Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Dne 10. září t. r. rozrušena byla československá veřejnost zprávami časopisů o jedné z největších železničních katastrof na evropské pevnině v posledních létech, která vyžádala si značný, doposud přesně nezjištěný počet mrtvých a těžce raněných osob mimo ohromné škody na materiálu.

Mezinárodní rychlík čís. 16 z Prahy do Budapešti najel plnou rychlostí na nákladní vlak čís. 681 stojící ve stanici Zaječí. O katastrofě vydána byla velmi stručná úřední zpráva tohoto znění:

"Dnes o 13.51 hod. najel ve stanici Zaječí u Břeclavě rychlovlak čís. 16 na nákladní vlak čís. 681, stojící tam na koleji čís. 4. Stroje obou vlaků byly poškozeny. U rychlíku porouchány tři osobní vozy, jeden další vůz se vzpříčil a jeden naklonil, takže trať byla zatarasena. Při srážce bylo zraněno 5 osob životu nebezpečně a dalších 20 osob lehce. Lékařská pomoc a záchranné pomůcky byly ihned dodány ze stanice Břeclav a rovněž z Brna jel do Zaječí zvláštní záchranný vlak. Také brněnská záchranná společnost vypravila na místo nehody čtyři vozy. Průběžný rychlík čís. 15 byl veden pomocnou cestou na Přerov - Olomouc. U osobních vlaků se přestupuje. Na místo nehody se dostavila vyšetřující komise z ředitelství státních drah v Brně, aby zjistila příčinu neštěstí, které bylo zaviněno asi nesprávnou polohou vjezdové výměny. Provozní porucha potrvá na trati asi 22 hodiny. Podle dosavadních informací bylo do nemocnice na "Žlutém Kopci" v Brně převezeno 9 raněných: Ze zraněných osob zemřela jedna při dopravě do nemocnice."

Avšak ani druhá úřední zpráva, která o této katastrofě byla vydána, nejen není přesnější, ale neodpovídá skutečnosti, ačkoliv přiznává vážnější následky. Zní takto:

"Železniční katastrofa v Zaječí u Břeclavě jest vážnější, než se mohlo míti za to podle prvních předběžných zpráv. Do 21. hodiny bylo zjištěno, že katastrofa si vyžádala 10 mrtvých a dále se praví, že se předpokládá, že pod troskami vlaku je ještě dalších 5 mrtvých. Celkem tedy hlásí zprávy do 21. hod. 15 mrtvých. Počet raněných není dosud přesně konstatován, ale přesahuje jistě 20. Závada trati bude odstraněna do rána v celém rozsahu, takže normální provoz vlakový bude možno v ranních hodinách obnoviti."

Ani prvá ani druhá úřední zpráva nebyla nikým z vedoucích úředníků ředitelství brněnského podepsána a zdá se, že v době, kdy se katastrofa udála, nebylo na trati nižádného kontrolujícího dopravního úředníka, jemuž v mimořádných poměrech, jaké na trati zavládly následkem ohromného návalu cestujících po zemědělském dnu na brněnské výstavě, příslušelo býti stále dbalým této trati, která vykazuje z Brna do Břeclavě 25 závad, což vyžaduje dvoj- a trojnásobnou bdělost nad správným chodem provozu za doby normální.

Všeobecně se v časopisech uvádí, že jako u jiných četných srážek byla příčinou katastrofy v Zaječí nesprávně přehozená výhybka. Jako vinníci označeni jsou výhybkář Matěj Bartošič a Albrecht Fibich. Tento poslední měl prý povinnost dozorčí, poněvadž zabezpečovací zařízení právě nefungovalo a výměna uzamčena t. zv. Götzovým zámkem. Klíč k tomuto zámku byl v úschově u Fibicha. Úředníku službu konajícímu hlásil prý Fibich, že výhybka je správně postavena, čímž výkon svůj považoval za skončený.

Komise ředitelství státních drah v Brně, jíž se súčastnil také zástupce ministerstva železnic Liling, zjistila ještě večer na místě. o příčinách katastrofy, že na nádraží v Zaječí jsou ustanoveni dva výhybkáři, z nichž druhý má úkon dozorčí a tento výhybkář měl se přesvědčiti také v dnešním případě, zda mu Bartošič odevzdal správný klíč. Fibich prý si nevšiml, že dostal špatný klíč a ohlásil prý přes to telefonicky do stanice výpravčímu vlaku, že na trati je všechno v pořádku a že rychlík projede Zaječím normálně. Úřední komise vyšetřila, že a dnešní katastrofy je tedy odpověden kontrolor výhybek Fibich s výměnářem Bartošičem.

