| II. volební období | 5. zasedání |
l. min. financí, železnic a obchodu na interp. posl. Šamalíka, Adámka, Bezděka a druhů o snížení dopravních tarifů při převozu řepy, surového a hotového cukru po drahách československých, snížení cukerní daně spotřební a obratové a zvýšení celních tarifů cukerních (tisk 1163/XIV),
II. min. vnitra na interp. posl. Mondoka, Sedorjaka, dr Gáti a soudr, o neslýchané provokaci policejních orgánů v Užhorodě dne 15. prosince 1926 (tisk 1198/V),
III. min. spravedlnosti na interp. posl. Svobody a soudr., o konfiskaci časopisu ťStráž socialismuŤ v Brně (tisk 1234/V),
IV. min. spravedlnosti na interip. .posl. Fedora a druhů o zabavení časopisu ťMagyar NéplapŤ č. 17, vycházejícího v Bratislavě (tsk 1213/II),
V. min. soc. péče, průmyslu, obchodu a živností, veřejných prací a vnitra na interp. pos. Jos. Stivína, R. Tayerle a soudruhů o událostech v okresech tanvaldském, jabloneckém a zelenobrodském, jakož i o vládních opatřeních (tisk 979/V),
VI. min. vnitra na interp. posl. J. Geyera a druhů o předčasném rozpuštění jáchymovského obecního zastupitelstva (tisk 1205/XIV),
VII. min. vnitra na interp. posl. Kírpalové a soudruhů o zabavení letáku (tisk 1163/XVII),
VIII. min. vnitra na interp. posl. dra Schollicha a druhů o zabavení básně, uveřejněné v časopise ťDeutsche VolkswehrŤ ve Frýdku (tisk 1213/VIII),
IX. min. financí na interp. posl. J. Geyera a druhů o vydání pokynů pohraničním celním úřadům, aby přijímaly platy také v jiné měně než československé (tisk 1205/V),
X. min. věcí zahraničních na interp. posl. dra Czecha a soudruhů o situaci v zahraniční politice (tisk 1122/IX),
XI. min. vnitra na interp. posl. inž. Kalliny a druhů, že policejnímu inspektorovi ve výslužbě Alfredu Müllerovi z Karlových Varů, dům ťPalmbaumŤ, v Pražské ulici, nebyly vyplaceny penze, které si ušetřil na stejnokroj (tisk 1032/XVII),
XII. min. vnitra na interp. posl. Můni a soudr, v záležitosti používání četníků při stávce krejčovského a stavebního dělnictva v Prostějově (tisk 1163/XI),
XIII. min. financí, min. věcí zahraničních a min. školství a nár. osvěty na intenpelaci posl. Patzela a druhů o nákladech na školství ruských a ukrajinských uprchlíků v Československé republice (tisk 22/V),
XIV. min. věcí zahraničních na interp. posl. Geršla a soudr. o provádění smlouvy s SHS stran úpravy vzájemných právních styků ze dne 17. března 1923, čís. 146 Sb. z. a n. z roku 1924 (tisk 575/VII),
XV. min. železnic na interp. posl. dr Schollicha a druhů o šovinistickém jednání českého průvodčího na trati Odry-Suchdol (tisk 1205/IV),
XVI. min. veřejných prací na interp. posl. de Witte a soudr. o vybudování přehrady v údolí Teplé v Karlových Varech (tisk 1205/X),
XVII. min. zemědělství, financí a vnitra na interp. posl. Fedora a druhů, v záležitosti nutné podpory povodní poškozených obcí, okres sečovský, michalovský, velkokapušanský a chlumecký ve velkožupě košické (tisk 553/II),
XVIII. vlády na interp. posl. dr Dérera a soudr.
o ohrožení průmyslu na Slovensku (tisk 930/IV).
