Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Základní úprava hospodářských styků mezi Československou republikou a Rakouskem jest provedena rámcovou obchodní dohodou ze dne 4. května 1921. V oboru celně-tarifním nemá zvláštních ustanovení zaručujíc oběma stranám v tomto ohledu jen nakládání podle zásady nejvyšších výhod. V zájmu usnadnění vzájemných obchodních styků byly později uzavřeny ceně-tarifní úmluvy - t. zv. první, druhá a třetí dodatková úmluva ze 27. listopadu 1924, ze 27. července 1925 a ze 23. června 1926, - jimiž si obě strany navzájem poskytly určité celně-tarifní slevy ze svých autonomních či smluvních cel, pokud se týká koncedovaly si navzájem vázání těchto cel u různých druhů zboží.

Rakousko vypovědělo dne 1. prosinče 1926 ke dni 1. března 1927 uvedené dodatkové úmluvy tarifní. Nastoupení beztarifálního stavu bylo však po vzájemné dohodě odsunuto na 22. duben 1927. O nové úpravě vzájemných styků bylo mezi oběma státy zahájeno jednání, jehož výsledkem jest předkládaná nová dodatková úmluva z 21. července 1927, jež byla uvedena dne 10. srpna 1927 v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 2. srpna 1927, č. 121 Sb. z. a n.

Dříve než bude posouzena stručně úmluva sama, jest účelno uvésti několik dat o rozsahu vzájemného obchodu.

Československá republika vyvezla do Rakouska v letech 1923 - 1926 za 2.639, 3.524, 3.252 a 2.902 miliony Kč a dovezla odtud zboží za 667, 1.244, 1.294 a 1.125 milionů Kč, takže její aktivum činilo v těchto letech 1.972, 2.280, 1.956 a 1.777 milionů Kč. Československá republika jest aktivní hlavně v oboru výroby prvotní, včetně zemědělské, obnosem asi 900 milionů Kč, dále jest aktivní vývozem zboží textilního obnosem asi 810 milionů Kč, zboží ze skla obnosem asi 55 milionů Kč a zboží hliněného obnosem asi 36 milionů Kč. Naproti tomu jest Rakousko aktivní hlavně v oboru kovodělného a automobilového průmyslu obnosem asi 51 milionů Kč.

Tato poměrně značná pasiva Rakouska vůči Československé republice vedle značných pasiv celkové obchodní bilance Rakouska vyvolala v Rakousku od počátku r. 1926 silné směry ochranářské, jež naléhavě žádaly celkovou revisi rakouské celní a obchodní politiky ve smyslu zvýšené celní ochrany.

Tyto snahy podporované vládnoucími politickými stranami měly za následek, že rakouská vláda se odhodlala předložiti parlamentu návrhy na zvýšení celních sazeb u řady zboží z oboru prvotní i průmyslové výroby, jež byly parlamentem v celku přijaty a uzákoněny na jaře 1926 jako t. zv. první a druhá celní novela.

Vyzbrojeno celním tarifem, jenž obsahoval u velké řady položek ne nepatrné zvýšené sazby, přikročilo Rakousko k realisování svého plánu ohledně dosažení vyšší celní ochrany určitých výrobních odvětví tím, že zahájilo obchodně-politické jednání s Československou republikou, později pak s Maďarskem a nedávno s Francií.

Pro nejbližší dobu chystá jednání s královstvím SHS a patrně také s Německem.

Pokud jde o obchodně-politické jednání s Československou republikou, jest možno konstatovati toto:

Československá republika snažila se ve všech svých obchodně-politických jednáních, aby prohloubila své hospodářské styky s cizinou. Bylo ovšem jasno, že za zmíněných ochranářských tendencí Rakouska, uplatňovaných, jak vidno, i vůči jiným státům, bude stěží lze dosáhnouti v plném rozsahu vytčeného cíle.

Dala-li Československá republika přednost uzavření smlouvy na částečně vyšší úrovni smluvních cel, byla při tom vedena svou tradiční politikou postupujícího hospodářského sblížení s cizinou, zejména se svými sousedy.

Ujednání v oboru celně-tarifním, jež jsou nejpodstatnější součástí předkládané úmluvy, jsou obsažena v přílohách A a B.

Pokud jde o nejvýznačnější druhy československého zboží, vyváženého do Rakouska, o němž jedná příloha A a závěrečný protokol k ní, možno říci toto:

Zemědělské a zemědělsko-průmyslové výrobky:

Pro cukr surový a rafinovaný zůstávají dosavadní smluvní sazby; pro ječmen koncedováno bylo zvýšení z 150 na 2,- zl. k. za 1 q; pro slad zachováno dosavadní rozpětí k jmenovanému clu na ječmen; nezměněny zůstávají smluvní sazby pro čekankový kořen, chmel, dubové kůry, různá semena a květiny, ovocné víno a mošt, československé sýry, ovoce a zeleninu, pokud má na nich Československá republika zájem, kromě zelí a naložených okurek, kde jsou sazby částečné vyšší. Slevy pod úroveň dosavadních smluvních cel byly získány pro okurky naložené v neprodyšně uzavřených nádobách. Pro palivové dříví byla koncedována - proti dosavadní bezcelnosti sazba 0,50 zl. k. za 1 q. Naproti tomu pro dřevěné uhlí a jiné polotovary ze dříví byly zachovány v celku dosavadní smluvní sazby.

