Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí se smlouvou mezi republikou Československou a Německou říší o hraniční Odře, sjednanou v Praze dne 22. března 1928 se závěrečným protokolem.

Protékajíc jedním z nejprůmyslovějších území našeho státu a umožňujíc přímý styk s mořem, vyžaduje řeka Odra, aby jí byla s hlediska vodohospodářského věnována náležitá pozornost. V té její trati, kde sousedíme s Německou říší, je podmínkou každého podnikání, jak v zájmu účelného a hospodárného postupu, tak i v zájmu zachování dobrých poměrů obou států, aby se ve věcech vodoprávních a vodohospodářských, jež by se na tomto říčním úseku vyskytly, postupovalo v obapolné dohodě podle určitého společného vodítka. Snaha vytvořiti pro to potřebné předpoklady vedla republiku Československou a říši Německou ke sjednání této smlouvy.

K jednotlivým jejím článkům, se připomíná:

V tomto článku jest definována ta trať Odry, o které byla smlouva sjednána a která se v dalším uvádí krátce jako hraniční Odra.

Má-li udržování vodního toku, obstarávané různými činiteli, býti účelné, jest třeba, aby se postupovalo podle jednotných zásad. Tak se má postupovati i na hraniční Odře. Určení řečených zásad ponechává se dohodě příslušných úřadů obou států.

Ustanovení tohoto článku jsou rázu vodoprávního. K zamezení možné pochybnosti konstatuje se v 1. odstavci, že každý stát vykonává vodní policii toliko v té části řečiště, která jest na jeho území.

V odstavci 2. stanoví se postup při vodoprávním projednávání nahodilých případů a při udělování konsensů, dále se stanoví směrnice, které budou oboje úřady při tom zachovávati, jakož i příslušnost úřadů v těchto věcech. Na rozdíl od československého zákonodárství, podle kterého vodoprávní úřad rozhoduje i ve věcech vodní policie, jest tato kompetence v říši Německé oddělena. Z té příčiny byl text tohoto odstavce daným okolnostem přizpůsoben tím, že se v něm mluví o povolení a o schválení s hlediska vodní policie a vodních zákonů.

V odstavci 3. se zvlášť podotýká, že ustanovení odstavce 2. platí obdobně i pro případy, ve kterých jde o to, zachovati volným území, kterým protéká velká voda. Těmito případy jsou podle znění odstavce 2. míněny pouze takové, které vyžadují s hlediska vodní policie, nebo ve smyslu vodních zákonů obou států zvláštního povolení nebo schválení.

Dobývání písku a štěrku na nevhodných místech koryta usnadňuje rušivou činnost velkých vod. Aby se těmto nepříznivým vlivům mohlo čeliti, bude dobývání těch to hmot z hraniční Odry vázáno na souhlas příslušných úřadů obou států.

Účelnost a hospodárnost podnikání předpokládá přesný postup podle určitých směrnic. Při technických pracích většího rozsahu ustanovují se směrnice v povšechném projektu. Na vypracování projektu jest pamatováno v tomto článku, ve kterém se zároveň stanoví způsob rozdělení projekčních nákladů na oba státy.

Regulaci podle povšechného projektu nebude lze souvisle uskutečniti v určitém kratším období, nýbrž bude nutno postupovati podle místních potřeb. Takové částečné úpravy, na něž se mají podrobné projekty vypracovati ve vzájemné dohodě, budou prováděny na podkladě zvláštních dohod případ od případu sjednaných, které budou provádění a udržování těchto prací řešiti jak s hlediska technického, tak i s finančního.

Ustanovení tohoto článku předpokládá, že při vypracování povšechného projektu a projektů podrobných nebo při provádění prací, nebudou míti oba státy takové výlohy jak ujednáno, nýbrž že bude třeba tyto výlohy navzájem vyúčtovati a rozdíl vyrovnati. Aby bylo možno příslušnými peněžními prostředky správně hospodařiti, stanoví se doba dvou měsíců, do které po uznání vyúčtování platy nutno provésti.

