Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

I. vlády na interp. posl. Tauba a soudr. o uveřejnění volebních výsledků (tisk 1234/X.),

II. vlády na interp. posl. Grünznera a soudr. o změně pravoplatného předpisu o instituci důvěrnických sborů u československých státních drah, kterou nařídilo ministerstvo železnic (tisk 1643/VI.),

III. vlády na interp. posl. Mikuláše, Zeminové, Špatného a druhů o jednání Státního pozemkového úřadu v záležitosti zrušení úřední správy na panství řádu Premonstrátů v Jasově a záležitosti zaměstnance u jmenovaného řádu, hospodářského správce Františka Ditricha (tisk 1595/XII.),

IV. vlády na interp. posl. Brodeckého a soudr. o porušování zákona o závodních výborech administrativní cestou nařizovací (tisk 1615/VI.),

V. vlády na interp. posl. dr. Czecha a soudruhů o vydání jednacího řádu okresních a zemských zastupitelstev (tisk 1495/XXIV.),

VI. min. financí na interp. posl. inž. Kalliny, Knirsche, Nitsche a druhů, že berní referát v Chebu nezákonně užívá jednojazyčného českého úředního razítka (tisk 1495/I.),

VII. vlády na interp. posl. Kurťaka a druhů o západních (ruskoslovenských) hranicích Podkarpatské Rusi (tisk 1569/XIV.),

VIII. min. spravedlností na interp. posl. Svobody a soudr. o konfiskaci "Stráže Socialismu" v Brně (tisk 1652/XII.),

IX. min. spravedlnosti na interp. posl. Tučného, Netolického a druhů o ubíjení živnosti krejčovské trestanci (tisk 1652/X.),

X. min. zemědělství na interp. posl. Bergmanna, Zeminové, Špatného a druhů o nepřípustném hospodářství s památkami na zámku konopišťském (tisk 1595/II.),

XI. min. vnitra na interp. posl. Bergmanna, Zeminové, Špatného a druhů o nezákonném rozkazu generálního velitele četnictva (tisk 1554/II.),

XII. min. vnitra na interp. posl. Bergmanna, Zeminové, Špatného a druhů o nesprávném vyměření pense strážmistru Stanislavu Zezulovi (tisk 1554/III.),

XIII. min. vnitra na interp. posl. Jaši a soudr. o nesprávném postupu zemského výboru moravského při jmenování členů finanční komise v Medlovicích u Kyjova (tisk 1623/XIX.),

XIV. vlády na interp. posl. Hakena a soudr. o zákazu tělocvičných a sportovních slavností "Federace tělovýchovy v Praze" pražským policejním ředitelstvím a zemskou politickou správou (tisk 1560/X.),

XV. min. vnitra na interp. posl. Krebse a druhů o odpovědi na dotaz č. D 826-II. o odepřeném plakátování pro schůzi ve Varnsdorfu (tisk 1560/XIII.),

XVI. min. národní obrany na interp. posl. Simma a druhů o pokračování v akci pro náhradu za občanské šaty ztracené při mobilisaci těch osob, které nastoupily vojenskou službu (tisk 1623/III.),

XVII. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Krebse a druhů o tom, jak se získávají členové Čsl. Červeného Kříže mezi poštovními úředníky a zaměstnanci (tisk 1580/VIII.),

XVIII. min. vnitra na interp. posl. dr. Koberga a druhů, jak se provádí hlášení (tisk 1560/VI.),

XIX. min. spravedlnosti na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o zabavení časopisu "Deutsche Volkswacht" v Liberci (tisk 1643/II.),

XX. min. spravedlnosti na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o zabavení libereckého časopisu "Deutsche Volkswacht" (tisk 1643/I.),

XXI. min. spravedlnosti na interp. posl. inž. Junga a druhů o zabavení periodického tiskopisu "Volk und Gemeinde" (tisk 1623/XXII.),

XXII. min. spravedlnosti na interp. posl. inž. Junga a druhů o zabavení periodického tiskopisu "Neue Zeit" (tisk 1643/III.),

XXIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Schäfera a soudr. o zabavení časopisu "Der Bund" ze dne 18. června 1928 (tisk 1652/XVI.),

XXIV. min. spravedlnosti na interp. posl. Elstnera a soudr. min. vnitra o neslýchaném zabavení časopisu "Vorwärts" v Liberci (tisk 1580/II.),

XXV. min. spravedlnosti na interp. posl. inž. Junga a druhů, aby v novém návrhu trestního zákona bylo zajištěno, že uložené peněžní tresty připadnou chudinskému fondu obcí (tisk 1554/VIII.),

XXVI. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr. Schollicha a druhů ve věci Němcům nepřátelské Ouředníčkovy učebnice pro české školy (tisk 1560/V.).

