| II. volební období. | 5. zasedání. |
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Osoby, jichž veškerý důchod v předchozím roce nepřesahoval, pokud jsou svobodné, 12.000 Kč, pokud jsou ženaté (vdané) neb ovdovělé, 18.000 Kč, jsou osvobozeny od daní i od placení daňových nedoplatků.
(2) Tato hranice (12.000 Kč po případě
18.000 Kč) se zvyšuje o 2.000 Kč za každou
osobou, o kterou poplatník pečuje.
Srážení důchodové daně
z mezd a platů přímo osobami, jež je
vyplácejí, je nepřípustno.
Vybírání a vymáhání
daní předem t. j. před uplynutím roku,
za který má býti daň placena, je nepřípustno
při příjmech až do 50.000 Kč
ročně.
Tímto zákonem se mění všechna
dřívější zákonná
ustanovení, jež tomuto zákonu odporují.
(1) § 1 tohoto zákona nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1927.
(2) Ostatní ustanovení tohoto zákona nabývají účinnosti dnem vyhlášení zákona.
(3) Daně a daňové nedoplatky, které byly za rok 1927 zaplaceny a jež podle § 1. zaplaceny býti neměly, musí býti do 3 měsíců od vyhlášení tohoto zákona vráceny.
(4) Provésti zákona se ukládá ministru
financí v dohodě s ústřednami odborových
organisací dělnických a zaměstnaneckých.
Zákona z 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních stanoví v § 3. jako daněprosté minimum při dani důchodové roční důchod ve výši 7.000 Kč. Tato hranice se zvyšuje u osob se 4 příslušníky rodiny na 8.200 Kč, u osob s 5 příslušníky rodina na 9.200 Kč a u osob s 6 příslušníky rodiny na 11.000 Kč. Při tom se tento počet příslušníků rodiny, pro stanovení daněprostého minima rozhodný, snižuje u vdovců a vdov o jednoho příslušníka. Toto daněprosté minimum dávno neodpovídá skutečným poválečným životním poměrům pracujících vrstev a nedosahuje ani existenčního minima platného v Rakousku, jež bylo stanoveno 1.600 Kč ročně. Máme-li zřetel k desetinásobnému zvýšení cen životních potřeb v době poválečné, musilo by daněprosté existenční minimum činiti aspoň 16.000 Kč ročně, kterážto hranice, jak vidno, nedosahuje zákon č. 76/1927 ani při osobách se 6 rodinnými příslušníky.
Takto nízko stanovené daněprosté minimum při dani důchodové podle nového zákona o přímých daních sleduje ten cíl, aby co možná nejnižší důchody, plynoucí u pracujících vrstev takřka výhradně z mezd a platů, byly daní důchodovou postiženy a aby pak mohlo býti poskytnuto tím větších úlev při dani důchodové vrstvám zámožným.
Podobný cíl sleduje zákon o přímých daních v oněch ustanoveních o dani důchodové, jež se týkají srážek z mezd a platů. Aby bylo možno takřka každý haléř dělnické mzdy a zaměstnaneckého platu postihnouti daní a aby ani haléř z mezd a platů neunikl zdanění, staví zákon dělníky a zaměstnance do docela výjimečného a nepříznivého postavení tím, že ustanovuje, že zaměstnavatelé jsou povinni při výplatě daň důchodovou ihned strhovati. Sama důvodová zpráva k vládní předloze zákona o přímých daních vyvracela námitky zaměstnavatelů pro případ, že by se zdráhali strhování daní ze mzdy za finanční úřady prováděti, poukazem na to, že tímto opatřením bude důchod z práce bezpečněji a jistě zachycen. A tak daňové úlevy, jichž se zákonem o přímých daních dostalo boháčům, velkým podnikatelům, majitelům velkých rent a pod., jsou nahrazovány nezměrným zatížením mezd a platů pracujících vrstev. Tatím co se poskytují kapitalistům všeliké ohromné úlevy daňové, zatím co se jim v milionech odpisují daně, zatím co se jim nechává široce otevřena možnost k ohromným daňovým defraudacím, sráží se dělníkům daň důchodová ihned při výplatě, aby tak bylo z nich vyždímáno daní ještě více, než by se podařilo při vybírání daně normálním způsobem. Při tomto systému přímého strhování daní z mezd a platů platí důchodovou daň také ti dělníci a zaměstnanci, kteří by při dodatečném placení daní za uplynulý rok vůbec zdaněni nebyli, poněvadž jejich úhrnný roční důchod, z mezd a platů plynoucí, nedosahuje ani zákonného daněprostého minima. Takovým způsobem poskytují dělníci a zaměstnanci ze svých mizerných mezd a platů vlastně úvěr státu, jehož vrácení se stává při komplikovaném vymáhání těchto daňových přeplatků nanejvýš problematickým. Takovým způsobem je daní ze mzdy dělnická třída jako celek postižena daleko více, nežli by byla daní důchodovou. K jakým nehoráznostem strhování daně ze mzdy v Praxi vede, na to poukazujeme ve zvláštní naléhavé interpelaci.
Tento systém strhování daní ze mzdy vyvolává již po krátkém půlročnbím působení zákona o přímých a¨daních nejostřejší odpor dělníků a zaměstnanců v továrnách a závodech, kteří právě nyní zahajují nejostřejší boj proti lupičským tendencím daňové reformy. Abychom tomuto živelnému odporu dělníků a zaměstnanců proti dani ze mzdy, proti nesnesitelnému daňovému břemenu vůbec dali výraz i na půdě parlamentní, podáváme tento návrh, jehož cílem je, aby byla změněna ustanovení zákona o přímých daních, týkající se dvou nejožehavějších otázek: existenčního daněprostého minima a daně ze mzdy.
Daněprosté minimum má býti podle našeho názoru stanoveno pro osoby svobodné na 12.000 Kč ročně, pro soby ženaté (vdané) a ovdovělé na 18.000 Kč ročně a má se za každou osobu, o kterou poplatník pečuje, v obou případech zvýšiti o 2.000 Kč ročně. Osoby, jichž příjem nepřesahuje daněprostého existenčního minima, mají býti podle našeho návrhu osvobozeny také ode všech nedoplatků daňových.
Při tom se má námi navrhované daněprosté existenční minimum vztahovati dle našeho návrhu nejen na daň důchodovou , nýbrž i na všechny ostatní přímé daně, aby tak byly od břemene aspoň přímých daní osvobozeny všechny pracující a chudé vrstvy, ať jejich důchody plynou z pramenů jakýchkoliv.
Tento zřetel na zájmy všech pracujících vrstev nás vede k tomu, abychom zákaz srážení daně z mezd a platů rozšířili v tom smyslu, že je nepřípustné také jakékoliv vybírání a vymáhání daní předem při příjmech do 50.000 Kč ročně.
Úbytek, který vznikne ve státních příjmech zvýšením daněprostého minima na výši námi navrhovanou, odhadujeme na 300 milionů Kč ročně a navrhujeme aby byl uhrazen příslušným progresivním zvýšením daně důchodové id 60.000 Kč ročně, daně rentové od 30.000 Kč ročně, zvláštní daně výdělkové - s výjimkou dělnických, rolnických a maloživnostenských družstev - dále daně z tantiem a daně z vyššího služného.
Po stránce formální navrhujeme, aby náš
návrh byl přikázán výboru rozpočtovému.