Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Ministr financí se zmocňuje, aby prodal, po případě směnil:

1. a) v Praze:

kasárna Jiřího z Poděbrad v Praze II. s parcelami čís. kat. 1495 a 1496 ve výměře 135831 ha,

pozemky v Praze IV., na baštách, čís. kat. 72/1, 299, 300 a 107/8 ve výměře 8 2621 ha, pozemky v Praze XIX., v Dejvicích, zbytek z parcel čis. kat. 853/3 a 853/4 ve výměře asi 468 ha,

budovu vojenského vědeckého ústavu v Praze II, ve Smetanově ulici, č. p. 125 s parcelou čís. kat. 192 ve výměře 0-11517 ha, b) v Hradci Králové Vodičkovy kasárny s parcelami čís. kat. 286, 141/1, 141/4, 141/5 a 141/6 ve výměře 2 8057 ha,

c) v Olomouci posádkový kostel, parcela čís. kat. 215 ve výměře 0 1616 ha,

d) v Bratislavě:

pozemky na náměstí Svobody s přilehlým augmentačním skladem a starým stavebním dvorem, parcely čís. kat. 2627, 2753, 2754/1 a 2754/2 v celkové výměře 67308 ha,

Zámecká kasárna, parcely čís. kat. 633, 634/1, 634/2, 635 až 648 ve výměře celkem 7 7714 ha,

zahradu bývalé kadetní školy, parcely čís. kat. 2673 až 2676 ve výměře 0 5846 ha,

e) v Komárně část dřívějších fortifikačních pozemků s budovami až do nejvyšší výměry 211 ha;

2. budovy s pozemky finanční správy v Praze II, stavební parcela čís. kat. 1447 a 1451, 1450/1 a 1450/2 a pozemkové parcely čís. kat. 695/1, 695/2 a 696 (vložky č. 1020 a 1021 pozemkové knihy kat. území Praha-Nové Město).

Peníz stržený z prodejů, po případě směn, nemovitostí naznačených v §u 1, č. 1, jakož i následujících nemovitostí vojenské správy:

a) v Chebu, staré kasárny č. p. 197 s parcelou čís. kat. 2 ve výměře 01719 ha,

b) v Mladé Boleslavi, budova staré pekárny s parcelami čís. kat. 87 a 222 ve výměře 0.7294 ha,

c) v Hradci Králové, dům č. p. 81 s parcelami čís. kat. 80/1 a 281 ve výměře 01026 ha,

d) v Olomouci, žerotínovy kasárny s parcelou čís. kat. 143 ve výměře 0.4402 ha,

e) v Bratislavě: stará střelnice v Petržalce, parcely čís. kat. 3.072 až 3.077 ve výměře 2.4627 ha,

starý vojenský hřbitov, parcela čís. kat. 2897 ve výměře 0.8109 ha,

f) v Košicích, stará zbrojnice v Mäsiarské ulici, parcely čís. kat. 99 a 1046 ve výměře 1.0258 ha,

připadá "Fondu pro věcné potřeby národní obrany", zřízenému podle zákona ze dne prosince 1926, č. 240 Sb. z. a n., o úpravě rozpočtu vojenské správy.

Z penízu strženého z prodeje nemovitostí naznačených v §u 1, č. 2, utvoří se zvláštní fond určený ke hrazení nákladů na, koupi stavenišť nebo domů a výstavbu úředních budov pro potřebu státní finanční správy. Fond tento, který není samostatnou právnickou osobou, spravuje ministerstvo financí, které také s jeho prostředky nakládá.

(2) Pokud nebude zaplacena tržní cena a nemovitosti uvedené v § 1, č. 2, zmocňuje se vláda, aby použila k opatření stavenišť a k výstavbě budov finančních úřadů v Praze vyšších příjmů uvedených v čl. XIX., odst. 1. a 2., finančního zákona republiky Československé ze dne 16. prosince 1927; č. 1 i 6 Sb. z. a n., kterým se stanoví státní rozpočet pro rol: 1928, až do částky 50,000.000 Kč, a to zálohou, která bude státní pokladně z fondu v prvém odstavci tohoto paragrafu utvořeného nahrazena.

