Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Senát Národního shromáždění republiky Československé přijal v 146. schůzi dne 13. října 1928 tuto osnovu zákona:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 2 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a doplňuje takto:

1. V odst. 1. se připojuje na konci tato věta:

Činnost spolupracujících dětí v podniku (hospodářství) rodičů nezakládá sama o sobě smluvního poměru pracovního.

2. Odst. 3. se vypouští.

Nadpis nad § 5 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění takto:

Kdo je vyňat z pojistné povinnosti.

§ 5 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění takto:

1. úvodní věta zní:

Z povinného pojištění nemocenského podle tohoto zákona jsou vyňati:

2. Písm. b) zní: osoby, podléhající pojistné povinnosti podle §§ 2 a 3 zákona ze dne 11. července 1922, č. 242 Sb. z. a n., a pojištění u báňských bratrských pokladen.

3. Písm, c) zní: zaměstnanci cizích zastupitelských úřadů v republice Československé zřízených, jakož i mezinárodních komisí a osob požívajících v republice Československé práva exteritoriality, pokud jsou cizozemci.

§ 6 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a doplňuje takto:

1 Úvodní věta zní:

Z povinného pojištění invalidního a starobního podle tohoto zákona jsou vyňati:

2. Poslední věta písm. a) zní:

O rovnocennosti nároků rozhoduje ministerstvo sociální péče po slyšení Ústřední sociální pojišťovny; pro uznání rovnocennosti je požadovati průkaz dostatečného zabezpečení nároků;

3. Za ustanovení písm. e) vsunuje se další ustanovení označené písm. f) tohoto znění:

f) osoby, které nepřekročily 16. roku svého věku.

§ 7 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a doplňuje takto:

1. Odstavec 2. zní:

(2) Rovněž pojištění invalidní a starobní vzniká tímto dnem, byl-li zaměstnanec u pojišťovny včas (§ 17) přihlášen k pojištění. Nestalo-li se tak, vzniká toto pojištění teprve dnem, kdy přihláška došla pojišťovně, nebo kdy byla doporučeně podána na poštu; dobu nejvýše tolika příspěvkových týdnů před tímto dnem, kolik činí čekací doba podle § 107, je započítati jenom, když za ně bylo zaplaceno pojistné.

2. Za odstavec 3. vsunuje se nový odstavec tohoto znění:

(4) Nevyhoví-li zaměstnavatel své povinnosti podle odstavce 1. § 17, je zaměstnanec oprávněn přihlásiti se sám u příslušné nemocenské pojišťovny. Zaměstnanec je též oprávněn podati všechna jiná oznámení (§§ 18 a 19), aniž se tím ruší povinnost zaměstnavatelova. Zaměstnanec může býti též přihlášen osobou jinou nebo nemocenskou pojišťovnou z úřední moci.

§ 12 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění, doplňuje a zní takto:

(1) Pojištěnci zařadí se podle své mzdy takto do mzdových tříd:

(2) Pro zařazení do mzdových tříd je směrodatná mzda pojištěncova docílená za určité časové období (den, týden, měsíc).

(3) Koná-li zaměstnanec práce nebo služby zpravidla méně než 6 dní v týdnu, nebo nekoná-li jich po celé týdenní nebo měsíční pracovní období, považuje se za denní mzdu šestý dal mzdy docílené za týden nebo dvacátý pátý díl mzdy docílené za měsíc.

(4) Smluví-li se mzda podle jiného měřítka (mzda kusová, úkolová, skupinová, dávky osob třetích a pod.), určí se mzdová třída podle částky, jež zaměstnanci přísluší pravděpodobně jako střední za týden nebo měsíc.

(5) Učně (volontéra, praktikanta), jenž buď nemá vůbec mzdy nebo má jen požitky naturální, jest zařaditi do první třídy.

(6) Hodnota naturálních požitků (§ 11) může způsobiti zařazení jen o 3 třídy, u deputátníků o 2 třídy, u pomocnic v domácnosti, čeledi hospodářské a učňů jen o jednu třídu (odst. 1.) vyšší nežli jaké odůvodňuje mzda na penězích. Čeledí hospodářskou jsou osoby zjednané v zemědělství nebo lesnictví na nejméně jednoměsíční práce nižšího druhu, jež sdílejí společnou domácnost se zaměstnavatelem.

(7) Pro pojištění invalidní a starobní tvoří jednu třídu

(8) Mzdové třídy mohou býti měněny nařízením po návrhu Ústřední sociální pojišťovny.

