Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Poslanecký klub čsl. strany nár. socialistické upozorňuje velmi důtklivě pana ministra sociální péče, že v necelých dvou měsících končí platnost nesmírně důležitého zákona o ochraně nájemníků.

Čas spěchá, obyvatelstvo je znepokojeno, ale ministerstvo sociální péče, které je v prvé řadě povinno resortně se předlohou zabývati, zahaluje se v hluboké mlčení. Vysvětlujeme si toto mlčení dvojím způsobem:

1. Buď se pan ministr sociální péče dosud zákonem na ochranu nájemníků nezabýval,

2. nebo je obsah připravované předlohy takový, že vláda ji úmyslně tají, aby obyvatelstvo republiky proti sobě nepobouřila.

Zákon na ochranu nájemníků jest však životní nutností 10 milionů obyvatel našeho státu. Kdyby se odvážil pan ministr sociální péče předložiti sněmovně návrh zákona, který by umožnil majitelům domů vypovídati nájemníky a zvyšovati činže za dnešní tísnivé hospodářské situace, postavily by se proti předloze ostře nejen oposiční strany v parlamentě, ale jistě také 4/5 obyvatelstva v republice.

Přes tento všeobecný odpor obyvatelstva proti zhoršení ochrany nájemníků, obává se poslanecký klub čs. strany nár. soc. záludné předlohy, kterou ministr sociální péče tak dlouho tají. Známe nepřátelské stanovisko jednotlivých stran k ochraně nájemníků. A jsou to právě strany, tvořící dnešní protilidovou klerikálně-českoněmeckou koalici, které se dávno netajily snahou, ochranu nájemníků rozbíti.

Strana lidová i ludová již v r. 1925 při sdělávání dosavadního zákona o ochraně nájemníků prohlásila se pro dobrovolné dohody mezi majiteli domů a nájemníky (posl. Bezděk), což v praksi přeloženo znamená, nájemníky úplně vydati všanc libovůli majitelů domů.

Strana národně demokratická při sdělávání všech dosavadních zákonů na ochranu nájemníků vždy pracovala k zhoršení ochrany nájemníků a otevřeně prohlašovala, že nenechá již právo soukromého majetku omezovati. Stanovisko svých gážistických voličů ignoruje.

Strana agrární, která v poslední době organisuje při sobě svazy majitelů domů, netají se tím, že žádá úplné zrušení ochrany nájemníků. Stanovisko toto před měsícem tlumočil také posl. Dr. Viškovský (v Tribuně) playduje pro dokonalé zrušení ochrany nájemnické.

Strana živnostenská je ve zlé situaci. A přece živnostenský klub, součástka živnostenské strany, vyslovil se nedávno pro okamžité zvýšení činží o 250% proti r. 1914 a stupňování zvýšení činží o 500% do r. 1931, tedy během tří let! Znamenalo by to ovšem úplné zničení tisíců malých živnostníků.

Němečtí klerikálové a agrárníci netají se všeobecnou touhou měšť. stran německých a maďarských zruštiti ihned ochranu nájemníků, aby mohli něm. maď. majitelé domů na ráz vypovídati všechny Čechoslováky i nepohodlné jim dělnictvo jejich vlastní národnosti.

Nebezpečí je tedy akutní! Proto přečetné organisace ženské, zejména nár. soc., dále spolky nájemnické, obecní zastupitelstva, korporace živnostenské, dělnické a státně-zaměstnanecké zahrnují poslance žádostmi, resolucemi a peticemi, dožadujícími se bezpodmínečného prodloužení dosavadního zákona na řadu let.

Na poplach bije i ústředí Národní Jednoty Severočeské, které rozesílá poslaneckým klubům prosby o zabezpečení existence hraničářských posic … A toto zabezpečení je nemožno bez ochrany nájemníků!

Řešení otázky nájemnické je nemožno bez řádné podpory stavebního ruchu. Ale v r. 1927 město Praha samo dalo více na postavení bytů pro nebydlící, než pan ministr sociální péče povolil státní záruky pro novostavby v celé republice. Soukromí podnikatelé staví tak draho, že si byt žádný člověk z pracovních a středních vrstev najmouti nemůže. V Praze je na 500 bytů v soukromých novostavbách volných, ale dáti 15-25 i 40 tisíc stavebního příspěvku a ještě ohromnou činži ročně - to jsou podmínky nedostupné.

Vláda se nestará ani o ochranu nájemníků, ani o stavební ruch, ani nezakročuje proti lichvářskému zdražování stavebních míst a materiálu. Město Praha marně se dovolává zákona proti spekulacím se stavebními parcelami. Stavební družstva a obce marně ukazují, jak se v poslední době znovu zdražuje stavební dříví, sklo, cihly atd.

Co je platno všechno úsilí ministra financí Dra Engliše o snížení úrokové míry stavebního úvěru, když v posledních 14 dnech zvýšena byla cena stavebního dříví a cihel o 20-30% (na Moravě), když severočeské a jiné koncerny sklářské zvýšily ceny tabulového skla až o 50% a v Praze zvýšeny byly ceny stavebních pozemků až o 600 i 1000%! Tj. hospodářské ťpožehnáníŤ nynější vlády, podporující zjevně velký kapitál, kartely, bursy a spekulace na úkor 9/10 obyvatelstva.

Ministerstvo sociální péče za dnešního vedení je nemožné. Za 1 1/2 roku nepodalo jediný návrh zákona širokým vrstvám obyvatelstva potřebný - za to všechna energie pana ministra čelí ke zhoršení sociálního pojištění 3 milionů dělníků …

Tyto desolátní poměry v sociální péči státní a starost o zabezpečení bydlení ohromné většiny obyvatelstva našeho státu, nutí podepsané poslance tázati se Vás velmi naléhavě, pane ministře sociální péče:

1. Zabývalo se již ministerstvo sociální péče návrhem zákona na ochranu nájemníků a jaký jest jeho obsah?

2. Bude ochrana nájemníků všeobecně prodloužena na více let bez zvyšování činží, jak o to usiluje velká majorita občanstva?

3. Bude zabezpečena také ochrana domovníků a zamezeno libovolné mnohdy jejich vypovídání?

4. Předloží pan ministr sociální péče na jaře také řádný návrh zákona na podporu stavebního ruchu a to s programem několikaletým za vážné pomoci státu?

5. Jaká opatření učiní ministerstvo sociální péče po dohodě s příslušnými úřady proti neodůvodněnému zdražování stavebního materiálu, zejména cihel, dříví, skla, železa atd.?

6.Vyhoví vláda naléhavým žádostem obcí, zejména Velké Prahy, Brna, Plzně aj. a zamezí přísným zákonným opatřením lichvu se stavebními pozemky?

Vyhoví pan ministr sociální péče naší naléhavé interpelaci a předloží nejdéle do týdne parlamentu zákon o prodloužení ochrany nájemníků, aby se sociálně politický výbor předlohou včas mohl zabývati, aby tak 1. dubna 1928 nenastal stav ex lex a stěhování národa na ulici?

V Praze dne 1 února 1928.