Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Podepsaní navrhují:

Slavná sněmovno, račiž se usnésti:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 29, zákona ze dne 31, ledna 1919 č. 75 Sb. z. a nař. bude zníti takto:

V den před volbou od 2. hodiny odpolední a v den volby až do vplynutí 2 hodin po skončeném sčítání hlasů jest zakázáno prodávati, čepovati nebo podávati nápoje obsahující alkohol.

Zákon nabývá účinností dnem vyhlášení; provede jej ministr vnitra.

Zákaz čepování při volbách měl snad poněkud opodstatněný důvod v r. 1919 kdy tehdy jak poměry hospodářské, tak politické jej zdůvodňovaly. Nyní však není podobných důvodů, které jí už dávno odpadly jak zkušenost nás poučila z voleb obecních v r. 1923, dále z voleb do obou zákonodárných sborů v listopadu v r. 1925 a z posledních voleb do obcí letošního roku. Právě tyto zkušenosti vedly jíž ku z mírnění zákazu čepová ní pří volbách ve znění zákona ze dne 14. července 1927 č. 126 Sb. z. a n. o volbách zemských a okresních zastupitelstev. Podobné omezení čepování při volbách jaké bylo provedeno v cit. posledním zákoně je dosti přísné a vyhovuje intenci zákonodárce, aby volič k volbám dostavil se v úplném pořádku, užívaje své svobodné vůle a rozumu pří volebním rozhodování. Také nebylo pří jmenovaných posledních volbách žádné stížnosti zneužívání podávání alkoholických nápojů a zprávy téměř všech okresních správ politických a vyšších úřadů v Čsl. republice v tomto směru byly příznivé.

Před posledními volbami do zákonodárných sborů v r. 1925 odhadly statisticky ústřední organisace hostinské: ťJednota svazů českých společenstev hostinských z výčepníků pro Čechy v PrazeŤ a Ústřední Jednota československého hostinství ťHostimilŤ pro Čechy v Praze ohromnou hmotnou škodu, kterou hostinští utrpí naprostým zákazem čepování alkoholických nápojů v den před volbou a v den volby. V Čechách jest asi 40.000 hostinců - malých, prostředních, velkých. Jdeme jistě hodně pod existenční minimum, počítáme-li, že hostinský přijde zákazem prodeje nápojů za sobotu a neděli průměrně o 300 Kč. U 40.000 hostinských jenom v Čechách je to ztráta dvanáctí milionů korun. Aby se konaly vol by v neděli, je předepsáno v § 28 zákona ze dne 31. ledna 1919, Mělo to zřejmý včel ten, aby dělníci nebyli pří pravení o denní mzdu. Ale že budou hned dalším paragrafem hostinští ochuzeni o výdělek dvoudenní, nota bene sobotní a nedělní, jehož nevyváží výdělek za všech ostatních pět dnů v týdnu, na to nikdo ani nepomyslil v našem revolučním Národním shromáždění.

Kromě velmi kruté hmotné ztráty mívají hostinští v ony dva volební dny ještě spoustu jiných nepříjemností. Kdo nadobro nezavře hostinec, bývá všelijak terorisován žíznivými hosty. Pře často se stává, že se dobrý, ale neuvážlivý host na hostinského prudce dopálí, odřekne-li mu nalíti sklenici piva, a že třeba víckrát do toho hostince vůbec nezajde. Neodolá-li však hostinský a podstrčí-li hostovi někde v ústrani trochu toho piva, obyčejně se to nějak dostane na veřejnost a je zle. Bývají z toho soudy, pokuty, ba i tresty vězení - a nesmazatelná kaňka na spolehlivostí hostinského. Může to být dokonce zhoubou celé jeho existence.

Úmyslem zákonodárců bylo, aby byl voliči pří volebním aktu střízliví. Zkušenosti mluví jinak. Kdo se chce v sobotu a v neděli po vůlí napít, zcela snadno si věc zaonačí. Opatří si do domácností včas libovolné množství piva nebo lihovin v lahvích. To je jedna zkušenost. Zkušenost druhá praví, že se v den předvolební i v den volební dozírá sice přísně na hostinské, ale nikoliv na dodavatele piva a lihovin v lahvích.

Zakazovat podávání nápojů celou sobotu před volbou nemá dojista smyslu. A rovněž nemá smyslu zákaz čepování po skončeném volebním aktu, respektive po skončení skrutinia. To prohlašovaly a na příslušných místech dokazovaly ústřední organisace hostinské znova a znova. A byla jim konečně přiznána pravda a v zákoně č. 126 z letošního roku o volbách do zemských a okresních zastupitelstev bylo předepsáno v § 31: ťV den před volbou od druhé hodiny odpolední (v sobotu) a v den volby (v neděli) až do uplynutí dvou hodin po skončeném sčítání hlasů jest zakázáno prodávati, čepovati nebo po dávati nápoje obsahující alkohol.Ť

Když se ústřední organisace hostinské dožadovaly novelisace v naznačeném směru, bylo jim řečeno, že pro takovou ťlapaliiŤ není přec možno zákon měniti. Pro hostinské to však není žádnou maličkostí - ta ztráta ohromných milionů. A konstatujeme, že zákon o volbách do obcí byl už novelisován, a to zákonem ze dne 18. března 1920, č. 163 Sb. z. a n., jímž se vysvětlovala ztráta volebního práva. Z čehož je viděti, že není nedotknutelný.

Nelze býti pro krajní opatření, jaká, pokud jde o potírání alkoholismu, byla činěna v Americe, poněvadž nikdo nemůže chtíti, aby se lidé otravovali alkoholem ještě více, aby z toho měli největší užitek podloudníci.

Je možno přece, že může vláda při potírání alkoholismu používati rozumně § 54, ž. ř. Je zbytečno trestati všechny jenom proto, že někde zneužívá se požívání alkoholu. Máme ohromnou většinu okresů, v nichž se nemusíme dovolávati paragrafů o zákazu výčepu lihových nápojů, potřebujeme toho pouze snad v některých krajinách, kde může býti přísně zakročováno §em 54, ž. ř., jehož platnost je také rozšířena na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Nutnost novelisace zákazu čepování pří volbách jak do obcí, tak do zákonodárných sborů dokazuje časté provádění voleb. Mohlo by se státi, že v jednom roce by byly volby do sněmu a za nějaký čas do senátu, potom za se do obcí a konečně do okresních a zemských zastupitelstev. Tu by hostinští byli poškození ve své beztak skromné výdělečné činností 4kráte do roka a náhrada by ne byla možná.

Z těchto důvodů do poručují navrhovatelé, aby iniciativní výbor přidělil tento návrh ústavně-právnímu výboru k laskavému projednání.