Držitelé pozemků jsou povinni do třiceti
dnů ohlásiti katastrálnímu měřickému
úřadu změny mezníků na držebnostních
hranicích svých pozemků a veškeré
trvalé změny, v jejichž důsledku se
mění pozemkový katastr, zvláště
a) změny:
1. osoby nebo jména držitele pozemku,
2. předmětu měření,
3. předmětu výtěžkového,
4. vzdělávání,
5. jakostní třídy, pokud jde o změny místní, a
b) shledané nepřesnosti nebo chyby.
Lhůta ohlašovací, ustanovená v předešlém
paragrafu, se počíná:
a) při změnách osoby držitelovy dnem,
který jde po skončeném převodu držby,
a při změnách jména držitelova
po povolené nebo nastalé změně,
b) při změnách předmětu měření,
výtěžkového předmětu,
vzdělávání a při místních
změnách jakostní třídy dnem
po provedené a dokončené změně,
c) při nepřesnostech a chybách dnem, kdy
byla tato nepřesnost nebo chyba shledána.
(1) Nedodržení ohlašovací lhůty
má tyto následky:
a) vyplývá-li ze změny snížení
katastrálního výtěžku nebo snížení
povinnosti platiti některou daň, nabývá
toto snížení, pokud se týče zrušení
daňové povinnosti, účinnosti teprve
počátkem kalendářního roku,
který jde po vyšetření změny,
b) vyplývá-li ze změny zvýšení
katastrálního výtěžku nebo vznik,
pokud se týče zvýšení povinnosti
platiti některou daň, ztrácí poplatník
nárok na daňové výhody, které
by při včasném ohlášení
změny příslušely.
(2) Nebyla-li změna, kterou se zakládá nebo
zvyšuje daňová povinnost, ohlášena
před jejím úředním zjištěním,
předepíše se dodatečně částka
nevyměřených daní za dobu ode dne
účinnosti tohoto zákona, o něž
byl stát poškozen, nejdéle však za posledních
deset let.
(1) Písemná ohlášení držitelů
o nastalých změnách přijímá
kdykoliv v úředních hodinách příslušný
katastrální měřický úřad.
(2) ústní ohlášení změn
přijímá měřičský
úředník v úřadovnách:
a) při úředním řízení
v příslušném katastrálním
území,
b) při úředních dnech, konaných
občasně u každého okresního soudu,
a to alespoň po tři dny v každém třetím
měsíci. Úřední dny u okresního
soudu v sídle katastrálního měřického
úřadu mohou býti, je-li toho nutně
třeba, konány v kanceláři katastrálního
měřického úřadu,
c) kdykoliv v úředních hodinách ve
dnech, ve kterých jest zaměstnán v katastrálním
měřickém úřadě.
Za tou příčinou oznámí katastrální
měřický úřad vyhláškou
alespoň 8 dní předem pobyt měřičského
úředníka
ad a) příslušnému obecnímu úřadu,
ad b) příslušnému okresnímu soudu
a všem obecním úřadům soudního
okresu.
Úřední dny v bodu b) uvedené uveřejní
měřičský úředník
včas též způsobem obvyklým v
okresu (vyhláškou v úředním listu
a pod.).
(3) O každém ústním ohlášení
budiž sepsán protokol (ohlašovací list),
který ohlašovatel spolu podepíše.
(1) Na podkladě došlých ohlášení
o nastalých změnách zavede katastrální
měřický úřad každoročně
v letním období v příslušných
katastrálních územích úřední
šetření nebo měření svým
měřičským úředníkem.
(2) Veškerá šetření místní
i v kanceláři obecního úřadu,
vyjímajíc šetření o změně
hranic katastrálních území (§
67), vykonává komise uvedená v § 9 s
odchylkou, že přítomnost jednoho z obou stanovených
důvěrníků není při řízení
nutnou. Alespoň jeden člen komise s rozhodujícím
hlasem má býti výkonným zemědělcem
nebo lesníkem (§ 9 odst. 1).
(3) K šetření budiž pozván držitel
pozemku; jeho nepřítomnost není však
překážkou, aby se řízení
provedlo, v kterémž případě podají
potřebná vysvětlení přítomní
držitelé pozemků sousedních.