Státní rada statistická jíž od roku 1922 upouští od pojetí statistiky obecních voleb do pracovního plánu státního úřadu statistického.

K tomu vedla ji úvaha, že volby do obcí neposkytují celistvého obrazu o smýšlení obyvatelstva, ježto ve velkém úseku obcí vůbec odpadají, takže jest znemožněno srovnávání teritoriální. Tento stav znemožňuje též srovnávání nejen s výsledky dřívějších voleb do obcí, ale poskytoval by zkreslený obraz při srovnávání s výsledky voleb do Národního shromáždění. Rozbor voleb těchto jest znemožněn též proto, že nejde tu o materie přesně srovnatelné, neboť volby ty často stojí pod vlivem zájmů lokálních a - ježto význam stran místních jest jiný než stran při volbách do Národního shromáždění - nelze jej srovnávati politicky, nepřihlíží-li se ani k tomu, že by výsledky a účel práce nebyly v žádném poměru k obětem, které práce ta vyžaduje.

Vláda, sdílejíc toto stanovisko státní rady statistické nepokládá za účelno, aby dala volby obecní statistiky zpracovati a je uveřejniti.

V Praze dne 20. července 1928.

Vláda dovoluje si odkázati ke své odpovědi na interpelaci poslanců V. Brodeckého, A. Grünznera a soudr. o porušování zákona o závodních výborech administrativní cestou nařizovací (tisk 1615/VI.).

V Praze dne 30. srpna 1928.

Státní pozemkový úřad zrušil úřední správu na velkém majetku pozemkovém řádu Premonstrátů v Jasově podle předpisů §u 18 zákona čís. 118 Sb. z. a n. z roku 1920. Urychlené vyřízení žádosti za zrušení úřední správy bylo umožněno jmenovanému úřadu tím, že mu také úřední správce podal zprávu o úspěšném docílení výsledků zamýšlených uvalením úřední správy.

Vylíčení stavu věci v interpelaci jest správné, toliko připomíná vláda, že na zakročení Státního pozemkového úřadu a nikoliv na naléhání hospodářského úředníka Karla Hrubana byl tento připuštěn k výkonu služby. Stejně správné jest, že se František Ditrich administrativní i soudní cestou domáhá pomoci proti Premonstrátskému řádu v Jasové a že se jeho záležitostí po léta zabývá Státní pozemkový úřad. Tento úřad zakročil také několikráte u jmenovaného řádu a použil všech prostředků poskytnutých mu zákonem, aby služební spor mezi řádem a Františkem Ditrichem byl konečně urovnán. Zákon čís. 118 Sb. z. a n. z roku 1920 v §u 21 poskytuje Státnímu pozemkovému úřadu právo dohledu na mzdové a pracovní poměry zemědělských a lesních zaměstnanců zabraného majetku, avšak nedává Státnímu pozemkovému úřadu do rukou účinných prostředků, aby zamezil sporům mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem, pokud neběží o sankci §u 12, č. 5 citovaného zákona. Otázka služebního poměru Frant. Ditricha k řádu v Jasově je spornou již tím, že řád popřel zaměstnavatelský poměr k Františku Ditrichovi a v soudním sporu mezi řádem a Františkem Ditrichem trvá řád na tom, že Ditrich byl v Praze již zaměstnancem inž. Frant. Sebery a nikoliv řádu. Zda jest právo na straně Františka Ditricha či řádu v Jasově, má býti rozhodnuto řádnými soudy o žalobě, kterou svého času František Ditrich podal na řád.

Do té doby nemůže Státní pozemkový úřad předbíhati soudnímu vyřízení a otázku spornou před řádným soudem řešiti administrativním nálezem. Při tomto stavu sporné věci Františka Ditricha nemůže také Státní pozemkový úřad použíti ostatních prostředků, jež mu zbývají podle zákonů o pozemkové reformě ve prospěch poškozeného zaměstnance a musí vyčkati soudního rozhodnutí o tom, zda lze Františka Ditricha považovati za zaměstnance na velkém majetku pozemkovém či za zaměstnance v soukromých službách inž. Frant. Sebery v Praze.

Bude-li ve sporu dána příležitost příznivá pro Františka Ditricha, použije Státní pozemkový úřad zákonných prostředků vůči řádu v Jasově, aby plnil své povinnosti vůči zaměstnanci.

