| II. volební období. |
Jednání o novou mzdovou smlouvu v hnědouhelném revíru severozápadních Čech, dokončené v sobotu 4. února t. r., ztroskotalo. o bezohlednou neústupnost uhelných podnikatelů. Tito nejen, že odmítli zprostředkovací návrh hornických odborových organisací, jímž mělo se horníkům dostati zvýšení mezd kolem 10%, čímž by hodnota jejich mzdy zůstala značně pozadu nejen za mzdami r. 1923 a za pověstně nízkými mzdami předválečnými, ale odmítli vůbec jakékoliv zvýšení mezd. Dokonce ponechání dosavadních nedostatečných mezd činili závislým na provedení značného a nepřijatelného zhoršení dalších ustanovení mzdové smlouvy.
Tento bezohledný postup uhelných podnikatelů nutno právem považovati za drzou provokaci horníků, nebol? sami při jednání doznali, že od doby, kdy vypovězená mzdová smlouva byla uzavírána, ceny životních potřeb stouply přes 9%, dále nemohli vyvrátiti, že v této době bylo docíleno značné zvýšení výkonnosti horníků, které zůstalo nehonorováno, a konečně podnikatelé rovněž nemohli popříti dvojnásobné zvýšení svých čistých zisků docílené v posledních 4 letech.
Horníkům za těchto okolností nezbývá nic jiného, nežli domáhati se svých minimálních a oprávněných požadavků posledním prostředkem, který jim zbývá zastavením práce, které má v celém hnědouhelném revíru severozápadních Čech býti provedeno dne 13. února 1928.
Touto hrozící stávkou, na níž bude súčastněno 30.000 horníků, kteří s příslušníky rodin čítají přes 100 tisíc obyvatel uvedené oblasti, budou těžce dotčeni nejen stávkující a jejich rodiny, nýbrž i další vrstvy obyvatelstva, zejména vrstvy obchodnické a živnostenské, obce a okresy, jakož i celé národní hospodářství. Je tudíž samozřejmou povinností státní správy a jejích orgánů učiniti vše, aby bylo odvráceno toto těžké poškození tak velké skupiny obyvatelstva a celého hospodářského života.
Proto zaráží, že vládním orgánům byl úplně lhostejným postup vyjednávání v tomto mzdovém sporu a že ani v nejmenším nesnažily se, aby došlo k dohodě a tak odvrácení sporu. Výmluva, že úřední orgány nebyly se žádné strany vyzvány zakročiti, je naprosto malicherná a nejapná, neboť jim nemohou býti neznámy škody, které z tohoto konfliktu musí vzejíti.
Ježto usnesením konferencí důvěrníků hornických organisací, konaných v revíru v neděli, 12. ledna t. r. bylo za všeobecného pobouření hornictva nad provokativním postupem podnikatelů usnesena, nedojde-li do 15. února k sjednání nové, pro horníky přijatelné mzdové smlouvy, vstoupiti dnem 13. února do stávky, je možno vládě a úředním orgánům, aby rychle a energicky přičinily se o sjednání dohody, a tím odvrátily těžké škody ze stávky podnikateli vyprovokované a z jejích důsledků. Opomenutím tohoto zakročení nebo jakoukoliv váhavostí a nerozhodností béře na sebe vláda těžkou odpovědnost.
Z těchto důvodů se tážeme:
1. Je pan předseda vlády, případně jeho náměstek, a ministr veřejných prací ochoten okamžitě učiniti vše k smírnému rozřešení mzdového konfliktu horníků v oblasti severozápadních Čech a tím k odvrácení škod hrozících z tohoto konfliktu?
3. Jsou ochotni podati poslanecké sněmovně
zprávu, co se své strany v této věci
podnikli a s jakým výsledkem?