(4) Místní šetření se nekoná,
lze-li potřebná vysvětlení získati
nahlédnutím do předložených listin,
do veřejných knih, do úředních
spisů úřadů pro vyměřování
daní a dávek anebo protokolárním vyjádřením
za tou příčinou předvolaných
stran.
(5) Protokol sepsaný o vyšetřené změně
(ohlašovací list), který podepíší
předseda, členové komise a přítomní
držitelé příslušných pozemků,
je podkladem dalšího jednání měřičského
úředníka.
(6) Zaměřování změn v předmětu
měření provádí předseda
komise (měřičský úředník).
(1) Je-li změna držitele prokázána veřejnou
nebo soukromou listinu, poznamená měřičský
úředník veškerá podstatná
data v ohlašovacím listu.
(2) Učiní-li držitel odstupující
jakož i nastupující svá prohlášení
ústně, uvedou se tato s přesným označením
předmětu a právního titulu v ohlašovacím
listu, který pak oba podepíší.
(3) Dostaví-li se toliko jedna strana, která nemůže
prokázati změnu držby listinou, nebe nedostaví-li
se strany vůbec, změna držitele však je
všeobecně známa, vyjádří
se za nepřítomné držitele přítomný
starosta obce nebo jeho zástupce a důvěrník
a jejich vyjádření se zapíše
do ohlašovacího listu.
Změna jména držitelova zjistí se příslušnou
listinou (oddací list, výnos příslušného
úřadu správního a pod.) anebo protokolárním
vyjádřením stran.
Byla-li držba všeobecně upravena scelováním
hospodářských pozemků a lesů
a jinými úpravami pozemkové držby, zjistí
komise (§ 61) nový stav držebnostní padle
§ 81 po skončeném scelování a
pod., používajíc pomůcek dodaných
úřady nebo soudy, které dozíraly ku
pracím scelovacím nebo dílčím
(§ 47) a vypracuje návrh na převzetí
dosavadního nebo vyhotovení nového katastrálního
operátu stran ploch téhož katastrálního
území, vyloučených ze scelování
a pod. O návrhu rozhodne finanční úřad
druhé stolice s konečnou platností.
(1) Trvalé změny výtěžkového
předmětu nebo vzdělávání,
které byly jakýmkoliv způsobem katastrálnímu
měřickému úřadu oznámeny
nebo shledány jeho měřičským
úředníkem, vyšetří se
místním utříděním pozemků
(§§ 4 a 23).
(2) Nepřichází-li v příslušném
vceňovacím okrsku pro vzdělávání
a jakostní třídy vtřiďovaného
pozemku vzorkový pozemek, utřídí se
pozemek jako půda odňatá hospodářskému
obdělávání (§ 21, A-h).
(3) Pozemky, které jsou zapsány v pozemkovém
katastru s katastrálním výtěžkem,
jichž se však použije za plochy zastavěné
a nádvoří, podrobená dani domovní,
zařadí se mezi plochy zastavěné a
nádvoří teprve po předepsání
daně domovní.
(1) Dočasné změny vzdělávání
nejsou zpravidla předmětem řízení
ani záznamu v pozemkovém katastru.
(2) Výjimka činí pouze vinice, které
jsou pro zamoření mšicí révovou
odňaty vinařství věnovány dočasně
jménu vzdělávání. Tato změna
se vyšetří a provede v pozemkovém katastru
jako změna trvalá. Obnoví-li se vinice, jest
držitel pozemku povinen změnu do třiceti dnů
ohlásiti, a katastrální měřicky
úřad zařadí vinici do bývalé
její jakostní třídy.
(1) Změna hranic katastrálních území
budiž vyšetřena a zaměřen z úředního
podnětu pouze tenkráte, jde-li o veřejný
prospěch nebo o ulehčení při úpravě
pozemkového katastru.
(2) V jiných případech může měřičsky
úředník provésti zaměření
změny hranic katastrálních území
jen jako měření na žádost a náklad
stran (§ 74).
(3) Vyšetření, omezníkování
a zaměřen změn hranic katastrálních
území provede se podle ustanovení §
11 s odchylkou, že části nové hranice,
o kterých nebylo dosaženo úplné shody,
označí se pouze zatímně.
