Senát Národního shromáždění
republiky Československé přijal v 140. schůzi
dne 12. července 1928 tuto osnovu zákona:
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Řádné soudy civilní a občanské
soudy trestní mají toto označení:
a) okresní soud;
b) krajský soud, jde-li o sborový soud první stolice;
c) vrchní soud, jde-li o sborový soud druhé stolice;
d) nejvyšší soud.
(2) Mluví-li tento zákon všeobecně o
soudcích, vztahují se jeho předpisy na soudce
ustanovené u soudů uvedených v předchozím
odstavci.
Okresní soud anebo sborový soud první stolice,
který v některém místě vykonává
pravomoc výhradně ve věcech civilních,
exekučních, trestních aneb obchodních,
připojuje k onačení ve smyslu § 1 tohoto
zákona ještě další označení
"civilní", "exekuční",
"trestní" neb "obchodní" podle
toho, kterou ze zmíněných pravomocí
vykonává.
(1) Úřady zřízené při
sborových soudech a při nejvyšším
soudě k zastávání úkolů
přikázaných jim předpisy trestního
řádu, mají toto označení:
a) státní zastupitelství;
b) vrchní státní zastupitelství;
c) generální prokuratura.
(2) Mluví-li tento zákon všeobecně o
úřednících, vztahují se jeho
předpisy jen na právnické úředníky
ustanovené k některému z úřadů
uvedených v předchozím odstavci.
Pro soudce ustanovené na služebních soudcovských
místech druhé skupiny (§ 36, odst. 1. platového
zákona č. 103/26 Sb. z. a n.) stanoví se
úřední titul "soudce".
Pro soudce první skupiny (§ 36, odst. 1. platového
zákona) ustanovené na služebních soudcovských
místech systemisovaných v VII. stupnici funkčního
služného (§ 40, odst. 4. platového zákona),
stanoví se úřední titul "okresní
soudce". Je-li takový soudce ustanoven na služebním
místě systemisovaném k řízení
správy okresního soudu, má úřední
titul "okresní soudce a přednosta okresního
soudu".
(1) Pro soudce první skupiny (§ 36, odst.1. platového
zákona) ustanovené na služebních soudcovských
místech systemisovaných v VI. stupnici funkčního
služného (§ 40, odst. 4. platového zákona),
stanoví se úřední titul "soudní
rada". Je-li takový soudce ustanoven na služebním
místě systemisovaném k řízení
správy okresního soudu, nebo je-li pověřen
ve smyslu § 25, odst. 2. organisačního zákona
č. 217/1896 ř. z. správou okresního
soudu v sídle sborového soudu první stolice,
přísluší mu po dobu výkonu této
funkce titul "soudní rada a přednosta okresního
soudu", k němuž jest též připojiti
případné další označení
příslušného okresního soudu podle
§ 2 tohoto zákona.
(2) Soudce, který jest ustanoven na služeb ním
místě systemisovaném k řízení
správy sborového soudu první stolice, má
úřední titul "president" a jeho
náměstek, je-li ustanoven na služebním
místě pro to systemisovaném, úřední
titul "vicepresident". K tomuto úřednímu
titulu jest vždy též připojiti označení
příslušného sborového soudu podle
§ 1, odst. 1. písm. b), po případů
§ 2 tohoto zákona.
(1) Pro soudce první skupiny (§ 36, odst. 1. platového
zákona) ustanovené na služebních soudcovských
místech systemisovaných u sborových soudů
druhé stolice v V. stupnici funkčního služného
(§ 40, odst. 4. platového zákona), stanoví
se úřední titul "vrchní soudní
rada".
(2) Soudce, který jest ustanoven na služebním
místě systemisovaném k řízení
správy sborového soudu druhé stolice, má
úřední titul "president vrchního
soudu"; jeho náměstku, je-li ustanoven na služebním
místě pro to systemisovaném, přísluší
úřední titul "vicepresident vrchního
soudu".
(1) Pro soudce ustanovené na služebních soudcovských
místech systemisovaných u nejvyššího
soudu, stanoví se úřední titul "rada
nejvyššího soudu".
(2) Soudce, který jest ustanoven za před-sedu senátu
nejvyššího soudu a to na místě
pro to systemisovaném, má úřední
titul "senátní president nejvyššího
soudu".
(3) Soudce, který jest ustanoven na služebním
místě systemisovaném k řízení
správy nejvyššího soudu, má úřední
titul "první president nejvyššího
soudu". Jeho náměstku, je-li ustanoven na služebním
místě pro to systemisovaném, přísluší
úřední titul "druhý president
nejvyššího soudu".
(1) Vedoucím silám sekretariátu nejvyššího
soudu ustanoveným na služebních místech
systemisovaných v V. stupnici funkčního služného,
přísluší úřední
titul "vrchní sekretář nejvyššího
soudu". Ostatní síly sekretariátu nejvyššího
soudu ustanovené na služebních místech
systemisovaných v VII. stupnici funkčního
služného, mají úřední
titul "sekretář nejvyššího
soudu".
(2) Vedoucím pomocným sílám ustanoveným
u sborových soudů druhé stolice na služebních
místech systemisovaných v VII. stupnici funkčního
služného, přísluší úřední
titul "sekretář vrchního soudu".
Konceptním úředníkům ustanoveným
na služebních místech systemisovaných
u státních zastupitelstev, vrchních státních
zastupitelstev a u generální prokuratury, u generální
prokuratury však jen, jde-li o úředníky
ustanovené na služebních místech systemisovaných
v VI. stupnici funkčního služného, přísluší
úřední titul "státní zástupce".