Zpráva tato komentována byla v denních listech a jest zajímavé, že časopis "Venkov" použil této zprávy k nehoráznému útoku proti zaměstnancům v celku a v úvodníku z 11. září t. r. praví toto:

"Socialistická výchova podněcuje zaměstnanče k pasivní resistenci, namlouvá jim, že jsou mučedníky nějakého systému a odvádí je od odpovědnosti. Člověk, který se hlásí do služeb železnice, ví dobře, jaké povinnosti jej očekávají, jakmile však je přijat, tu najednou přijdou socialisté a štvou jej proti povinnosti, kterou na sebe dobrovolně vzal, a soustavně utlumují, ba utloukají v něm pocit odpovědnosti. I když nevykonám všecko podle předpisu, nic se mi nestane, protože je za mnou socialistická organisace. Taková je asi mentalita těch, kteří zaviňují železniční a jiná neštěstí. Konečně, i když provinilec přijde před disciplinární nebo trestní soud, zpravidla vyjde lehce ze všeho. Tak roste šlendrián, tak se množí neštěstí."

A dále praví "Venkov" v jedné lokálce pod záhlavím "Železniční neštěstí v Zaječí a cizina":

"Zahraniční listy zaznamenávají obšírné zprávy o železniční katastrofě v Zaječí. Pozoruhodné při tom jest, že zdůrazňují, že katastrofa byla zaviněna výhradně nedbalostí výhybkáře. V zahraničí musí vzniknouti dojem, že na čsl. drahách jest nebezpečno jezditi, poněvadž personál si dělá co chce."

Úřední zpráva sama přiznává dále, že právě v den katastrofy mělo býti odevzdáno do provozu nové elektrické zabezpečovací zařízení, které bylo asi týden mimo činnost a bylo nahrazeno zámky Götzovými. Při této příležitosti celé brněnské zhlaví stanice bylo vyměněno silnějším svrškem s kolejemi profilu A, aby rychlíky mohly stanicí projížděti větší rychlostí než doposud a uvádí dále sama, že výměnář Bartošič je u dráhy zaměstnán plných 16 let, z toho většinu služby koná v Zaječí. Nebyl doposud nikdy trestán a představení mu dávají nejlepší vysvědčení. Je úplný abstinent.

Výslechem dopravního úředníka v Zaječí se zjistilo, že Bartošič mu hlásil podle předpisu: "Pravou výhybku jsem postavil do rovné, je zamčena, klíč v úschově." Tak je toto hlášení zapsáno i ve služebním protokole."

Po tomto hlášení přikázal dopravní úředník hradláři Fibichovi, aby postavil hradlo na volno. Hradlář Fibich to učinil, aniž se přesvědčil podle klíče, zda skutečně výhybka byla postavena do rovného.

V komisi, která vyšetřovala příčinu a rozsah katastrofy, byli oba náměstkové presidenta brněnského ředitelství státních drah, který dlí na dovolené v cizině, vládní rada inž. Pecháček a ústřední ředitel dr. Wagner, dále vrch. rada inž. Klein, inspektor Smotlacha, vrchní radové Klega, Polák, Havlas a Šmíd, vrchní adjunkt Kubíček a za ministerstvo železnic ústřední administrativní ředitel Liling, který dlel právě na inspekční cestě na Moravě.

Druhá komise ředitelství státních drah v Brně, k níž se připojil také pan ministr železnic Najman, přijela na místo o 5. hodině ranní. Vyslechla mimo jiné také oba výměnáře a praví, že jejich vina na neštěstí byla zjištěna nepochybně. Obvykle je ustanoven pro hlavní vjezd na nádraží pouze jeden výměnář. Minulý týden byli ustanoveni dva výměnáři proto právě, že se rekonstruovalo elektrické bezpečnostní zařízení. Oba výměnáři neměli na starosti nic jiného, než bedlivý dohled na správné postavení výhybek.

Zajímavým při tom jest, že jak v prvé zprávě tak i ve zprávě po skončeném vyšetřování uvádí se s celou určitostí, že neštěstí zaviněno službu konajícím výměnářem a kontrolorem výhybek, že tedy za tuto katastrofu odpovídají jedině zaměstnanci Bartošič a Fibich. Stanovisko první komise potvrdila i komise druhá, k níž se připojil také pan ministr železnic Najman a po vyslechnutí obou výhybkářů jejich vina na neštěstí byla zjištěna nepochybně.

Při zjišťování se úplně zapomíná, že při té šlo o vadné elektrické bezpečnostní zařízení.