Podle vylíčeného stavu věci nemá vláda příčiny k nějakému opatření.

V Praze dne 30. srpna 1928.

"Vláda neshledává ve vytýkaném opatření ministerstva železnic porušení zákona o závodních výborech a to ani tehdy, chtěla-li by připustiti výklad zastávaný v interpelaci, s nímž ovšem souhlasiti nelze.

Tvrdí-li totiž interpelace, že předpis o výborech důvěrníků v oboru čsl. státní správy železniční dlužno považovati nepřímo za součást zákona, pak jest zajisté takovou nepřímou součástí předpis celý a tedy i ustanovení jeho §u 21., podle něhož jest předpis ten provisorní a platný až do odvolání.

Zákon o závodních výborech pro podniky železniční svou vlastní úpravu nezavedl a ponechal u nich dosavadní důvěrnické sbory, spokojiv se s jejich provisorní a odvolatelnou úpravou podle zásad platných u státních drah. Na povaze a významu těchto zásad, platných u státních drah, zákon nic nezměnil. Vytýkané opatření ministerstva železnic odpovídá pak úplně povaze a významu těchto zásad a zákon o závodních výborech mu v cestě nestojí."

V Praze dne 30. srpna 1928.

Vládní nařízení o jednacích řádech pro zemská a okresní zastupitelstva, zemské a okresní výbory má býti podle §§ 24 a 72 zákona ze dne 14. července 1927, č. 125 Sb. z. a n. o organisaci politické správy vyhlášeno současné s účinností zákona. Tomuto zákonnému předpisu bylo, pokud jde o zemi Slovenskou a zemi Podkarpatskou vyhověno vládním nařízením ze dne 28. června 1928, č. 97 Sb. z. a n. Jednací řády pro zemská a okresní zastupitelstva i výbory v zemi České a Moravsko-slezské budou svého času také vyhlášeny současně s účinností organisačního zákona v těchto zemích. Před jejich vyhlášením sděliti je ústavně-právnímu výboru nebo odborným sborům právnickým, aby o nich podaly posudek, vláda nehodlá, poněvadž bude věcí příslušných zastupitelských sborů, aby se samy na změnách, jež uznají za vhodné, se schválením vlády, příp. ministerstva vnitra usnesly.

V Praze dne 29. srpna 1928.

Podací razítko státního úřadu na došlých spisech jest určeno výhradné k interní potřebě a informaci úřadu a proto jeho slovní výplň musí býti pouze v jazyce státním. Příslušné ustanovení odst. 1., č. 33 jazykového nařízení jest v tomto ohledu plně kryto ustanovením §u 1 jazykového zákona.

Leč i tam, kde podací razítko dává se na rubrum, jež slouží podateli za doklad toho, že určité podání (přiznání k dani) bylo u toho kterého úřadu učiněno a kdy bylo učiněno, není slovní a číselný obsah tohoto podacího razítka určen pro stranu, nýbrž opět jen pro úřad, jemuž se strana potvrzeným rubrem může vykázati, že již takové podání (přiznání k dani) učinila a kdy je učinila. Nepozbývá tedy ani zde podací razítko svého interně úředního charakteru a proto nebylo nutno dávati podací razítka k tomuto vedlejšímu úkolu zhotovovati též v jazycích menšinových.

Naproti tomu vlastní obsah rubra, jež strana musí znáti a sama podrobně vyplniti, jest u formulářů předepsaných výnosem ministerstva financí ze dne 14. října 1927 čj. 96.059/27-III/6a, předtištěn kromě v jazyce státním též v příslušných jazycích menšinových; jest tudíž jazykovým předpisům plné vyhověno. Pokud pak jde o rubra jiných podání než přiznání k dani podle výše uvedeného výnosu, jež si strany samy vyhotovují, jsou přijímána k potvrzení podacím razítkem i rubra výhradně v menšinovém jazyku za podmínek §u 2 jazykového zákona.

Ostatně podací rubrika (za niž nutno považovati i výše uvedený formulář), opatřená podací značkou není vyřízením podle §u 2 jazykového zákona, jež vydává úřad straně.

K tomu podotýkám, že interpelace zaměňuje pojmy "úřední razítko" a "podací razítko". Všechny úřady finanční správy, které jsou případně povinny vůči stranám úřadovati též v jazyce menšinovém jsou opatřeny příslušným úředním razítkem se slovním zněním též v příslušném jazyce menšinovém, jehož pak jsou povinny užívati na písemných vyřízeních vyhotovovaných též v dotyčném menšinovém jazyce.

