Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Držitelé pozemků jsou povinni do třiceti dnů ohlásiti katastrálnímu měřickému úřadu změny mezníků na držebnostních hranicích svých pozemků a veškeré trvalé změny, v jejichž důsledku se mění pozemkový katastr, zvláště

a) změny:

1. osoby nebo jména držitele pozemku,

2. předmětu měření,

3. předmětu výtěžkového,

4. vzdělávání,

5. jakostní třídy, pokud jde o změny místní, a

b) shledané nepřesnosti nebo chyby.

Lhůta ohlašovací, ustanovená v předešlém paragrafu, se počíná:

a) při změnách osoby držitelovy dnem, který jde po skončeném převodu držby, a při změnách jména držitelova po povolené nebo nastalé změně,

b) při změnách předmětu měření, výtěžkového předmětu, vzdělávání a při místních změnách jakostní třídy dnem po provedené a dokončené změně,

c) při nepřesnostech a chybách dnem, kdy byla tato nepřesnost nebo chyba shledána.

(1) Nedodržení ohlašovací lhůty má tyto následky:

a) vyplývá-li ze změny snížení katastrálního výtěžku nebo snížení povinnosti platiti některou daň, nabývá toto snížení, pokud se týče zrušení daňové povinnosti, účinnosti teprve počátkem kalendářního roku, který jde po vyšetření změny,

b) vyplývá-li ze změny zvýšení katastrálního výtěžku nebo vznik, pokud se týče zvýšení povinnosti platiti některou daň, ztrácí poplatník nárok na daňové výhody, které by při včasném ohlášení změny příslušely.

(2) Nebyla-li změna, kterou se zakládá nebo zvyšuje daňová povinnost, ohlášena před jejím úředním zjištěním, předepíše se dodatečně částka nevyměřených daní za dobu ode dne účinnosti tohoto zákona, o něž byl stát poškozen, nejdéle však za posledních deset let.

(1) Písemná ohlášení držitelů o nastalých změnách přijímá kdykoliv v úředních hodinách příslušný katastrální měřický úřad.

(2) ústní ohlášení změn přijímá měřičský úředník v úřadovnách:

a) při úředním řízení v příslušném katastrálním území,

b) při úředních dnech, konaných občasně u každého okresního soudu, a to alespoň po tři dny v každém třetím měsíci. Úřední dny u okresního soudu v sídle katastrálního měřického úřadu mohou býti, je-li toho nutně třeba, konány v kanceláři katastrálního měřického úřadu,

c) kdykoliv v úředních hodinách ve dnech, ve kterých jest zaměstnán v katastrálním měřickém úřadě.

Za tou příčinou oznámí katastrální měřický úřad vyhláškou alespoň 8 dní předem pobyt měřičského úředníka

ad a) příslušnému obecnímu úřadu,

ad b) příslušnému okresnímu soudu a všem obecním úřadům soudního okresu.

Úřední dny v bodu b) uvedené uveřejní měřičský úředník včas též způsobem obvyklým v okresu (vyhláškou v úředním listu a pod.).

(3) O každém ústním ohlášení budiž sepsán protokol (ohlašovací list), který ohlašovatel spolu podepíše.

(1) Na podkladě došlých ohlášení o nastalých změnách zavede katastrální měřický úřad každoročně v letním období v příslušných katastrálních územích úřední šetření nebo měření svým měřičským úředníkem.

(2) Veškerá šetření místní i v kanceláři obecního úřadu, vyjímajíc šetření o změně hranic katastrálních území (§ 67), vykonává komise uvedená v § 9 s odchylkou, že přítomnost jednoho z obou stanovených důvěrníků není při řízení nutnou. Alespoň jeden člen komise s rozhodujícím hlasem má býti výkonným zemědělcem nebo lesníkem (§ 9 odst. 1).

(3) K šetření budiž pozván držitel pozemku; jeho nepřítomnost není však překážkou, aby se řízení provedlo, v kterémž případě podají potřebná vysvětlení přítomní držitelé pozemků sousedních.