Ve své interpelaci č. 1688/X, adresované panu náměstku předsedy vlády dru Šrámkovi a ministru železnic J. V. Najmanovi, o stálém porušování zákona o 8 hod. době pracovní u čsl. státních drah pravili jsme mimo jiné, že ministerstvo železnic, resp. jeho úředníci, hledají takovou provozní formu, která by při nejmenší spotřebě času, personálu a materiálu zaručovala nejlevnější dopravu zboží z místa výroby na místo spotřeby - že to vše díti se má na účet zaměstnanců, aby se zvýšil vývoj i prosperita železnic, a hledá se vědecká formulka pro zvýšení výkonu zaměstnanců na účet vlastní bezpečnosti a bezpečnosti dopravy. Touto vědeckou formulí jest racionalisace ve službě provozní, či-li systém úsporný, systém vraždící, který se vymstí.

Ze všech těchto příčin upozornili jsme vládu republiky Československé, ale v prvé řadě pana ministra železnic, že podobný systém mohl by vésti k nežádoucím katastrofám, které by vážně ohrozily naši dopravní bezpečnost.

Případ v Zaječí přesvědčuje nás, že i omyl Bartošiče a Fibicha může vzniknouti právě tehdy, když jde o nepravidelnost dopravní; jak bylo v tomto případě, a je zajímavá otázka, kdo způsobil, že poměrně dlouho nebylo odevzdáno do provozu nové elektrické zabezpečovací zařízení, které bylo asi týden mimo činnost a bylo nahrazeno zámky Götzovými.

Na věci nic nemění, že se oba zatčení přiznali a že svůj čin vysvětlují nesprávným postavením výhybky, při čemž padá značně na váhu další, že čin svůj spáchali pod okamžitým zatemněním mysli. Takové případy se dějí a je otázkou, nemá-li býti jako důvod zaviněné srážky uvedeno také to, že právě proto, že zabezpečovací zařízení nefungovalo, dopravní bezpečnost měla býti střežena osobou další, zvláště k tomu cíli autorisovanou, t. j. úředníkem, jemuž v takových případech připadá úkol bdíti nad správným postavením výhybek. Takové opatření vyžadovalo by arciť na čas vyloučeného zabezpečovacího zařízení zvýšený náklad na dozor třetí osoby, avšak takový náklad není v nižádném poměru s tím, co nyní následkem hrozné katastrofy bude nutno uhraditi za odškodnění, ztráty života a zdraví lidí a za škodu na materiálu provozním.

Pokud se pamatujeme, jsou určité předpisy o používání a opatřování klíčů pro Götzovy zámky, a pokud víme, mají býti tyto klíče umístěny v dopravní kanceláři pod osobní odpovědností toho kterého dopravního orgánu. O úschově klíčů Götzových zámků vede se přesný záznam samotným úředníkem.

Ze všech těch příčin táží se podepsaní:

1. Co hodlá pan ministr železnic učiniti, aby provoz na našich drahách stal se pokud lze bezpečnějším?

2. Pokládá pan ministr železnic i po této strašlivé události, která není ještě v plném rozsahu známa, ale která již dnes vyžádala si podle úředních zpráv za oběť snad více než 20 lidských životů, aby ihned provedena byla reforma tak, aby ministerstvo železnic přestalo býti výkonným úřadem železničním a provádělo svůj úkon výsostný a dozorčí, jak je tomu v jiných státech?

3. Co hodlá pan ministr železnic učiniti, aby v případech, kdy do provozu má býti vklíněno nové elektrické zařízení, postaráno bylo o dozor v takovém rozsahu, že by bezpečnost mezinárodní dopravy nebyla závislá pouze ode dvou zaměstnanců, obtížených starostmi, nýbrž aby nad nimi v takových abnormálních případech bděl autorisovaný úředník, který by prováděl dozor nad správným postavením výhybek a nad úschovou klíčů ke Götzovým zámkům, jak je tomu na jiných tratích?

4. Bude konečně případ v Zaječí dostatečným varovným hlasem k tomu cíli, aby jakékoliv reformy dělaly se s náležitou opatrností a tak, aby veřejná bezpečnost na našich drahách ohrožena nebyla?

5. Ví pan ministr železnic, že na trati Brno - Bratislava je celkem 25 poruch a závad, které vyžadují stálý dozor dopravního kontrolora a podmiňují, aby všude a na každém místě ustanoven byl autorisovaný dozor odpovědného zaměstnance?

6. Je pan ministr železnic, jako ústavně pověřený činitel, ochoten vzíti v ochranu zaměstnance proti neslýchaným útokům časopisů, které význam i službu železniční podlamují?