Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Z působnosti zemědělské rady pro
Čechy vylučuje se řízení a
správa zemědělsko-technické kanceláře
a kancelář ta se zrušuje.
(2) Opatření, jichž bude třeba po stránce
osobní a věcné, provede včas před
účinností zákona ze dne 14. července
1927, č. 125 Sb. z. a n., o organisaci politické
správy, zemský správní výbor
pro Čechy po dohodě se zemědělskou
radou pro Čechy a se schválením vlády,
jinak provede opatření ta vláda.
(3) Pro zaměstnance, kteří opatřením
učiněným podle odst. 2 nebudou přikázáni
službou lc zemědělské radě pro
Čechy, platí ustanovení druhé věty
odst. 1. § 10 zákona č. 125/27 Sb. z. a n.
Zákon nabývá účinnosti dnem
vyhlášení; provede jej ministr vnitra v dohodě
s ministrem zemědělství.
Zřízení technické kanceláře
při zemědělské radě v Praze
spadá do doby, kdy na říšské
radě byl projednáván a schválen zákon
(tzv. meliorační), daný dne 30. června
1884, č. 116 ř. z., aby zemědělství
zvelebeno bylo stavbami vodními, a kdy i v jiných
zemích býv. Rakouska byla budována veřejná
služba kulturně technická.
Zemský sněm království Českého
ve svém sezení ze dne 4. srpna 1883 (stenografický
protokol o I. zasedání, stránka 553-560 a
IV. příloha na stránce 589-599) schválil,
aby řízena byla co nejdříve technická
kancelář zemědělská při
zemědělské radě, záležející
ze dvou inženýrů zemědělských,
dvou asistentů inženýrských a dvou praktikantů.
Zároveň povolil zemský sněm k uhrazení
nákladu na úřednictvo a na věcné
potřeby této technické kanceláře
potřebnou částku s podmínkou; že
zemědělskému výboru bude vyhrazeno
právo potvrzovati ustanovený technický personál,
že jmenování tohoto personálu
bude se díti po předchozím rozepsání
konkursu a že zemskému výboru zachová
se právo, aby kdykoliv přesvědčil
se o činnosti kanceláře, nahlédal
v operáty a dával si předložiti roční
zprávy o provedených pracích a výkazy
o tom, jak bylo s po;skytnutou subvencí
naloženo.
Ve zprávě zemědělské komise,
podané zemskému sněmu o této věci,
se praví, že působnost úřednictva,
zemědělsko-technické kanceláře
musí se jeviti netoliko v přímých
výkonech melioračních, nesoucích se
ku zvelebení půdy technickými prostředky
a zemědělskými - alebrž také,
ba především v duchu organisačním,
povzbuzujícím, poučným i dozorčím,
jak to blíže návod pra tuto kancelář
zároveň radou zemědělskou zosnovaný
a výboru zemskému předložený
vyměřuje.
Toto usnesení sněmu bylo
provedeno a v zasedání výboru zemědělské
rady dne 26. června 1884 byla schválena "služební
instrukce pro zemědělsko-technickou kancelář
zemědělské rady pro království
České". Tato služební instrukce
byla později částečně změněna
a nazvána "organisační
statut a služební instrukce pro zemědělsko-technickou
kancelář zemědělské rady pro
království České". Změny
ty týkají se hlavně osobních poměrů
zaměstnanců zemědělsko-technické
kanceláře.
Podle § 1 této instrukce jest působnost
jmenované kanceláře tato:
"Působnost kanceláře zahrnuje v sobě
veškeré práce zemědělské
techniky.
(V následujících dvou odstavcích stanoví
se, že veškerá podání a vyřízení
dějí se presidiem zemědělské
rady.)
Zejména jest kancelář povinna bráti
zřete na veškeré práce čelící
ke zvýšení výnosnosti půdy upravením
a nejlepším využitkováním vodstva
v zemi odvodňováním a zavodňováním.
Práce, jimiž zemědělsko-technické
kanceláři jest se zanášeti, jsou následující:
a) Organisační práce, týkající
se zřízení kanceláře a upravení
její působnosti. Opatřování
potřebných dat, na jichž základě
jichž se nabylo jasného názoru o poměrech
půdy i vody v zemi.
b) Dávati podnět k vynikajícím podnikům
zemědělsko-technickým, které by po
provedení velkých výhod poskytly a tím
za příklad a vzor pro další práce
v rozličných krajinách země České
sloužiti mohly.
c) Spolupůsobiti při tvoření se vodních
družstev, pracovati projekty pro ně, přispívati
dle možnosti k zdárnému jich uskutečnění
a trvalému udržování vykonáváním
stavebního dozoru při provádění
a stálou inspekci po ukončení prací.
To platí zejména o podnicích, kterým
se dostalo subvence zemské a státní dle zákona
melioračního.
d) Sdělávati projekty meliorační pro
obce, samosprávné sbory, velko a malostatkáře
a to na úpravu potoků a menších řek,
odvodnění a zavodňování, zřizování
vodovodů pro potřeby obecní, zakládání
rybníků a nádrží, kalojemů,
ochranných staveb proti vodě, chránění
břehů a mezí pozemků proti sesouvání
se atd.
