Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Právo rybářské ve smyslu tohoto zákona jest výhradně oprávnění chovati a loviti ryby (pisces) raky (astacina) škeble (najades) dobývati písek sekati led pěstovati a zužitkovati vodní rostlinstvo v oné vodě, na kterou se toto právo co do místa vztahuje.

Ustanovení tohoto zákona která jednají o rybách a rybářství vůbec platí obdobně také o výše jmenovaných zvířatech vodních. Žáby smějí ve vodách rybných býti chytány jen osobami k rybářství ve vodách těch oprávněnými. Jiné osoby potřebují k tomu písemného svolení osoby k rybářství oprávněné.

Pro účely tohoto zákona umělými vodními nádržemi naproti přirozeným rozumějí se taková zařízení ve kterých voda ze srážek nebo přítoků jest nashromážděna v nádržce k tomu zřízeně (rybník a pod.).

Umělými koryty naproti korytům přirozeným rozumějí se takové toky, do kterých se voda stálým zařízením (jezy stavidly a pod) odchyluje a dále vede za tím účelem aby se jí určitým způsobem užilo.

Naproti tomu koryto přirozeného toku vodního, které stavbami regulačními (hrázemi svozovacími, průkopy a pod.) jest upevněno nebo jehož směr jimi jest změněn nelze pokládati za koryto umělé. Podobně nelze pokládati přirozené shromaždiště vodní na březích regulované za umělou vodní nádrž.

Za přirozené vodstvo jest pokládati tratě vodní s přiléhajícími starými řečišti touněmi, jezírky stále nebo občasně s vodou tekoucí spojenými chráněnými útulky a trdlišti, přístavy propustěmi, přirozenými nádržemi, údolními, přehradami na tekoucích vodách, plavebními kanály a umělými koryty (náhony).

A. Právo rybářské v přirozeném vodstvu jest veřejným majetkem, jehož nelze získati okupací vydržením nebo služebností. V přirozeném vodstvu právo rybářské ode dne vyhlášení tohoto zákona přináleží státu.

B. V umělých vodních nádržích nebo v korytech pro chov zřízených přináleží právo rybářské držitelům těchto zařízení Držení a nabývání tohoto práva rybářského řídí se všeobecnými předpisy o držení a nabývání práv soukromých.

Při užívání všeobecných předpisů zmíněných v odstavci předcházejícím považovati sluší právo rybářské za právo věcně k vodě rybně (§ 1.) a za věc nemovitou a to bez rozdílu, je-li spojeno s vlastnictvím věcí nemovité čili ne.

Vztahuje-li se právo rybářské k vodě, která není ve vlastnictví osob k rybolovu oprávněných, posuzuje se podle předpisů o služebnostech.

Volný rybolov se zrušuje.

Právo k lovení ryb v oněch tratích vodních nebo hladinách, v nichž až dosud volný rybolov provozován býti směl, anebo v oněch vodách, kde se ani volný rybolov ani rybářské právo neprovozovalo přísluší příště zájemníkům ve smyslu § 3.

Má-li vzniknouti nový tok vodní ve vodě přirozené spojením přirozených vod, otevřením průtoku (průpichem), otevřením kanálu plavebního plavidla propustě a podobné, nebo má-li se po straně toku zříditi závěra, náplavka, přístav nebo jiná nádrž vodní, a mají-li býti zasypány, jest podnikatel povinen říditi se znaleckým dobrozdáním a zachovati části těchto starých řečišť jako chráněný útulek rybí nebo chráněné trdliště takovým způsobem, aby taková místa byla chráněna proti zaplavení zanesení zabahnění nebo vyschnutí.

Pokud zrušením volného rybolovu živnostenský výdělek některého rybáře utrpí újmu, má takovýto rybář proti tomu, jemuž připadlo právo k lovení ryb v rybné vodě dříve volné, nárok na slušnou náhradu.

Nárok tento činiti se může toliko během jednoho roku po vyhlášení, které v té příčině vydáno a v obci pobřežní vyvěšeno býti má a budiž v této lhůtě spolu s průkazy nárok odůvodňujícími podán rybářskému výboru dotyčné země.

Vykonávání práv rybářských (provozování rybářství) řídí se (ve vodách tekoucích nebo stojatých) dle předpisů obsažených v tomto zákoně.