Aby bylo usnadněno stanovení programu udržovacích a stavebních prací tak, aby odpovídal skutečné potřebě a hodnotě prospěchu, kterého se má dosáhnouti, stanoví se v odstavci 1. a 2., že budou každoročně, jakož i po vodních pohromách konány zástupci příslušných úřadů přehlídky, a že se o nich vždy sepíše protokol. V odstavci 3. řeší se otázka úhrady výloh vzniklých u příležitosti těchto přehlídek.

Z technických důvodů nebo z důvodů zlevnění vyměřovacích prací bude mnohdy výhodno připojiti se situativně nebo výškově na pevné body osazené podél Odry na území obou států. Na tuto okolnost pamatuje ustanovení tohoto článku.

S hlediska úspornosti a všestranného využití výsledků vykonaných prací usnadňují si oba státy ustanovením tohoto článku vzájemné oznamování takových hydrologických dat a výsledků vodních a územních technických měření, které jsou pro ně cenné buď z důvodů bezpečnostních nebo vodohospodářských.

Včasné oznamování začátku prací na hraniční Odře příslušným technickým a celním úřadům, určené tímto článkem, má těmto úřadům usnadniti případně vhodnou kontrolu.

K usnadnění vyměřování, provádění udržovacích a regulačních prací, jakož i v článku 8. zmíněných přehlídek stanoví se v tomto článku, pokud, do jaké míry a kým budou úředním osobám, soukromým podnikatelům a dělnictvu při pracích na hraniční Odře zaměstnaných, poskytovány úlevy při překračování hranice.

Článek obsahuje ustanovení, kterými má býti s celního hlediska v přípustné míře usnadněno provádění udržovacích a regulačních prací na hraniční Odře.

Pokud se ve smlouvě uvádějí úřady prostým poukazem na jejich příslušnost, jest třeba, aby si je oba státy vzájemně sdělily. V tomto články dále upravené přímé dopisování těchto úřadů bude na prospěch rychlé řešení otázek souvisících s prováděním této smlouvy.

Tímto článkem se stanoví ratifikace smlouvy a závěrečného protokolu, výměna ratifikačních listin v Berlíně, doba od které nabývá smlouva účinnost a pokud zůstává v platnosti, jakož i původnost obou textů československého a německého.

Podstatnou součástí této smlouvy je závěrečný protokol, který byl sjednán u příležitosti jejího podpisu.

Se zřetelem na mezinárodní povahu hraniční Odry a možnost jejího splavnění se nejprve stanoví, že tato smlouva nemá býti na překážku případné pozdější úpravě jinými mezinárodními ujednáními. Dále se stanoví, že nehledíc k čl. 13., upravujícímu jisté celní úlevy, zůstávají celní předpisy obou článků nedotčeny. Toto poslední ustanovení má význam toliko pro Německou říši, z československé strany ustanovením čl. 13. celní předpisy dotčeny nejsou.

Protokol, který byl u příležitosti podpisu smlouvy sepsán a obsahuje vysvětlivky k čl. 1., které mají vyloučiti pochybnost o výkladu jeho ustanovení, byl vládou vzat na vědomí a přikládá se k smlouvě k informaci.

Účelem smlouvy jest udržování vodního toku Odry. Prováděním smlouvy vzniknou pro stát břemena majetková. Proto se předkládá tato smlouva podle § 64, odst. 1., bod 1. ústavní listiny Národnímu shromáždění.

Po stránce formální, předkládajíc tuto smlouvu současně oběma sněmovnám Národního shromáždění, vláda projevuje přání, aby tato předloha byla projednána současně poslaneckou. sněmovnou a v ní výborem zahraničním a senátem a v něm výborem zahraničním s vyzváním, aby o ní podaly zprávu v době nejkratší.

zamýšlejíce upraviti poměry na hraniční Odře, rozhodly se sjednati o tom smlouvu.

Proto jmenovaly svými zmocněnci:

Tito zmocněnci, předloživše si navzájem své plné moci a shledavše je správnými obsahem i formou, shodli se na těchto ustanoveních:

Hraniční Odrou jest podle této smlouvy trať Odry od říčního km 19,93 nad železničním mostem v Annabergu až k říčnímu km 27,47 pod ústím Olše, kteroužto trať československo-německá státní hranice z části sleduje a již na různých místech protíná.

