Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

(1) Po dobu účinnosti ustanovení tohoto zákona pozbývají s obmezeními podle § 68 účinnosti předpisy všech stavebních řádů a statutů, pokud jsou nahrazeny ustanoveními této hlavy o úlevách. Povinnost stavebních úřadů hájiti v mezích předpisů stavebních řádů a statutů zájmy veřejné, se nemění.

(2) Po dobu účinnosti této hlavy nepůsobí § 106, pokud se týká zřizování nových obytných budov, ležících zcela mimo obvod obce, a staveb nad propůjčenými důlními měrami, pak § 25, odst. 2., a § 102, odst. 7., stavebního řadu pro Slezsko ze dne 2. června 1883, č. 26 z. z.

(3) Stavebním úřadem pro řízení a rozhodování o stavbách nad propůjčenými důlními měrami jest i ve Slezsku obec. Ke každé stavební komisi o stavbě nad důlními měrami musí býti zváni kromě ostatních interesenti také majitel důlního pale, zástupce revírního horního úřadu, a nemá-li obec svého technického úředníka, kvalifikovaného jako stavební inženýr nebo stavitel, i technik příslušného politického úřadu první stolice.

(1) Na pozemcích, jež nebyly pojaty do polohových plánů, a v obcích, které neopatřily si polohových plánů, lze stavěti, byly-li pozemky bud pravoplatně par celovány, anebo byla-li pro ně, pokud jsou i jinak k zastavění způsobilé, určena pravoplatně čára stavební a úroveň, a dá-li se pro stavby takto vznikající dosíci v souvislosti se zastavěnými čtvrtěmi snadné, nepříliš nákladné a třebas jen prozatímní komunikace jejíž udržovací náklady nebudou požadovány od obce, nýbrž budou jinak zabezpečeny.

(2) Ti, kdo hodlají žádati za vyvlastnění pozemku podle hlavy prvé tohoto zákona, mají právo žádati, aby jim bylo s podmínkou, že vyvlastnění bude právoplatně povoleno, dáno povolení k parcelaci, anebo byla sdělena stavební čára a úroveň, aniž musí prokazovati svolení vlastníka pozemku. Vlastník má v řízení před úřady povolanými k rozhodování podle stavebních řádů nebo statutů postavení strany.

(1) Žádosti za povolení stavební buďtež stavebními úřady rozhodnuty nejdéle do 14 dnů.

(2) Nevydá-li stavební úřad rozhodnutí v předepsané lhůtě, provede řízení a rozhodne s konečnou platností k žádosti strany na náklad obce zemský politický úřad, který musí zachovati stejnou lhůtu.

(3) Dokud tento zákon mluví o obcích a stavebních úřadech obecních, platí ustanovení jeho i o městech se zvláštními statuty.

(4) Stížnosti při stavbách podle tohoto zákona povolovaných jest podati nejdéle v osmi dnech po doručení rozhodnutí prvé instance u ní k zemskému úřadu politickému, který svými stavebními orgány (§ 69) jest povinen rozhodnouti ve 14 dnech po předložení stížnosti instancí prvou.

(5) Obec jest povinna stížnost u ní podanou předložiti do 14 dnů zemskému politickému úřadu.

Do tří dnů po doručení stavebního povolení jest stavební úřad prvé stolice povinen vytýčiti stavební čáru a stanoviti úroveň nebo vydati žadateli k tomu potřebné pomůcky, dotýká-li se stavba čar uličních nebo silnice. Jinak tak učiniti může na nebezpečí a náklad obce stavebník, přibera oprávněného technického znalce.

(1) Za konstruktivní provedení, bezpečnou obyvatelnost a zdravotní nezávadnost ručí před úřady osoba stavbu provádějící, zodpovědná podle platných stavebních řádů a statutů.

(2) Stabilita stavebního projektu předloženého k úřednímu schválení za účelem povolení stavby budiž doložena řádnými výpočty podle předpisů o přípustném zatížení konstrukcí stavebních a dovoleném namáhání hmot.

(1) Každý dům budiž stavebním celkem pro sebe s vlastními zdmi štítovými. Při současné stavbě sousedních domů může stavební úřad dovoliti štítové zdi 15 cm silné.

(2) Volba stavebních hmot jest ponechána volnému uvážení stavebníka, nesmí však býti na újmu trvanlivosti a vzhledu budovy i jejího okolí. Krytí slamou při souvislých stavbách není dovoleno.

(1) Domy obytné mohou býti povoleny o pěti patrech, ač není-li to závadné z ohledů veřejných, anebo pravoplatné zastavovací podmínky jinak neustanovují; světlou výšku lze snížiti v nich pro místnosti obytné a pracovní až na 2 m 60 cm, v podkroví až na 2 m 40 cm.