§ 14 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění, doplňuje a zní takto:

(1) Zaměstnavatelé jsou povinni vésti záznamy, kterých je třeba, aby byly vyšetřeny požitky jednotlivých pojištěncův, a uschovávati je aspoň po dobu tří let.

(2) Nařízením jest ustanoviti, jak mají býti záznamy vedeny a uschovávány, při čemž možno zprostiti této povinnosti zaměstnavatele, kteří nezaměstnávají zpravidla více než 3 osoby podléhající pojištění. Dokud toto nařízení nebude vydáno, platí o vedení a uschovávání záznamů obdobně ustanovení prováděcích nařízení a předpisy vydané k zákonu ze dne 8. února 1909, č. 29 ř. z., na Slovensku a v Podkarpatské Rusi k § 20 zák. čl. XIX z roku 1907.

§ 15 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a doplňuje takto:

1. Odst. 1. se doplňuje větou tohoto znění: a činiti si výpisy o skutečnostech rozhodných pro pojištění.

2. Odst. 2. zní:

(2) Zmocněnci ti, jimiž mohou býti pouze úředníci podle §§ 68 a 82 zákona, jsou povinní zachovávati mlčenlivost o všech poměrech výrobních, obchodních a provozovacích, které jsou jim označeny za důvěrné.

Nadpis nad § 17 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. zní takto:

Oddíl čtvrtý: O přihláškách, odhláškách, oznámeních a průkazech.

§ 17 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění, doplňuje a zní takto:

(1) Zaměstnavatel je povinen přihlásiti u příslušné nemocenské pojišťovny [§§ 24 až 29, 30a)] osoby u něho zaměstnané, jež podléhají pojistné povinnosti, nejpozději šestého dne ode dne, kdy pojištěnec počal vykonávati práce nebo služby povinně pojištěné, a odhlásiti je v téže lhůtě ode dne, kdy pojištěnec přestal je vykonávati.

(2) Své povinnosti ohlašovací učinil zaměstnavatel zadost, odevzdal-li přihlášku neb odhlášku prokazatelně nejpozději šestého dne poště nebo telegrafu (§ 194).

(3) Zaměstnavatel, který má pochybnosti o pojistné povinnosti osoby u něho zaměstnané, jest oprávněn současně s přihláškou písemně s udáním důvodů prohlásiti, že popírá pojistnou povinnost přihlašované osoby. Rozhodne-li nemocenská pojišťovna, že osoba takto přihlášená podléhá pojistné povinnosti, a bude-li ke stížnosti zaměstnavatelově pravoplatně rozhodnuto, že pojistné povinnosti zde není, jest pojišťovna podle § 114 povinna vrátiti zaplacené pojistné po srážce dávek případně vyplacených.

§ 18 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a doplňuje takto:

1. Odst. 1., písm. b) zní: Den a místo narození a domovskou obec pojištěnce a údaje o jeho posledním zaměstnání a pojištění.

2. Odst. 3. zní: Odhláška obsahujž udání potřebná k tomu, aby byla zjištěna totožnost odhlašované osoby a den, kdy pojištěnec přestal vykonávati práce nebo služby povinně pojištěné.

3. Za odst. 3. vsune se nový odstavec jako odst. 4. tohoto znění:

(4) Přihlášky a odhlášky musejí se díti na tištěných formulářích, které vydá Ústřední sociální pojišťovna na svůj náklad.

§ 19 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a zní takto:

Zaměstnavatel je dále povinen nejpozději šestého dne oznámiti každou změnu okolností uvedených v § 18, odst. 1., písm. a).

§ 20 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a doplňuje takto:

1. Odst. 2. zní:

(2) Zaměstnavatel jest povinen nahraditi nemocenské pojišťovně náklad za dávky, jež pojišťovna učinila podle ustanovení zákona nebo stanov, jestliže pojištěnce nepřihlásil buď vůbec nebo jej přihlásil po uplynutí lhůty uvedené v § 17 teprve, když nastal pojistný případ. Přihlásil-li zaměstnavatel nižší mzdu nebo neoznámil-li jejího zvýšení, je povinen nahraditi pojišťovně rozdíl mezi dávkami placenými pojišťovnou podle skutečné mzdy a dávkami, jež by pojištěnci příslušely podle mzdy přihlášené.

2. Za odst. 2. vkládá se odst. 3. tohoto znění:

(3) Náhrada podle odst. 2. se vymáhá stejně jako pojistné.

