| II. volební období. | 7. zasedání. |
Podepsaní navrhují:
Národní shromáždění republiky
Československé račiž se usnésti:
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
V důsledku všeobecného zdražení
životních potřeb povoluje se zaměstnancům
v § 2 uvedeným výplata mimořádných
drahotních příplatků.
Nárok na tento drahotní přídavek mají
zaměstnanci, jichž služné se všemi
přídavky nepřesahuje Kč 36.000.- ročně
a to: Státní i ostatní veřejní
zaměstnanci, kteří nalézají
se 28. října 1928 ve služebním poměru
ať trvalém nebo smluvním, tudíž
také všichni smluvní zaměstnanci státních
nebo veřejných podniků, ústavů
a fondů státem spravovaných. Mezi ně
náleží i tak zv. akordanti a dělníci
zaměstnaní ve službách vojenské
správy.
Mimořádný drahotní přídavek
je jednotný a činí 1200 Kč.
Osoby, které požívají výslužného,
jež nečiní více jak 24.000 Kč
ročně nebo nemají jiného příjmu,
který by přesahoval tento peníz, obdrží
mimořádný příplatek 900 Kč.
Vdovy po státních nebo jiných veřejných
zaměstnancích obdrží 50% tohoto příplatku,
sirotci jednostranní 20%, oboustranní 50%. Úhrnem
však nemůže převýšiti pense
vdovy a sirotků v jedné rodině 900 Kč.
Mimořádný drahotní příplatek
vyplatí se nejdéle do konce měsíce
října 1928.
K uhražení mimořádného drahotního
přídavku použije se přebytků
státního hospodářství.
Provedením zákona pověřují
se všichni ministři.
Úsilí o zhodnocení naší koruny
na domácím trhu a snaha čeliti drahotě
byly velmi brzo opuštěny. Zavedením vysokých
cel na dovoz potravin nastoupena cesta opětného
zdražování životních potřeb.
Lichva masem nabývá velikého rozsahu, neboť
ceny masa živé váhy činí ve svém
průměru Kč 3.90 konsument musí však
zaplatiti Kč 15.- za 1 kg. Československý
cukr prodávaný v Anglii za Kč 3.- platí
náš spotřebitel Kč 7.- za 1 kg.
Také nájemné nejen v nových, ale i
ve starých domech neustále se zvyšuje a stejně
stoupají i jiná vydání. Index životních
potřeb vykazuje stále stoupající tendenci.
Životní úroveň úřednictva
a zaměstnanectva s pevným platem den ze dne se zhoršuje.
Platovým zákonem č. 103 Sb. z. a n. z r.
1926 upravily se sice poněkud platové poměry
zaměstnanců vyšších kategorií,
naproti tomu však platové poměry zaměstnanců
nižších kategorií zůstaly nedotčeny,
naopak odstraňováním vyrovnávacích
přídavků bylo jejich služné oproti
r. 1925 značně sníženo. Všechny
naděje upjaty byly k revisí systemisace. Tato však
se stále odkládá, ačkoliv se obecně
uznává, že systemisací byla spáchána
řada těžkých křivd.
Státní a veřejní zaměstnanci
nižších kategorií ocitají se proto
v situaci velmi nepříznivé. Ceny životních
potřeb byly jim zdraženy, aniž dosáhli
žádoucího zvýšení svých
požitků.
Jubilejní rok 1928 nalézá státní
zaměstnance neuspokojené, namnoze zoufající
nad domácím svým rozpočtem a je proto
plně odůvodněn náš návrh,
aby stát, jako zaměstnavatel přispěl
jim na pomoc a skromnou drahotní výpomocí
alespoň poněkud zmírnil jejich starosti.
Pokud jde o úhradu, možno ji nalézti jednak
v přebytcích státního hospodářství,
jednak v úsporách získaných obmezením
počtu zaměstnanců.
Navrhujeme, aby návrh byl přikázán
výborům sociálně politickému
a rozpočtovému, jimž budiž uloženo,
aby do týdne podaly o něm zprávu.