jako celek nenalézají dnes v nemocenských pojišťovnách to, co hledati musí. Především však máme zvláštní věc, že pensijní pojištění zaměstnanců nemá správného podkladu, jako jest tomu při starobním pojištění dělníků.

Pan ministr sociální péče přislíbil již jednou deputaci spolku "Gesamtverband der deutschen Angestelltengewerkschaften", koncem roku 1926 a také to splnil, že bude žádati od komise pro novelisaci pensijního pojištění, aby určila poslední lhůtu, do které budou prvé předběžné práce pro pensijní pojištění hotovy. Avšak tenkráte bylo ještě takové množství sporných otázek nevyřízeno, že bohužel dodnes ke konečnému dohotovení nedošlo. Mají-li však býti dodrženy dané sliby, že sociální pojištění soukromých zaměstnanců bude zavedeno do konce t. r., jest nezbytně třeba, aby práce byly urychleny.

Podepsaní táží se tedy pana ministra sociální péče:

1. Jaká opatření zamýšlí pan ministr učiniti, aby zajistil soukromým zaměstnancům sociální pojištění k 1. lednu 1928?

2. Jest pan ministr ochoten v každém směru přihlížeti k oprávněným požadavkům německých soukromých zaměstnanců, kteří žádají, aby byla zajištěna jejich národní a hospodářská samospráva v příštích nositelích nemocenského a pensijního pojištění podle návrhů, které již několikráte učinili?

3. Jest pan ministr ochoten při předložení návrhu zákona dbáti také přání německých soukromých zaměstnanců a jejich německých odborových organisací stran dávek?