§ 21 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. zní takto:

Zaměstnavatel a zaměstnanec jsou povinni kdykoli podati nemocenské pojišťovně nebo politickým úřadům k jejich žádosti vysvětlení o všech okolnostech, které jsou rozhodny pro pojištění.

Za § 21 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. vsunuje se nové ustanovení jako § 21 a) tohoto znění:

(1) Pro potřeby pojištění mohou býti nařízením závazně zavedeny průkazy (legitimace) pojištěnce a určen jejich obsah, úprava a kdo je má vyplňovati a stanovena povinnost, kdy jest se jimi vykázati.

(2) Těchto průkazů (legitimací) smí býti použito výhradně k záznamům o stavu pojištění dotyčných osob.

§ 23 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. doplňuje se tímto dalším odstavcem:

(3) Nové nemocenské pojišťovny lze zřizovati, pokud zákon jejich zřizování vůbec nezakazuje, jen se svolením ministerstva sociální péče, kamž nutno podati žádost zájemníků (zaměstnavatelů nebo zaměstnanců) náležitě doloženou. Ministerstvo sociální péče dá provésti příslušná šetření a rozhodne o žádosti vyslechnouc Ústřední sociální pojišťovnu. Při kladném vyřízení jmenuje ministerstvo sociální péče též první představenstvo a dozorčí výbor nemocenské pojišťovny a současně vydá její stanovy; rovněž jmenuje přísedící (a náhradníky přísedících) rozhodčího soudu. O osobách takto jmenovaných platí jinak obdobně ustanovení §§ 131 až 134 této novely.

§ 24 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a doplňuje takto:

1. Za odst. 1. vsune se nové ustanovení jako odstavec 2. tohoto znění:

(2) Přechodné vykonávání prací nebo služeb v obvodě jiné okresní nemocenské pojišťovny nebo v zemědělství a lesnictví (§ 25), pokud práce nebo služby jsou vykonávány u téhož zaměstnavatele, nemění pojistné příslušnosti.

2. Dosavadní odstavce 2. až 4. mění se na odstavce 3. až 5.

§ 25 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a doplňuje takto:

1. Odst. 2. zní:

(2) Ustanovení § 24, odst. 2. až 5., platí i pro zemědělské nemocenské pojišťovny. Dokud není obvod některého politického úřadu I. stolice zahrnut v územní obvod zemědělské nemocenské pojišťovny jsou zaměstnanci zemědělští a lesní v obvodu onoho politického úřadu I. stolice pojištěni u okresní nemocenské pojišťovny, v jejímž obvodu vykonávají práce nebo služby uvedené v § 2 zákona.

2. Za odstavec 2. vsunuje se nový odstavec tohoto znění:

(5) Vláda určí nařízením, koho sluší považovati za zaměstnance zemědělského nebo lesního po rozumu tohoto zákona.

§ 27 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění, doplňuje a zní takto:

(1) Osoby povinně pojištěné, zaměstnané u povinných členů živnostenského společenstva neb u gremia obchodníků - mimo osoby v domácnosti zaměstnané - jsou povinně pojištěny u společenstevní nebo gremiální nemocenské pojišťovny, ve kterou se přeměňuje společenstevní nebo gremiální nemocenská pokladna, měla-li pokladna (pojišťovna) ta dne 1. července 1928 aspoň 1000 pojištěnců povinně pojištěných, zaměstnaných u povinných členů společenstva, pokud se týče gremia.

(2) Ministerstvo sociální péče zřídí, vyslechnouc Ústřední sociální pojišťovnu, v obvodech osmi politických úřadů I. stolice, jež budou určeny vládním nařízením, po jedné společenstevní (gremiální) nemocenské pojišťovně pro sdružení společenstev (gremií), která o zřízení takové pojišťovny požádají po vyslechnutí hromad pomocnických, pokud byly do 1. července 1928 ustaveny. Pro takovou společenstevní (gremiální) nemocenskou pojišťovnu mohou býti sdružena pouze společenstva (gremia), jejichž povinní členové zaměstnávali dne 1. července 1928 dohromady nejvýše 3.000 zaměstnanců povinně pojištěných mimo osoby zaměstnané v domácnosti.

(3) Společenstevní (gremiální) nemocenská pojišťovna nemůže býti zřízena, kdyby v okresní nemocenské pojišťovně, v jejímž obvodě se žádá zřízení nemocenské pojišťovny společenstevní (gremiální), nebylo zachováno aspoň 12.000 povinných pojištěnců v oboru průmyslu, obchodu a živností, při čemž není přihlížeti k osobám podrobeným pensijnímu pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách. Společenstevní (gremiální) nemocenská pojišťovna nemůže býti také zřízena, kdyby počet členů u zapsané pojišťovny pomocné, která nemá 12.000 povinných pojištěnců, klesl pod počet, jaký měla dne 1. července 1928.

