Již v roce 1908 byla v dohodě s bývalým
ministerstvem orby a zemským výborem pro Čechy
zřízena rekultivační expositura technické
kanceláře zemědělské rady,
jež měla za úkol vypracovati katastr dolováním
zpustošených pozemků.
Rekultivační expositura zahájila přípravné
práce nejdříve v hnědouhelném
revíru Most-Chomutov-Teplice a v pozdější
době také v revíru Falknovsko-loketském.
Po anketě konané 27. května 1910 v zemědělské
radě v Praze, byl úkol rekultivační
expositury značně rozšířen a
jí uloženo, aby veškeré šetření
bylo mapováno a statisticky doloženo. Konaným
šetřením bylo zjištěno, že
v hnědouhelném revíru Most.Chomutov-Teplice
jest 134 obcí a v revíru Falknovsko-loketském
45 obcí, v jejichž obvodu jsou pozemky dolováním
poškozené. Celková plocha dolováním
poškozených pozemků v hnědouhelném
revíru severočeském měří
asi 13.000 hektarů. Úplně poškozena
jest plocha asi 4.000 ha, nepočítaje v to skrývky.
V revíru severočeském byla v r. 1915-16 část
dolováním zpustošených pozemků
rekultivována válečnými zajatci a
část v okolí Suše a Třebušic
zalesněna. Škody dolováním způsobené
a jevící se každoročně klesající
sklizní zemědělských produktů
v hnědouhelné pánvi severočeské
odborníci odhadují na 30,000.000 Kč ročně.
Byla-li otázka rekultivace dolováním zpustošené
půdy předmětem jednání již.před
20 lety, tedy nutno přiznati, že dnes, kdy musíme
pro nedostatek chlebovin dovážeti obilniny z ciziny,
stává se řešení této otázky
s hlediska národohospodářského daleko
naléhavější.
Zřízení fondu pro rekultivaci dolováním
zpustošených pozemků mělo by nejen dalekosáhlý
význam národohospodářský, ale
také sociální, zvláště
v dnešní době odbytové krise, kdy horníci
v hnědouhelném revíru severočeském
pracují pouze tři nebo čtyři směny
v týdnu, bylo by možno zaměstnati horníky
při rekultivaci pozemků a tím aspoň
částečně zmírniti nedostatek
a hlad v hornických rodinách.
Finanční prostředky fondu pro rekultivaci
dolováním zpustošené půdy v uhelných
oblastech možno získati každoročním
přídělem 25 procent z výnosu uhelné
daně a z příspěvků oněch
činitelů, kteří z poškození
pozemků těžejí.
Podaří-li se dolováním zpustošené
pozemky třeba jen z části jejich dřívější
výnosnosti vrátiti, bude tím zvýšena
naše nezávislost na zásobování
zemědělskými produkty z ciziny.
Podepsaní proto navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Ministerstvu veřejných prací se ukládá,
aby po dohodě s ministerstvem financí a ministerstvem
zemědělství a po slyšení zemědělské
rady předložilo ještě v roce 1928 sněmovně
osnovu zákona, kterým se při ministerstvu
veřejných prací zřizuje fond pro rekultivaci
dolováním zpustošených pozemků
v uhelných oblastech.