Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

I. min. vnitra na interp. posl. Pika, Remeše a soudr. o postupu správních úřadů při udělování státní nouzové podpory 700 000 Kč, jako pomoci v živelní katastrofě na Sušicku udavší se r. 1926 (tisk 955/XV),

II. min. spravedlnosti na interp. posl. Zápotockého, Buriana, Můni a soudr., o konfiskaci deníku komunistické strany "Rudé Právo" v Praze a "Rovnost" v Brně (tisk 1198/XI),

III. min. spravedlnosti na interp. posl. Zápotockého, Jílka a soudr. o konfiskaci ústředního deníku komunistické strany v Československu "Rudého Práva" v Praze (tisk 1198/II),

IV. min. spravedlnosti na interp. posl. Bolena, Zápotockého a soudr. min. vnitra v záležitosti konfiskace deníku komunistické strany v Praze "Rudého Práva" (tisk 1198/VI),

V. min. železnic na interp. posl. dra Daňka, Bezděka, Šamalíka a druhů o zřízení čekárny v Černovicích u Brna (tisk 1163/XV),

VI. min. vnitra na interp. posl. Wagnera a druhů o obtěžování frelichovského německého obyvatelstva četnictvem při přivítání bratra turnéře (tisk 1122/XXI),

VII. min. zemědělství, vnitra a financí na interp. posl. Platzera a druhů o epidemických zvířecích nákazách v jižních Čechách (tisk 930/XIX),

VIII. min. vnitra a spravedlnosti na interp. posl. Horpynky a druhů o zabavení časopisu "Deutsche Böhmerwaldzeitung" (tisk 1163/VIII),

IX. min. spravedlnosti na interp. posl. Mayera a druhů o zabavení časopisu "Deutscher Landbote" (tisk 1198/I),

X. min. financí na interp. posl. Horpynky a druhů o jazykovém výnosu libereckého okresního finančního ředitelství a pražského zemského finančního ředitelství (tisk 92/III),

XI. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dra Szüllö a druhů o poslovenčování obce Velká Borša (tisk 1122/XXIII),

XII. min. vnitra na interp. posl. Tauba a soudr. o zabavení časopisu "Sozialistische Jugend" (tisk 1198/VIII),

XIII. min. vnitra na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o zabavení č. 151 časopisu "Neue Weiperter Zeitung" ze dne 18. prosince 1925 (tisk 1163/XX),

XIV. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dra Szüllö a druhů, aby knihovna košické akademie právnické ponechána byla v Košících (tisk 989/XI),

XV. min. spravedlnosti na interp. posl. dra Schollicha a druhů o zabavení časopisu "Deutsche Volkszeitung für das Kuhländchen" (tisk 1163/XVIII),

XVI. min. financí na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o některých daňových předpisech v Něm. Brodě (tisk 930/XXI).

Naprosto přesné zjištění okolností, zda, po případě v jaké míře ten který živelní pohromou postižený má zapotřebí státní pomoci jest úkolem velmi obtížným, stává se však ještě nesnadnějším, běží-li o živelní pohromu rázu tak katastrofálního, jako byla pohroma sušická v r. 1926.

Nebylo by proto ani divu, kdyby se stalo při rozdílení podpor v takových případech tu a tam nějaké nedopatření, zejjméma pod bezprostředním dojmem neštěstí při poskytnutí prvé pomoci, jen když se nepřihodí hrubé omyly nebo dokonce vědomé nesprávnosti.

V té příčině mohu pp. interpelanty po zevrubném vyšetření věci ubezpečiti že okresní správa politická v Sušici postupovala nestranně s nejlepší vůlí, aby vyhověla všem oprávněným požadavkům, aby podpory se dostalo toliko osobám opravdu těžce postiženým a aby politická agitace nenabyla vlivu na její rozhodování.

Pokud pak jde o složení okresní pomocné komise v Sušici byla táto komise složena Podle platných předpisů s jediným zřetelem na potřeby věcné a samozřejmě bez jakýchkoli ohledů politických.

