Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Podobně jako na Labi a Dunaji zřízena byla i na Odře Čsl. plavební akc. společnost, jejímž účelem jest umožniti Československu spojení s mořem po mezinárodní Odře vlastními dopravními prostředky postoupenými československému státu na základě čl. 339 mírové smlouvy Versailleské. Společnost založena byla smlouvou mezi čsl. státem a soukromými účastníky, totiž Vítkovickým horním a hutním těžířstvem a Báňskou hutní společností na základě zákona č. 64/ 1924. Při tom byla tato smlouva zakladatelská prohlášena součástí zmíněného zákona. V důsledku toho jest k provedení jakékoliv změny jednotlivých ustanovení smlouvy třeba zvláštního zmocnění zákonem.

Smlouva zakladatelská obsahuje vedle ustanovení zásadního rázu a nezměnitelných po celou dobu trvání společnosti, i ustanovení rázu dispositivního, zejména i ustanovení, připouštějící změny účasti na akciovém kapitálu. Takovéto zrněny však mohou míti v zápětí nezbytnou potřebu změn stanov, jež by v jiné akciové společnosti bylo lze provésti pouhým usnesením valné hromady se schválením ministerstva vnitra. V této společnosti však bylo by i k těmto, v důsledku změn poměrů nezbytným, změnám stanov třeba zákonného zmocnění, pokud tato ustanovení stanov jsou obsažena i ve smlouvě zakladatelské. Jest jasno, že tento stav jest neudržitelným v soukromém podniku, jenž musí míti možnost přizpůsobiti se co možno rychle změněným poměrům. Změnu poměrů lze ovšem stále předvídati, ježto přirozeně musí býti snahou společnosti získávati dopravě stále nové druhy zboží, zejména hodnotného zboží kusového a za tím účelem i rozšířiti okruh účastníků na akciovém kapitálu. Při tom ovšem lze předvídati, že takovéto změny v účasti budou vyžadovati provedení změn stanov rychleji, než by bylo možno cestou zákona.

Z toho důvodu má býti navrženým zákonem vláda zmocněna, sjednati se soukromými účastníky některé úzce vymezené změny článků 4. a 8. smlouvy zakladatelské, obsahujících ustanovení, jež tvoří zároveň součást stanov společnosti. Zmocnění toto jest vládním návrhem omezeno tak, že jest vyloučeno jak ohrožení zájmů státních, tak ohrožení československého rázu společnosti. Rovněž, pokud jde o zmocnění k event. redukci akciového kapitálu, jest zájem státu článkem 2. vládního návrhu dostatečně chráněn ustanovením, že musí státu v každém případě zůstati zajištěna většina v kapitálové účasti a tudíž i rozhodující vliv ve společnosti.

Vzhledem k velikému významu, jejž čsl. plavební akc. společnost Oderská má pro Československý obchod a průmysl a tím i pro československý stát, jemuž umožňuje samostatnost dopravního spojení s mořem a jeho nezávislost na cizích dopravních podnicích, jest přirozeno, že musí býti snahou čsl. státu upraviti společnosti její životní podmínky tak, aby dobrý chod a prosperita podniku ca nejvíce byly podporovány. Ježto tomuto účelu sloužiti má navržený zákon, a,niž by tím zájmy státu byly jakkoliv ohroženy, doporučuje se přijetí vládního návrhu ve znění přijatém senátem, jakož i připojené resoluce.

Výbor pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu projednal ve své schůzi konané dne 3. července 1928 usnesení senátu o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 7. března 1924, č. 64 Sb. z. a n., jímž se upravuje poměr Československé státní správy k Československé plavební akc. společnosti Oderské. Poněvadž novela tato má umožniti snazší a rychlejší přizpůsobení se poměrům, jak toho vyžadují hospodářské potřeby a prosperita podniku, připojil se výbor ke zprávě výboru pro dopravu a veřejné práce a doporučuje sněmovně přijetí osnovy ve znění senátem usneseném.

Rozpočtový výbor připojil se k usnesení výboru pro dopravu a veřejné práce a výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu a doporučuje poslanecké sněmovně připojenou osnovu zákona ke schválení.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Doplňkem k §u 1 zákona ze dne 7. března 1924, č. 64 Sb. z. a n., jímž se upravuje poměr československé státní správy k Československé plavební akciové společnosti Oderské, zmocňuje se vláda, aby sjednala se soukromými účastníky ony změny ustanovení článků 4. a 8. smlouvy, jíž zřízena byla Československá plavební akciová společnost Oderská a jež připojena jest k uvedenému zákonu, které v budoucnu uzná nutnými nebo účelnými se zřetelem k hospodářským potřebám a v zájmu prosperity společnosti nebo v důsledku změny v účasti soukromých akcionářů.

(2) Změny tyt.o však nesměj í býti na úkor česko,slovenského rázu společnosti. Zejména nemohou se týkati závazku Československého státu, že trvale podrží ve svém majetku veškeré kmenové akcie podniku, předkupního práva státu v případě prodeje akcií soukromých účastníků, jakož i zákazu prodeje akcií do ciziny bez svolení státní správy (čl. 4.). Dále nemohou býti zrušena ustanovení čl. 8., jímž jest vládě vyhrazeno potvrzovati volbu členů správní rady, kteří by nebyli Československými státními občany, jakož i ustanovení téhož článku, že vedoucí ředitelé musí býti československými státními občany.

(3) Změny smlouvy sjednané podle ustanovení odstavce 1, budou vyhlášeny ve Sbírce zákonů a nařízení.

§ 3 uvedeného zákona mění se takto:

(1) Objeví-li se v budoucnu z jakýchkoli důvodů potřeba snížiti akciový kapitál společnosti, zmocňuje se vláda, aby sjednala a provedla úmluvu a snížení akciového kapitálu, dbajíc zájmů státních a zvláštních poměrů společnosti, při čemž však musí zůstati v každém případě státu zajištěna většina v kapitálové účasti.

(2) Vláda je povinna podati o tom neprodleně zprávu Národnímu shromáždění.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedení jeho ukládá se ministru průmyslu, obchodu a živností v dohodě se súčastněnými ministry.

Vládě se ukládá, aby dbala toho, aby vedoucí ředitelé československé plavební akciové společnosti Oderské byli nejen československými státními občany, ale aby jimi byli tací, kteří ovládají i státní jazyk československý.