(4) V protokolu (§ 11, odst. 8) uvedou se veškeré
námitky a odchylná mínění.
(1) Nová hranice držebnostní, která
musí býti omezníkována (§ 12),
budiž vyšetřena a zaměřena u přítomnosti
stran, a to i tehdy, byla-li již v pozemkovém katastru
vyznačena pouze v hrubých rysech (§ 13). Nepřítomné
držitele, jichž se věc týče, zpraví
katastrální měřický úřad
obecním úřadem o vykonaném měření
s doložkou, že výsledek měření
bude vzat za základ změny držebnostních
hranic, která se provede v pozemkovém katastru a
ohlásí se knihovnímu soudu ku příslušnému
řízení, neprokáže-li strana do
patnácti dnů katastrálnímu měřickému
úřadu nesprávnosti šetření
nebo měření. Nové řízení
může býti provedeno tolika na náklad
stěžovatelův.
Sporné nové držebnostní hranice vyloučí
se z řízení.
Nové hranice vzdělávání nebo
užívání buďtež po dokonané
změně vyšetřeny a zaměřeny
podle ustanovení § 13 tohoto zákona.
(1) Změněné nebo nově povstalé
budovy buďtež zaměřeny, když byly
dohotoveny a věnovány svému účelu.
(2) Hospodářské budovy v nádvoří
jsou předmětem zvláštního měření
tehdy, jsou-li význačnější a
trvalého rázu.
Změny nastalé zřízením, zrušením
nebo přeměnou,staveb a předmětů
uvedených v §§ 15 a 27, zaměřují
se jen příležitostně při zaměřování
změn podle ustanovení §§ 67, 68, 69, 70
a 72 tohoto zákona a samostatně jen tehdy, není-li
jejich zaměření spojeno s většími
měřickými pracemi.
(1) Chybné zákresy předmětů
měření v katastrální mapě,
ohlášené nebo měřičským
úředníkem shledané, buďtež
vyšetřeny a zaměřeny za přítomnosti
zúčastněných stran a je-li několik
spoludržitelů, za přítomnosti alespoň
jednoho z nich.
(2) Strana může vyslati k jednání svého
zástupce, který se prokáže prohlášením
strany.
Při řízení o nově založených
anebo změněných silnicích, elektrických
vedeních vysokého napětí nebo vodstvech
vyšetří se zároveň i veškerá
data, potřebná pro příslušné
seznamy nebo pro seznam zaplavovaných ploch.
Ministerstvo financí čas od času stanoví
v dohodě s ministerstvem veřejných prací,
kdy může měřičský úředník
provésti měření na žádost
a náklad stran a vyhlásí sazby poplatků
za takováto měření. Tyto poplatky
vybírají a vymáhají se jako přímé
daně a připadají státní pokladně.
(1) Státní měřičtí úředníci
nebo dělníci, zaměstnaní při
pracích spojených s triangulací neb dohledem
na triangulační zařízení, při
všelikých pracích měřických,
při pracích vtřiďovacích, revisních
anebo při dozorčí službě, jsou
oprávněni vstupovati na cizí nemovitosti
a vzíti potřebné vzorky půdy pro rozbor;
při tom mají se pokud možno napřed ohlásiti
u držitele nemovitosti nebo jeho zástupce a na požádání
prokázati své oprávnění úředním
průkazem.
(2) K postavení triangulačních, podygonových
a jiných měřických značek anebo
měřických signálů, kamenů,
křížových znaků, pyramid, lešení,
výškových (nivelačních) značek
a j. užívá stát cizích pozemků
nebo staveb beze vší úplaty. Toto užívání
má se však díti tak, aby držitele nebo
uživatele pozemku co nejméně rušilo v
hospodaření.
(3) Při stavbě triangulačních signálů
anebo zajišťovacích značek lze použíti
také sousedních pozemků v rozsahu pro účel
nezbytně nutném.
(4) Dále jsou státní měřičtí
úředníci oprávněni nákladem
státu odstraňovati neb oklestiti stromoví,
vyjma stromy ovocné nebo stromy, které jsou památkou,
překážející pracím katastrálního
měření v rozsahu nezbytně nutném,
neprovede-li toho v naznačeném rozsahu a do přiměřené
lhůty na úřední vyzvání
držitel nemovitosti sám.