Zástupci bramborářských družstev z Klatov a Něm. Brodu, nebyli nikdy členy komise, nýbrž byli pozváni toliko do jediné schůze jako experti. Zemědělský inspektor Mráz z Písku byl do komise přibrán toliko vzhledem k rozvířené politické agitaci.

Okresní i politická správa v Sušici se vždy vynasnažovala rozhodovati, po slyšení okresní pomocné komise, nestranně a není zejména správným tvrzení, že rozdělování dálo se podle libovůle důvěrníků republikánské strany a že přednosta úřadu súčastnil se schůze republikánské strany v hotelu Svatobor v Sušici, na níž se bylo usnášeno na rozdílení podpor.

Podpory poskytovaly se ťin naturaŤ jelikož dlouholetými zkušenostmi je prokázáno, že tento způsob je nejlepší zárukou, že podpora dojde svého vlastního a správného určení.

V penězích poskytují se příspěvky zásadně jen tam, kde toho povaha věci nezbytně vyžaduje, což při této živelní pohromě nebylo prokázáno.

V jednotlivostech se poznamenává toliko, že v obci Čermné nebyla katastrofa tak rozsáhlá jako jinde a že v této obci ječmen vůbec nebyl přidělován. Postižena byla nejvíce osada Kašovice, kde je řada drobných zemědělců, kteří však mají většinou ještě jiná zaměstnání, než zemědělství.

Pro nějaké další opatření není za uvedeného stavu věci důvodu.

Přehlídku časopisu ťRudé PrávoŤ, ťRudé Právo VečerníkŤ a ťRovnostŤ vykonávají státní zastupitelstva v Praze a v Brně; úřady to podřízené ministerstvu spravedlnosti. Interpelace nedotýká se proto pana ministra vnitra, takže na ni odpovídám sám.

I. Pokud páni interpelanti vytýkají zabavení časopisu ťRudé PrávoŤ, uvádím toto:

a) V roce 1926 jsou to čísla 283, 293, 295, 298, 303, 306 a 307, jej byla zabavena celkem pro 22 míst, z nichž pouze 17 jest v interpelaci uvedeno. Místa, na něž páni interpelanti poukazují, byla zabavena z toho důvodu, že v obsahu jich shledalo státní zastupitelstva v Praze skutkovou podstatu přečinů podle §u 300 tr. z. 15/2 a 18/2 zákona na ochranu republiky, jakož i zločinu podle §u 15/3 zákona na ochranu republiky, a mělo za to, že veřejný zájem nutně vyžaduje, aby bylo zabráněno dalšímu rozšiřování obsahu zabavením časopisu.

Soud zabavení potvrdil, takže nelze uznati, že by postup státního zastupitelství v Praze byl nezákonný, tím spíše, kdyžtě ohledně zabavení čísla 298 z 19. prosince 1926 a 303 z 25. prosince 1926 užito bylo opravného prostředku proti nálezu soudu zabavení potvrzujícímu, který však soudem jako bezdůvodný byl zamítnut.

Připomenouti jest, že místo ťRůzné zprávyŤ až ťdokonalý lid.Ť, o němž se tvrdí v interpelaci že bylo zabaveno v č. 283 z 2. prosince 1926, v tomto čísle uveřejněno nebylo.

b) V roce 1927 zabavena byla tato čísla ťRudého PrávaŤ: č. 1 z 1. ledna, č. 2 ze 4. ledna, č. 3 z 5. ledna, č. 4 z 6. ledna, č. 6 z 8. ledna, č. 8 z 11. ledna, č. 10 z 13. ledna, č. 11 ze 14. ledna, č. 12 z 15. ledna, č. 13 z 16. ledna, č. 14 z 18. ledna, č. 15 z 19. ledna, č. 16 z 20. ledna, č. 18 z 22. ledna, č. 20 z 25. ledna, č. 21 z 26. ledna č. 22 z 27. ledna, č. 23 až 33 z 28. ledna až 9. února, č. 34 z 10. února, č. 36 z 12. února, č. 37 z 13. února a č. 40 ze 17. února.