V interpelaci vyslovené žádosti o snížení železničních tarifů pro přepravu surovin k výrobě cukru vyhověla státní správa železniční takto:
1.) Pro zásilky řepy a řízků poskytnuta byla 15%ní sleva se sazeb výj. tarifu 12 resp. 13 a vyhlášena ve Věstníku pro železnice a plavbuŤ čís. 72 ze dne 10. září 1927 s platností od 12. září 1927 do kance roku. Kdežto loňská sleva pro řepu a řízky platila pouze do 85 km, rozšířena byla letos sleva ta až do 200 km. Od 201 km až do 250 km procento slevy postupně se zmenšuje, až dosáhne výše nezlevněných sazeb vyj. tarifu 12 resp. 13.
2.) Pro surový cukr tuzemských surováren do tuzemských a rafinerií, určený k výrobě exportované rafinády, poskytnuta byla návratkem sleva, která činí do 200 km 8%, od 201 km do 350 km 13% a od 351 do 700.km 17% z příslušných sazeb třídy A. Sleva tato, která loni vůbec neplatila, vyhlášena byla ve ťVěstníku pro železnice a plavbuŤ č. 75 ze dne 21. září 1927 s platností od 1. října 1927 do konce roku.
3.) Pokud jde o přepravu cukru rafinovaného, přikročeno bylo ke snížení tarifů pro vývoz cukru.
S platností od 1. října 1927 zaveden byl výv. výj. tarif 22, který přinesl zlevnění o 10-20% z dosavadního výj. tarifu 3b. Kromě těchto slev poskytuje státní správa železniční v rámci svazových tarifů pří dopravě do hlavních zahraničních odbytišť často i za účasti cizozemských drah další, někdy dosti značné výhody podle potřeb svazové dopravy, o níž jde.
Na rozsáhlý vývoz konsumního cukru do Hamburku po Labi je pamatováno zvláštními tarifními slevami do labsko-vltavských překladišť, které znamenají 8-17%ní snížení sazeb vývozního výjimečného tarifu 22, neboli až 34%ní zlevnění sazeb normálních. Pokud interpelace žádá pronikavé snížení spotřební daně z cukru, dovoluje si ministr financí připomenouti, že vypjaté požadavky, kladené na státní pokladnu, mu nedovolují, aby podobný návrh zákona podal, a pokládá za nutné zdůrazniti, že pokud jde o spotřební daň z cukru řepového, kterou pp. interpelanti v prvé řadě na myslí mají, činí dnešní zdanění 184 Kč za 100 kg čisté váhy proti zdanění mírovému, jež bylo vyjádřeno 38 zlatými korunami, necelý pateronásobek, a zůstává jak za koeficientem valutárním (6,5), tak i za indexem cenovým (9). Rovněž nelze pomýšleti na snížení daně z cukru jiného druhu (§ 1, č. 2, zákona z 26. června 1926, č. 98 Sb, z. a n.), ježto sazba daně z tohoto cukru neodpovídá ani oné výši, které by cukr škrobový podle své sladivosti ve srovnání s cukrem řepovým měl podléhati, poněvadž již při podávání příslušné zákonné osnovy byl vzat zřetel na to, že škrobový cukr jest z velké části výrobkem krajů chudších, odkázaných na pěstění brambor.
Také žádané snížení daně z obratu u cukru nelze provésti, k čemuž nutno podotknouti, že paušál, který jest u cukru stanoven a kterým jest kryta daň z obratu ze všech dodávek cukru spotřebního i průmyslového, dále z dodávek melasy, řízků, šámy a kalů z cukrovarů na prvního obyvatele a z dodávek řepy mezí cukrovary, byl z původních 30 Kč za 100 kg účetní váhy cukru všeho druhu snížen od 1. října 1922 na 25 Kč a od té doby nebyl zvýšen, ač ceny cukru mezitím podstatně stouply. Všeobecné snížení sazby daně z obratu pak rovnováha státního rozpočtu dosud nedovoluje.