Podotýká se, že v obor působnost kanceláře
náleží též, ovšem teprve v
druhé řadě, i zaokrouhlování
a scelování pozemků, avšak jen tam,
kde provádění těchto prací
přímo souvisí s pracemi melioračními.
e) (Tento bod týká se hydrografie, která
byla později přenesena na technické oddělení
zemské správy politické.)
f) Další důležitá
část činnosti kanceláře jest
agenda pedologická, kterou vykonává pedologické
oddělení kanceláře. Úlohou
tohoto jest prozkoumati poměry půdy v zemi k získání
dat pro meliorace a pro hospodářství vůbec
důležitých. Dle možnosti má se
pracovati v mapování těchto
dat, aby mohla svého času mapa pedologická
království Českého vydána býti.
g) Konati přednášky ve shromáždění
hospodářských spolků, vodních
družstev a vůbec při vhodných příležitostech
a spisovati prostonárodně v oboru melioračním.
h) Vyučovati v zemědělsko-technickém
odboru, zvláště zavodňování,
odvodňování a lukářství
na školách odborných.
i) Intervenovati znalecky v oboru melioračním a
podávati dotyčná dobrá zdání
úřadům, sborům a spolkům.
j) Zkoušeti plány a projekty jinými techniky
sdělané.
k) Založiti a v evidenci udržovati katastr provedených
zemědělsko-technických podniků a projektů,
rozlišujíc práce tyto v podniky zemské,
obecní, družstevní a soukromé.
l) Vedení služby kancelářské
dle předpisů ve statích následujících
obsažených."
Zemský sněm království Českého
usnášeje se na návrhu zákona ze dne
20. března 1891, č. 20 z. z., o zemědělské
radě pro Čechy, usnesl se na resoluci, kterou se
zemský výbor vyzývá, aby předložil
sněmu pravidla, podle kterých by se upravily a zabezpečily
právní a služební poměry úředníků
a sluhů, ustanovených při zemědělské
radě a. ústavech jí podřízených.
Na základě této resoluce předložil
zemský výbor dne 10. března 1892 (tisk LXXXV)
zemskému sněmu příslušnou zprávu
a návrh.
Tehdejší osobní stav zemědělsko-technické
kanceláře zemědělské rady byli
dva inženýři, dva asistenti, dva praktikanti,
jeden pedolog, úhrnem sedm inženýrů.
Na základě uvedeného návrhu zemského
výboru a zprávy rozpočtové komise
ze dne 24. března 1802 (tisk XLIII) usnesl se zemský.sněm,
aby při zemědělsko-technické kanceláři
zemědělské rady byla jako provisorium systemisována
místa 1 přednosty s titulem vrchního inženýra,
4 inženýrů, 1 pedologa, 6 inženýrů
- adjunktů, 5 elévů, tedy 17 inženýrů
a 1 oficiála a 1 sluhy jako laboranta.
Postupem času zvětšoval
se tento počet míst v technické kanceláři
zemědělské rady. Podle rozpočtu země
české na rok 1928 jest osobní stav jmenované
zemědělsko-technické kanceláře
nyní tento:
Technických úředníků I b služební
třídy: 61, dále 23 úředníci
II. služební třídy pro pomocnou službu
technickou, 37 melioračních úředníků,
z nichž je 10 ve III. a 27 ve IV. služební třídě,
8 kancelářských úředníků
ve IV. služební třídě, 3 kancelářské
pomocnice, 5 smluvních melioračních sil,
1. podúředník, 2 úřední
zřízenkyně, 1 zahradnický
pomocník a 2 pomocní zřízenci.
Úhrnem 143 všech zaměstnanců.
Během času nastaly, jak v oboru působnosti,
tak i ve vlastní činnosti technické kanceláře
zemědělské rady podstatné změny.
V důsledku zákona vodocestného ze dne 11.
června 101, č. 66 ř. z., a zemských
zákonů ze dne 13. února 1903, č. 31,
32 a 33 čes. z. b., byly předány některé
vodní toky z oboru působnosti technické kanceláře
zemědělské rady zemské komisi pro
úpravu řek v Čechách, pro kterou obstarávalo
na těchto tocích technickou
agendu, tedy dřívější agentura
technické kanceláře zemědělské
rady, technické oddělení pro vodní
stavby zemského výboru a technické oddělení
pro vodní stavby tehdejšího místodržitelství.
Tím tedy příprava, vyhotovení i provádění
projektů na některých
vodních tocích zůstalo u technické
kanceláře zemědělské rady a
na některých bylo prováděno technickým
oddělením zemského výboru anebo technickým
oddělením místodržitelství.
Při velikém vývoji podnikání
melioračního a zemědělsko-technického
v Čechách nastala změna i ve vlastní
činnosti technické kanceláře zemědělské
rady hlavně v tom směru, že sdělávání
projektů melioračních musilo býti
stále omezováno na menší a menší
míru a většina agendy se přenesla na
stavební dozor a revisi projektů melioračních
a regulačních vyhotovených
civilními inženýry.
