Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Úlohou této osnovy zákona není provésti pronikavé změny v administrativě horní, jako především unifikování předpisů horních administrativních pro celou republiku, jak musí ještě býti tendencí našeho zákonodárství a pak přizpůsobiti dnešním poměrům pokud je to možno. Jest možno předvídati, že všeobecná úprava řízení administrativního bude míti rovněž určitý vliv ve vybudování administrativního řízení u báňských úřadů, takže úprava, jak se navrhuje osnovou, stačí.

Osnovou nebude měněno ničeho na organisaci báňských úřadů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Na Slovensku bude zřízeno nové báňské hejtmanství a dosavadní báňské kapitanáty a báňské komisariáty přemění se v báňské revírní úřady.

Na Podkarpatské Rusi zřídí se revírní báňský úřad, výjimečně podřízený báňskému hejtmanství v Bratislavě, takže postup instanční by byl pak v celé republice následující:

1. Revírní báňské úřady,

2. báňská hejtmanství,

3. ministerstvo veřejných prací.

Horní administrativa, než docházíme ke zmíněné právě kodifikaci právní, prodělala v našich zemích, které náležejí do nynějšího státního útvaru, značné změny a vyvíjela se různým směrem v oblasti rakouské a uherské. Jakýmsi základem v právním vývoji báňské administrativy v modernějším smyslu je zákon ze dne 23. května 1854, ř. z. čís. 146, v němž báňským úřadům věnovány dva paragrafy, a sice § 225 a 230. Ustanovení tato pak byla doplňována nařízeními:

Tak nařízením ministerstva vnitra a financí ze dne 20. března 1885 zřízeno provisorní báňské hejtmanství a vrchní báňské úřady.

13. září 1858 pod č. 157 vydáno nařízení císařské, kterým zřízeno bylo 21 báňských hejtmanství jako prvních instancí na území bývalého císařství.

Zákonem ze dne 21. června 1871 upraveny poněkud poměry báňské administrativy v rakouské polovině a zrušeny dosavadní předpisy. Tímto zákonem zavedeny:

revírní báňské úřady a báňská hejtmanství - a jako nejvyšší instance bylo ministerstvo orby. - Kompetence tohoto ministerstva přenesena zákonem z roku 1908 na ministerstvo veřejných prací.

V uherské části platil dále § 225 a 230 horního zákona a cís. nař. z r. 1908, dle něhož agendu obstarávaly báňské komisariáty a báňské kapitanáty. Na Slovensku nejvyšší instancí bylo ministerstvo financí. Takový stav byl převzat i do republiky zákonem z roku 1918 a pozdějšími zákony a nařízeními upravovány poměry na změněném území státním.

Rozdělené předpisy o báňských úřadech zůstaly až do nynější právní úpravy a má právě předložená osnova zákona odstraniti dosavadní diference obměňujíc celkem pouze předpisy zákona z roku 1871.

Dle osnovy vedle jmenovaných již instancí fungují jako pomocné orgány úředně oprávnění báňští inženýři.

Osnova řeší instanční postup asi podobně jako správní reforma na podkladě 2 instancí:

1. První instancí jsou báňské revírní úřady, jako odvolací instance jsou báňská hejtmanství.

Z rozhodnutí těchto není dalšího odvolání. Rozhoduje-li báňské hejtmanství o věcech § 3 tohoto zákona jako I. stolice jest odvolací instancí ministerstvo veřejných prací.

Báňské hejtmanství se zřídí: v Praze, v Brně, v Bratislavě.

Nova v tomto zákoně spatřovati jest v následujícím:

Především zákonem odstraňují se kompetenční spory, neboť jest přesně vyměřena agenda všem úřadům.

Za druhé povinnost publikační jest jistě proti dřívějšku pokrokem.

A konečně trestní výnosy v oboru hornopolicejním může vydávati i revírní báňský úřad, kdežto dosud tak činiti mohlo jen báňské hejtmanství.

Ústavně-právní výbor projednávaje vládní návrh navrhuje změnu v § 8 vzhledem ke změnám provedeným už zákonem o organisaci politické správy o pojmenování území náležejících do státního útvaru Československé republiky takto:

(1) Báňská hejtmanství mají sídlo:

a) v Praze pro zemi českou,

b) v Brně pro zemi moravsko-slezskou,

c) v Bratislavě pro zemi slovenskou.

Změnu tuto navrhuje ústavně-právní výbor vzhledem k tomu, že vládní návrh, který nese datum 3. února 1927 nemohl přihlížeti ještě k usneseným pojmenováním v zákoně o organisaci politické správy.