Dále dlužno podotknouti, že clo na řepu a na cukr je stanoveno v takové výši, aby chránilo cukrovary před cizozemskou soutěží, jeho výšení by mělo nevyhnutelně v zápětí zvýšení cen cukru pro domácí konsum tedy pravý opak toho, oč pp. interpelantům jde.
Ostatně ani cukerní průmysl sám nemá zájmu na zvýšení cla na cukr, jak bylo vyšetřováním zjištěno.
Konečně by bylo pro vzájemnou souvislost
poukázati na iniciativní návrh zákona
poslanců Ant. Remeše, Rudolfa, Chalupy, Jana Koudelky
a soudruhů - tisk poslanecké sněmovny č.
805 z roku 1927 - aby za účelem snížení
cen cukru bylo clo na cukr zrušeno.
Dne 15, prosince 1926 policejní agenti pozorovali dva cizince, potulující se v ranních hodinách Užhorodem. Přikročili proto k jich perlustraci. Cizinci vykázali se legitimací komunistické strany, neměli však u sebe jiných osobních dokladů a uváděli, že se přijeli informovati do Užhorodu o vystěhování se do SSSR. Poněvadž tehdy docházela do Užhorodu spousta venkovanů,:svedených nezjištěnými posud agenty, aby se zde informovala o podmínkách vystěhování se do SSSR a do Ameriky, kde měli býti najímání do vojska, byli oba předvedeni na policejní ředitelství za účelem důkladnější perlustrace. Policejní orgánové legitimovali se služebními odznaky. Že Popovič a Hidij byli si vědomi toho, že byli předvedeni na policejní ředitelství, dokazuje skutečnost, že viděli, jak se i v interpelaci podotýká, ve dveřích domu, do něhož byli uvedeni, státi strážníka. Mimo to pří vchodu do příslušného oddělení nemohli si nepovšimnouti velké orientační tabulky psané v jazyku českém, rusínském a maďarském. V úřadovně ležely sice právě na stole zabavené výtisky ťKarpatské PravdyŤ nebyly však Popovičovi ani Hodijovi ukazovány. Není také pravdou, že byly jim ukazovány komunistické červené legitimace, nebo rudý prapor, ježto těmito policejní ředitelství nedisponuje aniž je má v držení. O agitaci pro posl. Kurtyaka se sami o své újmě rozhovořili a o tom, že prodají své jmění a odcestují do SSSR a že za tím účelem půjdou ku krajskému tajemníku Heřmanu Fejérovi.
Policejní ředitel v Užhorodě shledal po intervenci pana poslance Ivana Mondoka a tajemníka Heřmana Fejéra úřední výkon správnýma odpovídajícím platným předpisům. Tvrzení, že se policejní ředitel vyjádřil, aby policejní orgánové příště provozovali takové ťprovokaceŤ nikoliv na policejním ředitelství, nýbrž v soukromém bytě je nesprávným.
Vzhledem k tomuto výsledku konaného šetření
neshledávám důvodů k nějakému
dalšímu opatření.
Státní zastupitelstvo v Brně zabavilo č. 253 časopisu ťStráž socialismuŤ z 25. října 1927 pro projev uvedený doslovně v interpelaci, ježto v jeho obsahu shledalo skutkovou podstatu přečinu podle § 300 tr. z. a mělo za to, že veřejný zájem nutně vyžaduje, aby zabavením bylo zabráněno dalšímu rozšiřování obsahu závadného místa.
Soud zabavení potvrdil a tím uznal, že státní zastupitelstvo řídilo se při postupu proti časopisu zákonem. Proti nálezu, jímž bylo zabavení potvrzeno, neužili súčastnění opravných prostředků, čímž zavinilí, že soud nemohl přezkoumati své rozhodnutí na podkladě námitek, jež by proti zabavení uvedli.
Uznalo-li pak státní zastupitelství, že
veřejný zájem žádá, aby
dalšímu rozšiřování projevu
bylo zabráněno, nelze ani proti tomuto stanovisku
vznésti podstatných námitek; nemám
proto zákonného podkladu pro jakékoliv opatření.