(4) Místní šetření se nekoná, lze-li potřebná vysvětlení získati nahlédnutím do předložených listin, do veřejných knih, do úředních spisů úřadů pro vyměřování daní a dávek anebo protokolárním vyjádřením za tou příčinou předvolaných stran.

(5) Protokol sepsaný o vyšetřené změně (ohlašovací list), který podepíší předseda, členové komise a přítomní držitelé příslušných pozemků, je podkladem dalšího jednání měřičského úředníka.

(6) Zaměřování změn v předmětu měření provádí předseda komise (měřičský úředník).

(1) Je-li změna držitele prokázána veřejnou nebo soukromou listinu, poznamená měřičský úředník veškerá podstatná data v ohlašovacím listu.

(2) Učiní-li držitel odstupující jakož i nastupující svá prohlášení ústně, uvedou se tato s přesným označením předmětu a právního titulu v ohlašovacím listu, který pak oba podepíší.

(3) Dostaví-li se toliko jedna strana, která nemůže prokázati změnu držby listinou, nebe nedostaví-li se strany vůbec, změna držitele však je všeobecně známa, vyjádří se za nepřítomné držitele přítomný starosta obce nebo jeho zástupce a důvěrník a jejich vyjádření se zapíše do ohlašovacího listu.

Změna jména držitelova zjistí se příslušnou listinou (oddací list, výnos příslušného úřadu správního a pod.) anebo protokolárním vyjádřením stran.

Byla-li držba všeobecně upravena scelováním hospodářských pozemků a lesů a jinými úpravami pozemkové držby, zjistí komise (§ 61) nový stav držebnostní padle § 81 po skončeném scelování a pod., používajíc pomůcek dodaných úřady nebo soudy, které dozíraly ku pracím scelovacím nebo dílčím (§ 47) a vypracuje návrh na převzetí dosavadního nebo vyhotovení nového katastrálního operátu stran ploch téhož katastrálního území, vyloučených ze scelování a pod. O návrhu rozhodne finanční úřad druhé stolice s konečnou platností.

(1) Trvalé změny výtěžkového předmětu nebo vzdělávání, které byly jakýmkoliv způsobem katastrálnímu měřickému úřadu oznámeny nebo shledány jeho měřičským úředníkem, vyšetří se místním utříděním pozemků (§§ 4 a 23).

(2) Nepřichází-li v příslušném vceňovacím okrsku pro vzdělávání a jakostní třídy vtřiďovaného pozemku vzorkový pozemek, utřídí se pozemek jako půda odňatá hospodářskému obdělávání (§ 21, A-h).

(3) Pozemky, které jsou zapsány v pozemkovém katastru s katastrálním výtěžkem, jichž se však použije za plochy zastavěné a nádvoří, podrobená dani domovní, zařadí se mezi plochy zastavěné a nádvoří teprve po předepsání daně domovní.

(1) Dočasné změny vzdělávání nejsou zpravidla předmětem řízení ani záznamu v pozemkovém katastru.

(2) Výjimka činí pouze vinice, které jsou pro zamoření mšicí révovou odňaty vinařství věnovány dočasně jménu vzdělávání. Tato změna se vyšetří a provede v pozemkovém katastru jako změna trvalá. Obnoví-li se vinice, jest držitel pozemku povinen změnu do třiceti dnů ohlásiti, a katastrální měřicky úřad zařadí vinici do bývalé její jakostní třídy.

(1) Změna hranic katastrálních území budiž vyšetřena a zaměřen z úředního podnětu pouze tenkráte, jde-li o veřejný prospěch nebo o ulehčení při úpravě pozemkového katastru.

(2) V jiných případech může měřičsky úředník provésti zaměření změny hranic katastrálních území jen jako měření na žádost a náklad stran (§ 74).

(3) Vyšetření, omezníkování a zaměřen změn hranic katastrálních území provede se podle ustanovení § 11 s odchylkou, že části nové hranice, o kterých nebylo dosaženo úplné shody, označí se pouze zatímně.

