Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Ministr financí se zmocňuje, aby vývozním
podnikům průmyslovým nebo sdružením
takových podniků vrátil zcela nebo částečně
1. daň z obratu nebo daň přepychovou, zaplacené
z dodávek surovin a polotovarů, které vývozní
podniky průmyslové upotřebily k zpracování
na zboží, vyvezené do ciziny, nebo kterých
použily jako součástky při výrobě
zmíněného zboží nebo jako obalu
při vývozu zboží;
2. daň přepravní, zaplacenou za přepravu
zboží, vyvezeného do ciziny a za přepravu
surovin a polotovarů, potřebných k výrobě
zboží, vyvezeného do ciziny.
(2) Podmínkou vrácení daní podle odst.
1. jest, že daně tam uvedené tvoří
takovou složku, že je tím ohrožena soutěživost
některého průmyslového odvětví
při vývozu.
Komu, v jaké výši, jakým způsobem
a za jakých podmínek se daň (paušál)
vrátí, stanoví v každém jednotlivém
případě ministr financí v dohodě
s ministry zemědělství nebo obchodu.
Zákon tento nabude účinnosti dnem vyhlášení;
ministru financí se ukládá, aby jej provedl
v dohodě s ministrem zemědělství nebo
obchodu.
Daň z obratu, daň přepravní a daň
z uhlí zatěžují výrobky průmyslové
před jejich dokončením, tvoří
součást výrobního nákladu a
ceny, a to i tenkráte, když je produkt vyvážen
do ciziny. Tím ztěžují tyta daně
konkurenci s cizinou při vývozu výrobků
tuzemských v těch případech, kde cizina
takových daní bud vůbec nemá nebo
nemá tak vysokých.
Daně tyto tvoří mnohdy velkou část
daňového zatížení produkce, což
ve státě tak význačně exportním
jako je stát československý jistě
není v souladu s touto hospodářskou konstrukcí
země.
Úplné odbourání těchto daní
není z důvodů budžeterních tou
dobou možno, možno jest však poskytnouti úlevu
potud, pokud je ohrožena,soutěživost s cizinou,
a to v té formě, že by se vrátila daň,
zatěžující výrobky do ciziny
vyvážené.
Ohledně daně z uhlí bylo již v čl.
V. zák. ze dne 1. července 1926, č. 116 Sb.
z. a n. dáno zmocnění ministru financí,
aby vrátil daň uhelnou výrobcům zboží,
vyváženého do ciziny, při jehož
výrobě tvoří daň z uhlí
takovou složku, že je tím ohrožena soutěživost
při vývozu.
Účelem této osnovy je čeliti hospodářským
krisím, které občas se objevují v
některých hospodářských odvětvích,
působí nezaměstnanost a mají vliv
na státní rozpočet nejen tím, že
způsobují úbytek příjmů
daňových, nýbrž i tím, že
stát je nucen vypláceti podpory v nezaměstnanosti.
K tomu účelu zmocňuje se ministr financí,
podobně jako se to stalo při dani z uhlí,
vrátiti daň z obratu nebo přepychovou a daň
přepravní, pokud daněmi těmito je
ohrožena soutěživost průmyslových
výrobků při vývozu.
Nárok na vrácení daní těchto
se poskytuje vývozním podnikům anebo,sdružením
takových podniků proto, že vrácení
daně lze z důvodů administrativně
technických lehčeji provésti, vrací-li
se daň sdružení vývozních podniků
a tyto pak obstarají rozvržení vrácené
daně samy. Ponechává-li osnova rozhodnutí
o výši daně, která se má vrátiti,
ministru financí, děje se tak proto, že třeba
v každém jednotlivém případě
posouditi rozsah krise a její vliv na soutěživost
s cizinou. Rozhodnutí o bližších podmínkách,
za kterých se daň vrátí, nutno ponechati
rovněž ministru financí, poněvadž
podmínky tyto z důvodů administrativní
techniky třeba stanoviti v jednotlivých výrobních
odvětvích rozdílně.
Vláda doporučuje, aby osnova byla v obou sněmovnách
přikázána rozpočtovému výboru
ku podání zprávy.