Zabavení č. 17 časopisu ťMagyar NéplapŤ z 24. dubna 1927 nařídilo státní zastupitelstvo v Bratislavě, ježto v místech v interpelací uvedených shledalo skutkovou podstatu jednak přečinů podle § 14, č. 3 a 5 zák. na ochr. rep., jednak přestupku § 18, č. 1 téhož zákona a mělo za to, že veřejný zájem toho vyžaduje, aby zabavením bylo zabráněno dalšímu rozšiřování závadných míst.
Soud zabavení potvrdil a tím uznal, že státní zastupitelstvo řídilo se při svém postupu proti časopisu zákonem. Proti nálezu soudu zabavení potvrzujícímu užito bylo firmou ťConcordiaŤ, knihtlačiareň a výpravný ústav Dr. Jabloniczky a spol. v Bratislavě opravného prostředku námitek, jež však jako bezdůvodné byly zamítnuty nálezem ze 17. května 1927, č. TI XVII 57/27/7, Rovněž stížnost podaná do tohoto nálezu touž firmou zůstala bez výsledku a jako bezdůvodná byla soudní tabulí v Bratislavě zamítnuta (rozhodnutí ze 7. července 1927, č. Tob VI 70/27/10).
Za daného stavu věci nemohu přisvědčiti
pánům interpelantům, že jde v tomto
případě o zabavení zákonem
neodůvodněné a nemám proto zákonného
podkladu pro jakékoliv opatření.
V oblasti průmyslu jabloneckého boží nastalo od doby, kdy podána byla shora uvedená interpelace, značné uklidnění, jehož bylo docíleno hlavně tím, že činitelé na výrobě a odbytu tohoto zboží súčastnění dovedli se konečně dohodnouti pří četných druzích zboží jak o způsobu výroby, tak i o mzdách a o cenách.
V dohodách docílených o způsobu výroby pronikla snaha vyráběti zboží lepší kvality a tím byla přivoděna opět větší zaměstnanost dělnictva, zvláště brusičského. Ministerstvo obchodu sleduje účinně každou snahu, která má za účel zajistiti dělnictvu možnost nové práce a proto podporuje materielně ony podněty, které směřují k tomu, aby zavedena byla v oblasti jabloneckého průmyslu nová výrobní odvětví, dosud u nás nezastoupená.
K jednotlivým bodům interpelace se připomíná:
Ad 2, a 3.: Ze státních staveb pozemních bude možno přikročiti pouze ku stavbě státního obytného domu v Jablonci n. N.
V oboru staveb vodohospodářských rekonstruuje se právě údolní přehrada na Černé Desné, při čemž jest zaměstnáno 250 až 300 dělníků. Mimo to se v nejbližší době zadá zajištění družstevních domků ve Velkých Hamrech a připravuje se vypsání stavby jezu a železobetonové lávky na Bílé Desné u Tanvaldu.
Na stavby silniční nebyla ve zmíněných okresích udělena dosud žádná podpora, ježto nebyl ministerstvu veřejných prací předložen ani projekt ani žádost o státní subvenci na některou stavbu silniční. Ministerstvo veřejných prací jest však ochotna vzíti v úvahu subvencována aspoň jedné stavby silniční, bude-li mu předložena instanční cestou řádně doložená žádost.
Taktéž se ministerstvo veřejných prací snaží všemožně, aby zavedena byla i do venkovských obcí zmíněných okresů subvencováním stavby sekundárních sítí elektrická energie, kterou by se umožnilo rozvinutí domácího průmyslu různých výrobních odvětví, čímž by se poskytly tamnímu obyvatelstvu nové zdroje obživy.
