Ústavně-právní výbor doporučuje
sněmovně, aby se usnesla takto:
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
V hlavě druhé, odstavci 1., zákona ze dne
14. července 1927, čís. 125 Sb. z. a n.,
vkládají se za slovo červenceŤ ve větě
první slova: ť, v zemi České a Moravskoslezské
dnem 1. prosinceŤ.
Zákon tento nabývá účinnosti
dnem vyhlášení a provede jej ministr vnitra
v dohodě se zúčastněnými ministry.
Národní shromáždění usneslo
se na zákoně ze dne 14. července 1927, č.
125 Sb. z. a n., o organisaci politické správy.
Zákonem tímto byl změněn zákon
župní ze dne 29. února 1920, č. 126
Sb. z. a n., unifikující vnitřní správu
v Československé republice. Zákon tento dle
hlavy II. odst. 1. má nabýti účinnosti
dnem 1. července 1928. Podle projednávané
osnovy zákona posunuje se působnost citovaného
zákona ke dni 1. prosince 1928 v zemi České
a Moravskoslezské, kdežto na Slovensku má zůstati
působnost dnem 1. července. K této věci
jest třeba připomenouti: Již vládní
osnova tisk č. 831 posl. sněm. ze dne 3. února
1927 upozorňovala, že ku provedení jistě
velmi obsáhlých prací, jež musí
býti zařízeny před uvedením
v činnost nových úřadů bude
se vyžadovati lhůta, poněvadž spojení
dvojí agendy zemské a státní dosud
vedené docela různými směry potřebovati
bude opatření po stránce personální
i věcné.
Tato opatření a uvedení do prakse dvojí
odlišné agendy po spojení dvojích úřadů
zvláště v zemích tak zv. historických
setkalo se s obtížemi, jež jistou dobou nohou
býti odstraněny.
Třeba zdůrazniti, že dosavadní vedení
zemská se svými rozsáhlými úřady
po stránce personální i věcné
se do té:míry odlišovala od administrativy
státní, že teprve uskutečňování
spojování těchto dvojích agend v zemi
České a Moravsko-Slezské ukázalo ony
obtíže, jež se postavily v cestu uvedení
celé veřejné správy právě
tu po spojení v nerušený chod.
Uváží-li se, že na př. v zemi Moravsko-Slezské
zákonem č. 125 Sb. z. a n. má dojíti
k radikálnímu přesunu kompetence s dosavadního
zemského výboru na nově zřízené
okresní úřady tím, že obecní
záležitosti největšího počtu
obcí dostanou se pod dozorčí moc okresů,
a z toho jakož i ze sloučení se Slezskem v
zemi Moravsko-Slezskou vzešlé personální
otázky, vedle toho pak ještě přistupující
důsledky plynoucí ze zrušení některých
dosavadních zastupitelských okresů v Čechách
a silničních okresů na Moravě a ve
Slezsku, pak třeba uznati, že v historických
zemích, kde život ve všech směrech projevuje
se neobyčejnou mnohotvářností a komplikovaností,
toto odsunutí působnosti zákona, zamýšlené
novým zákonem, může jen vésti
ke klidnému vývoji a postupu veřejné
správy.
Nelze také přehlédnouti, třebaže
theoreticky přípravy pro spojení úřadů
jsou provedeny, že mnohé po stránce praktického
uskutečnění chybí přes jistě
nejintensivnější práci ministerstva
vnitra (úřední budovy pro okresní
zastupitelstva, zvláště v chudých horských
krajích, otázky přeřazení a
systemisace zemského úřednictva), kterýžto
nedostatek netýká se Slovenska, poněvadž
tam okresní úřady jsou vybudovány
již ve smyslu organisačního zákona.
Ústavně-právní výbor uváživ
všecky uvedené okolnosti a důvody, i ty, jež
také vedly k usnesení senátu; doporučuje
poslanecké sněmovně, aby přijala osnovu
tak, jak se na ní usnesl senát.