Celkem zabaveno bylo v uvedených číslech ťRudého PrávaŤ 157 míst, z nichž jest v interpelaci uvedeno pouze 121.

Naproti tomu místo ťproti fašistickému... až... proletářská frontaŤ, jež uveřejněno bylo v č. 1 z 1. ledna 1927 jest v interpelaci mylně označováno jako zabavené, ježto ve skutečnosti zabaveno nebylo.

Ohledně zabavení č. 33 z 9. února 1927 jest připomenouti, že místo ťPod ochranou silného policejního opatření... až... do 2. hodiny v nociŤ bylo zabaveno v menším rozsahu, než je v interpelaci uvedeno, ježto slova ťbyl jsem osobně přítomen... až... 2 hodiny v nociŤ zabavena nebyla.

V interpelaci uvedená místa, pokud byla zabavena, zakládala svým obsahem skutkové podstaty trestných činů podle §§ 300 tr. z., 11/2, 14/1, 14/5, 15/2, 15/3, 15/4, 16/1 a 18/2 zák. na ochranu republiky, dále § 1 zákona o útisku a čl. VIII. zákona č. 8/1863 ř. z.

Ve všech případech soud potvrdil zabavení nařízené státním zastupitelstvem v Praze a tím uznal, že státní zastupitelství řídilo se při svém postupu zákonem. Ač v 25 případech proti nálezu soudu bylo užito odpovědným redaktorem opravného prostředku námitek, nebylo ani v jedném případě zabavení nařízené státním zastupitelstvem zrušeno, nýbrž námitky proti zabavení vznesené byly soudem jako bezdůvodné zamítnuty.

c) Ohledně č. 19 z 23. ledna 1927 zahájilo státní zastupitelstvo v Praze proti pisateli a odpovědnému redaktoru trestní řízení ve směru zločinu podle § 15/3 zák. na ochranu republiky pro obsah tří míst, z nichž dvě a to ještě jedno neúplně jsou v interpelaci uvedena.

Současně se zahájením subjektivního stíhání zařídilo státní zastupitelstvo v Praze, aby náklad časopisu byl zajištěn za účelem pojištění výkonu výroku soudu podle § 36 tisk. zák.

Po provedeném trestním řízení byl obžalovaný odpovědný redaktor uznán rozsudkem zem. trest. soudu v Praze z 31. března 1927, č. j. TI II 91/27 vinným přečinem čl. III. zák. z 15. října 1868, čís. 142 ř. z. a § 42 odst. 3 zák. na ochr. rep. a odsouzen k trestu tuhého vězení jednoho měsíce a k peněžité pokutě 1.000 Kč, v případě nedobytnosti, k dalšímu tuhému vězení 14 dnů. V rozsudku vysloveno, že obsah míst, pro něž byl obžalovaný ve směru přečinu zanedbání povinné péče odsouzen, zakládá skutkovou podstatu zločinu podle § 15/3 zákona na ochranu republiky a zároveň vysloven zákaz dalšího rozšiřování, jakož i nařízeno zničení zajištěných výtisků č. 19 ťRudého PrávaŤ, jak předpisuje § 36 zákona tiskového.

Tímto rozsudkem uznáno bylo tedy, že státní zastupitelstvo v Praze postupovala přesně podle zákona, ježto návrhu jeho v plném rozsahu bylo vyhověno.

II. Pokud interpelace dotýká se postupu státního zastupitelstva v Praze při zabavení čísel 285, 293, 296 ťRudého Práva VečerníkuŤ z roku 1926 a č. 1, 2, 12 až 15 a 17 z roku 1927 nelze rovněž výtkám proti postupu státního zastupitelstva v interpelaci uvedeným přiznati oprávnění.

V obsahu míst, jež v uvedených číslech časopisu ťRudé Právo VečerníkŤ shledána byla i soudem skutková podstata trestných činů podle §§ 300 tr. z., 14/5 16/1 zákona na ochranu republiky, jakož i čl. VIII, zákona č. 8/1863 ř. z. Ač téměř ve všech případech byly proti rozhodnutí soudu odpovědným redaktorem podány námitky, neměl tento opravný prostředek kladného výsledku, ježto námitky uznány soudem za bezdůvodné.