Průmyslové výrobky:

Snížení proti dosavadní smluvní, resp. autonomní úrovni bylo docíleno pro: masité droby obyčejné a střední jakosti, pokud nebudou změněny smluvní sazby na určité druhy dobytka, sjednané Rakouskem s jinými státy, pro trenčiansko-teplické bahno léčivé a kompresy jím plněné, bavlněné koberce, polohedvábné stolní prádlo, lepenku na podlahu, některé druhy zboží ze skla (u jiných druhů jednak byly dosavadní sazby zachovány, jednak bylo koncedováno jisté zvýšení), pro pásová pera vozová, klikové hřídele ošropované, odporové spirály a j.

Dosavadní smluvní sazby zůstávají pro: pivo, minerální vody, ovocné šťávy, smůlu, bavlněné příze, bavlněné a vlněné stávkové a pletené zboží v celých kusech, bavlněné punčochy, plsť, polohedvábné látky nábytkové, polohedvábné zboží stávkové a pletené, klobouky, určité druhy konfekce, různé druhy papírového zboží (u některých druhů byly docíleny slevy, kdežto u jiných bylo koncedováno jisté zvýšení), pro jednoduché dámské polobotky, různé druhy zboží ze dřeva, zejména pro ohýbaný nábytek, dále pro různé druhy zboží hliněného, jako cihly, vyjma ohnivzdorné, zvonivky a dlaždice, obkládačky, porculán, pro různé druhy zboží ze železa jako pro opracované válce, železniční nápravy, plechové zboží, hřebíky, řetězy, lopaty, pro některé druhy nožířského zboží, pro uměleckou litinu, pro většinu váhových kategorií zboží výslovně nejmenovaného z kujného železa, pro různé druhy zboží z obecných kovů, z části pro přístroje destilační a varní, hospodářské stroje, textilní stroje, pro některé speciální stroje pro různá odvětví průmyslu, pro dopisní váhy, varhany, pro některé chemické látky pomocné a výrobky, hračky ze dřeva, hlíny a porculánu a j.

Zvýšení proti dosavadním smluvním sazbám bylo koncedováno Československou republikou u: šunky, jemných druhů masitých drobů, bavlněných tkanin, bavlněných a vlněných látek nábytkových, bavlněných rukavic, lněné příze, lněných damašků, domácích střevíců, kožených rukavic, zboží z nekujné litiny výslovně nejmenovaného, u rour z nekujné litiny, u isolačních hmot z porculánu a j.

Co se týče rakouských vývozních výrobků, o nichž jedná příloha B a závěrečný protokol k ní, možno uvésti stručně toto:

Dosavadní smluvní sazby zůstávají zejména pro: určité rasy plemenného hovězího dobytka a koní, pro víno určitých vinorodých krajů Rakouska, pro bavlněné příze, vlněné zboží stávkové a pletené výslovně nejmenované, některé druhy konfekcionovaného zboží, pro hole, různé druhy zboží ze železa jako plechy a plotny, drát, nápravy, kosy, vidle, hřebíky, šrouby, kování, zámky, klíče, pokladny, nože, některé druhy zboží z obecných kovů jako plechy, desky, tyče, drát, trouby a roury, pojízdné lokomobily k zemědělským účelům, motory spalovací a výbušné, vodní turbiny, mlátičky, různé elektrotechnické přístroje a zařízení, různé chemické výrobky a j.

Slevy byly poskytnuty zejména pro výslovně nejmenované zboží stávkové a pletené z přírodního a umělého hedvábí, pro stuhové zboží z přírodního a umělého hedvábí, pro čepice, klobouky, deštníky, slunečníky, některé druhy zboží z papíru, pro hovězí a koňské kůže vydané na způsob podešvic, pro některé druhy zboží brašnářského ze dřeva, ze železa jako pro plechové zboží výslovně nejmenované, kovadliny, kladiva, palice, některé druhy drátěného zboží, pásová pera vozová, dynama a elektromotory, mastní váhy, piana, varhany a j.

Všeobecná smluvní ustanovení zůstávají touto dodatkovou úmluvou nedotčena. Přizpůsobuje se jen t. zv. valutní klausule, obvyklá v československých smlouvách, nynějšímu zákonnému stavu v Československé republice.

V příloze C byla blíže vymezena některá ustanovení dohady o nákazách zvířecích (příloha c) k článku XII obchodní dohody ze dne 4. května 1921), pokud jde o výpočet nakažlivých nemocí a obsah veterinárních osvědčení, a doplněna příslušná ustanovení citované dohody o veterinárních opatřeních při dovozu dobytka.

Platnost úmluvy není časově omezena; obě smluvní strany mají možnost kdykoli ji vypověděti se lhůtou tříměsíční.