Vláda se zmocňuje, aby uhradila kupní cenu s vedlejšími výlohami za nemovitosti, jež-hodlá zakoupiti, totiž:

pozemky v Praze na Letné:

čís. kat. 653, zapsané ve složce č. 1253 pozemkové knihy katastrálního území Paha-Holešovice-Bubny, čís. kat. 641,.527/1 a 643/1, zapsané ve vložce č. 348 zemských desk při statku Malé Bubny,

a v Praze u Hlávkova mostu:

stavební plochu čís. kat. 123 s dvorem v pivovarem č. p. 437 v Holešovicích-Bubnech, stavební plochu čís. kat. 228 s hostincem v Malých Bubnech a pozemek čís. kat. 605/1, zapsané vesměs ve vložce č. p. 348 zemských desk,

z vyšších příjmů uvedených v čI. XIX., odst. 1. a 2., finančního zákona republiky Československé č. 176/1927 Sb. z. n.

(1) Zákon tento nabývá, účinnosti dnen vyhlášení.

(2) Provedením §u 1, č. 1, a §u 2 pověřuje se ministr financí v dohodě s ministrem národní obrany, §u 1, č. 2, a §u 3 ministr financí a provedením §u 4 ministr veřejných prací v dohodě s ministrem financí.

Regulace náměstí Republiky v Praze jakožto representativního místa hlav. města Prahy bude vyžadovati odstranění nynějších kasáren Jiřího z Poděbrad i budov zemského finančního ředitelství; pokud nezůstanou zachovány jako stavitelská památka. Nehledíc k tomu, je nynější umístění kasáren a státních úřadů na nejživějším místě a důležitém komunikačním uzlu uvnitř města při stále vzrůstajícím jeho rozmachu i velice drahé. Ploch, jež dosud zaujímají, dá se s daleko větším prospěchem využíti pro obchodní podniky, ke kterémuž účelu mohou býti i výhodně zpeněženy, neboť jejich hodnota stále stoupá.

Mimo to nepostačuji budovy, v nichž se nalézá zemské finanční ředitelství, již drahnou dobu jeho účelům, neboť jeho agendy neustále vzrůstají. Zemské finanční ředitelství má dnes své úřadovny roztroušeny na deseti místech ve velké Praze, většinou najmuty za vysoké nájemné. Tento stav je na překážku řádnému a rychlému úřadování a je neúsporný, neboť vyžaduje stálého přenášení spisů z ústředí do jednotlivých odborů i zpět a mezi odbory. Soustředěním celého úřadu ušetří se na nájemném i na zřízencích, kteří se zaměstnávají jen dopravou spisů. Velké obtíže činí rozptýlenost úřadoven zvláště stranám, jež jsou nuceny konati často zbytečné cesty, než najdou úřadovnu, která jejích záležitost vyřizuje.

Všechny tyta okolnosti vedou k tomu, aby se uvažovalo o vhodnějším umístění kasáren, resp. zemského finančního ředitelství a o výhodném zpeněžení dosavadních objektů, ve kterých jsou umístěny. Z výtěžku z prodeje získaného bude možno vystavěti náhradní objekty.

Zejména finanční správě bude tím umožněno nejen soustřediti veškeré odbory zemského finančního úřadu v Praze v jedné budově, ale i ubytovati v ní jiné finanční úřady pražské, které se rovněž nalézají v nevhodných a nedostatečných najatých místnostech a jimž mimo to hrozí výpověď, jakmile přestane zákonná ochrana nájemníků (okresní finanční ředitelství, úřad pro vyměřování poplatků, berní správa v Karlíně, na Žižkově atd.).

Další prodlužování dosavadního nájemního poměru je pak dosažitelná je za nepoměrně zvýšené nájemné.

Z výtěžku prodeje finančních objektů zbude ještě částka i pro stavby finančních úřadů mimo Prahu.