Každý majitel práva rybářského na tekoucích vodách jest povinen do tří měsíců po vyhlášení zákona toto právo prokázati na základě určitého právního důvodu (staré listinné výsady vrchnostenské nebo pravoplatné úřední povolení ve smyslu prvého odstavce § 3.).

Revise budiž provedena krajskými politickými úřady dle podrobnějších nařízení vydaných státním rybářským úřadem.

Posuzování práv rybářských a konečně rozhodnutí politických úřadů děj se ve smyslu prvých odstavců §§ 3 a 8. tohoto zákona.

Prokáže-li majitel práva rybářského menšího dvou km že rybolov přes 60 let jest v soukromém vlastnictví, považuje se právo za prokázané.

Prokázaná práva bývalých vrchností uznávají se pokud rybné vody protékají vlastním pozemkem; v případě že dotyčná trať vodní dotýká se pozemku pouze jedním břehem, přináleží právo rybářské k pozemku do poloviny tratě vodní. Zbývající práva náleží státu. Pro rozlohu pozemků jest rozhodující 31. leden 1852.

Práva rybářská v předepsané lhůtě nepřihlášená a práva krajským politickým úřadem za neprokázaná prohlášená připadají bez náhrady státu s výjimkou 10. odstavce tohoto paragrafu.

Odvolání se z rozhodnutí krajského politického úřadu řídí se dle platných zákonů.

Veškerá prokázaná práva rybářská na tekoucích vodách, pro rybářství nějak důležitá, vyvlastňují se státem v jeho prospěch v době tří let od vydání tohoto zákona.

Dosavadním majitelům prokázaných a vyvlastněných práv rybářských přináleží náhrada rovnající se dvacetinásobnému průměru čistého výnosu, jejž dotyčné rybářství dalo v letech 1904-1914 v předpokladu, že předpisů rybářsko-policejních bylo šetřeno.

Majiteli neprokázaného práva rybářského, jehož nabyl koupí před 28 říjnem 1918, přináleží poloviční náhrada; za neprokázaná práva rybářská získaná koupí po této době, nepřináleží náhrada. Náhradu za vyvlastněná práva rybářská splatí stát v podobě ročních 5% splátek s běžným zúrokováním dlužné částky.

Vyvlastnění, určení výše náhrady a ročních splátek, výplatu a pod., provede státní rybářský úřad za pomoci krajských politických úřadů, rybářských výborů (§ 21.) a poříčních svazů (§ 16.).

Veškerá stálá samočinná zařízení pro lov ryb (slupy, hražení, šprdlení jezová a pod.) zrušují se jakožto prostředky rybářství škodlivé bez náhrady.

Po schválení tohoto zákona rybářský výbor (§ 26.) rozdělí tekoucí vody v obvody poříčních svazů, jichž úkolem je, aby vody dle dalších podrobnějších, cestou nařizovací daných ustanovení, rozdělili v rybářské revíry.

Obvod poříčního svazu má pravidelné obsahovati vody jen jednoho pásma, to jest, buď jen pásma pstruhového, nebo pásma mimopstruhového. Pro každé pásmo může býti zřízeno jedno i více svazů Svazy se tvoří dle směrnice hlavního toku neb přítoku bez ohledu na národnostní hranice a to v délce dvakráte 30 km, počítaje od sídla poříčního svazu na obě strany tratě vodní. Výjimky v případech zvláštních, vyplývající z důvodů komunikačních nebo z rozlohy dotyčného povodí povoluje rybářský výbor.

Po ustanovení obvodů těchto poříčních svazů vyzve státní rybářský úřad v každém obvodu všechny rybářské spolky, družstva a nájemce rybářských revírů, kde jsou již ve smyslu tohoto zákona zřízeny, aby svaz dle vzoru stanov, jenž bude jim zaslán, do určité doby ustavili.

Každému ustavenému svazu dá rybářský výbor lhůtu. do které má předložiti k schválení návrh na úpravu rybářských revírů, kterýž návrh po dobrozdání znaleckém schválí.

Na hranicích Čech a Moravy, Moravy a Slezska, Moravy a Slovenska, Slovenska a Podkarpatské Rusi, jest tvořiti revíry bez ohledu na hranice župních svazů.