(5) Oprávnění uvedená v odst. 1 příslušejí
také úředně oprávněným
civilním geometrům, konají-li měření
potřebná pro vyhotovení geometrických
(polohopisných) plánů uvedených v
§§ 42, 51 a 52.
(1) Státní měřičský
úředník má se při svém
řízení zásadně vystříhati,
aby způsobil škodu na zařízeních,
pozemcích, plodinách nebo památkách,
které jsou na pozemku, pokud není podle předchozího
paragrafu odůvodněna.
(2) Stát je povinen k náhradě škody,
která vzešla držiteli nebo uživateli pozemku
výkonem práv podle ustanovení § 75,
odst. 1. až 4. O náhradě škody rozhoduje
komise ku příslušnému katastrálnímu
řízení ustanovená (§§ 9,
11, 61, 84, 106) nebo, pokud jde o měřické
práce jiné než katastrální, komise
zvlášť k tomu účelu sestavená
podle ustanovení § 9, odst. 1, v níž předsedou
komise je úředník tyto práce provádějící.
Zamítne-li komise náhradu škody, protože
jde o škodu nepatrnou, nebo není-li stát nebo
poškozený v jiném směru spokojen s výrokem
komise, rozhodne na žádost, podanou do třiceti
dnů ode dne doručení výměru
o náhradě škody, pokud se týče
o její výši, okresní soud místně
příslušný v nesporném řízení.
(3) Vyjímajíc škody způsobené
úmyslně nebo hrubou nedbalostí státního
měřičského úředníka
(odst. 1), není stát povinen k náhradě
škody, jde-li o měření podrobné,
o řízení pro vedení pozemkového
katastru neb o měření na žádost
a náklad stran. V těchto případech
určí škodu obecní (městská)
rada a hradí ji držitel pozemku, jehož se týká
podrobné měření nebo řízení.
Není-li držitel pozemku nebo poškozený
s výrokem obecní (městské) rady spokojen,
rozhodne na žádost, podanou do třiceti dnů
ode dne doručení výměru o náhradě
škody, pokud se týče o její výši,
okresní soud místně příslušný
v nesporném řízení.
(4) Veškeré škody způsobené výkonem
oprávnění podle ustanovení §
75, odst. 5. jest povinen hraditi úředně
oprávněný civilní geometr.
(1) Ústřední úřad vedoucí
v patrnosti triangulační práce může
žádati za nucené zřízení
služebnosti nebo za vyvlastnění pozemku potřebného
k ustálení, zajištění a používání
trigonometrických bodů.
(2) Neutrpí-li tím památka, na pozemku nebo
poblíže něho jsoucí, lze vyvlastniti
plochy v rozsahu pro účel potřebném,
zpravidla ne větší nežli 40 m2.
(3) Vyvlastňovací řízení provede
okresní úřad, v jehož správním
obvodu jest vyvlastňovaný předmět.
V návrhu budiž vyvlastňovací plocha
určitě vyznačena a budiž připojen
její geometrický (polohopisný) plán
(§ 51).
(4) Knihovní soud na požádání
vyvlastňovacího úřadu poznamená
zavedení vyvlastňovacího řízení.
Tato knihovní poznámka působí, že
pozdější zápis knihovních práv
nepřekáží odděleni vyvlastňovaného
dílce.
(5) Řízením se zjistí, jsou-li tu
podmínky v odst. 1 a 2 tohoto paragrafu uvedené.
Nedohodnou-li se strany, rozhodne vyvlastňovací
úřad, vyslechna, bude-li toho třeba, znalce
místních poměrů. Ve vyvlastňovacím
nálezu určí zároveň náhradu
za vyvlastňovanou plochu podle obecné hodnoty pozemku
po případě s lesním porostem a vysloví,
že může býti dílec odepsán
dluhu prostý, jakmile bude náhrad, složena
u knihovního soudu nebo bude prokázáno listinou,
na níž podpisy budou soudně nebo (veřejným)
notářem ověřeny, že knihovní
věřitelé svolují, aby náhrada
byla vyplacena vlastníku. Z nálezu lze se odvolati
do 8 dnů od doručení k zemskému úřadu.
