Opětně hlášeny jsou letošního
roku z četných krajů našeho státu
rozsáhlé živelní pohromy, při
nichž krupobitím, povodněmi, větrnou
smrští a pod. ničena je úroda a majetek
zemědělců na mnoha místech úplně;
postiženy byly kraje v Čechách, na Moravě,
Slovensku a Podkarpatské Rusi jak dosvědčují
četné návrhy a interpelace jednotlivými
členy Národního shromáždění
již podané. Tak byly postiženy na př.
okresy:
V Čechách: Jindřichův Hradec,
Nová Bystřice Dolní Kralovice, Humpolec,
Přibyslav, Třeboň, Týn nad Vltavou,
České Budějovice, Český Krumlov,
Mladá Vožice, Rychnov nad Kněžnou, Kostelec
n Orlicí, Jaroměř, Sobotka Mladá Boleslav,
Žamberk Vlašim, Pacov, Mělník, Bělá
pod Bezdězem;
na Moravě: Jihlava, Trešť, Telč,
Dačice, Třebíč, Velké Meziříčí,
Mor. Budějovice;
na Slovensku a Podkarpatské Rusi: Užhorod,
Mukačevo, Iršava, Trebišov, Sobránec,
Levice, Nová Baňa, Hronský Sv. Kříž,
Zvolen, Banská Bystrica.
Živelní pohromy, které v posledních
letech vždy v takovém rozsahu postihly celé
kraje našeho státu, byly příčinou,
že Národní shromáždění
bylo nuceno projednávati návrhy svých členů,
v nichž upozorňováno jest na velikost té
které pohromy. Snahou Národního shromáždění
bylo přivoditi usneseními svými takový
stav, aby - když již živelní pohromě
nelze vůbec zameziti - bylo jednak alespoň částečně
čeleno příčinám ohromných
škod, jež při živelních pohromách
vznikají, jednak aby byl zmírněn osud postižených.
Ve směru prvním přijat byl Národním
shromážděním zákon ze dne 15.
října 1925, č. 227 Sb. z. a n. o státní
pomoci při živelních pohromách a o opatření
k zamezení škod při živelních pohromách
v budoucnosti.
Uskutečniti intenci tohoto zákona, totiž úpravou
vodních toků podle celkového samostatného
plánu, nelze však během jednoho neb několika
nejbližších let. Již z povahy věci
a vzhledem k velikosti nákladů, jež provádění
tohoto zákona vyžaduje, jest zřejmo, že
může býti zákon tento prováděn
toliko postupně během dlouhé rady let, takže
ochrana našim krajům z ustanovení tohoto zákona
pro nejbližší dobu jest celkem malá.
Ve směru druhém, aby totiž zmírněn
byl krutý osud postižených, usneslo se také
již Národní shromáždění
na zákonných opatřeních a to na zákoně
ze dne 4. července 1923 č. 149 Sb. z. a n. o zřízení
fondu pro účely veřejného živelního
pojištění, dle něhož věnována
pro účely veřejného živelního
pojištění částka Kč 50,000.000.-,
později redukovaná zákonem ze dne 25. září
1924, č. 219 Sb. z. a n. na Kč 40,000.000.-, neboť
obnosu Kč 10,000.000.- mělo býti použito
k akcím ve prospěch postižených živelními
pohromami v roce 1924. Zákon tento nebyl však dosud
proveden.
Dále dle zákona o přímých daních
ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n. a zákona
o poskytování podpor při živelních
pohromách ze dne 14. června 1927, č. 118
Sb. z. a n byl zřízen u Zemědělských
rad zvláštní fond, z něhož se budou
poskytovati podpory zemědělcům postiženým
živelními pohromami po 1. lednu 1928 a to buď
ve formě náhrady pozemkové daně nebo
nouzové podpory.
Leč již nyní z rozsahu letošních
živelních pohrom je zřejmo, že ani tyto
zákony nepřinesou našim krajům úměrné
a spravedlivé odškodnění za následky
živelních pohrom, ježto prostředky, jež
dává zákon pro účel ten k disposici,
nemohou naprosto postačiti.
Je nesporno, že živelní pohroma je pro každého
zemědělce bez rozdílu nezaviněnou
katastrofou; vždyť zemědělec investuje
práci i peníze, aby vypěstoval náležitou
úrodu a tu často právě přede
žněmi bývá veškeré ovoce
jeho práce a snažení živelní pohromou
zničeno, takže není pak opravdu možno,
aby zemědělec dostál svým povinnostem
a závazkům, ať veřejným neb soukromým.
Zvláště kritickou stává se situace
pro ty, kdož obdrželi v posledních letech příděly
z pozemkové reformy, když nemají, z čeho
by povinné splátky uhradili a existenci svoji udrželi.
Je tudíž zřejmo, že je nezbytno přikročiti
k dalšímu řešení otázky
pomoci postiženým živelními pohromami,
což může se pro tuto dobu státi toliko
zákonnou úpravou otázky zveřejnění
živelního pojištění. Již při
projednávání shora citovaných zákonů,
jakož i při projednávání návrhů
na pomoc postiženým živelními pohromami
podávaných každoročně cleny Národního
shromáždění, bylo zřejmo, že
Národní shromáždění dřívějšími
zákonnými ustanoveními řeší
otázku pomoci postiženým toliko částečně
a že vyřešení této otázky
spočívá na zveřejnění
živelního pojišťování (kterážto
zásada byla již v příslušných
resolucích několikráte jednomyslně
schválena jak ve výboru tak i ve schůzích
poslanecké sněmovny).
Vzhledem k tomu navrhují podepsaní:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Vládě se ukládá, aby:
1.) dala škody vzniklé živelními pohromami
v roce 1928 neprodleně vyšetřiti a dle platných
dnes ustanovení zákonných zavésti
příslušné řízení
jednak za účelem odpisu, pokud se týče
náhrady eventuel. posečkání daní
včetně daně z obratu, a to jak daní
běžných, tak i dlužných daní
starších, jednak za účelem poskytnutí
nouzové pomoci zejména též opatřením
osiva krmiva, steliva, umělých hnojiv a pod.;
2.) uložila Státnímu pozemkovému úřadu,
aby bezúročně posečkal s vymáháním
dlužných splátek na přídělové
ceny drobných nabyvatelů půdy, kteří
byli postiženi živelní pohromou;
3.) v okresích nejvíce postižených podnikla
nouzové akce pro úpravu a stavbu silnic a cest,
aby tak dáno bylo postiženým zaměstnání
a výživa;
4.) neprodleně předložila Národnímu
shromáždění k ústavnímu
projednávání osnovu zákona o zveřejnění
živelního pojištění, pokud se týče,
aby provedla zákon ze dne 4. července 1923, č.
149 Sb. z. a n. o zřízení fondu pro účely
veřejného živelního pojištění.
Po stránce formální budiž návrh
tento přikázán výboru iniciativnímu
a pak zemědělskému.