Výbor živnostenský pojednal o této smlouvě na schůzi dne 26. října t. r. a uznávaje její důležitost pro další rozvoj vzájemného zahraničního obchodu mezi naším státem a republikou Rakouskou usnesl se doporučiti tuto dodatkovou úmluvu poslanecké sněmovně ke schválení.

Návrh schvalovacího usnesení:

Národní shromáždění Československé republiky souhlasí s dodatkovou úmluvou mezi Československou republikou a republikou Rakouskou ze dne 21. července 1927 k obchodní dohodě mezi Československou republikou a republikou Rakouskou ze dne 4. května 1921, uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 2. srpna 1927, č. 121 Sb. z. a n.

V důsledku ochranářské politiky, ku které se Rakousko obrátilo v poslední době, došlo dne 1. prosince 1926 se strany Rakouska k výpovědi první, druhé a třetí dodatkové úmluvy ze dne 27. listopadu 1924, 27. července 1925 a 23. června 1926, které upravovaly celně-tarifní styky obou států. Výpověď měla vstoupiti v platnost dne 31. března 1927. Ježto beztarifální stav by byl těžce poškodil hospodářské styky obou států, byla ihned zahájena jednání jednak za tím účelem, aby beztarifální stav byl oddálen, jednak aby se docílilo nové celně-tarifní úmluvy. Výsledkem jednání je nová celně-tarifní úmluva ze dne 21. července 1927, kterou vláda nyní předkládá sněmovnám k ústavnímu projednání, uvedši ji dříve v prozatímní účinnost podle zmocňovacího zákona.

Rakousko je jedním z nejdůležitějších států pro náš export, který dosahuje průměrně více než 3 miliard ročně. Stejně význačné postavení má Rakousko pro nás jako stát importní. Srovnáváme-li číslice exportu a importu ve styku s Rakouskem, můžeme zjistiti, že obchodní bilance styku obou států je pro nás silně aktivní. Je tedy nutnost a prospěšnost úpravy obchodních styků nasnadě. Při tom nutno uvážiti, že úkol, který naši vyjednavači vykonali, nebyl snadný. Jak již výše bylo uvedeno, došla k výpovědi dřívějších celně-tarifních úmluv pod tlakem ochranářských směrů v Rakousku a bylo tudíž našim vyjednavačům sjednati za takto ztížené situace podmínky, které by uspokojily naše kruhy výrobní, zemědělské i průmyslové a zajistily našemu exportu rakouské odbytiště. Můžeme říci, že se tento úkol našim vyjednavačům zdařil. Ačkoliv musíme doznati, že bylo nevyhnutelno učiniti Rakousku dosti značné koncese, přece na druhé straně zase pro naše vývozní artikly bylo dosaženo smluvních celně-tarifních podmínek, které pravidelný obchodní styk plně zabezpečují. Pokud jde o nejvýznačnější československé vývozní artikly, o nichž jedná příloha A a závěrečný protokol k ní, možno říci toto:

Zemědělské a zemědělsko-průmyslové artikly:

Pro cukr surový a rafinovaný zůstávají dosavadní smluvní sazby, pro ječmen koncedováno bylo zvýšení z 1,50 na 2 zl. K u 1 q, pro slad zachováno dosavadní rozpětí ke clu na ječmen; nezměněny zůstávají smluvní sazby pro čekankový kořen, chmel, ovocné víno a mošt, sýry, ovoce a zeleninu, které zvláště pro kraje jižní Moravy a západního Slovenska mají velikou důležitost. Bylo dokonce dosaženo celní odbavování slovenských plodin v noci, aby zemědělcům bylo umožněno býti v časných hodinách ranních na vídeňských trzích.

Průmyslové artikly: U celé řady průmyslových výrobků bylo dokonce dosaženo snížení dosavadní smluvní resp. autonomní celní sazby, u jiných zůstávají dosavadní sazby nezměněny. Z posledních možno uvésti pivo, minerální vody, ovocné šťávy, bavlněné a vlněné stávkové a pletené zboží, klobouky, určité druhy konfekce, různé druhy papírového zboží, různé druhy zboží ze dřeva, dále různé druhy zboží hliněného, zboží železného, hospodářské stroje, textilní stroje a mnoho jiných.

Z těchto jen namátkou uvedených příkladů je zjevno, že smlouva v celé řadě našich vývozních výrobků zachovala dosavadní stav.

Pokud z dosavadních statistických záznamů o vývozu a dovozu ve styku s Rakouskem za měsíce, v nichž je smlouva v prozatímní účinnosti, lze souditi, možno míti za to, že tato smlouva přispěla k zlepšení obchodních styků mezi oběma státy, neboť jak číslice vývozu tak i dovozu v těchto měsících značně stouply. Určitá reserva při posuzování těchto číslic je ovšem nezbytna, neboť neuplynula dostatečně dlouhá doba, která by umožňovala přesný posudek. Nicméně i toto faktum dlužno považovati za zjev uspokojující.

Za těchto okolností možno míti za to, že smlouva tato získala pro naše národní hospodářství vše, co se za daných okolností získati dalo.

Zahraniční výbor ve své schůzi dne 16. listopadu 1927 projednal tuto dodatkovou úmluvu a usnesl se doporučiti ji posl. sněmovně ke schválení.