Zemský správní výbor jako subvencující
činitel podniků melioračních ponechal
si technické přezkoušení všech
projektů jemu předkládaných zemědělskou
radou a také dohled nad prováděním
a kolaudací provedených podniků.
Při zvýšeném ruchu těchto prací
má obstarávání technické agendy
při nich dvojími technickými orgány
autonomními za následek jak zdržování,
tak i komplikování úředního
postupu.
Podle § 5 zákona o organisaci politické
správy bude práva, tedy i práva v oboru
služby vodohospodářské a kulturně-technické,
jež podle předpisů dosud platných příslušejí
zemskému správnímu výboru pro Čechy,
vykonávati zemský úřad. Ministerstvo
zemědělství zamýšlí také
přesunouti působnost lesnicko-technického
oddělení pro hrazení
bystřin, odboru na Král. Vinohradech, na zemský
úřad. U tohoto úřadu byla by agenda
vodohospodářská a kulturně-technická
obstarávána v příslušném
vodohospodářském a kulturně-technickém
odboru. Zůstal by pak vedle tohoto zemského úřadu
ještě jiný orgán, totiž
zemědělsko-technická kancelář
zemědělské rady pro Čechy, který
by obstarával druhou část veřejné
služby vodohospodářské a kultur technické.
Tento stav jistě by odporoval intencím zákona
o organisaci politické zprávy a také resoluci
přijaté ve 112. schůzi poslanecké
sněmovny Národního shromáždění
ze dne 2. prosince 1927, kterou se vláda vybízí,
aby spojila kompetenci úřadů a tím
pokud možno zkrátila a zjednodušila úřední
řízení, předcházející
provádění meliorací.
S hlediska unifikace veřejné správy dlužno
též uvésti nynější a budoucí
způsob organisace této agendy a služby ve druhých
zemích republiky.
Na Moravě a ve Slezsku jest veřejná služba
vodohospodářská a kulturně-technická,
vyjímajíc lesnicko-technické hrazení
bystřin a agrární operace, obstarávána
úřady autonomními, a to zemskými stavebními
úřady, zřízenými při
moravském zemském výboru a zemské
správní komisi pro Slezsko.
Podle § 5 zákona a organisaci politické správy
bude práva těchto úřadů vykonávati
zemský úřad pro zemi Moravskoslezskou. Působnost
odborů lesnicko-technického oddělení
pro hrazení bystřin v Brně a v Opavě
přesune se na tento úřad podle § 8 cit.
zákona. Podle připravovaného zákona
o scelování zemědělských pozemků
a lesů a jiných úpravách pozemkové
držby mají se i agrární operace
přičleniti politickým úřadům.
Na Slovensku konají jmenovanou
službu v celém jejím rozsahu úřady
státní, a to: zemědělsko-technický
referát expositury ministerstva zemědělství
v Bratislavě a zemědělsko-technické
odbory župních úřadů. Podle §§
5 a 8 zákona o organisaci politické správy
přejde nebo se přesune působnost těchto
úřadů na zemský úřad
pro zemi Slovenskou.
Na Podkarpatské Rusi obstarají veřejnou službu
vodohospodářskou a kulturně-technickou zvláštní
státní zemědělsko-technický
úřad, jehož působnost bude rovněž
přenesena na zemský úřad podle §
5, odst. 4. cit. zákona.
Předkládá se proto návrh zákona
o zrušení zemědělskotechnické
kanceláře zemědělské rady pro
Čechy.
Navrženým zákonem zjedná se v Čechách
stejné soustředění veřejné
služby vodohospodářské a kulturně-technické
u zemského úřadu - jeho vodohospodářského
a kulturně-technického odboru - jako ve druhých
zemích republiky. Po zrušení technické
kanceláře zemědělské rady bude:
totiž záležitosti dosud jí obstarávané
aby starávati nadále v přechodné
době až do 1. července 1928 zemský správní
výbor pro Čechy podle zemského zřízení
(zvláště §§ 18 a 26), jehož
práva bude po účinnosti zákona č.
125/27 podle jeho § 5 vykonávati zemský úřad
pra zemi Českou.
Forma zákona byla pro navržené opatření
- zvolena proto, poněvadž v § 18, bod 5., lit.
a); zákona o zřízení zemědělské
rady ze dne 20. března 1891, č. 20 čes. z.
z., jest obsaženo ustanovení, že ústřednímu
sboru zemědělské rady přísluší
"spravovati zemědělsko-technickou kancelář",
čímž této kanceláři,
zřízené jak bylo výše uvedeno
pouhým usnesením sněmu, dostalo se sankce
zákona.
Vláda doporučuje, aby tento její návrh
zákona byl v poslanecké sněmovně přikázán
výboru zemědělskému a v senátu
výboru národohospodářskému
k podání zprávy ve lhůtě co
nejkratší.