Je tedy prodej naznačených státních objektů plnou měrou odůvodněn.

Také prodej dalších nemovitostí v oboru vojenské správy uvedených v § 1 a) a pod lit. b-e) jest odůvodněn, neboť jsou to jednak objekty, které dnešním požadavkům na ubytování z ohledů stavebních a hygienických nevyhovují, a jednak nemovitosti pro vojenskou správu postradatelné. Za prvé objekty bude nutno opatřiti náhradní stavby, které budou zřízeny na místech příhodnějších, hlavně na levnějších staveništích, a to z výtěžků za prodej dosavadních stavenišť a objektů. Pokud by tento výtěžek v některých případech k úhradě nestačil, bude ku zakoupení nového staveniště a ku krytí stavebního nákladu použito výtěžku z prodeje jiných nemovitostí v zákoně jmenovaných, za které nebude třeba náhradou objekty zřizovati.

Prodej všech těchto nemovitostí je však vázán na souhlas Národního shromáždění, ježto ministr financí je podle čl. XV. finančního zákona republiky Československé ze dne 16. prosince 197, č. 176 Sb. z. a n. pro rok 1928 zmocněn ke zcizování státních nemovitostí - bez předchozího schválení Národním shromážděním - jen tedy, jeli odhadní cena jednotlivé nemovitosti nižší než 1,000.000 Kč, kdežto tyto objekty mají každý o sobě - cenu převyšující tuto hranici. Mimo to byla by tu překročena i úhrnná částka 5,000.000 Kč cit. článkem finančního zákona stanovená. Jest tedy třeba vyžádati si v tomto případě, jak nepřímo vyplývá z ustanovení u 54, odst. 8., lit. c) ústavní listiny, souhlasu Národního shromáždění, což se má státi navrhovaným zmocňovacím zákonem (§ 1 vládního návrhu).

Výtěžek stržený z prodeje vojenských objektů má býti přikázán zřízenému již fondu pro věcné potřeby národní obrany (zákon ze dne 17. prosince 1926, č. 240 Sb. z. a n.), který slouží k.opatřování nejnutnějšího vojenského materiálu a k vybudování nutných vojenských staveb.

Poněvadž tržní ceny za zcizený státní nemovitý majetek připadají jinak podle finančního zákona na rok 1928 do všeobecné pokladní správy, třeba učiniti zákonné opatření, má-li výtěžek z navrhovaných prodejů vojenských objektů připadnouti svrchu zmíněnëmu fondu (§ 2 vládního návrhu).

Aby prostředky tohoto fondu mohly býti rozmnoženy, stanoví se dále, že do něho plynou nejen výtěžky z prodejů (směn) těch nemovitostí, k jichž zcizení třeba souhlasu Národního shromáždění (§ 1 osnovy), nýbrž i výtěžky z prodejů (směn) jiných vojenských objektů, jež vzhledem k jich nižší hodnotě může zciziti ministr financí sám dle zmocnění daného mu již finančním zákonem pro rok 1928 ze dne 16. prasince 1927, č. 176 Sb. z.a n., čl. XV. Tyto poslední nemovitosti nebyly proto pojaty do §u 1, nýbrž byly dány až do §u 2 pod lit. a-f), a to jen z toho důvodu, by jak právě řečeno - tržní ceny za ně dosažené (doplatky ze směn) mohly plynouti do jmenovaného fondu pro vojenské potřeby.

O důvodech ku prodeji těchto nemovitostí platí obdobně to, ca bylo svrchu řečeno o prodeji nemovitostí uvedených v §u 1, č. 1 vládního návrhu.

Bude-li zapotřebí pro výstavbu náhradních objektů poskytnouti vojenské správě zálohu na přechodnou dobu, pokud neobdrží kupní ceny z prodaných nemovitostí, bude tato záležitost projednána zvlášť mezi ministerstvem financí a národní obrany. Výtěžek z prodeje nemovitostí finanční správy má se reservovati pro zakoupení stavenišť (domů) a výstavbu úředních budov pro zemské finanční ředitelství v Praze a jiné finanční úřady nejen v Praze, nýbrž i mimo Prahu.