Kde při tvoření poříčních svazů není rybářských spolků, družstev nebo kde trať vodní není ještě rozdělena v rybářské revíry ve smyslu tohoto zákona, tam rozdělení toku v revíry provede po dobrozdání zástupce nejbližšího poříčního svazu neb jiného rybářského znalce, politický úřad sám; tomuto přísluší také v tomto případě pronajmouti jednotlivé revíry veřejnou dražbou dle podrobnějších ustanovení, vydaných státním rybářským úřadem.

Každý revír má obsahovati takovou souvislou trať vodní s přiléhajícími starými řečišti, touněmi, jezírky, chráněnými útulky a trdlišti, přístavy, propuštěnými, přirozenými vodojemy, plavebními kanály, umělými koryty (náhony), údolními přehradami na tekoucích vodách a se všemi přítoky i s vodami, v nichž dosud byl provozován rybolov volný nebo i s vodami, v nichž žádný rybolov nebyl provozován, jichž je potřebí k soustavnému chovu rybí násady, dotyčné vodě přiměřené. Pro velké přítoky může býti utvořen revír zvláštní.

Nejmenší výměra revíru rybářského stanoví se pravidelně na 10 km, jen výjimečně může býti menší, když by v takové menší výměře bez újmy sousedních revírů byly po ruce přirozené pomůcky k odchovu násady. Když by ve výměře 10 km nebylo chráněných trdlišť a přiměřených přítoků k odchovu násady, musí býti délka revíru větší.

A. Do revírů rybářských buďtež zahrnuty:

a) takové nádrže mlýnů a jiných průmyslových závodů, které jsou vodojemy přirozenými, t. j. pouze rozšířenými rečišti nebo potočišti a nejsou zařízeny hospodářsky jako rybníky pro chov v ryb;

b) přítoky rybníků a jezer, při čemž hranice rybníka a přítoku označena budiž přiměřeným zahraničením. Odtoky rybníků a jezer do vzdálenosti 15 m pod hrází.

B. Naproti tomu nelze do revírů rybářských proti vůli majitele pojmouti:

a) takové nádrže mlýnů a průmyslových závodů, které jsou zařízeny hospodářsky jako rybníky, jako takové se násadou opatrují a od přítoku rybného přiměřenou zbraní jsou odděleny. Rovněž ne nádrže toho druhu, které sice jako rybníky zařízeny nejsou, avšak leží na vodě, kde se řádný rybolov nebo rybochov neprovozuje,

b) taková koryta umělá, která jsou výhradné zřízena pro chov ryb, a od hlavního toku k tomu účelu jsou zbraní odhražena.

Jednotlivé revíry má pronajmouti poříční svaz za součinnosti politického úřadu krajského v prvé řadě rybářským spolkům, v druhé řadě jednotlivcům veřejnou dražbou. Není-li poříční svaz zřízen, tu provede dražbu politický úřad dle posledního odstavce § 9.

Když nejvíce podávající nepodával by dostatečné záruky, že je dobrým hospodářem, a některý z účastníků dražby, který méně nabízí, byl by hospodářem lepším, tu může poříční svaz po schválení rybářského výboru méně nabízejícímu revír zadati.

Nejmenší cenu vyvolávací jednotlivých revírů určuje rybářský výbor po návrhu poříčního svazu.

Poříční svaz má po schválení rybářského výboru pronajmouti z volné ruky rybářskému spolku jeden revír na toku hlavním, nebo dva na toku vedlejším za podmínek, určených státním rybářským úřadem. Zadávati rybolov z volné ruky jednotlivým osobám není dovoleno.

Nájemci nemohou se státi obce nebo průmyslové podniky, které toky odpadními vodami znečišťují, rovněž ne závody, které rybolov mechanickými zařízeními ohrožují.

Pronájem více nežli jednoho revíru na toku hlavním nebo dvou na toku vedlejším jednotlivcům není dovolen. Výjimka dovolena rybářským spolkům po schválení rybářského výboru na návrh poříčního svazu. Pronájem poloviny všech revírů poříčního svazu jedinému rybářskému spolku není dovolen. Obcházení těchto nařízení má za následek zrušení stávajících smluv nájemných. Doba nájemná obnáší 12 let, poříční svaz může ji jednou prodloužiti nejvýše na dalších 12 let bez nové dražby, dostál-li nájemce svým povinnostem, nedopustil-li se nijakého přestupku tohoto zákona a zvýší-li nájemné za delší dobu nájemnou nejméně o 20 procent. Dotyčnou žádost může nájemce činiti teprve v posledním roce nájmu a musí ji podati aspoň tři měsíce před uplynutím doby nájemné.

