Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Státoprávní poměry republiky Československé jsou určeny Československým právním řádem. Stěžejní a nejvyšší normou československého právního řádu jest; jediné ústavní listina republiky Československé, uvozená zákonem ze dne 29. února 1920, čís. 121 Sb. z. a n., schváleným Národním shromážděním jednohlasně i všemi zástupci slovenskými.

Paragraf 3. této ústavní listiny stanoví:

ťÚzemí Československé republiky tvoří jednotný a nedílný celek, jehož hranice mohou býti měněny jen ústavním zákonem.Ť Jednotnost a nedílnost území Československé republiky jest tudíž právně trvalá, časově neomezená.

Stejně trvalý charakter má i československý právní řád.

Jest proto bez právní opory domněnka, že projitím určité doby mohlo by nastati na území státním nebo některé jeho části v ohledu státoprávním nějaké vacuum juris.

31. říjnem 1928 nepřetrhne se nijak právní kontinuita našeho právního řádu, a nenastane v žádné části Československé republiky bezprávní stav nebo snad stav, jejž by nebylo lze jinak změniti než sebeurčovacím právem.

Platí a budou nadále platiti platné zákony, jež jsme si sami dali a jež změněny mohou býti pouze ústavou předepsaným způsobem.

Vládě přísluší ústavní povinnost prováděti zákony a dozírati na jejich zachovávání.

Proto vláda se vším důrazem odmítá názory projevené v novinářském článku, v interpelaci blíže vyznačeném, jenž neposloužil nijak prospěchu a bezpečnosti našeho společného státu.

Úřady veřejné žaloby posuzujíce otázku trestnosti musí uvážiti nejen je-li splněna skutková podstata trestného činu, nýbrž i nejsou-li zde skutečnosti stíhatelnost vylučující.

Šetření, zmíněné v odpovědi ministrů spravedlnosti, vnitra a národní obrany ze dne 10. března 1927 č. t. 995 na interpelaci č. t. 711, neposkytlo dostatečného podkladu k trestnímu stíhání poslance dra Bély Tuky.

Slovenská rodobrana je tak řečenou organisací volnou. Povolané úřady věnují ji jako každému podobnému veřejnému hnutí náležitou pozornost. Povinností příslušných úřadů jest dbáti toho, aby každé veřejné hnutí uplatňovalo se pouze v mezích zákonem dovolených, a aby zabráněno bylo jakýmkoliv projevům a podnikům, které by se příčily zákonu a jimiž by byl ohrožen veřejný klid a pořádek. Tento svůj úkol příslušné úřady i vůči rodobraně a jejím členům doposud plnily a budou je plniti i napříště.

Že by poslanec dr. Tuka vyvíjel v úřadech republiky mezi úřednictvem tam zaměstnaným činnost v interpelaci uvedenou, nedalo se zjistiti; interpelace sama pak neuvádí konkretních případů, jež by se mohly státi předmětem specielního šetření.