Naproti tomu v případě, jehož se týkala interpelace býv. poslance Meyera (č. t. 1407/IV) a jeho dotaz č. posl. kanc. D 1001, jednalo se o podací razítko vytištěné na předepsaném rubru přiznání k dani.

Poněvadž tudíž v daném případě nešlo o žádné protizákonné jednání podřízených úřadů, nemám příčiny k zakročení.

V Praze dne 20. srpna 1928.

Hranici Podkarpatské Rusi má určiti podle odst. 9., §u 3. ústavní listiny zákon ústavní. Nejsprávnějším podkladem tohoto zákona bude dohoda súčastněných stran o této hranici, kteroužto dohodu vláda jíž roku 1919 v generálním statutu pro organisaci a administraci Podkarpatské Rusi a od té doby opětně doporučila. Na stanovisku tom setrvává vláda i na dále a nemá proto důvodu provésti plebiscit v částech východního Slovenska osídlených Rusíny. Zákon o organisaci politické správy čís. 125/1927 Sb. z. a n. nepraejudikuje nikterak definitivní úpravě západní hranice autonomního území Podkarpatské Rusi, jak jest také vysvětleno ve zprávě ústavné-právního výboru poslanecké sněmovny č. t. 1101/1927 a senátu č. t. 490/27.

Vláda očekává spíše, že právě za součinnosti zemských zastupitelstev země Slovenské a Podkarpatoruské se snáze podaří dospěti k dohodě o konečné společné zemské hranici.

V Praze dne 29. srpna 1928.

Státní zastupitelství v Brně zabavilo čís. 104 periodického v Brně vydávaného tiskopisu "Stráž Socialismu" z 1. května 1928 pro místa v interpelaci uvedená, v jichž obsahu shledalo skutkovou podstatu přečinu podle § 300 tr. z., a pokud jde o druhé místo, též § 14, č. 5 zákona na ochranu republiky. Zemský trestní jako tiskový soud v Brně zabavení potvrdil. Námitky podané vydavatelstvem listu byly soudem zamítnuty a nález potvrzen až na to, že kvalifikace podle § 14 č. 5 zákona na ochranu republiky nebyla v zabavené stati shledána. Stížnost proti tomuto rozhodnutí byla vrchním zemským soudem v Brně odmítnuta.

Bylo tedy soudy zabavení až na změnu v právní kvalifikaci potvrzeno, v čehož plyne, že státní zastupitelství nejednalo proti zákonu. Uznávám však, že veřejný zájem nevyžadoval nezbytně zabavení obou závadných míst aspoň ne v plném rozsahu. Při přezkoumání konfiskace dal jsem už svého času státní zastupitelství v tom směru upozorniti.

Myslím, že toto opatření s hlediska služebního dozoru úplně postačí, kdyžtě přece, jak výše uvedeno, zabavení, pokud jde o stránku právní, příslušnými soudy bylo potvrzeno.

V Praze dne 1. září 1928.

Účelné a racionální zaměstnávání trestanců jest vždycky nesnadným úkolem, má-li býti vyhověno i kázeňskému i sociálnímu zřeteli a má-li býti vedle toho výnosem práce též uhrazena aspoň slušná část nákladu na výkon trestu.

Ohled na zájmy živnostenské vedl k tomu, že se ve věznících a trestnicích konají řemeslné práce jen pro státní potřebu justiční a sociální a že se trestanci propůjčují k živnostenským pracem jen oprávněným živnostníkům.

Tak bylí trestanci propůjčeni v leopoldovské trestnici zatím na zkoušku - též krejčovské firmě Josef Nagel v Píšťanech k továrnickým pracem konfekčním. Majitel firmy se vykázal živnostenským listem, na jehož základě bylo mu okresním úřadem provozování krejčovské živnosti povoleno. Pro vojsko a pro finanční stráž nekonala firma ta v trestnici leopoldovské žádných prací.

Pokus s firmou Josef Nagel se ostatně nezdařil: Její pracovní provoz v trestnici byl pasivní, pročež firma - nechtějíc dále naň dopláceti - sama již vypověděla pracovní poměr. Tento případ jest dokladem, že provoz živnostenských prací v trestnicích a věznicích nemůže živnostnictvo vážně poškozovati jednak pro svou nepatrnost a jednak pro své zcela zvláštní a nesnadné poměry.

V Praze dne 3. září 1928.