Nájemné platí se v prvním měsíci roku nájemného pro tento rok státnímu rybářskému úřadu.

Všeobecné podmínky nájemné určí státní rybářský úřad, podrobné pak, vyplývající z místní povahy vod - poříční svaz.

V podmínky nájemné budiž pojato ustanovení, že, nebude-li šetřeno některé z podmínek, tu revír výrokem rybářského výboru na návrh poříčního svazu a na útraty a nebezpečí nájemce, veřejnou dražbou dále pronajat býti může.

Také budiž do podmínek nájemních vzhledem k povaze rybné vody pojato ustanovení o tom, zdali je dovolen chov a lov perlorodek, žab nebo raků od ostatních užitků rybářských odděliti, v případě, když by revír byl dán do podnájmu.

Do podmínek nájemních budiž pojato i ustanovení, jakými násadami a v jakém nejmenším množství má nájemce vodu pronajatou osazovati. Pokud týká se chráněných útulků, trdlišť a závěr pobřežních jest se podrobiti nájemci zvláštním hospodářským podmínkám, které současně se zákonem budou vyhlášeny, nebo které rybářský výbor pro tyto vody vyhlásí.

Jakožto kauci za dodržení podmínek nájemných a za zapravení taxy revírní (§ 15.) a případných pokut, má nájemce dříve než převezme pronajatý revír, složiti částku, rovnající se jednoletému nájemnému u státního rybářského úřadu v hotovosti neb v cenných papírech k tomu způsobilých; kauce budiž po celou dobu nájemnou udržována na této výši, nebo na výši přiměřené jednoletému zvýšenému nájemnému, jestli doba nájemná byla prodloužena na základě předposledního odstavce § 11.

Nájemce smí pronajatý revír dáti do podnájmu toliko po návrhu poříčního svazu se schválením rybářského výboru a to jen v celém rozsahu a na celou dobu nájemnou nebo aspoň na celou zbývající dobu nájemnou neděleně pro všechny užitky rybářské.

Jen byl-li chov a lov raků v původní nájemné smlouvě vyňat, může to i v nové smlouvě podnájemné býti provedeno, jinak však nesmí revír dále býti dělen.

Každý nájemce platí revírní taxu rovnou patnácti procentům ročního nájemného. Deset procent zaplacené taxy přináleží poříčnímu svazu ku krytí výloh administrativních, pět procent rybářským výborům na správní výlohy a společné věci.

Poříční svaz může taxu revírní, na něho připadající, zvýšiti s 10 na 20 procent celého nájemného jednotlivých revírů jde-li o zapravení nákladů v § 16 uvedených.

Taxa revírní platí se v prvním měsíci roku nájemného pro tento rok poříčnímu svazu.

Nedostojí-li osoba povinná této povinnosti, má ji poříční svaz o placení upomenouti a spolu jí povoliti lhůtu další, přesně vytčenou a nejméně na jeden měsíc vyměřenou; uplyne-li i tato lhůta bez zaplacení budiž taxa k žádosti poříčního svazu státním rybářským úřadem vzata z kauce nájemce revíru.

Poříční svaz utvořený dle § 9. obstarává společné práce a hospodářská opatření plynoucí ze souvislosti revírů rybářských, udržuje dozor a spravuje vždy několik revírů rybářských v jeho obvod zahrnutých.

Poříční svaz tvoří zástupci všech rybářských spolků a družstev, jimž byl revír pronajat nájemci rybářských revírů a osoby cizí, volené valnou hromadou svazu do jeho předsednictva.

Svaz jest povolán, aby ve smyslu příslušných předpisů tohoto zákona spolupůsobil při jeho provádění.

Členové poříčních svazů nemají nároků na odměnu za svou práci, mají toliko právo, aby žádali z prostředků stanovených pro správu svazu náhradu hotových výloh s prací jejich snad spojených.

Ku společnému povznesení rybářství v obvodu poříčního svazu rybářské spolky odvádějí svazu mimo taxu revírní 5% hrubého ročního příjmu, a to vždy v měsíci lednu.