(4) Zřizovati společenstevní (gremiální) pojišťovny je dovoleno pouze, bude-li příslušná žádost o zřízení pojišťovny podána do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.

(5) Ministerstvo sociální péče může, vyslechnouc Ústřední sociální pojišťovnu, sloučiti nemocenské pojišťovny společenstevní (gremiální v obvodu téhož politického úřadu I. stolice, souhlasí-li příslušná společenstva (gremia) po vyslechnutí hromad pomocnických, pokud byly do 1. července 1928 ustaveny.

§ 28 zákona č. 2211924 Sb. z. a n. se mění a zní takto:

Spolková nemocenská pojišťovna, ve kterou se přeměňuje spolková nemocenská pokladna, zřízená podle ustanovení spolčovacího zákona ze dne 26. listopadu 1852, č. 253 ř. z., měla-li dne 1. července 1924 aspoň 2.000 členů povinně pojištěných pro případ nemoci, může pojišťovati i nadále s účinkem, že členové její nemusí býti pojištěni u příslušné okresní nebo zemědělské nebo závodní nemocenské pojišťovny.

§ 29 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a zní takto:

(1) Zapsaná pokladna pomocná, zřízená podle zákona ze dne 16. července 1892, č. 202 ř. z., které bylo před 1. červencem 1919 uděleno osvědčení podle § 7 uvedeného zákona, může rovněž i nadále pojišťovati osoby povinně pojištěné pro případ nemoci s účinkem, že osoby ty nemusí býti pojištěny u příslušné okresní nebo zemědělské nebo závodní nemocenské pojišťovny, měla-li dne 1. července 1924 aspoň 2.000 členů povinně pojištěných pro případ nemoci; u pokladen, jež pojišťují z převážné části osoby podrobené zákonu o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců, stačí, měla-li pokladna dne 1. července 1924 aspoň 1.000 členů povinně pojištěných pro případ nemoci, kteří podrobeni byli zákonu o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců.

(2) U zapsaných pokladen pomocných, které podle svých stanov před 1. červencem 1924 pojišťovaly pro případ nemoci pouze osoby podrobené zákonu o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců, nemohou býti pojištěny osoby, na něž byla rozšířena pensijní pojistná povinnost zákonem ze dne 5. února 1920, č. 89 Sb. z. a n.

(3) Zapsaná pokladna pomocná se napříště nazývá zapsanou pojišťovnou pomocnou.

Za § 30 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. vsune se nové ustanovení jako § 30 a) tohoto znění:

(1) Zajišťovací pokladna pracovnic v domácnosti, zapsaná pokladna pomocná v Praze, může pojišťovati pomocnice v domácnosti zaměstnané v obvodě Velké Prahy pro případ nemoci s účinkem, že osoby ty nemusí býti pojištěny u příslušné okresní nemocenské pojišťovny, poskytne-li pojištěnkám dávky stanovené zákonnými předpisy o nemocenském pojištění jako dávky zákonné a přizpůsobí-li své stanovy vzorným stanovám, jež budou vydány podle § 278.

(2) Zajišťovací pokladna pracovnic v domácnosti nazývá se napříště zapsanou pojišťovnou pomocnou.

Za § 30 zákona č. 221/1324 Sb. z. a n. vsune se další nové ustanovení jako § 30 b) tohoto znění:

Změní-li se obvody nemocenských pojišťoven nebo zřídí-li se nová nemocenská pojišťovna, jsou nemocenské pojišťovny, které převezmou pojištěnce, též povinny převzíti přiměřený počet zaměstnanců. Při tom platí obdobně ustanovení § 72, odst. 5. zákona. Současně převezmou část jmění podle poměru potu převzatých pojištěnců; podrobný způsob rozdělení jmění u jednotlivých pojišťoven určí Ústřední sociální pojišťovna.

§ 31 zákona č. 221 /1924 Sb. z. a n. zní takto:

Orgány nemocenských pojišťoven jsou:

a) sbor delegátův;

b) představenstvo;

c) dozorčí výbor;

d) vedoucí úředník.

Nadpis nad § 32 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. bude zníti: Sbor delegátův.

