Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Cejchování lodí má obdobně jako cejchování měr a vah za účel stanoviti pravidla, podle nichž lze určiti váhu lodního nákladu podle ponoru lodi.

Takovéto stanovení nákladu je nutné za různým účelem, na př. při celním odbavování lodí, při vybírání plavebních poplatků, při stanovení platů za vlek, mezd za vykládání a zhusta také při stanovení ceny hromadných nákladů, na př. uhlí, stavebních hmot a pod.

Následkem zmezinárodnění hlavních evropských toků a kanálů je spojujících je možno nyní provozovati plavbu říční po vodách mnoha států a proto je zapotřebí, aby cejchovní předpisy lodí, dosud různé, byly sjednoceny a cejchovní listiny, vyhotovené úřady kteréhokoliv státu, měly všude platnost, jinak byl by volný průchod lodí, jinými mezinárodními smlouvami zaručený, velice ztěžován.

Sjednocení těchto cejchovních předpisů bylo projednáno na mezinárodní konferenci pařížské, konané z podnětu Společnosti Národů, a úmluvě na této konferenci sjednané má býti osnovou tohoto zákona propůjčena moc zákona.

Tato úmluva byla již ratifikována několika státy a některými byla také již uzákoněna.

Ratifikace Československem bude provedena po projednání této osnovy zákona.

Prováděcí předpisy o cejchování lodí, o vydávání listin jakož i o správním příslušném řízení budou vydány vládním nařízením a cejchování samo budou prováděti v Praze, v Bratislavě, v Děčíně a v ústí n. L. čsl. plavební úřady I, instance a jejich expositury.

Cejchování lodí podléhá ministerstvu veřejných prací, avšak trestání přestupků podle sazeb v osnově zákona stanovených bude náležeti politickým úřadům; novotou jest t. zv. upouštěcí řízení, podle něhož se upustí od trestního oznámení, jestliže provinivší se zaplatí dobrovolně pokutu stanovenou plavebními úřady dozorčími v mezích trestní sazby.

Toto ustanovení má za účel, aby náklad lodi, jenž má mnohdy cenu až 5 mil. Kč, nebyl zdržován z důvodu přestupku, jehož následky by jinak nejtíživěji postihly dopravce a daleko méně skutečného pachatele.

Československo provozuje plavbu po Labi, Odře a Dunaji, jakož i po mnoha cizích kanálech a proto mezinárodní úmluvou o cejchování lodí doplňují se jiné důležité mezinárodní úmluvy a akty o volnosti říční plavby, jejíž důležitost nejlépe dosvědčuje okolnost, že 20% veškerého československého dovozu a vývozu jde po československých řekách, a to zvláště ve spojení s Hamburkem, Štětínem a s podunajskými státy.

Tato osnova zákona dotýká se všech československých lodí, určených pro zahraniční dopravu, počtem asi 465, plujících ponejvíce v cizině. Lodi plující uvnitř čsl. hranic cejchovní povinnosti nebudou podléhati, avšak, jsou-li cejchovány, platí pro ně dotyčná ustanovení.

Zákon vstoupí v platnost 3 měsíce po ratifikaci pařížské úmluvy.

Výbor pro dopravu a veřejné práce pojednal ve své schůzi dne 18. září 1928 o shora uvedené osnově zákona a usnesl se doporučiti poslanecké sněmovně přijetí této osnovy zákona ve znění, přijatém senátem.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Každá vnitrozemská loď nosnosti větší než 25 tun, náležející československému státnímu příslušníku a plující přes hranice Československé republiky anebo provozující plavbu mimo její území, musí míti cejchovní průkaz.

(2) Povinnost opatřiti tento průkaz přísluší vlastníku lodi neb osobě provozující s ní plavbu. Udržovati cejchovní značky v řádném stavu jest pak povinností vůdce lodi.

(3) Cejchování vnitrozemských lodí bude prováděno podle ustanovení mezinárodní úmluvy, sjednané v Paříži dne 27. listopadu 1925.

(4) Ustanovení této úmluvy, její příloh a protokolu o podpisu ze dne 27. listopadu 1925, pokud upravují věci vyhrazené zákonodárství Československé republiky, mají moc zákona. Bližší předpisy k těmto ustanovením budou vydány vládním nařízením.

Cejchování lodí úřední úkony s ním spojené příslušejí v I. stolici poříčním plavebním úřadům anebo jejich expositurám a v II. stolici Československému plavebnímu úřadu v Praze. Nejvyšším úřadem v těchto věcech jest ministerstvo veřejných prací. Bližší ustanovení o řízení před těmito úřady budou vydána vládním nařízením.

Cejchovní průkaz podle tohoto zákona jest veřejnou listinou.

(1) Kdo nesplní povinnost stanovenou v § 1, odst. 1., bude potrestán pokutou od 100 do 5000 Kč.

(2) Kdo úmyslně poruší, svémocně odstraní nebo zamění cejchovní značky (nápisy a stupnice), bude potrestán pokutou od 200 do 5000 Kč.

(3) Vůdce lodi, který nedostatečně udržuje cejchovní značky,bude potrestán pokutou od 20 do 500 Kč.

(4) Spoluvinníci přestupků tohoto zákona podléhají témuž trestu jako přímý pachatel.

Trestními ustanoveními tohoto zákona zůstávají nedotčeny předpisy všeobecných trestních zákonů.

(i) Trestní řízení podle tohoto zákona, přísluší politickým úřadům.

(2) Od trestního oznámení pro činy, podle tohoto zákona trestné, může býti upuštěno, zaplatí-li pachatel (spoluvinník) upouštěcí částku, kterou v mezích trestní sazby (§ 4) určí místně příslušný poříční plavební úřad. Zaplacením upouštěcí částky vylučuje se jak zavedení trestního řízení, tak i podání opravných prostředků proti jejímu uložení.

(3) Pokuty jakož i upouštěcí částky připadají státu.

Za nedobytnou pokutu budiž vyměřen náhradní trest vězení podle stupně zavinění až do 14 dnů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem, kdy nabude pro Československou republiku mezinárodní závazností úmluva zmíněná v § 1, odst. 3., a provede jej ministr veřejných prací v dohodě se zúčastněnými ministry.