Rybářský spolek, v jehož sídle jest utvořen poříční svaz, odvádí svazu 10% hrubého ročního příjmu, je-li několik rybářských spolků v sídle svazu, tu každý z nich odvádí z desetiprocentního hrubého ročního příjmu část rovnající se poměru jeho zastoupení ve svazovém předsednictvu.

Poříční svaz může míti své vlastní říční hospodářství, není-li v jeho sídle rybářského spolku. Čistý zisk přináleží svazu.

Správu poříčního svazu obstarává:

A. Valná hromada.

B Předsednictvo.

C Odbory.

Valná hromada volí do předsednictva: předsedu, 12 členů výboru, 4 náhradníky na dobu 3 roků. Předseda, 9 členů výboru a 3 náhradníci musí býti voleni ze členů rybářského spolku, stává-li v místě poříčního svazu co clen svazu, a musí bydliti v jeho sídle nebo v jeho policejním rayonu. Je-li několik rybářských spolků v místě poříčního svazu, tu jejich zastoupení ve svazu jest rovnoměrné. Není-li při zakládání poříčního svazu v jeho sídle rybářského spolku, jest povinností rybářského výboru o jeho založení pečovati; v případě, že v dotyčném místě rybářský spolek založiti nelze, mohou při volbě předsednictva podmínky uvedené v druhé větě tohoto odstavce odpadnouti a býti voleny i osoby cizí. Členové předsednictva volení ze členů rybářského spolku, nemají na valné hromadě svazu práva hlasovacího. Osobám cizím voleným do předsednictva, právo toto přináleží.

Předsednictvo se skládá: z předsedy 12 členů výboru, 4 náhradníků a z tolika přísedících s hlasem poradným volených na valných hromadách odborů, kolik je odborů (§ 20.).

Předseda provádí všechna nařízení rybářského výboru a ku konci spolkového roku předkládá tomuto zprávu o činnosti svazu a závěrečné účty ke schválení.

Předsednictvo volí na každých 50 km tratě vodní jednoho delegáta k ustavující schůzi rybářského výboru. Na každý zbytek tratě vodní větší 30 km připadá též jeden delegát.

Z rozhodnutí předsednictva přísluší členstvu platícímu revírní taxu odvolati se k rybářskému výboru v době 14 dní od dodání výměru.

Ustanovení podrobnější o zřízení a jednání poříčního svazu zejména pak o tom čeho potřebí ku platnosti usnesení o volbě ostatních funkcionářů, jak se uschovávají peníze a jiné hodnoty, jak se činí rozpočty příjmů a vydání jak se platy poukazují atd., určí státní rybářský úřad v osnově jednacího řádu, jenž bude všem poříčním svazům při jejich ustavení zaslán.

Odbory buďtež zřizovány:

a) tam, kde z důvodů komunikačních nelze poříčnímu svazu účinně prováděti dozor a správu, zvláště na menších vzdálenějších přítocích, které se ku zřízení samostatného svazu nehodí;

b) na přítoku nebo horním toku, patřícím do pásma pstruhového, jež z důvodů správních nebylo možno zařaditi do svazu pásma pstruhového.

Odborem může býti toliko rybářský spolek, jehož předseda nebo jeho zástupce provádí dozor nad plněním nařízení, obsažených v § 16; nepřináleží mu moc výkonná, nýbrž nalezené závady oznamuje poříčnímu svazu. Pravomoc odboru vztahuje se nejvýše na 2-3 rybářské revíry, vlastní v to počítaje; výlohy odboru hradí tento ze svých příjmů.

Pro soustředění dozoru a správy v otázkách hospodářských a organisačních na tekoucích vodách zřizují se pro Čechy na Moravě se Slezskem, na Slovensku a Podkarpatské Rusi rybářské výbory se sídlem v Praze, v Brně v Bratislavě a v Užhorodě.

Rybářský výbor jest dozorčím úřadem nad poříčními svazy dotyčné země, s právem nařizovacím.