(4) V protokolu (§ 11, odst. 8) uvedou se veškeré námitky a odchylná mínění.

(1) Nová hranice držebnostní, která musí býti omezníkována (§ 12), budiž vyšetřena a zaměřena u přítomnosti stran, a to i tehdy, byla-li již v pozemkovém katastru vyznačena pouze v hrubých rysech (§ 13). Nepřítomné držitele, jichž se věc týče, zpraví katastrální měřický úřad obecním úřadem o vykonaném měření s doložkou, že výsledek měření bude vzat za základ změny držebnostních hranic, která se provede v pozemkovém katastru a ohlásí se knihovnímu soudu ku příslušnému řízení, neprokáže-li strana do patnácti dnů katastrálnímu měřickému úřadu nesprávnosti šetření nebo měření. Nové řízení může býti provedeno tolika na náklad stěžovatelův.

Sporné nové držebnostní hranice vyloučí se z řízení.

Nové hranice vzdělávání nebo užívání buďtež po dokonané změně vyšetřeny a zaměřeny podle ustanovení § 13 tohoto zákona.

(1) Změněné nebo nově povstalé budovy buďtež zaměřeny, když byly dohotoveny a věnovány svému účelu.

(2) Hospodářské budovy v nádvoří jsou předmětem zvláštního měření tehdy, jsou-li význačnější a trvalého rázu.

Změny nastalé zřízením, zrušením nebo přeměnou,staveb a předmětů uvedených v §§ 15 a 27, zaměřují se jen příležitostně při zaměřování změn podle ustanovení §§ 67, 68, 69, 70 a 72 tohoto zákona a samostatně jen tehdy, není-li jejich zaměření spojeno s většími měřickými pracemi.

(1) Chybné zákresy předmětů měření v katastrální mapě, ohlášené nebo měřičským úředníkem shledané, buďtež vyšetřeny a zaměřeny za přítomnosti zúčastněných stran a je-li několik spoludržitelů, za přítomnosti alespoň jednoho z nich.

(2) Strana může vyslati k jednání svého zástupce, který se prokáže prohlášením strany.

Při řízení o nově založených anebo změněných silnicích, elektrických vedeních vysokého napětí nebo vodstvech vyšetří se zároveň i veškerá data, potřebná pro příslušné seznamy nebo pro seznam zaplavovaných ploch.

Ministerstvo financí čas od času stanoví v dohodě s ministerstvem veřejných prací, kdy může měřičský úředník provésti měření na žádost a náklad stran a vyhlásí sazby poplatků za takováto měření. Tyto poplatky vybírají a vymáhají se jako přímé daně a připadají státní pokladně.

(1) Státní měřičtí úředníci nebo dělníci, zaměstnaní při pracích spojených s triangulací neb dohledem na triangulační zařízení, při všelikých pracích měřických, při pracích vtřiďovacích, revisních anebo při dozorčí službě, jsou oprávněni vstupovati na cizí nemovitosti a vzíti potřebné vzorky půdy pro rozbor; při tom mají se pokud možno napřed ohlásiti u držitele nemovitosti nebo jeho zástupce a na požádání prokázati své oprávnění úředním průkazem.

(2) K postavení triangulačních, podygonových a jiných měřických značek anebo měřických signálů, kamenů, křížových znaků, pyramid, lešení, výškových (nivelačních) značek a j. užívá stát cizích pozemků nebo staveb beze vší úplaty. Toto užívání má se však díti tak, aby držitele nebo uživatele pozemku co nejméně rušilo v hospodaření.

(3) Při stavbě triangulačních signálů anebo zajišťovacích značek lze použíti také sousedních pozemků v rozsahu pro účel nezbytně nutném.

(4) Dále jsou státní měřičtí úředníci oprávněni nákladem státu odstraňovati neb oklestiti stromoví, vyjma stromy ovocné nebo stromy, které jsou památkou, překážející pracím katastrálního měření v rozsahu nezbytně nutném, neprovede-li toho v naznačeném rozsahu a do přiměřené lhůty na úřední vyzvání držitel nemovitosti sám.