Další opravný prostředek jest vyloučen.
(6) Náklady vyvlastňovacího řízení
nese stát. Byla-li náhrada složena u knihovního
soudu, rozvrhne ji tento v nesporném řízení
padle zásad exekučního řádu.
(7) Jakmile vyvlastňovací nález nabude právní
moci a náhrada bude vyplacena nebo složena (odst.
6), odevzdá vyvlastňovací úřad
státní správě vyvlastněnou
plochu do držení. Na návrh ústředního
úřadu vedoucího v patrnosti triangulační
práce vykonají se knihovní zápisy
vlastnického práva pro stát, a je-li třeba,
výmaz závad na vyvlastněném dílci.
(8) Obdobný postup (odst. 2 až 7) platí i pro
řízení za příčinou nuceného
zřízení služebnosti.
(1) Oprávnění stanovená v § 77
přísluší také úřadům
nebo veřejným korporacím při provádění
triangulačních prací, pokud tyto práce
slouží veřejným zájmům.
O tom, zda tyto práce skutečně slouží
veřejným zájmům, rozhodne na žádost
dotčeného úřadu nebo korporace ústřední
úřad, vedoucí v patrnosti triangulační
práce, dohodna se s příslušným
ministerstvem.
(2) Náklady vyvlastňovacího řízení
nese příslušný úřad nebo
veřejnoprávní korporace.
Dělením parcel povstalé dílce připojí
měřičský úředník,
je-li to podle §§ 4, 11, 12, 13, 14 a 23 přípustno,
k sousedícím parcelám, nebo není-li
takovéto sloučení možné, poznačí
je náležitými parcelními čísly.
(1) Za příčinou správného poznačení
nově povstalých dílců parcel ve veřejné
krize zašle knihovní soud příslušný
původní plán (§ 51) i jeho snímky
katastrálnímu měřickému úřadu.
(2) Přednosta katastrálního měřického
úřadu poznačí podle ustanovení
předchozího paragrafu dílce, které
se oddělují od parcely na předloženém
původním plánu i na jeho snímcích,
připojí svůj podpis, úřední
razítko a všechny plány vrátí.
Případy, ve kterých poznačil nově
povstalé dílce parcel, zapíše do záznamu.
(3) Knihovní soud použije vepsaného poznačení
dílců pro knihovní zápis.
(4) Nevyhovuje-li plán ustanovením uvedeným
v § 51 nebo jde-li o rozdělení pozemku na stavební
skupiny nebo na jednotlivá stavební místa,
ustanovením uvedeným v § 14, odst. 3., vrátí
katastrální měřický úřad
plány, aniž byl na nich něco poznamenal a upozorní
soud na shledané závady.
(1) Alespoň jednou za tři léta zařídí
katastrální měřický úřad
v obvodu jemu přiděleném kromě obvyklých
úředních řízení, konaných
podle došlých ohlášení, aby komise
(§ 61) provedla v každém katastrálním
území úplnou přehlídku držby,
zejména aby podrobila úplné přehlídce
správnost zápisů o osobě držitelově
a výtěžkovém předmětu
v katastrálních operátech a zavedla řízení
o shledaných změnách, chybách nebo
nepřesnostech.
(2) Provádění přehlídky oznámí
katastrální měřický úřad
obecnímu úřadu vyhláškou (§
60), ve které vyzve všechny držitele pozemků,
u nichž nastaly změny, aby se dostavili k úřednímu
řízení a podali potřebná vysvětlení
o své držbě a o nastalých změnách.
(3) O provedené přehlídce budiž sepsán
stručný protokol, který podepíše
předseda a členové komise (§ 61).
Změní-li se hranice tak, že parcely jednoho
katastrálního území přecházejí
do katastrálního území sousedního,
podrží převedené parcely svůj
katastrální výtěžek. Přecházejí-li
však parcely zároveň i do jiného oceňovacího
okrsku, přeřadí je katastrální
měřický úřad do jakostních
tříd stejného vzdělávání
nově příslušného oceňovacího
okrsku, které svou sazbou jsou jejich dosavadnímu
katastrálnímu výtěžku rovny nebo
nejblíže vyšší.