Mimo případy vytčené v tomto zákoně přináleží mu hlavně:

Zvelebovati rybářství v dotyčné zemi všemi prostředky, jež zákon dovoluje a jež mohou vésti k dosažení účelu tohoto úřadu a to jak po stránce hájení, chovu, dopravy a trhu ryb, tak i po stránce národohospodářské, jakož i po stránce výchovné, a to:

1. snažiti se, aby zákon a nařízení, jež mají sloužiti ku povznesení rybářství, vešly ve všeobecnou známost, byly zlepšovány a doplňovány;

2. zaváděti a zvelebovati chov ryb v otevřených vodách, poučovati o účelu hájení ryb, chrániti rybářství před veškerými škodlivými vlivy;

3. domáhati se jak racionelní dopravy ryb živých i mrtvých, tak i přiměřených cen na trzích a v obchodech tak, aby ryba zdomácněla jako vydatný výživný prostředek;

4. zakládati ústavy, školy a kursy rybářské;

5. zřizovati ústavy pro umělý chov ryb;

6. upevňovati organisaci rybářskou zakládáním rybářských spolků, podporovati morálně i finančně jejich činnost a vývoj sportu rybářského poučováním přednáškami schůzemi sjezdy výstavami zakládáním odborných knihoven čítáren a sbírek vydáváním a podporováním odborných knih a časopisů rybářských udíleti pokyny a rady ve všech záležitostech rybářství se týkajících;

7. udělovati diplomy a pochvalná uznání; jmenovati rybářské experty;

8. poskytovati právní poradu a ochranu nájemcům rybolovu rybářským spolkům a poříčním svazům proti škůdcům rybářství; intervenovati při všech úředních řízeních, která se dotýkají zájmů rybářských;

9. vydržovati zřízence pro dozor nad povodím celé země;

10. rozhodovati znaleckým posudkem při povolování nových rybářských spolků;

11. pěstovati styky s podobnými úřady.

1. Povinné pětiprocentní částky rybářské taxy odváděné poříčními svazy.

2. Polovina výnosu taxy z rybářských lístků dotyčné země (§ 53.).

3. Příspěvky státního rybářského úřadu.

Správu rybářského výboru řídí:

1. Sbor delegátů poříčních svazů.

2 Předsednictvo.

3. Předsednická rada.

Zástupci poříčních svazů tvoří sbor delegátů poříčních svazů. Sboru přináleží volba předsednictva a předsednické rady rybářského výboru. Schází se jednou za rok k řádné valné hromadě.

Sbor delegátů volí ze svého středu nebo i z osob cizích předsednictvo skládající se z předsedy, dvou jeho náměstků a dvaceti přísedících.

Předseda, jeden náměstek sedm členů předsednictva a dva náhradníci tvoří předsednickou radu a musí bydleti v sídle rybářského výboru nebo v jeho policejním rayonu.

Předseda a jeho dva náměstkové volí se na dobu tří let; ostatní členové na dobu tří let, ale koncem každého správního roku odstoupí ona třetina přísedících, která dovršila své tříletí. Pro první dvě léta určí se v ustavující schůzi předsednictva losem, která třetina odstoupí koncem prvého, a která koncem druhého roku. Uprázdněná místa odstupující třetinou obsadí nejbližší řádná valná hromada volbou na dobu tří let; odstupující členové předsednictva jsou opět volitelni.

Předsednická rada jest výkonným orgánem předsednictva, provádí jeho nařízení připravuje návrhy předsednictvu ku schválení, rozhoduje v otázkách organisačních i hospodářských, týkajících se jednotlivých revírů nebo poříčních svazů, vede správu jmění a dohled nad poříčními dozorci rybářského výboru, spravuje sbírky ústavy pro umělý chov ryb, poukazuje svazům a rybářským spolkům násadu.

Rozhodování v otázkách týkajících se celé země přináleží předsednictvu, které také ku konci roku předkládá státnímu rybářskému úřadu konečné úcty ke schválení.

Předsednická rada má odbor správní organisační, hospodářský kulturní a finanční v jehož čele stojí vždy jeden clen předsednické rady. Práce administrativní obstarává soukromé úřednictvo volené předsednictvem.

Předsednická rada schází se dle potřeby, předsednictvo jednou za měsíc.

Předsednictvo volí dva delegáty a jednoho náhradníka do státního rybářského komitétu, zřízeného při státním rybářském úřadě.

V předsednictvu zasedá jako přísedící s hlasem poradným zástupce státního rybářského úřadu a zemědělské rady.

Ustanovení podrobná týkající se zřízení rybářského výboru a jeho jednacího řádu, vypracuje sbor delegátů v ustavující schůzi.