Výbor ústavně-právní navrhuje poslanecké sněmovně, aby takto změněnou vládní osnovu zákona o zařízení a působnosti báňských úřadů, jak zprávě výborové jest připojena, přijala za své usnesení.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Prováděti horní zákon a chrániti národohospodářské zájmy hornictví mají:

a) revírní báňské úřady,

b) báňská hejtmanství,

c) ministerstvo veřejných prací.

(2) Jako pomocný orgán báňských úřadů mohou býti podle potřeby přizváni úředně oprávnění báňští inženýři.

(1) Revírní báňské úřady jsou prvou instancí ve všech hornoúředních věcech, které nejsou výslovně vyhrazeny báňským hejtmanstvím, anebo ministerstvu veřejných prací.

(2) Revírním báňským úřadům jest mimo to na výzvu báňských hejtmanství konati nutná šetření i ve věcech těmto přidělených a prováděti hornoúřední rozhodnutí.

(1) Báňským hejtmanstvím přísluší v I. instanci (z agend v obecném horním zákonu vytčených):

1. povolovati zřízení báňských revírů (§ 11 o. h. z.);

2. propůjčovati dolové míry, přebytky a míry povrchové, udíleti koncese pomocným dílům, jakož i vykonávati šetření při udílení koncesí k revírním štolám (§§ 40, 57 až 68, 71 až 89, 91 až 97 o. h. z.);

3. povolovati sloučení jednotlivě propůjčených dolových měr a dolových polí (§§ 112 až 114 o. h. z.);

4. povolovati rozdělení jednoduché dolové míry (§§ 115 až 116 o. h. z.);

5. propůjčovati důlní vody (§ 129 o. h. z.);

6. rozhodovati o rozsahu a výkonu práv spojených s báňskou propůjčkou a spolupůsobiti s jinými úřady v tomto směru (§ 132 o. h. z.);

7. povolovati knihovní dělení báňského vlastnictví pod šestnáctinu celku (§ 135 o. h. z.);

8. schvalovati společenské smlouvy, zřizovací listiny těžařské a stanovy těžařstev (§ § 136 až 143 o. h. z.);

9. povolovati rozpuštění těžařstva nebo prodej jeho kmenového jmění, není-li souhlasu všech majitelů podílů (§ 155 o. h. z.);

10. potvrzovati ustanovení o udržování povrchových měr v provozu (§ 176 o. h. z.);

11. rozhodovati o povinnosti ku převzetí báňské služebnosti, jakož i jejím rozsahu, není-li shody zúčastněných (§ 194 o. h. z.);

12. vynášeti trestní nálezy pro přestupky horního zákona (§§ 224, 228, 235 až 250 o. h. z.), jakož i jiných příslušných zákonů a nařízení.

U vykonávání báňské policie jsou také revírní báňské úřady oprávněny pro neuposlechnutí pravoplatných příkazů pokud se týče pro nedbání bezpečnostních opatření uvaliti pokutu ve smyslu § 250 o. h. z.;

13. báňským hejtmanstvím přísluší dále hornoúřední jednání při odnětí a vrácení horních oprávnění (§§ 253, 255 až 257, 259 až 265 o. h. z.);

14. báňským hejtmanstvím přísluší dále zejména:

a) rozhodovati ve sporných báňsko-právních záležitostech stran, pokud tyto věci nepřísluší soudu;

b) rozhodovati ve věcech revírních bratrských pokladen a báňských společenstev, dále schvalovati a rozhodovati ve věcech závodních a revírních rad, jakož i rozhodovati o hornickém vyhledávání a těžení živic, pokud je to v příslušných zákonech, nařízeních a jiných předpisech výslovně stanoveno;

c) rozhodovati o náhradě útrat, jež vzešly, majitelům dolů dobýváním a těžením nevyhrazených nerostů;

d) ve sporech mezi doly a železnicí zúčastniti se při rozhodování o bezpečnostních opatřeních na dolech k ochraně železnic ve smyslu platných předpisů;

e) vykonávati dozor a disciplinární moc rad revírními báňskými úřady resp. jejich zaměstnanci.

Tento dozor obsahuje i právo inspekční nad báňskými závody.

(2) Opatření v oboru báňské policie s platností pro jeden závod nebo nejvýše pro okres revírního báňského úřadu vydává revírní báňský úřad, kdežto předpisy téhož druhu platné pro území přesahující okrsek jednotlivých revírních báňských úřadů vydává báňské hejtmanství, resp. ministerstvo veřejných prací.

