Na základě trestního. oznámení,
které bylo dne 16. září 1927 podáno
u státního zastupitelství v Bratislavě,
a které došlo dne 1. listopadu 1927 okresnímu
soudu v Bratislavě, učinilo státní
zastupitelství v Bratislavě dne 31. října
1927 návrh na příslušné stíháni
poslance I. Majora pro přestupek § 20, zákonného
článku XLI z r. 1914.
V obci Abrahám u Diosegu konalo se dne 12. června
1927 o půl 16. hodině shromážděni
členů komunistické strany v Abrahámu.
V tomto shromážděni intervenoval zástupce
okresního úřadu v Galantě, a tohoto,
Ant. Doležalíka, oficianta, posl. I. Major, jako předseda
a Vilém Široký, jako tajemník komunistické
strany v Československu, sekce Bratislavské, u župního
úřadu v Bratislavě, tedy u jeho nadřízené
vrchnosti, přípisem ze dne 20. června 1927
bez náležitého skutkového podkladu obvinili
z toho, že Antonín Doležalík jako zástupce
okresního úřadu ještě pět
minut po zahájení schůze v jiném hostinci
při pivě posedával a žádali,
aby proti němu, ťkterý nedbá zákonitých
předpisů a jedná samovolněŤ,
župní úřad bratislavský zakročil.
Tím obvinili zástupce okresního úřadu,
že spáchal skutek trestný v řízení
disciplinárním.
Antonín Doležalík, oficiant, na vyzvání
župního úřadu v Bratislavě podal
ospravedlnění, které župní úřad
v Bratislavě pod. č. 4869 pres. z 30. července
1927 vzal na vědomí a zmocnil okresní úřad
v Galantě, aby podal trestní oznámení,
protože udání posl. I. Majora a Viléma
Širokého se neukázalo býti pravdivé.
Tím se stal poslanec I. Major podezřelým
z přečinu podle § 20, zákonného
článku XLI z r. 1914.
Imunitní výbor jednaje o tomto, navrhuje poslanecké
sněmovně, aby návrhu k trestnímu stíhání
pro přečin § 20, zákonného článku
XLI z r. 1914 bylo vyhověno a poslanec I. Major k trestnímu
stíhání vydán byl.