Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Příčiny politování hodných nehod na pražských stavbách spočívají především ve velikém stavebním ruchu, jenž se tu v poslední době rozvinul a je patrný již z toho, že se v Praze samé provádí současně na 2.000 staveb a nástaveb, při čemž mnohé stavby jdou do značných hloubek a výšek, jež nebezpečí úrazu přirozeně jen zmnožují. Půda základů pozůstává převážně z písku, často i tekoucího, nebo nánosů, nebo ze zvětralé břidly, která při skloněných vrstvách a po dešti je zvlášť náchylná k sesutím, takže je tu nezbytně třeba neobyčejné opatrnosti a obzvláštní péče při vypažování základů i. zajištění sousedních domů, zejména když kolem staveb se má udržeti provoz těžkými povozy, automobily, elektrickou drahou a pod. K tomu přispívá horečný chvat, s jakým se na stavbách dnes pracuje, zhusta i ve dvou směnách, jen aby stavba byla co nejrychleji provedena a vložený kapitál se co nejdříve zúročil, resp. aby dohotovením stavby ještě do konce roku bylo dosaženo delší úlevy daňové, jak to zákon o stavebním ruchu vyžaduje.

Na množící se úrazy má patrně i vliv nedostatek zkušených stavbyvedoucích a používání nezapracovaných dělníků, jak to z velikého rozmachu stavebního samo sebou vyplývá. Konečně také snaha po zvýšeném výdělku svádí dělnictvo ke krajní výkonnosti a tím i ke spěchu v práci, což nemůže zůstati přirozeně bez nepříznivých následků pro bezpečnost práce.

Pokud jde o novostavbu až 14 m pod Revoluční třídu zakládanou, je případ nehody v interpelaci zvlášť uvedené předmětem soudního šetření, které přivede do věci zajisté jasno a zjistí i příčiny neštěstí.

Na ochranu života a zdraví dělnictva při provádění pozemních staveb zaměstnaného platí ve spojení se zákonitým ustanovením § 74 ž. ř. předpisy ministerského nařízení ze dne 7. února 1907, čís. 24 ř. z., které jsou na stavbách také vyvěšeny. Shora uvedené příčiny mají zajisté hlavní vinu na tom, že se předpisy ty zplna nezachovávají, ačkoliv se funkcionáři živnostenského inspektorátu pro práce stavební v Praze věnují co nejsvědomitěji svému úkolu.

Nutno ovšem poznamenati, že při vykonávání dohledu na veliký počet prováděných staveb a i jiných stejně nebezpečných podniků (cihelen, lomů, pískoven a pod.) jest uvedený inspektorát tak jako i ostatní živnostenské inspektoráty v republice - v důsledku nynější vysoké stavební konjunktury tak přetížen, že stupňování počtu prohlídek je již těžko myslitelné.

Vzhledem k těmto okolnostem a pak také proto, že postup živnostenského inspektorátu při vynucování požadavků je odvislý podle § 9 zákona ze dne 17. června 1883, čís. 1 17 ř. z. od živnostenských úřadů, v daném případě tedy od magistrátu hlavního města Prahy, dal stavební živnostenský inspektorát tomuto úřadu podnět ke svolání porady, jak by se častým úrazům na stavbách dalo čeliti a navrhl proto, aby již stavební úřad při povolování stavby předpisoval některá nejvýznačnější ochranně-technická opatření zmíněného ministerského nařízení, resp. § 74 ž. ř., zejména pokud jde o zajišťování základových výkopů a jam, úprav lešení, výtahů a pod. a aby při velkých hloubkách základů nebo značných výškách staveb byla opatření taková předem projednána, než se stavěti započne. Návrhu tomu také magistrát hlav. města Prahy vyhověl a podnikatelům staveb pod vlastní jich odpovědností bezpodmínečné šetření uvedených předpisů uložil.

Co nejrychlejší uzákonění nového stavebního řádu, který bude zajisté pamatovati na rozdíl od starých předpisů toho druhu i na zmíněná opatření bezpečnostně policejní, může tu vykonati jistě příznivý vliv také na prospěch zábrany úrazům dělnictva na stavbách zaměstnaného.