(3) Okresy vzpomenutými v §§ 148, 150 a 188 o. h. z. sluší rozuměti okrsky báňských hejtmanství.

(4) Nová opatření platná pro celý okres báňského hejtmanství nebo pro větší okrsky dlužno řádně vyhlásiti v úředním listu.

(1) Podání spadající do působnosti revírních báňských úřadů dlužno činiti vždy u revírních báňských úřadů.

(2) Všechna jiná podání s výjimkou žádostí o propůjčku nebo koncesi mohou se učiniti buď u báňských hejtmanství nebo u revírního báňského úřadu, pokud není úřad, u kterého jest podání učiniti, určitě označen zákonem nebo zvláštním úředním rozkazem.

(3) žádosti o propůjčku nebo koncesi buďtež podány u báňského hejtmanství.

(1) Podání u revírních báňských úřadů nutno činiti písemně. Je-li však přednosta revírního báňského úřadu nebo zástupce jeho v úřadě přítomen, mohou ony žádosti, jichž vyřízení spadá do okruhu působnosti revírního báňského úřadu, býti podány též ústně do protokolu (§ 226 o. h. z.).

(2) Žádosti o propůjčky a koncese dlužno vždy podati písemně.

(3) Při ohláškách výhradných kuteb a při žádostech o propůjčku nebo koncesi je žadatel oprávněn požadovati ihned potvrzení o době, kdy se podání stalo.

(1) Z rozhodnutí a opatření revírních báňských úřadů možno se odvolati k báňskému hejtmanství.

(2) Z rozhodnutí, jež vydalo báňské hejtmanství v I. instanci, lze se odvolati k ministerstvu veřejných prací. Z rozhodnutí, jež vydalo báňské hejtmanství ve II. instanci, odvolání není přípustno.

Okresy a sídla revírních báňských úřadů ustanoví se vládním nařízením.

(1) Báňská hejtmanství mají sídlo:

a) v Praze pro zemi českou,

b) v Brně pro zemi moravsko-slezskou,

c) v Bratislavě pro zemi slovenskou.

(2) Pro přechodnou dobu, t. j. až do zřízení vlastního báňského hejtmanství pro Podkarpatskou Rus, rozšiřuje se úřední působnost báňského hejtmanství v Bratislavě i na Podkarpatskou Rus.

(1) V čele báňského hejtmanství jest báňský hejtman nebo jeho zástupce. Jemu k ruce jest potřebný počet úřednictva a ostatního zaměstnanectva.

(2) Personál revírního báňského úřadu se skládá z přednosty úřadu a potřebného počtu úřednictva a ostatního zaměstnanectva.

(1) Báňská hejtmanství a ministerstvo veřejných prací rozhodují ve věcech stran, týkajících se báňských záležitostí, ve sboru a to většinou hlasů.

(2) V ministerstvu veřejných prací budiž pro tyto záležitosti zřízen stálý sbor z úředníků tohoto ministerstva se vzděláním požadovaným ke konceptní službě u báňských úřadů.

Zevrubné normy o řízení u báňských hejtmanství a revírních báňských úřadů, jakož i předpisy o úředně oprávněných báňských inženýrech budou vydány vládním nařízením.

Jmenování úředníků, pokud podle platných předpisů není vyhrazeno presidentu republiky nebo vládě, přísluší ministru veřejných prací.

(1) S účinností tohoto zákona pozbývá platnosti zákon ze dne 21. července 1871 č. 77 ř. z. o zařízení a působnosti báňských úřadů; pouze §§ 18 a 19 řečeného zákona zůstávají až na další v platnosti, a to § 18 až do nové úpravy podle § 146 platového zákona (§ 206 platového zákona); dále zrušují se na Slovensku a v Podkarpatské Rusi dosud platné §§ 225 a 230 o. h. z. a císařské nařízení ze dne 13. září 1858, č. 157 ř. z.

(2) Nařízení, resp. instrukce pro báňská hejtmanství a revírní báňské úřady, jakož i předpisy o úředně oprávněných báňských inženýrech ponechávají se, pokud neodporují tomuto zákonu, prozatím v platnosti.

(3) Vládním nařízením bude stanoveno, pokud platnost těchto předpisů bude rozšířena i na Slovensko a na Podkarpatskou Rus.

(1) Zákon tento nabude účinnosti dnem, jenž bude určen vládním nařízením.

(2) Provedením jeho pověřuje se ministr veřejných prací.