III. Časoipis ťRovnostŤ č. 28 z 29. ledna 1927 zabaven byl státním zastupitelstvem v Brně celkem pro 6 míst v interpelaci uvedených, v jichž obsahu shledány byly trestné činy podle § 300 tr. z. a § 16/1 zákona na ochranu republiky.

Také toto zabavení bylo soudem potvrzeno a bez výsledku bylo odpovědným redaktorem užito opravných prostředků proti rozhodnutí soudu zabavení potvrzujícímu, jak námitek, tak i stížnosti. Soud totiž námitky i stížnost proti zabavení vznesené rovněž jako bezdůvodné zamítl.

Za daného stavu věci nemám zákonného podkladu pro jakékoliv opatření.

Zabavení čís. 140 časopisu ťRudé PrávoŤ ze 13. června 1926 nařídilo státní zastupitelství v Praze, ježto obsah deseti míst (v interpelaci uvedena jest pouze devět míst, z nichž některá neúplně) shledalo skutkovou podstatu přečinů podle § 300 tr. z. a §§ 14/5 a 15/2 zákona na ochranu republiky a mělo za to, že jest ve veřejném zájmu, aby zabavením bylo zabráněno dalšímu rozšiřování obsahu závadných míst.

Soud zabavení potvrdil z týchž důvodů a tím uznal, že postup státního zastupitelství v Praze proti časopisu ťRudé PrávoŤ odpovídá zákonu. Bylo-li zabavení přes rozhodnutí soudu pokládáno za křivdu, bylo věcí těch, kdož jím cítili se dotčeni, aby užitím opravného prostředku přivodili možnost přezkoumání rozhodnutí na podkladě námitek, které by přednesli proti zabavení. To se však nestalo.

Za daného stavu věci nemám zákonného podkladu pro jakékoliv opatření.

Přehlídka časopisů ťRudě PrávoŤ a ťRudé Právo VečerníkŤ vykonává státní zastupitelstvo v Praze, úřad podřízený ministerstvu spravedlnosti. Obsah interpelace nedotýká se proto pana ministra vnitra a jest na mně, abych převzal zodpovědění interppelace.

Páni interpelanti vytýkají státnímu zastupitelstvu v Praze, že zabavilo časopis ťRudé PrávoŤ v devíti případech (č. 54 až 56 z 5. března až 8. března 1927, č. 58 až 60 z 10. března až 12. března 1927, č. 64 ze 17. března 1927, č. 65 a 67 z 18. a 20. března 1927) a časopis ťRudé Právo VečerníkŤ v sedmi případech (č. 52-55 ze 4. až 8. března 1927, č. 60 ze 14. března 1927, č. 63 ze 17. března 1927 a č. 67 z 22. března 1927.

V těchto, číslech časopisů ťRudé PrávoŤ a ťRudé Právo VečerníkŤ zabavilo státní zastupitelstvo celkem 42 míst, z nichž pouze 36 jest v interpelaci uvedeno. Připomenouti jest, že v čísle 53 ťRudého Práva VečerníkuŤ z 5 března 1927 3. odst. místa ťČeskoslovenský voják se tím stává...Ť (ťJest toliko otázkou...až... ťAle buržoasníŤ (zabaven nebyl, a že pokud jde o zabavení čísla 63 téhož časopisu ze 17. března 1927 místo: ťprotože úmyslně vytýčivŤ až ťohroziti zamýšlelŤ není v interpelaci uvedeno úplně.

Veškerá interpelací uváděná místa, pokud byla zabavena, zakládají svým obsahem skutkovou podstatu jednak přestupku § 1514 zákona na ochranu republiky, jednak přečinu podle §§ 300 a 303 tr. z. §§ 491, 493 tr. z. a čl. V zák. č. 8/1863 ř. z., §§ 11/2, 14/1, 1415, 15/1, 15/2, 18/2 a 23 zákona na ochranu republiky, konečně i zločinu podle § 15/3 téhož zákona. Proto také státní zastupitelstvo v Praze majíc za to, že veřejný zájem nutně toho vyžaduje, aby zabráněno bylo dalšímu rozšiřování závadných míst, zakročilo zabavením.