(5) Oprávnění uvedená v odst. 1 příslušejí také úředně oprávněným civilním geometrům, konají-li měření potřebná pro vyhotovení geometrických (polohopisných) plánů uvedených v §§ 42, 51 a 52.

(1) Státní měřičský úředník má se při svém řízení zásadně vystříhati, aby způsobil škodu na zařízeních, pozemcích, plodinách nebo památkách, které jsou na pozemku, pokud není podle předchozího paragrafu odůvodněna.

(2) Stát je povinen k náhradě škody, která vzešla držiteli nebo uživateli pozemku výkonem práv podle ustanovení § 75, odst. 1. až 4. O náhradě škody rozhoduje komise ku příslušnému katastrálnímu řízení ustanovená (§§ 9, 11, 61, 84, 106) nebo, pokud jde o měřické práce jiné než katastrální, komise zvlášť k tomu účelu sestavená podle ustanovení § 9, odst. 1, v níž předsedou komise je úředník tyto práce provádějící. Zamítne-li komise náhradu škody, protože jde o škodu nepatrnou, nebo není-li stát nebo poškozený v jiném směru spokojen s výrokem komise, rozhodne na žádost, podanou do třiceti dnů ode dne doručení výměru o náhradě škody, pokud se týče o její výši, okresní soud místně příslušný v nesporném řízení.

(3) Vyjímajíc škody způsobené úmyslně nebo hrubou nedbalostí státního měřičského úředníka (odst. 1), není stát povinen k náhradě škody, jde-li o měření podrobné, o řízení pro vedení pozemkového katastru neb o měření na žádost a náklad stran. V těchto případech určí škodu obecní (městská) rada a hradí ji držitel pozemku, jehož se týká podrobné měření nebo řízení. Není-li držitel pozemku nebo poškozený s výrokem obecní (městské) rady spokojen, rozhodne na žádost, podanou do třiceti dnů ode dne doručení výměru o náhradě škody, pokud se týče o její výši, okresní soud místně příslušný v nesporném řízení.

(4) Veškeré škody způsobené výkonem oprávnění podle ustanovení § 75, odst. 5. jest povinen hraditi úředně oprávněný civilní geometr.

(1) Ústřední úřad vedoucí v patrnosti triangulační práce může žádati za nucené zřízení služebnosti nebo za vyvlastnění pozemku potřebného k ustálení, zajištění a používání trigonometrických bodů.

(2) Neutrpí-li tím památka, na pozemku nebo poblíže něho jsoucí, lze vyvlastniti plochy v rozsahu pro účel potřebném, zpravidla ne větší nežli 40 m2.

(3) Vyvlastňovací řízení provede okresní úřad, v jehož správním obvodu jest vyvlastňovaný předmět. V návrhu budiž vyvlastňovací plocha určitě vyznačena a budiž připojen její geometrický (polohopisný) plán (§ 51).

(4) Knihovní soud na požádání vyvlastňovacího úřadu poznamená zavedení vyvlastňovacího řízení. Tato knihovní poznámka působí, že pozdější zápis knihovních práv nepřekáží odděleni vyvlastňovaného dílce.

(5) Řízením se zjistí, jsou-li tu podmínky v odst. 1 a 2 tohoto paragrafu uvedené. Nedohodnou-li se strany, rozhodne vyvlastňovací úřad, vyslechna, bude-li toho třeba, znalce místních poměrů. Ve vyvlastňovacím nálezu určí zároveň náhradu za vyvlastňovanou plochu podle obecné hodnoty pozemku po případě s lesním porostem a vysloví, že může býti dílec odepsán dluhu prostý, jakmile bude náhrad, složena u knihovního soudu nebo bude prokázáno listinou, na níž podpisy budou soudně nebo (veřejným) notářem ověřeny, že knihovní věřitelé svolují, aby náhrada byla vyplacena vlastníku. Z nálezu lze se odvolati do 8 dnů od doručení k zemskému úřadu. Další opravný prostředek jest vyloučen.