(2) Státnímu zástupci ustanovenému
na služebním místě systemisovaném
pro přednostu vrchního státního zastupitelství,
přísluší úřední
titul "vrchní prokurator"; státnímu
zástupci ustanovenému na služebním místě
systemisavaném pro přednostu státního
zastupitelství, úřední titul "prokurator".
(3) Je-li pro vrchního prokuratora ustanoven na, služebním
místě pro to systemisovaném jeho stálý
náměstek, přísluší tomuto
úřední titul "náměstek
vrchního prokuratora".
Konceptnímu úředníku, který
jest ustanoven na služebním místě systemisovaném
k řízení generální prokuratury,
přísluší úřední
titul "generální prokurator". Ostatní
konceptní úředníci ustanovení
u generální prokuratury na služebních
místech systemisovaných v III. stupnici funkčního
služného, mají úřední
titul "náměstek generálního prokuratora".
Zaměstnanci, o nichž mluví tento zákon,
jsou v činné službě oprávněni
a ve služebním styku povinni užívati úředního
titulu spojeného se služebním místem
jim propůjčeným a mají nárok,
aby byli služebně tímto titulem jmenováni.
Ve výslužbě mohou dále užívati
úředního titulu, který jim příslušel,
když byli dáni do výslužby, jsou však
povinni k svému úřednímu titulu připojiti
poznámku vyznačující poměr
ve vy'službě. Nepřípustno jest však
užívati jakéhokoli úředního
titulu při provozování advokacie a při
obhajování ve věcech trestních.
Úřední tituly soudců a úředníků,
kteří jsou se svého služebního
místa, na které byli ustanoveni, v mezích
platných předpisů pouze přiděleni
k jinému soudu nebo úřadu, nedoznávají
tímto přidělením žádné
změny.
(1) Veškery nynější úřední
tituly, pokud nevyhovují úředním titulům
stanoveným tímto zákonem, zrušují
se (odst. 3.) dnem jeho účinnosti a nahrazují
úředními tituly podle tohoto zákona.
(2) Soudcům a úředníkům, kteří
v den účinnosti tohoto zákona jsou sice ustanoveni
na určité služební místa, jsou
však službou přiděleni k jinému
soudu nebo úřadu, přísluší
úřední titul náležející
jim podle tohoto zákona vzhledem k jejich poslednímu
ustanovení.
(3) Je-li v dosavadním úředním titulu
soudce ustanoveného na služebním místě
systemisovaném v VII. nebo VI. stupnici funkčního
služného (§ 40, odst. 4. platového zákona,
obsaženo titulové jméno podobné úřednímu
titulu stanovenému tímto zákonem pro soudce
ustanoveného na služebním místě
vyšší stupnice funkčního služného,
přísluší mu úřední
titul stanovený tímto zákonem pro soudce
této vyšší stupnice funkčního
služného.
(1) Všeobecné předpisy organisační,
jakož i všeobecné předpisy o příslušnosti
soudů v civilních právních věcech
a v záležitostech trestních, se tímto
zákonem nemění.
(2) Mluví-li organisační zákon č.
217/1896 ř. z. a jiné platné předpisy
o:
a) radech vrchního zemského soudu,
b) radech zemského soudu,
c) okresních soudcích (dříve radních sekretářích),
d) soudcích (dříve adjunktech),
rozumějí se tím jen soudcové ustanovení
na služebních místech soudcovských systemisovaných:
k případu a): u sborových soudů druhé
stolice v 1. stupnici funkčního služného;
k případu b): u sborových soudů první
stolice v VI. stupnici funkčního služného;
k případu c): u sborových soudů první
stolice nebo u soudů okresních v VII. stupnici funkčního
služného;
k případu d): v druhé skupině služebních
soudcovských míst,
(3) Předpisy § 3, odst. 1., věta třetí
org. zák. č. 217/1896 ř. z., jakož i
článku I. posl. odstavec zákona z 25. ledna
1914, č. 15 ř. z. (služební pragmatika)
se zrušují.
Tento zákon nabývá účinnosti
za tři měsíce po vy hlášení;
provedou jej všichni členové vlády.
Dnem jeho účinnosti pozbývají platnosti
všechny zákony a předpisy, pokud odporují
ustanovením tohoto zákona.
1. Vládě se ukládá, aby co nejdříve
provedla resoluci navrženou senátory J. Lukešem,
drem Procházkou a spol. k zákonu ze 24. června
1926, č. 103, a přijatou plenem senátu v
33. schůzi dne 24. června 1926 a týkající
se
A. soudcovské pragmatiky;
B. 1. vyrovnání nesrovnalostí u soudců
V. hodn. třídy ta sbor. soudů I. instance
při převodu do nových platů,
2. přídavku pro přednosty okr. soudu do 4
soudcovských oddělení,
3. přídavku soudcům VI. stupnice funkčního
služného u sbor. soudů I. stolice, kteří
slouží déle tří let v posledním
stupni C,
ad 1-3, pokud jinak nebudou znovu upraveny hmotné poměry
soudců.
2. Vláda se vybízí, aby neobyčejné
přetížení a velký nedostatek
soudců, uvádějící soudnictví
do těžké krise, všemi prostředky
odstranila, vhodně znovu upravila jejich služební
platy a podala brzo Národnímu shromždění
k projednání osnovu zákona o služební
pragmatice soudcovské.
3. Vláda se vybízí, aby systemisaci míst
soudcovských upravila v ten způsob, by do VI. stupnice
funkčního služného (§ 40, odst.
4. zákona platového) vřaděni byli
přednostové soudu ta okresních soudů
včetně do třech soudcovských oddělení.