V § 32 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. budou zníti odstavce 1. a 3. takto:

(1) Sbor delegátů skládá se z delegátů zvolených na dobu čtyř let pojištěnci oprávněnými k volbě (§ 33). Zvolení delegáti zůstávají v úřadě i po uplynutí funkční doby, pokud nenastoupí úřadu jejich nástupci zvolení nebo podle § 42 jmenovaní.

(2) Počet delegátův určí stanovy; delegátů musí však býti aspoň 40 a může jich býti nejvýše 80.

§ 36, odst. 3. zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. mění se a zní takto:

(1) Má-li býti voleno ve více volebních místnostech, určí politický úřad I. stolice pro každou volební místnost zvláštní místní výbor přihlížeje k zásadě uvedené v odst. 1. Volební místnost musí býti v každé obci obvodu nemocenské pojišťovny, v níž jest zaměstnáno aspoň sto pojištěncův oprávněných k volbě nebo v jedné ze skupiny obcí sdružených k tomu cíli.

V § 37 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. mění se odstavce 1., 4. a 6. a zní takto:

(1) Voličským seznamem jest výkaz pojištěnců s údajem jejich roku narození a bydliště. Zaměstnavatel jest povinen sestaviti výkaz k rozhodnému dni (§ 33, odst. 1.) a odevzdati jej nemocenské pojišťovně ve dvou vyhotoveních. Za liknavého zaměstnavatele vyhotoví výkaz pojišťovna sama.

(2) Voličské seznamy buďtež přístupny k nahlédnutí aspoň 8 hodin denně a to v sobotu i v hodinách poledních, v neděli od 8. do 12. hodiny polední.

(3) Proti obsahu voličského seznamu může pojištěnec podati námitky v osmi dnech ode dne jeho vyložení u volební komise, buď proto, že pojištěnec k volbě oprávněný nebyl do seznamu zapsán anebo že jest nesprávně označen anebo že někdo byl neoprávněně do seznamu zapsán. Volební komise oznámí námitky ihned tomu, jehož se týkají, s tím, že může ve třech dnech od doručení tohoto oznámení podati volební komisi vyjádření o nich.

V § 39 zákona č. 221/1924. Sb. z. a n. odpadají slova "do valné hromady".

§ 42 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. zní takto:

Nebyla-li podána včas (§ 40, odst. 3.) žádná kandidátní listina, sestaví ji volební komise. Neučiní-li tak do týdne přede dnem volby, rozhodne ústřední sociální pojišťovna, že pro nemocenskou pojišťovnu jest zříditi představenstvo, na něž přejde také pravomoc sboru delegátův, a jmenuje devět členů jeho a devět náhradníků, kteří měli býti voleni sborem delegátův.

Nadpis nad § 56 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. zní takto: Působnost sboru delegátův.

§ 56 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. bude zníti takto:

Působnosti sboru delegátů patří:

a) voliti devět členů představenstva, tři členy dozorčího výboru a členy rozhodčího soudu z pojištěncův a náhradníky jejích;

b) vyslechnouti a schvalovati zprávy o činnosti jím volených členů představenstva a dozorčího výboru.

§ 57 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. zní takto:

Sbor delegátů svolává představenstvo s přesným udáním denního pořadu aspoň jednou za rok; je však povinno svolati sbor delegátů nejpozději do jednoho měsíce, žádá-li za svolání aspoň jedna pětina delegátův, udávajíc důvody.

§ 58 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. zní takto:

(1) Sbor delegátů jest schopen se usnášeti za každého počtu přítomných delegátův a může se usnášeti pouze o tom, co bylo na denním pořadu, jakož i o návrhu, aby sbor delegátů byl svolán mimořádně. Usnáší se prostou většinou přítomných; při rovnosti hlasů jest pokládati návrh za zamítnutý.

(2) Podrobná ustanovení o tom, jak jedná sbor delegátů, obsahují stanovy pojišťovny.

§ 59 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a doplňuje takto:

1. Odstavec 1. zní:

(1) Představenstvo nemocenské pojišťovny skládá se z 12 členů, z nichž 9 volí sbor delegátů z pojištěnců, majících právo volitelnosti (§ 33, odst. 3.), 3 pak volí zaměstnavatelé podle zásady § 64, odst. 3. a 4.

2. Za odstavec 2. vkládá se jako odstavec 3. nové ustanovení tohoto znění:

(3) U okresních nemocenských pojišťoven musí se dostati zaměstnavatelům z oboru živností netovárních aspoň jednoho členství (náhradnictví) v představenstvu.