Ad 4.: Četnictvo, které bylo do oblastí hnutí sklářského dělnictva v zájmu veřejné bezpečnosti a k ochraně soukromého majetku koncentrováno, bylo jíž vesměs odvoláno; stalo se tak ihned, jakmile to bezpečnostní poměry dovolovaly. Též omezující policejní opatření, která byla pro přechodnou dobu zavedena - nešlo však o žádný výjimečný stav - byla v platnosti jen několik dní a byla ihned odvolána, jakmile nastalo žádoucí uklidnění.
Na propuštění zatčených účastníků výtržností nemělo a nemá ministerstvo vnitra ingerence.
V ostatním poukazuje se na odpověď vlády
ze dne 11. května 1927, čís, 1006 tisku poslanecké
sněmovny, danou na interpelaci poslance H. Simma a soudruhů
o provádění nutných opatření
v jablonecké oblasti.
Obecní zastupitelstvo v Jáchymově nedbalo po dobu více jak 1 1/2 roku pokynů zemského správního výboru, daných výnosem ze dne 3. července 1925, čís. 76533/II-25 o hospodářství s lesy obecními, ba dokonce výslovně se usneslo, aby podrženy byly staré ceny dříví Pro místní obyvatelstvo, které neodpovídaly ani cenám výrobním. V tom spatřovaly zemský správní výbor i zemská správa politická zjevnou renitenci a nezpůsobilost k úspěšné nápravě hospodářství obecního vůbec.
Restrikce lesního personálu, stala-li se skutečně, jak pp. interpelanti uvádějí, nebyla jediným prostředkem, kterým se měla státi náprava v lesním hospodaření.
Jest známo, že sousední státní les dociloval mnohem lepších výsledků v hospodářství, než obec Jáchymov. Jednou z příčin, proč lepších výsledků nebylo docilováno, byl právě prodej dříví a ceny neodpovídající cenám běžným na trhu dříví. Poněvadž obec má hleděti, aby docilovala ze svého soukromohospodářského jmění co největších příjmů, příčí se zákonu prodej dříví za ceny nižší cen obecných, ba dokonce ani výrobní náklady nekryjící.
Jak uvedeno, bylo rozpuštění zastupitelstva
věcně odůvodněno jedině stížností
do hospodářství s obecními lesy v
Jáchymově. Ke zrušení příslušného
výnosu zemské správy politické není
proto důvodu. Ostatně obec sama nepodala vůbec
odvolání.
Odpověď převzal jsem místo pana ministra spravedlnosti, ježto leták v interpelaci zmíněný zabavila okresní politická správa v Děčíně. Okresní správa politická provádějíc tiskovou prohlídku shledala, že obsah letáku zakládá skutkovou podstatu trestných činů dle §u 14, č. 5, zákona na ochranu republiky a dle §u 300 tr. z. a zabavila proto zmíněný leták.
Opatření to krajský jako tiskový soud v Litoměřicích nálezem ze dne 31. března 1927, č. j. TI 59/27 potvrdil, uznav tak, že zabavení letáku, provedené okresní politickou správou, bylo zákonem odůvodněno.
Vzhledem k tomu nelze postupu okresní politické
správy nic vytýkati a neshledávám
proto důvodu k nějakému opatření.
Okresní správa politická ve Frýdku, provádějíc tiskovou prohlídku časopisu ťDeutsche VolkswehrŤ, zabavila číslo 37 tohoto časopisu ze dne 17. září 1927, shledavši v básni ťDie GaleereŤ tamže otištěné skutkovou povahu trestných činů dle §u 14, č. 1 a §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky.
Opatření toto krajský jako tiskový soud v Moravské Ostravě dle citovaných ustanovení zákona na ochranu republiky potvrdil, uznav tak, že zabavení provedené okresní politickou správou bylo zákonem odůvodněno.
Vzhledem k uvedenému nelze postupu okresní politické
správy nic vytýkati, a neshledávám
tudíž důvodu k opatření v interpelaci
žádanému.