(6) Náklady vyvlastňovacího řízení nese stát. Byla-li náhrada složena u knihovního soudu, rozvrhne ji tento v nesporném řízení padle zásad exekučního řádu.

(7) Jakmile vyvlastňovací nález nabude právní moci a náhrada bude vyplacena nebo složena (odst. 6), odevzdá vyvlastňovací úřad státní správě vyvlastněnou plochu do držení. Na návrh ústředního úřadu vedoucího v patrnosti triangulační práce vykonají se knihovní zápisy vlastnického práva pro stát, a je-li třeba, výmaz závad na vyvlastněném dílci.

(8) Obdobný postup (odst. 2 až 7) platí i pro řízení za příčinou nuceného zřízení služebnosti.

(1) Oprávnění stanovená v § 77 přísluší také úřadům nebo veřejným korporacím při provádění triangulačních prací, pokud tyto práce slouží veřejným zájmům. O tom, zda tyto práce skutečně slouží veřejným zájmům, rozhodne na žádost dotčeného úřadu nebo korporace ústřední úřad, vedoucí v patrnosti triangulační práce, dohodna se s příslušným ministerstvem.

(2) Náklady vyvlastňovacího řízení nese příslušný úřad nebo veřejnoprávní korporace.

Dělením parcel povstalé dílce připojí měřičský úředník, je-li to podle §§ 4, 11, 12, 13, 14 a 23 přípustno, k sousedícím parcelám, nebo není-li takovéto sloučení možné, poznačí je náležitými parcelními čísly.

(1) Za příčinou správného poznačení nově povstalých dílců parcel ve veřejné krize zašle knihovní soud příslušný původní plán (§ 51) i jeho snímky katastrálnímu měřickému úřadu.

(2) Přednosta katastrálního měřického úřadu poznačí podle ustanovení předchozího paragrafu dílce, které se oddělují od parcely na předloženém původním plánu i na jeho snímcích, připojí svůj podpis, úřední razítko a všechny plány vrátí. Případy, ve kterých poznačil nově povstalé dílce parcel, zapíše do záznamu.

(3) Knihovní soud použije vepsaného poznačení dílců pro knihovní zápis.

(4) Nevyhovuje-li plán ustanovením uvedeným v § 51 nebo jde-li o rozdělení pozemku na stavební skupiny nebo na jednotlivá stavební místa, ustanovením uvedeným v § 14, odst. 3., vrátí katastrální měřický úřad plány, aniž byl na nich něco poznamenal a upozorní soud na shledané závady.

(1) Alespoň jednou za tři léta zařídí katastrální měřický úřad v obvodu jemu přiděleném kromě obvyklých úředních řízení, konaných podle došlých ohlášení, aby komise (§ 61) provedla v každém katastrálním území úplnou přehlídku držby, zejména aby podrobila úplné přehlídce správnost zápisů o osobě držitelově a výtěžkovém předmětu v katastrálních operátech a zavedla řízení o shledaných změnách, chybách nebo nepřesnostech.

(2) Provádění přehlídky oznámí katastrální měřický úřad obecnímu úřadu vyhláškou (§ 60), ve které vyzve všechny držitele pozemků, u nichž nastaly změny, aby se dostavili k úřednímu řízení a podali potřebná vysvětlení o své držbě a o nastalých změnách.

(3) O provedené přehlídce budiž sepsán stručný protokol, který podepíše předseda a členové komise (§ 61).

Změní-li se hranice tak, že parcely jednoho katastrálního území přecházejí do katastrálního území sousedního, podrží převedené parcely svůj katastrální výtěžek. Přecházejí-li však parcely zároveň i do jiného oceňovacího okrsku, přeřadí je katastrální měřický úřad do jakostních tříd stejného vzdělávání nově příslušného oceňovacího okrsku, které svou sazbou jsou jejich dosavadnímu katastrálnímu výtěžku rovny nebo nejblíže vyšší.