(2) Při nástavbách smějí býti schody v nejvyšších dvou patrech 1 m 10 cm široké.

(3) Pokud platné stavební řády a statuty obmezují výšku obytných domů jiným způsobem než přípustným počtem pater, zůstávají taková ustanovení nezkráceně v platnosti.

V podkrovních bytech dovoluje se zatížení podlahy pouze 150 kg na 1 m² a lze užíti vazných trámů jako stropnic, při čemž budiž účelně a vhodně bráněno šíření požáru.

(1) Klosety přípustno zřizovati v koupelnách, jsou-li tyto z předsíně přístupny a přímo větrány.

(2) Tam, kde není soustavné kanalisace, dovolena jest dočasně soustava žumpová.

V domcích rodinných netřeba zřizovati schodiště i chodby ohnivzdorné a uzavřené. Jich šířky i výšky mohou uchylovati se od předpisů dosavadních stavebních řádů a statutů.

Zřizování chodníků a dvorů dlážděných jest na žádost stavebníka odročiti na dobu pozdější.

(1) Ustanovení předchozích paragrafů této hlavy vztahují se jen na stavby obytných domů které se provádějí s podporou podle ustanovení hlavy páté, a na stavby, pro které se stavebník dožaduje úlev podle této hlavy.

(2) Kdo nechce užíti úlev této hlavy, jest povinen provésti stavbu podle předpisů stavebních řádů nebo statutů.

(3) Na stavby obytných domů, prováděné s podporou podle ustanovení hlavy páté, jest vždy užíti ustanovení §§ 59 a 60; ke stavební komisi o nich musí obec, nemá-li sama technického úředníka, kvalifikovaného jako stavebního inženýra nebo stavitele, zváti jako stavebního znalce stavebního inženýra nebo stavitele nebo mistra zednického, byl-li by sám oprávněn stavbu prováděti. Ustanovení § 57, odst. 3., jest užíti na všechny stavby nad propůjčenými důlními měrami, vyjímajíc stavby státní a zemské (§ 102, odst. 1., stav. řádu pro Slezsko ze dne 2. června 1883, č. 26 z. z.).

(4) Pro jiné stavby zůstávají v platnosti předpisy stavebních řádů a statutů.

(1) Stavby podle ustanovení hlavy páté podporované podřizují se evidenci, ústřednímu dozoru a rozhodování ministerstva veřejných prací a ministerstva sociální péče.

(2) Zvláštní oddělení pro stavební ruch, zřízená v Praze, v Brně, v Opavě, v Bratislavě a v Užhorodě, rozhodují o stavbách, stížnostech a stavebních záležitostech dle tohoto zákona vůbec prováděných a posuzovaných jako konečná a výlučná instance odvolací. Těmto úřadům náleží ovšem povinnost uložená stavebním úřadům, aby v mezích stavebních řádů a statutů hájily zájmy veřejné.

(3) Jde-li o porušení ustanovení této hlavy neb ohrožený veřejný nebo státní zájem; jest přípustna mimořádná stížnost na ministerstvo veřejných prací.

Oddělením pro stavební ruch náleží, aby vhodnou organisací práce, výroby stavebních hmot a jiných stavebních potřeb, jakož i organisací stavebního podnikání napomáhala k rychlé, účelné a hospodárné výstavbě obytných a jiných ve veřejném zájmu nutných budov.

(1) Oddělení pro stavební ruch mohou od majitelů, uschovatelů nebo výrobců stavebních hmot a jiných k provedení stavby nutných potřeb tyto předměty kdykoliv požadovati, když je zřejmo, že jsou udržovány z ohledů spekulačních, a mohou před svým rozhodnutím učiniti opatření, aby předměty byly zabezpečeny.

(2) Aby opatřiti mohla stavební hmoty a jiné k provedení stavby nutné potřeby, mají též právo kdykoli prohlížeti všechny podniky, které vyrábějí, dodávají nebo dopravu; stavební hmoty anebo jiné k provedení stavby nutné potřeby, šetříce ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb. z. a n.

Přednosty oddělení pro stavební ruch v Praze, Brně, Opavě, Bratislavě a Užhorodě jmenuje vláda z úředníků zemských a státních. Ostatní personál přiděluje zemský politický úřad.

Rozhodnutí, jež oddělení pro stavební ruch v druhé instanci učiní, jest vydávati stranám jménem zemského politického úřadu, který jest povinen rozhodnouti do 14 dnů.