Soud zabavení ve všech případech potvrdil z týchž důvodů, pro něž státní zastupitelstvo proti časopisům zakročilo. Tím uznáno bylo neodvislým soudem, že státní zastupitelstvo postupovalo ve všech případech podle zákona. Proti nálezům soudů zabavení potvrzujícím v sedmi případech (zabavení č. 55, 64 a 65 ťRudého PrávaŤ z 6., 17. a 18. března 1927 a č. 54, 60, 63 a 67 ťRudého Práva VečerníkuŤ ze 7., 14., 17. a 22. března 1927) podány byly námitky, jež však soudy jako bezdůvodné byly zamítnuty. Dalšího opravného prostředku v těchto třech případech nebylo užito.

Za daného stavu věci nemám zákonného podkladu pro jakékoliv opatření.

Státní železniční správa učinila již všechny přípravy pro úpravu nástupiště a výstavbu čekárny. Byl vypracován projekt, o němž konána byla již politická pochozí komise. Tato neměla bohužel výsledku bezzávadného, poněvadž různí soukromí zájemci činili námitky jak oproti projektu, tak i proti vyvlastnění potřebných pozemků.

Z toho všeho jest vidno, že státní správa železniční se stará o vhodné zřízení čekárny v Černovicích a lze doufati, že se jí podaří v brzké době překonati i veškeré překážky, jež jí v tomto směru stojí v cestě.

Dne 2. května 1927 uspořádal spolek ťTurnvereinŤ ve Frélichově spolu s tamním hasičským spolkem veřejný průvod s praporem a hudbou obcí na uvítání velkostatkáře Khuena-Belasiho z Hrušovan.

Ježto průvod byl uspořádán bez úředního povolení, zjistilo četnictvo šetřením pořadatele, aby o tom mohlo učiniti trestní oznámení pro přestupek shromažďovacího zákona.

Postup četnictva odpovídal platným předpisům a neshledal jsem tudíž důvodu k nějakému opatření.

V Československé republice máme kraje, kde se motolice stále vyskytuje, byť i nepůsobila citelných škod a zemědělci o jejím trvání ani nevěděli. Teprve v důsledku mokrých a záplavami bohatých posledních tří let rozšířila se motolice na široké kraje a způsobila ztráty katastrofální.

V roce 1925, když objevily se zprávy o zhoubném průběhu této choroby v Bavorsku, bylo uloženo politickým úřadům v Čechách, aby obyvatelstvo poučily o podstatě nemoci, její příznacích a léčení.

Na prvé zprávy letošního roku o zhoubném průběhu motolice v jižních Čechách byla vyzvána vysoká škola zvěrolékařská v Brně dne 15. února, aby vypracovala vhodný leták pro poučení obyvatelstva a snažila se vyrobiti lék domácího původu. Zemský veterinární referent byl vyslán 15. a 22. února a 27. března do zamořené oblasti, aby se osobně přesvědčil o situaci a zařídil potřebné.

Dne 18. února bylo uveřejněno v denním tisku prvé obsáhlejší poučení o této chorobě, načež pak následovala 6. března serie článků s příslušnými obrázky. V téže době byly vybídnuty podřízené úřady, aby poučily obyvatelstvo o povinnosti hlášení nemocí a podaly zprávu o rozšíření distomatosy, výsledcích léčby a ztrátách onemocnělého dobytka.

Dne 4. dubna byl dán pokyn podřízeným úřadům, aby před vyhnáním dobytka na pastvu provedla se léčba a tím zamezila se nová infekce pastvin. Současně upozornilo ministerstvo zemědělství na nutnost, aby všichni prakticky činní zvěrolékaři vystupňovali svoji činnost podle možnosti a požadavky snížili na nejmenší míru. Zároveň byly rozeslány letáky, v nichž byl na podkladě obrázků vylíčen vývoj motolice a udány způsoby boje proti těmto škůdcum.