Poněvadž bude však nutno vystavěti novou budovu pro zemskou finanční správu v Praze neb aspoň stavbu z větší části provésti dříve, než bude lze odprodati dosavadní budovu a stržiti její prodejní cenu, jest potřeba postarati se o úhradu na zakoupení staveniště a na výstavbu nové budovy pro zemské finanční ředitelství a jiné finanční úřady v Praze ještě před zaplacením prodejní ceny za prodávaný objekt, což děje se - hledíc k čl. XI. finančního zákona ze dne 16. prosince 1927, č. 176 Sb. z. a n. pro rok 1928 - způsobem v §u 3, odst. 2. naznačeným. Úhradu lze tu nalézti totiž toliko ve vyšších státních příjmech nežli preliminovaných roku běžného, resp. v přebytcích let uplynulých, které mají plynouti podle čl. XIX., odst. 1. a 2. cit. finančního zákona do zvláštního fondu pro konsolidaci přechodného státního dluhu a které výdajem tím budou nutně obmezeny. Učiněný náklad poskytne se v sak jen zálohou, která bude z fondu v §u 3, odst. 1. vládního návrhu utvořeného státní pokladně zpět nahrazena.

Současně se zmocněním ku prodeji státních nemovitostí vyžaduje si vláda od Národního shromáždění souhlas k následovnímu rozpočtovému opatření s odvoláním na ustanovení čl. XI. finančního zákona pro rok 1928. Naskýtá se jí totiž nyní možnost koupiti od dědiců Richtrových nemovitosti uvedené v §u 4 vládního návrhu pro stavbu monumentálních státních budov (parlamentu a budov ústředních úřadů atd.). Náklad na zakoupení stavenišť pro tyto stavby nedá se však v rámci letošního státního rozpočtu uhraditi a nebude také možno ani v příštím rozpočtovém roku úhradu kupních cen s vedlejšími výlohami rozpočtově zajistiti, nehledíc ani k tomu, že se má trhová cena za tyto nemovitosti podle dosavadních jednání s prodávajícími zaplatiti nejpozději do konce roku 1928. Dle punktací s dědici Richtrovými ujednaných mají býti nemovitosti na Letenské pláni v celkové výměře 34.589 čtver. sáhů koupeny za jednotkovou cenu 1200 Kč za 1 čtver. sáh hrubé plochy s 5%ním úrokem počítaným od 1. ledna 1928 do dne skutečné výplaty trhové ceny, která bude přibližně činiti asi 41,506.800 Kč. Nemovitosti pod Letnou (u Hlávkova mostu) v celkové výměře 249929 čtver. sáhů s právním nárokem na nabytí ploch z veřejného statku ve výměře 81035 m² mají býti koupeny a paušální trhovou cenu 9,205.004 Kč s 5% úroky od 1. března 1928 do zaplacení. V obou případech koupě musí státní správa ještě platiti vedlejší výlohy, zejména převodní poplatek s přirážkou, dávku z přírůstku hodnoty nemovitosti atd.

Úhrnná tržní cena se všemi vedlejšími povinnostmi počítá se okrouhle na 70,000.000 Kč. Úhradu na tento náklad možno nalézati jedině ve vyšších státních příjmech uvedených v čl. XIX., odst. 1. a 2. finančního zákona pro rok 1928, podobně jako úhradu pro zakoupení stavenišť a výstavbu budov pro finanční úřady v Praze. Tržní cena za Richtrovy pozemky bude míti však v těchto vyšších příjmech úhradu definitivní.

Vláda doporučuje, aby tento její návrh byl v obou sněmovnách přikázán výboru rozpočtovému k urychlenému podání zprávy. Zároveň vláda navrhuje, aby její návrh, byl projednán zkráceným jednáním podle §u 55 jednacích řádů sněmoven, poněvadž dědici Richtrovi naléhají na urychlené uzavření tržní smlouvy a závaznost své nabídky obmezují krátkou lhůtou.