Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Povinnost čsl. ministerstva pro veřejné zdravotnictví a tělesnou výchovu jest ve smyslu §u 1. z. č. 242 z r. 1920 Sb. z. a n. zajímati se nejen o to, jak jest ve veřejných nemocnicích a humanitních ústavech obstaráváno vlastní léčení a ošetřování nemocných a zda jest ten nebo onen ústav dokonale vypraven moderními diagnostickými a léčebnými prostředky, zda jest dietetická úprava jídel v nemocničních kuchyních v souhlase s požadavky dnešního stavu lékařské vědy, jaká jest úroveň výchovy a sociální opatření ošetřovatelského personálu, nýbrž také i o to, jak jest veden ústav po stránce hospodářské a finanční, aby provoz ústavu byl hmotně zabezpečen.

Ve své snaze vykonávati tuto povinnost dozorčího úřadu setkávala se ministerstvo zdravotnictví u všeobecné veřejné nemocnice v Praze s různými privilegiemi, která nají původ částečně také v různých aktech zákonodárných. Jedná se tu o odstranění privilegií, která přiznána byla městu Praze dekretem dvorské kanceláře ze dne 18. září 1788, č. 292, gub. č. 32.958 o léčení pražských chudých ve všeobecné nemocnici v Praze a dekretem dvorské kanceláře ze dne 25. července 1829, č. 3311, č. 146 čes. priv. sb. z. o léčená jiných pražských obyvatelů na třetí třídě nemocniční za snížené sazby.

Privilegia tato jsou taková, že znamenají pro všeobecnou nemocnici v Praze velká břemena, která mezi jinými též zavinila dnešní neutěšený finanční stav tohoto ústavu a která by mohla následkem nového rapidně rostoucího vzrůstu hlavního města Prahy v budoucnosti úplně ohroziti provoz a hospodářský základ tohoto velmi důležitého ústavu.

Muselo tedy ministerstvo zdravotnictví a tělesné výchovy přistoupiti k tomu, že cestou zákonodárnou chce odstraniti tato stará privilegia, která jsou značným břemenem pro všeobecnou veřejnou nemocnici v Praze a která provoz a vývoj tohoto ústavu brzdí a jsouc v tomto případě také vedeno snahou, aby i zde se uplatnila unifikační tendence úprav veřejno-právních poměrů veřejných nemocnic a aby úplně provedena byla hospodářská zásada, že veřejné nemocnice vždycky dostávají zaplaceny plné ošetřovací sazby.

Předložená osnova zákona úplně vyhovuje tomuto úmyslu a jí odstraňují se zbytky privilegií udělených v dobách absolutismu a při tom uplatňuje se demokratický řád zaručený ústavou, při čemž o nemajetné nemocné ošetřované ve všeobecné nemocnici bude postaráno právě tak jako o nemajetné nemocné v jiných všeobecných nemocnicích.

Po stránce textové navrhuje výbor pro veřejné zdravotnictví, aby v § 4. zařazena byla místo slov "dnem 1. ledna 1928" slova "dnem vyhlášení".

Výbor pro veřejné zdravotnictví a tělesnou výchovu navrhuje, aby Národní shromáždění cestou zákonnou upravilo otázky náhrady ošetřovacích útrat pro příslušníky hlavního města Prahy ve všeobecné nemocnici v Praze a schválilo tak návrh tohoto výše uvedeného zákona; jak vládou byl předložen. - Současně doporučuje ke schválení připojenou resoluci.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Předpisy o náhradě ošetřovacích útrat ve všeobecných veřejných nemocnicích v Čechách, zejména § 5 zákona ze dne 5. března 1888, č. 19 čes. z. z., o úpravě veřejnoprávních poměrů všeobecných veřejných nemocnic v cechách, platí ode dne účinnosti tohoto zákona také o náhradě ošetřovacích útrat ve všeobecné nemocnici v Praze za příslušníky hlavního města Prahy.

(2) Týmž dnem pozbývá platnosti předpis dekretu dvorské kanceláře ze dne 18. září 1788, č. 292, gub. č. 32958, o léčení pražských chudých ve všeobecné nemocnici v Praze zdarma a předpis dekretu dvorské kanceláře ze dne 25. července 1829, č. 3311, č. 146 čes. prov. sb. zák., o léčení jiných pražských obyvatelů na III. třídě nemocniční za nižší sazby.

Předchozími předpisy se nic nemění na zvláštním administrativním postavení vše-; obecné nemocnice v Praze a jejích správních zařízeních, která podle § 21 zákona č. 19/1888 čes. z. z. zůstala nedotčena, s dodatkem, že zemská správa politická v Praze, jakožto úřad spravující všeobecnou nemocnici v Praze, vyměřujíc ošetřovací sazbu, poskytne zemskému správnímu výbor u příležitost, aby se o ní předem vyjádřil.

Ustanovení odst. 2. § 86 zákona ze dne 27. dubna 18 0, č. 85 čes. z. z. (obecního řádu hlavního města Prahy), podle něhož poměry obce ku všeobecné nemocnici v Praze mají býti upraveny dohodou se správou státní, nevztahuje se na věci upravené tímto zákonem.

Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Jeho provedením pověřuje se ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v dohodě se zúčastněnými ministry.

Vláda se vyzývá, aby urychlila jednání mezi fondem všeobecné nemocnice v Praze (zastoupeným ministerstvem zdravotnictví) a ministerstvem školství o tak zvaném klinickém příspěvku ministerstva školství, který budiž vyměřen tak, aby plně hradil vyšší náklad vzniklý umístěním klinik ve všeobecné nemocnici v Praze.