Působnost zemského politického úřadu podle §§ 59, 72 a 73 vykonává na Slovensku oddělení pro stavební ruch v Bratislavě, v Podkarpatské Rusi civilní správa.

Působnost oddělení pro stavební ruch přechází dnem 1. července 1928 na zemské úřady.

(1) úmluvy, které směřují ke společnému stanovení nepřiměřených cen za stavební hmoty a dovoz jejich, jsou zakázány.

(2) Ustanovení obsažená ve smlouvách o dodání stavebních hmot, jimiž se určují ceny, zakládající se na úmluvách uvedených v odst. 1., jsou neplatná.

Obce jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto zákona.

Ustanovení hlavy první, třetí, čtvrté, páté, šesté a osmé tohoto zákona nabývají účinnosti dnem vyhlášení, ustanovení hlavy druhé a sedmé dnem 1. ledna 1929.

Ustanovení hlavy druhé a sedmé tohoto zákona pozbudou účinnosti dnem 31. prosince 1929.

Provedením tohoto zákona pověřují se ministři sociální péče, financí a veřejných prací v dohodě se zúčastněnými ministry.

Nebylo-li radno ochranu nájemníků z úvah uvedených v důvodové zprávě k vládnímu návrhu nového zákona o ochraně nájemníků prodlužovati na dobu delší jednoho roku, nezbylo s hlediska brzké a nutné společné úpravy ochrany nájemníků a stavebního ruchu než rozhodnouti se také jen pro jednoroční prodloužení zákona o stavebním ruchu. Proti prodloužení zákona o stavebním ruchu pouze na jeden rok mluví sice zjevy, které vyvolala také vlastně jen jednoroční úprava stavebního ruchu podle posledního zákona a stavebním ruchu č. 1927 Sb. z. a n. Poslední zákon způsobil svým ustanovením o vydatném osvobození od činžovní daně s přirážkami a od obecních dávek pro stavby dokončené do konce roku 1928 a svým ustanovením o záruce pro stavby začaté do 31. března 1928 a dokončené do konce roku 1928 velikou a naléhavou poptávku po stavebních pozemcích a po stavebních hmotách, v jejímž důsledku ceny i pozemků i stavebních hmot citelně již v roce 1927 stouply a také letos stoupají. Na trhu se stavebními hmotami a se stavebními pozemky pociťovala se ve velkých městech živé konkurence staveb domů s velkými byty nebo s obchodními a podobnými místnostmi a staveb obchodních paláců a jiných velkých objektů, podnikaných ve výhodných polohách obchodních i na místě starých zbouraných domů, jejichž podnikání ukázalo se za daných daňových a jiných výhod namnoze výnosnějším než stavba domů s malými byty a malými provozovnami.

Je-li přes to nutné, aby zákon o stavebním ruchu byl prodloužen jen na stejně krátkou dobu jednoho roku jako zákon o ochraně nájemníků, jest záhodno, aby novému zákonu o stavebním ruchu byla dána taková konstrukce, která by, pokud jen lze srovnati s jeho účelem, zajišťovala, že se zjevy nahoře vylíčené nebudou opakovati neb aspoň že se obmezí na nejmenší možnou míru.

Vládní návrh zákona o stavebním ruchu charakterisuje právě tato jeho snaha, patrná z. četných jeho nových ustanovení proti poslednímu zákonu č. 4/1927 Sb. z. a n., snížením výhod a úlev pro stavby domů, které se nedají kvalifikovat jako domy s malými byty a malými provozovnami, obmeziti podnikání podobných s hlediska bytové péče méně žádoucích staveb a tím obmeziti jejich konkurenci hlavně na trhu se stavebními hmotami. Na_ druhé straně jest význačnou charakteristikou vládního návrhu nového zákona o stavebním ruchu, že přihlížeje k danému právnímu stavu, zajišťujícím každé stavbě dokončené do konce roku 1928 dlouhé daňové a jiné úlevy podle posledního zákona, pamatuje na zachování těchto proti návrhu nového zákona značně větších výhod i pro ty stavby, které bez viny stavebníkovy nemohly by býti do konce roku 1928 dokončeny leč s překotným stupňování s práce, spojeným zhusta s přeplácením stavebních hmot a pracovní síly.

Nehledíc k rozdílné materielní hodnotě daňového osvobození a jiných úlev a výhod; poskytovaných návrhem nového zákona, proti poslednímu zákonu, jest obsah vládního návrhu a jeho uspořádání totožné s posledním zákonem o stavebním ruchu.

Na význačnější novoty vládního návrhu budiž upozorněno podle jednotlivých jeho hlav.

