Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Jest ustáleným zvykem ve všech státních, že příležitosti státního jubilea činí se zvláštní opatření ve prospěch státních zaměstnanců.

Takovéhoto opatření ve prospěch státních zaměstnanců jest tím více zapotřebí v Československé republice, poněvadž provedení platového zákona a systemisace služebních míst naprosto zklamaly i nejskromnější naděje státních zaměstnanců a vyvolaly živelní nespokojenost svou tvrdostí, nesrovnalostmi a nespravedlnostmi, které čím dále více rozrušuji mysle zaměstnanců.

Platový zákon nepřinesl zvýšení platů, jak se tvrdí v důvodové zprávě na stránce 118.

U zřízenců a podúředníků nebylo použito koeficientu cenového, t. j. devítinásobku předválečných platů, nýbrž sotva 6¹/₂, násobku. U úředníků pak nebylo použito koeficientu měnového, t. j. jednonásobku, nýbrž sotva čtyřnásobku předválečných platů.

Systemisace služebních míst ve státní administrativě neodpovídá normální potřebě sil, znamená novou restrikci celkového počtu státních zaměstnanců a snížení počtu míst vyšších stupnic až o 75% skutečného stavu po provedené 10%ní ristrikci; podle zákona čís. 286/1924 a neodpovídá v mnohých oborech státní služby a v kategorüch ani stavu z r. 1914.

Výkon, namáhavost, zodpovědnost a nebezpečí sužby nejsou touto systemisací vůbec hodnoceny.

Vládními pokyny, vydanými ku povýšení zaměstnanců v důsledku systemisace, byly rozvráceny stavy jednotlivých kategorü tak, že mladší zaměstnanci byli předřazeni starším a velmi dobře kvalifikovaným zaměstnancům, s rozdílem služebního stáří 10 i 20 služebních let. Tento rozvrat státu lze nazvati bez nadsázky nezdravým extrémem, ba přímo revolucí.

Zřízenci nedočkají se své definitivy po celou řadu let. 75% zaměstnanců jest odkázáno vysloužiti v nenižších stupnicích platových.

Platový zákon svými převodovými ustanoveními degradoval vesměs zaměstnance o 1 platovou stupnici a systemisace služebních míst tuta degradaci nejen petrifikovala, ale odejmula jakoukoliv naději, že zaměstnanec dosáhne téže hodnostní třídy (platové stupnice), v jaké byl před uzákoněním nového požitkového systému.

Mravně a společensky bylo státní úřednictvo degradováno vlád. nařízením ze dne 15. července 1927, čís. 103 Sb. z. a;n. Nelze se proto diviti, že státní zaměstnanci s divnými pocity vstupují do jubilejního roku, když platový zákon odejmul jim mnohé výhody, desítiletým zápasem na bývalé monarchii vybojované, a že doufají aspoň v jubilejním roce ve zvláštní opatření, která by zmírnila tvrdosti platového zákona a systemisace služebních míst a zlepšila jejich speciální a společenské postavení, aby mohla v řadách jeho konečně zavládnouti aspoň částečná spokojenost a klid. V důsledku toho táží se podepsaní vlády:

I. Jest vláda ochotna sděliti podepsaným, jaká opatření zamýšlí v jubilejním roce desátého výročí samostatnosti Československé republiky ve prospěch státních zaměstnanců a zaměstnanců státních podniků jako ťjubilejní darŤ?

2. Jest vláda ochotna sděliti podepsaným, zda v jubilejním roce zamýšlí revidovati platový zákon, služební řády z systemisaci služebních míst nebo hromadným povýšením ad personam k 28. říjnu 1928 zmírniti oprávněnou nespokojenost státních zaměstnanců a zaměstnanců státních podniků?

V Praze dne 13. března 1928.