Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1927.

II. volební období

5. zasedání

Překlad.

1406.

Naléhavá interpelace

poslanců I. Mondoka, dra J. Gátiho a soudruhů

ministrovi zahraničních věcí

o skandálním jednání rumunských pohraničních úřadů a o škodách, které tím utrpěli občané z tiačevského okresu.

Většina obyvatelů z obce Tiačeva má pozemky a hospodářství na rumunském území. Podle českorumunské smlouvy mohli dosud přecházeti bez překážek přes hranice, při čemž od nich - majetníků pozemků na rumunském území pohraniční úřady žádali pouze příslušné potvrzeni a legitimaci, že zaplatili rumunské vládě daně.

Po obecních volbách na podzim t. r. nastala změna. V Tiačevě byla při volbách přihlášena komunistická kandidátní listina, na níž bylo přihlášeno 26 občanů, z nichž 6 byla zvoleno do obecního zastupitelstva. jakýmsi divným způsobem dostal rumunský pohraniční policejní, četnický, vojenský nebo finanční) odpovědný úředník seznam všech těch občanů, kteří byli kandidováni na komunistické kandidátní listině. Nyní ani jednoho z těchto občanů nepouštějí na rumunské území. Pohraniční úředník se vymlouvá tím, že dostal příslušný rozkaz od sigurance v Marmarošské Sihoti, aby těchto 26 komunistů nepouštěl do Rumunska.

Takové jednání rumunských úředních činitelů zřejmě se příčí všem smlouvám mezi Československou republikou a. Rumunským královstvím. Jest všeobecně známo, že pokud jde o volné pohraniční propustky pro občany z pohraničních míst, byla podepsána přesná smlouva, neboť hranice mezi Československou republikou a Rumunským královstvím byly vyznačeny tak, že obvody jednotlivých obci byly rozděleny mezi oba státy, a to tak, že v některých pohraničních obcích značná část, a dokonce i většina pozemků a hospodářství československých občanů jest na rumunském území. Proto právo svobodného průchodu na rumunské území jest pro mnoho rodin základem nejen jejich blahobytu, nýbrž i existence. Oni tam mají své pozemky a lesy a neumožní-li se jim svobodně přecházeti přes hranice. jest to totéž. jako by byli odsouzeni k bídě a hladu. Právě tito občané, o nichž jest výše zmínka, mají na rumunském území většinu pozemků, jež jsou základem jejich existence.

Není pochybnosti, že si tuto pohraniční ostudu vymyslily rumunské pohraniční úřady v dohodě s československou správou, která využila cizího státního aparátu, aby zterorisovala komunisty v Tiačevě. Důkazem toho jest:

Rolníci z Tiačeva vysílali k tiačovskému okresnímu náčelníku delegaci, jež mu podala, zprávu o této věci. Okresní náčelník místo aby se podle svého práva obrátil ihned na činitele rumunské vlády na ochranu zájmů československých občanů, jak mu to přikazuje jeho povinnost, odpověděl, že tuto věc dlužno vyříditi diplomatickou cestou, a že jak myslí protáhne se to nejméně na půl roku. Na otázku delegace, nebyl-li snad seznam kandidátů komunistické strany úředně zaslán druhé straně, odpověděl náčelník, že a tom ničeho neví.

Ale nedosti na tom. Když deputace prosila okresního náčelníka, aby jí dal nějakou radu v té věci, neboť vyčkávání půl roku nebo i více vydalo by je s jejich rodinami všanc nouzi, bídě, ztrátě základů existence, okresní náčelník dal tuto radu: Podle jeho mínění je zapotřebí, aby těchto 6 členů obecního zastupitelstva, kteří byli zvoleni na komunistickou kandidátku, vzdalo se mandátů a podepsalo prohlášení, že vystupují z komunistické strany. Kdyby tato rada byla provedena, okresní náčelník slíbil, že by se ujal této věci, jel do Marmarošské Sihoti, zakročil u sigurance a sliboval rychlý a úspěšný výsledek svého úsilí.

Uvádějíce to vše na vědomí panu ministrovi podepsaní se táží:

1. je-li ochoten neprodleně obrátiti se telegraficky k rumunskému úřadu se žádostí, aby tato věc byla ihned vyřízena podle smlouvy mezi Československou republikou a Rumunským královstvím, pohnati viníky k odpovědnosti a nahraditi rolníkům škody, způsobené jim tímto neoprávněným opatřením?

2. Chce-li pan ministr a jak zakročiti, aby se příště takové případy nemohly opakovati?

3. Je-li ochoten prostřednictvím příslušného ministerstva pohnati k odpovědnosti tiačevského okresního náčelníka pro sabotáž jeho povinností a provokační jednání v této věci?

4. Zda a jak chce zakročiti v této věci, aby byla vyšetřena nepochybná účast československých státních úředníků v této věci, kteří porušili smlouvu mezi oběma státy a nesplnili svých povinností chrániti zájmy československých občanů?

V Praze dne 10. prosince 1927.

Mondok, dr. Gáti, Harus, Kolláriková, Šliwka, Schmerda, Čermák, Chlouba, Major, Steiner, Landová-Štychová, Sedorjak, Juran, Kopasz, Haiplick, Škola, Dědič, Čulen, Burian, Vrtaník, dr. Stern, Peter, Štětka, Zoufalý, Hruška, Elstner, Haken.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP