Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Mittwoch, den 19. d. M. hätte sich beinahe in Freiwaldau ein Eisenbahnunglück von der Grösse und dem Umfange ereignet, wie es kürzlich in Saitz bei Lundenburg geschah.

Die "Deutsche Post" in Troppau berichtet in ihrer Nummer vom 20. September darüber Folgendes:

Schweres Eisenbahnunglück im letzten Augenblick verhütet. Durch die Geistesgegenwart eines Schaffners. - Der Prager Schnellzug fährt aus der Station Freiwaldau, ohne den kreuzenden Lastzug abzuwarten.

Gestern Nachmittag hätte sich in Freiwaldau beinahe dasselbe Eisenbahnunglück ereignet, wie es kürzlich in Saitz bei Lundenburg der Fall war.

Ueber den Vorfall erfahren wir:

Der Prager Schnellzug, der um 14 Uhr 12 Min. von Freiwaldau nach der Richtung Jägerndorf - Troppau abgeht, fuhr mit ziemlicher Geschwindigkeit aus der Station.

Plötzlich gab es einen Ruck, und der Zug blieb auf offener Strecke stehen.

Die Fahrgäste steckten die Köpfe zu den Fenstern hinaus, den Grund zu erkunden, warum der Zug auf offener Strecke halte. Bald war der Grund bekannt:

Der Schnellzug war von Freiwaldau abgelassen worden, ohne den entgegenkommenden Lastzug abzuwarten. Die beiden Züge sollen in Freiwaldau kreuzen. Einem geistesgegenwärtigen Schaffner des Schnellzuges fiel die Sache auf, er erinnerte sich, dass der Lastzug in die Station ja noch nicht eingefahren sei und zog die Notleine. Der Schnellzug blieb knapp vor der Weiche stehen, die kurz darauf der Lastzug passierte, der die noch freie Strecke befahren konnte. Ohne die Geistesgegenwart des Zugsschaffners wäre, Minuten später, ein Unglück geschehen, das dem in Saitz an nichts nach gestanden hätte, im Gegenteil noch fürchterlicher gewesen wäre, da der Schnellzug stark besetz war und ausserdem beide Züge im Anfahren gewesen waren: Der Anprall wäre mit einer Wucht erfolgt, von der man sich keine Vorstellung machen kann. Dass sich ob dieses Vorfalles der Reisenden eine ungeheure Empörung bemächtigt hatte, liegt auf der Hand.

Und was sagt die Staatsbahndirektion zu diesem Vorfall?

Wir haben dieser Tage kurz berichtet, dass die Staatsbahnverwaltung in der letzten Zeit in Mahr.-Ostrau zahlreichen Eisenbahnangestellten, die noch keine 15 Dienstjahre, also kein Definitivum erreicht haben, ohne Angabe von Gründen 14tägig gekündigt haben. Wie wir erfahren, sind durch diese Kündigungen über 50 Eisenbahner betroffen worden, und keineswegs nur Kommunisten sondern auch zahlreiche Angehörige anderer Parteien und Parteilose. Was die Staatsbahnen mit diesen Kündigungen bezwekken ist unerklärlich, denn an Stelle der Entlassenen. werden frische, ganz ungeschulte Kräfte aufgenommen. Sollte die Absicht, das Definitivum zu umgehen, am Ende hier ausschlaggebend gewesen sein? Eine derartige unsoziale Absicht würden nicht einmal Priwatunternehmer zu verwirklichen wagen. Angesichts der letzten grossen Eisenbahnkatastrophe und des oben gemeldeten im letzten Augenblick verhüteten Unglückes kann man einem nicht recht verständlichen Abbausystem bei den Staatsbahnen wohl keine Begeisterung entgegenbringen. Und Tatsache ist auch, dass die Erregung, die die letzten Kündigungen ausgelöst haben, nicht nur bei den Eisenbahnern zu finden ist, sondern auch sehr stark unter der Bevölkerung und namentlich jener, die gezwungen ist, die Staatsbahnen in Anspruch zu nehmen. Es wäre daher sehr zweckmässig, wenn die Olmützer Staatsbahndirektion sich herabliesse, die Oeffentlichkeit über die Gründe aufzuklären, die diese Massenentlassungen zur Folge hatten und über die Voraussetzungen, die die Aufnahme neuer, ungeschulter Kräfte, statt der eingearbeiteten Eisenbahner; rechtfertigt. Angesichts der herrschenden Verhältnisse bei den Staatsbahnen hat die Oeffentlichkeit besonderes Recht, diese Aufklärung zu fordern.

Der Bericht eines Augenzeugen.

Jägerndorf, 19. September. Ein Augenzeuge des Vorfalles schreibt uns:

"Ich stieg heute in Freiwaldau in den um 2 Uhr 12 Minuten gegen Jägerndorf abgehenden Schnellzug. Der Schnellzug setzte sich in Bewegung und hatte bereits vor Verlassen der Station eine ziemliche Schnelligkeit erreicht, als er plötzlich wieder stehen blieb. Die Reisenden erkundigten sich beim Zugspersonal über die Ursachen des plötzlichen Stillstandes und erfuhren zu ihrer grössten Ueberraschung, dass ein Schaffner des Zuges deshalb die Notbremse gezogen habe, weil ihm bekannt war, dass in Freiwaldau der Schnellzug mit einem Lastzug sich kreuze.

Tatsächlich kam dann auch ungefähr ¹/₂ - ³/₄ Minute nach dem Stillstand des Schnellzuges ein Lastzug aus der Richtung von Ziegenhals in die Station Freiwaldau eingefahren. Zuffälig hatte der Schnellzug, als er zum Stillstand gebracht wurde, die Ausfahrtsweiche noch nicht überschritten, wäre dies geschehen gewesen oder hatte sich der Schaffner einige Sekunden später daran erinnert, dass in Freiwaldau die Kreuzung stattzufinden habe, so hätte zwischen Freiwaldau und Böhmischdorf sich ein Eisenbahnunglück ereignet, das vielleicht noch schwerere Folgen nach sich gezogen hätte, als das Unglück von Saitz, denn während in Saitz ein Schnellzug in einen stillstehenden Lastzug hineinfuhr, wären bei Freiwaldau zwei in voller Fahrt befindliche Züge ineinander hineingefahren.

Ich bemerke, dass nur durch die Geistesgegenwart des Schaffners das Unglück verhütet wurde, den ein Zurückrufen des Schnellzuges oder eine Verständigung des Lastzuges hätte unmöglich mehr erfolgen können, weil letzterer den die freie Einfahrt anzeigenden Semaphor bereits überfahren haben musste."

Solche Vorfälle sind geeignet, das Vertrauen des reisenden Publikums zur čechoslovakischen Eisenbahn vollständig zu untergraben, da sie den Beweis von einer unglaublichen Sorglosigkeit und Lässigkeit der Betriebsführung unserer Eisenbahnen erbringen. Begreiflicherweise greift überall in der Oeffentlichkeit auf grund dieser letzten Ereignisse eine starke Beunruhigung Platz. Es rächt sich nun, worauf unsererseits rechtzeitig schon früher hingewiesen worden war; dass in den Jahren nach dem Umsturz bis heute bei den Beamten und Angestellten nicht die dienstliche Fähigkeit für die Anstellung im Staatsdienste und die Vorrückung massgebend waren, sondern nur die Zugehörigkeit zum čechischen Staatsvolk und die Kenntnis der Staatssprache. Viele tausende äusserst tüchtige und vorzüglich qualifizierte Beamten wurden in jungen Jahren in die Pension geschickt und einem kümmerlichen Dasein bei niederen Pensionsbezüge überliefert, nur aus dem Grunde, weil se Deutsche waren und die Staatssprache, nur mangelhaft beherrschten. Die Einstellung von jungem, ungeschulten Personal bei der Staatsbahn muss natürlich zu schweren Misständen führen.

Die Gefertigten fragen daher den Herrn Eisenbahnminister:

1. Wie konnte es geschehen, dass dem Schnellzug in Freiwaldau die Ausfahrt freigegeben wurde, wenn der Lastzug noch nicht, wie vorgeschrieben die Station passiert hatte? Welchen Beamten trifft an diesem schweren dienstlichen Versäumnis die Schuld?

2. Sind der Herr Minister bereit, alles Nötige vorzukehren, dass die fahrplanmässigen Fahrzeiten von allen Zügen genauest eingehalten werden, da die bei den čsl. Bahnen üblichen Zugsverspätungen eine ständige Quelle der Unsicherheit des Verkehres sind?

3. Sind der Herr Minister bereit, aufzuklären, aus welchem Grunde in der letzten Zeit soviele Eisenbahnangestellte mit mehrjähriger Praxis in M. Ostrau durch gänzlich ungeschulte Kräfte ersetzt werden?

Ve středu dne 19. t. m. bylo by se ve Frývaldově málem stalo železniční neštěstí tak veliké a rozsáhlé, jako se nedávno stalo v Zaječí u Břeclavy.

Opavský časopis "Deutsche Post" ve svém čísle ze dne 20. září oznamuje o tom:

V poslední chvíli zabráněno velké železniční nehodě. Duchapřítomností průvodčího. - Pražský rychlík vyjíždí z frývaldovské stanice nečekaje na nákladní vlak, s nímž má křižovati.

Včera odpoledne bylo by se málem stalo ve Frývaldově totéž železniční neštěstí, jako nedávno v Zaječí u Břeclavy.

O této události se dovídáme:

Pražský rychlík, jenž ve 14 hod. 12 min. odjíždí z Frývaldova do Krnova a Opavy, vyjel dosti rychle ze stanice.

Náhle to s ním trhlo a vlak se zastavil venku na trati.

Cestující vystrčili hlavy z oken, aby se dověděli, proč vlak zastavuje - venku na trati. Brzy se dověděli o příčině:

Rychlík byl vypuštěn z Frývaldova a nečekal na nákladní vlak proti němu jedoucí. Oba vlaky měly křižovati ve Frývaldově. Jednomu duchapřítomnému průvodčímu rychlíku bylo nápadné, že přece nákladní vlak ještě nevjel do stanice, a zatáhl za poplašnou brzdu. Rychlík se zastavil těsně před výhybkou, přes kterouž zakrátko přejížděl nákladní vlak, jenž mohl ještě jeti po volné trati: Kdyby průvodčí nebyl býval duchapřítomný, bylo by se za několik minut poté stalo neštěstí, jež by v ničem nebylo zadalo zaječickému, naopak bylo by bývalo ještě strašnější, poněvadž rychlík byl silně obsazen a mimo to byly by bývaly oba vlaky rozjety. Náraz byl by býval tak prudký, že si to nelze naprosto představiti. Že cestující byli touto událostí ohromně rozrušeni, jest samozřejmé.

A co řekne ředitelství státních drah o této události?

Tyto dny zmínili jsme se stručně, že železniční správa poslední dobou v Moravské Ostravě dala 14 denní výpověď četným železničním zaměstnancům, kteří ještě nedosáhli 15 služebních let, tedy definitivy, a to bez udání důvodů. Jak se dovídáme, postihly tyto výpovědi více než 50 železničářů, a nikterak jen komunisty, nýbrž i četné příslušníky jiných stran a osoby nepatřící do žádné strany. Co státní dráhy zamýšlejí s těmito výpověďmi, nelze si vysvětliti, neboť na místo propuštěných se přijímají nové, zcela neškolené síly. Měl zde snad dokonce rozhodovati úmysl obejíti definitivu? Uskutečniti podobný nesociální úmysl by se neodvážil ani soukromý podnikatel. Se zřetelem k poslednímu velkému železničnímu neštěstí a k výše hlášené vylíčené nehodě, v poslední chvíli odvrácené, nelze jistě s nadšením vítati nedosti srozumitelnou restrikční soustavu u státních drah. A skutečností jest, že rozčilení, způsobené posledním vypovídáním, projevuje se nejen mezi železničáři, nýbrž velice silně i mezi obecenstvem, zvláště tím, jež musí užívati státních drah. Bylo by tedy velice účelné, kdyby olomoucké ředitelství státních drah blahosklonně oznámilo veřejnosti důvody tohoto hromadného propuštění a předpoklady, odůvodňující přijetí nových, neškolených sil na místa zapracovaných železničních zaměstnanců. Se zřetelem na nynější poměry u státních drah má veřejnost zvláštní právo žádati tohoto vysvětlení.

Zpráva očitého svědka.

V Krnově dne 19. září. Očitý svědek událostí nám píše:

"Nastoupil jsem dnes ve Frývaldově do rychlíku, odjíždějícího ve 2 hodiny 12 minut ke Krnovu. Rychlík se rozjel a ještě než vyjel ze stanice, dosáhl značné rychlosti, když náhle se zase zastavil: Cestující poptávali se u vlakového personálu, proč se náhle zastavil, a ke svému velkému překvapení se dověděli, že průvodčí vlaku zatáhl za ochrannou brzdu proto, že věděl, že rychlík křižuje ve Frývaldově s nákladním vlakem.

Skutečně pak asi ¹/₂ - ³/₄ minuty poté, co se rychlík zastavil, vjel do frývaldovské stanice nákladní vlak od Hlucholaz. Náhodou rychlík, když byl zastaven, nepřejel ještě výjezdní výhybku; kdyby se to bylo stalo nebo kdyby si byl průvodčí o několik vteřin později vzpomněl, že křižování má býti ve Frývaldově, bylo by se mezi Frývaldovem a Českou Vsí stalo železniční neštěstí, jež by snad bylo mělo ještě horší následky než zaječické, poněvadž v Zaječí rychlík najel na nákladní vlak klidně stojící, kdežto u Frývaldova byly by na sebe narazily dva vlaky jedoucí plnou rychlostí.

Poznamenal jsem, že se zabránilo neštěstí jen duchapřítomností průvodčího, neboť naprosto nebylo by bývalo lze zavolati rychlík zpět nebo vyrozuměti nákladní vlak, poněvadž tento byl by jistě již minul návěští ukazující na volnou jízdu."

Takové události mohou úplně podvrátiti důvěru cestujícího obecenstva v československé železnice, neboť prokazují neuvěřitelnou bezstarostnost a nedbalost správy provozu našich železnic. Jak lze pochopiti, zmocňuje se všude veřejnosti silné zneklidnění pro tyto poslední události. Vymstívá se nyní, nač jsme včas již dříve ukazovali: že totiž v létech po převratu až do dneška nerozhodovala pro ustanovení ve státní službě a postup úředníků a zaměstnanců služební způsobilost, nýbrž jen příslušnost k českému státnímu národu a znalost státního jazyka. Mnoho tisíc nanejvýš schopných a výborně kvalifikovaných úředníků bylo v mladém věku dáno na odpočinek a vydáno všanc živoření s nízkým odpočivným, jen proto, že to byli Němci a jen nedostatečně znali státní jazyk. Ustanovování mladého, neškoleného personálu u státních drah musí ovšem vésti k těžkým nepřístojnostem.

Podepsaní táží se tedy pana ministra železnic:

1. Jak se mohlo státi, že rychlíku ve Frývaldově bylo dovoleno vyjeti, když nákladní vlak ještě neprojel stanicí, jak jest předepsáno? Který úředník zavinil toto těžké služební opominutí?

2. Jest pan ministr ochoten učiniti všechna nutná opatření, aby všechny vlaky přesně dodržovaly dobu jízdy podle jízdního řádu, jelikož u čsl. drah obvyklá zpoždění vlaků jsou stálým pramenem nejistoty v dopravě?

3. Jest pan ministr ochoten vysvětliti, proč v poslední době bylo v Moravské Ostravě tolik železničních zaměstnanců s dlouholetou praxí nahrazeno úplně neškolenými silami?