Dne 9. července 1927 přijel po 5. hodině ranní k celnímu úřadu v Božím Daru automobil Maxe Würznera ze Sadské Kamenice (nikoli tři automobily). Celní orgán provedl celní řízení a požadoval ve shodě s platnými předpisy zapravení poplatku za projednání automobilu v mimoúředních hodinách v částce 20 Kč a zapravení t. zv. poplatku za povolení do,časného vstupu rovněž v částce 20 Kč. Jmenovaný cestující neměl československých peněz a chtěl platiti 50markovou bankovkou. Celní orgán řídě se ustanovením §u 6 vládního nařízení ze dne 26. dubna 1920, č. 291 Sb. z. a n. odmítl přijmouti platbu v cizí měně. Cestující naléhal na přijetí německé bankovky více méně hlučným způsobem. Celní orgán nevybočil z mezí zdvořilého jednání a vede za svědka hoteliéra Václava Mickeho, ze spánku výstupem probuzeného. Nadřízeným úřadům jest dotyčný celní orgán znám jako rozvážný zaměstnanec, do jehož činnosti a chování nebylo nikdy stížností. Jmenovaný orgán ve své zprávě ostatně uvádí, že mu pan Würzner při zpáteční cestě před svědky potvrdil, že nebyl celním orgánem nijak uražen a že si stěžuje výhradně do nepřijetí německé měny.
Pokud jde o požadavek, aby bylo pohraničním celním úřadům nařízeno přijímati také jinou měnu než československou, nemohu mu dobře vyhověti. Takovýto postup by se příčil základním zásadám celního účetnictví; zdržoval by u frekventovanějších úřadů značně celní řízení a učinil by z celních úřadů jakési směnárny.
Jest pochopitelno, že při stanovení kursu by
celní orgánové postupovali velmi opatrně,
aby neriskovali ztrátu. Při tam by dojista docházelo
daleko spíše ke stížnostem se strany cestujících
než nyní, kdy každý musí nebo aspoň
má věděti, že u československých
celních úřadů může platiti
jen ve měně československé, tak jalo
u německých pouze v německé nebo u
rakouských v rakouské měně.
Na výše uvedenou interpelací dovoluji si sděliti, že jsem exposé o zahraniční situaci podal ve schůzi zahraničního výboru poslanecké sněmovny, konané dne 26, října t. r.
Forma podání exposé ve výboru byla
stanovena usnesením vlády.
Ministerstvo vnitra zabývalo se opětně záležitostí vyplacení přebytku oděvní masy v částce 1336 Kč obvodnímu inspektoru v. v. Alfredu Müllerovi a přezkoumalo veškeré jím přednesené námitky, nemohlo však přes to jeho odvolání do výměru zemské správy politické v Praze vyhověti, ježto postup zemské správy politické ve věci odpovídá platným předpisům.
Zejména k námitce stěžovatelově
o výplatě pohledávky z oděvní
masy stráže bezpečnosti v Plzni nebylo lze
při rozhodování o odvolání
přihlížeti, ježto stráž bezpečnosti
v Plzni byla převzata za jiných podmínek,
než stráž bezpečnosti v Karlových
Varech, takže pohledávka, straže bezpečnosti
v Plzni je jiné právní povahy. Konečně
se podotýká, že jmenovaný má.
pro případ, že by se s tímto rozhodnutím
neuspokojil, možnost dovolati se svého práva
stížností u nejvyššího správního
soudu.
Sesílení četnické stanice v Prostějově, které bylo příslušnými úřady zařízena za stávky krejčovského a stavebního dělnictva, mělo pouze ten účel, aby po dobu trvání stávek zaručeno bylo zachování veřejného klidu a pořádku a ochrana osobní svobody a soukromého majetku.
Tato zvýšená bezpečnostní opatření
byla odvolána ihned, jakmile snahu naznačené
důvody pominul.
