Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Účinnost zákona ze dne 11. července 1922, č. 225 Sb. z. a n., o mimořádných o patřeních bytové péče; ve znění zákona ze dne 26. dubna 1923, č. 87 Sb. z. a n., která byla zákonem ze dne 16. prosince 1926, č. 235 Sb. z. a n., prodloužena do 31, prosince 1927, prodlužuje se až do vydání nového zákona, nejdéle do 31. března 1928.

Ustanovení § 13 zákona č. 225/1922 Sb. z. a n. ve znění zákona č. 87/1923 Sb. z. a n. o státních zaměstnancích platí obdobně o učitelstvu veřejných škol obecných a občanských.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr sociální péče v dohodě s ministrem spravedlnosti a ministrem vnitra.

Dnem 31. prosince 1927 skončí se účinnost zákona o mimořádných opatřeních bytové péče ze dne 11. července 1922, čís. 225 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 26. dubna 1923, čís. 87 Sb. z. a n., posledně prodloužená zákonem ze dne 16. prosince 1926, čís. 235 Sb. z. a n.

Zákon o mimořádných opatřeních bytové péče, vyšlý z iniciativního návrhu, podaného v poslanecké sněmovně v roce 1922 (tisk posl. sněm. čís. 3308), byl časově omezen do 31. prosince 1923. Poněvadž pak se zákon v celkovém rámci řešení bytové otázky celkem osvědčil, byla jeho účinnost prodloužena na návrh vlády (tisk posl. sněm. čís. 4070)- za současného novelování §§ 8, 9, 13 a 17 zákonem čís. 87/1923 Sb. z. a n. do 31. prosince 1924, pak na návrh vlády (tisk posl. sněm. čís. 4927) zákonem ze dne 19. prosince 1924, čís. 296 Sb. z. a n., do 31. prosince 1926, při čemž působnost § 13 ve znění zákona čís. 87/1923 Sb. z. a n. rozšířena na učitelstvo veřejných škol obecných a občanských, a konečně opět na návrh vlády (tisk posl. sněm. čís. 584) zákonem ze dne 16. prosince 1926, čís. 235 Sb. z. a n., až do vydání nového zákona, nejdéle do 31. prosince 1927.

V posledním návrhu na prodloužení účinnosti těchto zákonných ustanovení (tisk posl. sněm. čís. 584) nenavrhovala vláda vůbec změn z toho důvodu, že zákon o mimořádných opatřeních bytové péče souvisí věcně se zákonem o ochraně nájemníků a že poslanecké sněmovně byl již podán návrh zákona, upravujícího ochranu nájemníků zároveň se státní podporou stavebního ruchu (tisk posl. sněm. čís. 460).

Nová úprava ochrany nájemníků měla se státi základem novelisace zákona o mimořádných opatřeních bytové péče.

Když pak vládní návrh bytového zákona (tisk posl. sněm, čís. 460) byl odvolán a dosud platný zákon o ochraně nájemníků ze dne 26. března 1925, čís. 48 Sb. z. a n., zůstal v platnosti, nebyly dány předpoklady pro zamýšlenou změnu zákona o mimořádných opatřeních bytové péče.

Ježto pak zákon o ochraně nájemníků čís. 48/1925 Sb. z. a n. působí do 31. března 1928, doporučuje se, aby novelisace zákona o mimořádných opatřeních bytové péče byla vzata v úvahu v souvislosti s, obnovením ochrany nájemníků po 31. březnu 1928.

Z toho důvodu navrhuje vláda v zájmu právní kontinuity opětně pouze prodloužení účinnosti dosavadního zákona o mimořádných opatřeních bytové péče až do vydání nového zákona, nejdéle do 31. března 1928.

Vláda doporučuje, aby osnova byla přikázána v obou sněmovnách výboru sociálně-politickému k podání zprávy ve lhůtě co možno nejkratší, ježto navrhovaná úprava musí nabýti účinnosti nejpozději dnem 1. ledna 1928.

V Praze dne 2. prosince 1927.