Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Ziskem roku 1926 (1925/1926) podle článku VII, odst. 1., uváděcích ustanovení zákona č. 76/1927 Sb. z. a n. rozumí se rozvahové přebytky, t. j. přírůstek na ryzím jmění podniku v obchodním období 1926 (1925/1926) proti stavu ryzího jmění, jaký byl na počátku tohoto období. V obchodním období 1926 (1925/1926) vyúčtované reservy a fondy, které byly nahromaděny před platností zákona č. 76/1927 Sb. z. a n. a jsou obsaženy na straně pasiv bilance za obchodní období 1925 (1924/1925), nejsou ziskem podle článku VII., odst. 1., uváděcích ustanovení svrchu uvedeného zákona.

(2) Výdaje a ztráty, hrazené v obchodním období 1926 (1925/1926) ze zvláštních reserv nahromaděných podle § 95. lit. f) zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z. (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi podle § 17, odst. 7. zák. čl. VIII/1909 ve znění zák. čl. XXXIV/1916), nebudou podle článku VII, odst. 2., uváděcích ustanovení zákona č. 76/1927 Sb. z. a n. při vyměřování zvláštní daně výdělkové na kalendářní (berní) rok 1927 dodatečně zdaněny, budou-li z nich hrazeny úbytky a ztráty onoho určitě označeného druhu, k jejichž úhradě byly reservy ty původně věnovány.

(3) Úložky do fondů a reserv ze zisků vzniklých v obchodních obdobích, která se končila v kalendářním roce 1926, novým oceněním předmětů v podniku trvale užívaných, pokládají se za nezdaněny. Pro řešení otázky, které předměty jsou v podniku trvale užívány, platí obdobně předpisy zákona ze dne 15. června 1927, č. 78 Sb. z. a n., o stabilisačních bilancích.

(4) Odpisy na předmětech v podniku trvale užívaných a v obchodních obdobích, která se končila v kalendářním roce 1926, nově oceněných lze daněprostě prováděti jen z bilanční hodnoty, kterou vykazovaly před novým oceněním, vyjímajíc případy, kde nové ocenění se sulo, aby byla vyrovnána rozvahová ztráta obchodního období 1926 {1925/1926). V těch"co případech bude v budoucnosti přípustným daněprostý odpis také z částky, o níž bylo třeba předměty nehodnotiti, aby rozvahová ztráta byla vyrovnána. Ustanovení § 79, lit. f) zákona č. 76/1927 Sb. z. a n., o přiměřenosti odpisů zůstávají nedotčena.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1927 a jeho provedením se pověřuje ministr financí.

Článek VII. uváděcích ustanovení zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních jest veřejností vykládán způsobem, který zákonodárcem nebyl intendován. Různé výklady, jichž se článku VII. ve veřejnosti dostává, daly vzniknouti pochybám, zda doslov zákona kryje přesně úmysl zákonodárcův. Poněvadž jde o to, aby byly náležitě chráněny zájmy finančního eráru, jakož i o to, aby se podnikům dostalo správného vysvětlení o úmyslech, které zákonodárce článkem VII. uváděcích ustanovení sledoval, považuje finanční správa za nutné uvedený článek vyložiti a doplniti.

Co do podrobností se podotýká:

K odst. 1., 3. a 4.

Pojem "zisku" v článku VII, odst. 1., jest identickým s pojmem zisku, jak jej znají ustanovení III. hl. zákona o přímých daních. Jest tudy ziskem roku 1926 (1925/1926) podle článku VII, odst. 1., rozuměti rozvahové přebytky, t. j. přírůstek na ryzím jmění podniku v obchodním období 1926 (1925/1926) opřou stavu ryzího jmění, který vykazuje bilance podniku na počátku tohoto obchodního období. Vyúčtuje-li podnik v tomto obchodním období reservy a fondy nahromaděné před platností zákona o přímých daních (č. 76/1927 Sb. z. a n.) a obsažené v pasivech bilance za obchodní období 1925 (1924/1925) buď tak že tím zvýší výtěžek obchodního období 1926 (1925/1926), nebo sníží výdaje a ztráty tohoto obchodního období, nemůže takové vyúčtování míti vlivu na výši zisku podle článku VII., odst. 1., poněvadž vyúčtované reservy a fondy jsou již zahrnuty v počátečním ryzím jmění obchodního období 1926 (1925/1926) a nejsou tudíž přírůstkem na ryzím jmění v tomto obchodním období. Úložky do fondů a reserv ze zisku roku 1926 (1925/1926) budou tedy považovány za zdaněny jen potud, pokud budou pocházeti z rozvahových přebytků tohoto období.

Pokud jde o vyúčtování reserv vzniklých nižším oceněním aktiv, pokládají se částky vzniklé jejich vyšším oceněním za zisk onoho obchodního období, v němž nahodnocení bylo v knihách podniku účetně provedeno. (Srovnej Budw. č. 4302/1906). Nahodnocení aktiv, provedené účetně v obchodním období 1926 (1925/1926) jest tedy ziskem tohoto období. Jelikož však zákon ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních, dle zákon z téhož dne, č. 77 Sb. z. a n., o nové úpravě finančního hospodářství svazku územní samosprávy a konečně zákon z téhož dne, č. 78 Sb. z. a n., o stabilisačních bilancích tvoří jediný celek, zvaný daňovou reformou, nesmí ustanovení článku VII. uváděcích ustanovení samozřejmě zasahovali rušivě do zákona o stabilisačních bilancích. Nelze tudíž bilanční hodnoty, které jsou předmětem stabilisačních bilancí, daněprostě nahodnotiti v obchodním období 1926 (1925/1926) a nelze v důsledku toho uznati úložky do fondů a reserv z tohoto nahodnocení vzniklé za úložky zdaněné podle článku VII, odst. 1., uváděcích ustanovení. Rovněž i odpisy prováděné v budoucnosti ze zvýšené hodnoty těchto předmětů nebudou uznány při vyměřování zvláštní daně výdělkové za položku odčitatelnou. Výjimka, odůvodněná platným právem, jest v tomto směru stanovena jen pro případy, kdy podnik byl nucen k vyrovnání rozvahové ztráty obchodního období 1926 (1925/1926) předměty takové nahodnotiti.

Ustanovení §§ 96 a 97 zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z., o osobních daních byla převzata do §§ 80 a 81 zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních. Tím jest zachována kontinuita co do budoucího nakládání s reservami a fondy nahromaděnými před platností zákona č. 76/1927 Sb. z. a n. Není pochyby, že tato kontinuita platí nejen co do otázky, zda jde o reservy a fondy zdaněné či nezdaněné, nýbrž i co do otázky jejich použití. Dlužno tudíž ustanovení článku VII., odst. 2., uváděčích ustanovení vykládati tak, že v případech, kde by zvláštních reservních fondů, nahromaděných podle [§ 95, lit. f)] zák. z roku 1896 o os. d., bylo použito v obchodním období 1926 (1925/1926) k účelům, které jsou v rozporu s jejich původním určením, budou částky takto použité zdaněny pro berní rok 1927.

Zpětná platnost zákona od 1. ledna 1927 navrhuje se proto, poněvadž článek VII. uváděcích ustanovení zákona č. 76/1927 Sb. z. a n. platí rovněž od 1. ledna 1927.

Předloha jest velmi naléhavá, poněvadž podniky sečkávají se schválením bilancí za obchodní období 1926 (1925/1926) až do doby, kdy tento návrh se stane zákonem, a schválení bilancí za uvedené obchodní období se musí státi v době nejbližší, poněvadž tyto bilance jsou jednak podkladem pro sestavení bilancí za obchodní období 1927 (1926/1927), které se rovněž blíží svému konci, jednak i podkladem pro případné sestavení východiskových bilancí k 1. lednu 1927 podle zákona o stabilisačních bilancích.

Vláda doporučuje, aby tento návrh zákona byl v obou sněmovnách přikázán rozpočtovému výboru k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

Ministr financí:

Dr. Engliš v. r.