V polovici r. 1921 bylo ministerstvo zahraničních věcí pověřeno usnesením ministerské rady organisovati a prováděti pomoc ruské a ukrajinské emigraci. Bylo to v době, kdy následkem zavládnuvšího režimu v Rusku statisíce ruských a ukrajinských příslušníků muselo opustiti Rusko. Převážná většina těchto emigrantů, prchajících do okrajových států, Polska a států balkánských, ocitla se v zoufalé situaci a hledala záchrany v pronikání do států střední a západní Evropy. Všechny skoro státy, kamž se uchylovali ruští a ukrajinští uprchlíci, snažily se zmírniti jejich těžký osud dobročinnou pomocnou akcí soukromou i státní, a při Svazu Národů organisovaný vysoký komisariát (Dr. Nansen) pro pomoc ruské a ukrajinské emigraci apeloval na všechny státy, aby těmto nešťastníkům poskytly pomoci.
V Československé republice byla pomocná akce zahájena v druhé polovici r. 1921 a náklad na ni do konce téhož roku byl uhražen z menší části z rozpočtu likvidujícího úřadu pro zahraniční obchod, z větší části pak virementem z kap. XXVI, tit. 1, par. 12. V r. 1922 byl náklad uhražen z úspor kapitoly X. V r. 1923 byl z polovice náklad opět uhražen z úspor kapitoly X, z polovice virementem z kapitoly VIl, tit. 3 pol. 2. V r. 1924 dostoupil náklad na tuto pomocnou akcí nejvyšší sumy, a ježto ministerstvo zahraničních věcí mohlo jen z malé části ze svých úspor přispěti k její úhradě, obrátilo se na ministerskou radu se žádostí, aby tato rozhodla o způsobu úhrady ostatku.
Ve schůzi ministerské rady dne 23. prosince 1924 bylo rozhodnuto, aby náklad na pomocnou akci, neuhrazený z úspor ministerstva zahraničních věcí, byl uhražen virementním řízením z úspor některých, resp. všech dílčích rozpočtů pro rok 1924. Leč pro krátkost času a z ohledu na ustanovení VIII čl. finančního zákona pro rok 1924 nebylo lze toto usnesení ministerské rady provésti, a neuhražená vydání na pomocnou akci v roce 1924 byla vykázána jako překročení kapitoly X.
V důsledku zahájené likvidace náklad na pomocnou akci v roce 1925 znatelně poklesl; ministerstvo zahraničních věcí obrátilo se ohledně úhrady opět na ministerskou rádu s návrhem, aby úhrada těchto výdajů byla percentuelně rozvržena na jednotlivé ressorty. Ježto se však zjistilo, že nebylo lze předpokládati, že u jednotlivých ressortů budou nějaké k tomu účelu použitelné úspory, navrhlo ministerstvo financí, aby tato vydání byla v účetní uzávěrce pro rok 1925 vykázána jako překročení úvěru. To bylo také schváleno ministerskou radou dne 30. prosince 1925. Zároveň bylo usneseno, aby v uvážení okolností, že ministerstvo zahraničních věcí již provádí plánovitě likvidaci pomocné akce, nebyly předpokládané výdaje na akci preliminovány v rozpočtu, nýbrž aby, jako v letech předcházejících, byla úhrada na akcí poukazována během roku zálohově.
Je pochopitelno, že akcí tak značného
rozsahu nelze ukončiti rázem a že ministerstvo
věcí zahraničních nemůže
nedostáti morálnímu závazku vůči
ruským studentům, kteří zde bona fide
studia začali a náhlým odnětím
podpory byli by zbaveni jakékoliv možnosti započatá
studia dokončiti. Nicméně bude snahou všech
zúčastněných činitelů,
aby likvidace pomocné akce byla provedena s největším
urychlením. Zatím však nelze se tomu vyhnouti,
aby pomocná akce, třeba v rozsahu značně
menšeném, nebyla prováděna i v roce
1928. Na úhradu výdajů s tím spojených
bylo pamatováno v dílčích rozpočtech
ministerstev školství a národní osvěty,
zahraničních věcí a zemědělství
na rok 1928.