Dne 7. dubna rozhodla ministerská rada, že se může k zlevnění nejnutnějšího léčiva upotřebiti částky 1,000,000 Kč. Na základě tohoto usnesení dalo ministerstvo zemědělství pokyn k jeho realisování, a to vtom smyslu, že bude hraditi polovici ceny prokázaně spotřebovaných léků (distol) v době od 1. prosince 1926 do 31. května 1927. V podzimním období bude nutno znovu přikročiti v ohrožených oblastech k léčbě, aby se bezpečně předešlo opakování se této kalamity.

Na podkladě došlých zpráv o zjištěných ztrátách, přikročí ministerstvo zemědělství k získání potřebného obnosu a pak k poskytování podpor majitelům, jichž existence byla ztrátou podstatně ohrožena.

Boj proti distomatose jest bez náležitého porozumění a spolupráce chovatelů dobytka málo úspěšný. Proto byly konány přednášky, použito tisku, vydán lidový leták a posléze přikročeno k předvádění filmu a lze se tudíž domnívati, že v důsledku tohoto poučení a na základě příznivých výsledku léčebných přihlásí se majitelé ohrožených chovů dají léčiti svůj dobytek.

Na opatření dobrých krmiv byly ministerstvem vnitra poskytnuty a podle potřeby se ještě poskytnou potřebné podpory v rámci nouzové akce při živelních pohromách.

Okresní správa politická v Českém Krumlově, vykonávajíc tiskovou přehlídku časopisu ťDeutsche BöhmenwaldzeitungŤ, zabavila č. 18 tohoto časopisu ze dne 5. března 1927, shledavši v místě, v interpelaci doslovně uvedeném, článku ťDem Andenken der am 4. März gefallenen HeldenŤ skutkovou podstatu trestných činů podle §§ 300, 496 II. tr. z. a čl. V. zákona ze dne 17. prosince 1862, č. 8 ř. z. z roku 1863.

Zabavení bylo krajským jako tiskovým soudem v Čes. Budějovicích z týchž důvodů potvrzeno. Opravných prostředků proti rozhodnutí soudu užito nebylo, čímž se stalo, že soud nemohl své rozhodnutí přezkoumati na podkladě námitek, jež by přednesli ti, kdož zabavením cítili se snad dotčeni.

Podle toho nejde o šikanování zmíněného časopisu, jak se páni interpelanti domnívají, a není tudíž také k nějakému poučení podřízených úřadů z tohoto podnětu důvodu.

Přehlídku časopisu ťDeutscher LandboteŤ vykonává státní zastupitelství v Chebu, úřad podřízený ministerstvu spravedlnosti. Nedotýká se proto interpelace svým obsahem pana ministra vnitra. Odpovídám na ní sám.

Čís. 23 časopisu ťDeutscher LandboteŤ z 19. března 1926 zabavilo státní zastupitelství v Chebu pro článek v interpelaci neúplně uvedený, v jehož obsahu shledalo skutkovou podstatu přečinu podle § 17/1 zákona na ochranu republiky, ježto mělo za to, že veřejný zájem nutně toho vyžaduje, aby zabavením bylo zabráněno dalšímu rozšiřování závadného jeho obsahu.

Soud zabavení potvrdil z týchž důvodů a tím uznal, že státní zastupitelství řídilo se při svém postupu proti časopisu zákonem. Bylo-li přes rozhodnutí soudu pokládáno zabavení za křivdu, měli ti, kdož zabavením cítili se dotčeni, použíti opravných prostředků a tím umožniti, aby soud své rozhodnutí přezkoumal na podkladě námitek, jež by proti zabavení přednesli.

Za daného stavu věci jde o pravomocné rozhodnutí soudní, jež nelze cestou administrativní zrušiti. Tím také odpadá úvaha o náhradě škody administraci zabavením způsobené.

Nemám proto zákonného podkladu pro jakékoliv opatření.