V hlavě prvé o opatření staven bylo doplněno ustanovení § 6, odst. 5., o náhradě útrat způsobených v řízení vyvlastňovacím bezdůvodným odvoláním vlastníka pozemku, a pak ustanovení § 8, odst. 2., o stejném postavení obcí jako obecně prospěšných stavebních sdružení při prodeji nezastavěných pozemků vyvlastněných.

Hlava druhá o rozhodčích soudech mzdových zůstala beze změny. Poněvadž, účinnost téže hlavy druhé posledního zákona trvá až do konce roku 1928, nabude hlava druhá podle vládního návrhu účinnosti teprve dnem 1. ledna 1929 a pozbude jí dnem 31. prosince téhož roku.

K hlavě třetí o použití výnosu losové státní výpůjčky bylo by jen poznamenati, že o zbytku výnosu půjčky, pokud to nebude potřebí k úhradě výloh spojených s prováděním dosavadních zákone, bude učiněno vhodné zákonné opatření a v zákoně o definitivní úpravě bytové péče.

V hlavě čtvrté bylo zmocnění udělené vládě podle § 29 posledního zákona prodlouženo až do vyčerpání částky 580,000.000 Kč, uvedené v cit. ustanovení.

Hlava pátá o státní záruce ustanovuje obdobně jako v posledním zákoně, že státní záruku lze uděliti na stavby domů s malými byty a malými provozovnami začaté do 31. března 1929. Význačnou novotou jest nové ustanovení § 36, odst. 1., podle něhož zaručená zápůjčka u nájemních domů obcí a obecně prospěšných stavebních sdružení smí činiti jako podle posledního zákona sama jen 40%, ale dohromady s předcházející nezaručenou zápůjčkou 85% stavebního nákladu. Toto nové ustanovení, vyžadující při určení prvořadé hypotéky plnou částkou 50% stavebního nákladu na vlastních prostředcích stavebníkových nebo budoucích nájemníků jen 10% stavebního nákladu, jest způsobilé značnou měrou usnadniti stavbu nájemních domů družstevních.

Úhrnná částka zápůjček, za které stát může podle návrhu zákona převzíti záruku, jest v § 39 stanovena stejnou částkou jako v posledním zákoně, t. j. 120,000.000 Kč.

Daňové osvobození bylo z úvah na začátku uvedených méně citelně sníženo u staveb domů s malými byty a malými provozovnami než u ostatních staveb a činí podle § 49 vládního návrhu u staveb malobytových 25 let proti 35 letům podle posledního zákona. Ustanovení o zachování daňového osvobození podle posledního zákona stavbám, do konce roku 1928 nedokončeným, jest obsaženo v § 49, odst. 2. Toto nové ustanovení jest způsobilé působiti netoliko proti kvapnému dokončování staveb, způsobujícímu naléhavou poptávku po všech potřebách stavby, nýbrž i proti újmám hrozícím stavebnímu podnikání ze stávek a výluk ve stavebních podnicích a živnostech.

Osvobození novostaveb ad obecních dávek, vybíraných na podkladě nájemného, které podle posledního zákona trvá stejnou dobu jako daňové osvobození, je podle § 51 sníženo na 20 let u staveb malobytových a na 10 let u ostatních staveb.

Osvobození od dávky z přírůstku hodnoty nemovitosti přísluší podle § 52 vládního návrhu pouze pro převody takových pozemků, na nichž se vystaví malobytové stavby, a to bez rozdílu, kdo bude stavebníkem, a bude-li se. stavěti rodinný domek či nájemní dům. Osvobození od převodního poplatku při převodu hotových domů zůstalo podle §§ 53 až 55 bez věcné změny.

Ustanovení § 56 o osvobození od listinných a vkladních poplatků je proti poslednímu zákonu obmezeno na stavby nájemních domů obcí a obecně prospěšných stavebních sdružení na něž bude udělena podle navrhovaného zákona státní záruka, ale rozšířeno na nájemní domy obcí a stavebních sdružení vystavěné se zárukou státního bytového fondu podle zákona č. 98/1919 Sb. z. a n. Nové ustanovení odst. 3. osvobozuje od kolků žádosti za záruku podle navrhovaného zákona a jejich přílohy.

Hlava sedmá o stavebních úlevách zůstala beze změny až na nové ustanovení § 75, podle něhož při zavádění správní reformy přejde dnem 1. července 1928 působnost oddělení pro stavební ruch na zemské úřady. Co bylo nahoře řečeno o účinnosti ustanovení hlavy druhé, platí i o účinnosti hlavy sedmé.

Vláda navrhuje, aby návrh zákona byl přikázán v obou sněmovnách Národního shromáždění výboru sociálně-politickému a rozpočtovému k podání zprávy.