Hraniční Odra budiž udržována podle jednotných, příslušnými úřady obou států ve vzájemné dohodě ustanovených zásad.

1. Vodní policii na hraniční Odře vykonává každý stát na svém území.

2. Povolení a schválení s hlediska vodní policie ve smyslu vodních zákonů obou států budou na hraniční Odře udělována úřady příslušného státu v dohodě s úřady státu druhého. Příslušným jest onen stát, na jehož území mají býti zřízena díla, jež jsou předmětem povolení nebo schválení. Úřady obou států jsou při tam povinny sděliti si učiněné návrhy a formální námitky.

3. Ustanovení odstavce 2. platí obdobně i pro případy, kdy jde o to, aby bylo zachováno volným území, jímž protéká velká voda.

Povolení k vybíraní písku a štěrku z koryta hraniční Odry budou udělována v dohodě příslušných úřadů obou států.

Na požádání jednoho z obou států bude vypracován v dohodě příslušných úřadů obou států povšechný projekt úpravy hraniční Odry; tento projekt vyžaduje schválení obou států. Náklady, vyjímajíc požitky zúčastnivších se úředníků, budou hrazeny každým z obou států z polovice.

Práce, jež mají býti vykonány v rámci povšechného projektu vypracovaného podle čl. 5., budou prováděny na podkladě podrobných projektů, rovněž vypracovaných ve vzájemné dohodě. Oba státy se dohodnou případ od případu o provádění těchto prací, o udržování tím vzniklého stavu, o rozvržení nákladu včetně výloh za vypracování podrobných projektů, jakož i o případné technické a finanční kontrole stavebních prací.

Platy, jež má konati jeden z obou států podle čl. 5. a 6. státu druhému na podkladě vyúčtování uznaných oběma státy, buďtež provedeny do 2 měsíců po uznání těchto vyúčtování a to v měně druhého státu.

1. Aby byl zjištěn stav hraniční Odry, provedou nejméně jednou v každém roce po dohodě příslušných úřadů obou států zmocněnci těchto úřadů společné přehlídky. Takové přehlídky vykonají se i v případech mimořádných událostí, požádá-li o to jeden z obou států. Podle výsledku přehlídek buďtež učiněny návrhy na udržovací práce, jež bude snad třeba provésti, jakož i na ostatní práce (čl. 6.).

2. O přehlídkách buďtež sepsány zápisy v jazycích obou států.

3. Výlohy, vzešlé přehlídkami, hradí každý stát za osoby jím přibrané.

Při provádění zaměřovacích prací může býti použito ku připojení na cizím státním území při hraniční Odře se vyskytujících výškových a polygonálních bodů říční stavební správy.

Příslušné úřady obou států budou si za náhradu telegrafních v telefonních výloh sdělovati takové údaje o vodních stavech a o poměrech ledu, jakož i o velikosti srážek a o odtokových množstvích, jež jsou cennými pro odvrácení nebezpečí velkých vod a ledů, pro přípravu úpravních projektů a pro provádění udržovacích prací na hraniční Odře. Pro stejné účely sdělí si tyto úřady navzájem, případně za náhradu výloh, jež vzniknou přenecháním materiálu, též cenné výsledky územních a vodních technických měření, jakož i změny výškových a polygonálních bodů.

Příslušné úřady pra vodní stavby obou států vyrozumí o každé práci, jež má býti provedena na podkladě této smlouvy, navzájem sebe i příslušný úřad celní správy druhého státu, a to pokud možno šest dní předem.

1. Na úředníky, kteří provádějíce ustanovení této smlouvy musí přestupovati státní hranici na hraniční Odře, jest způsobem věci odpovídajícím použíti ustanovení článku 32., odst. 1, smlouvy mezi Československou republikou a Německou říší podepsané dne 3. února 1927 v Berlíně o úpravě hraničních poměrů na státní hranici popsané ve článku 83. Versailleské smlouvy ze dne 28. července 1919. Totéž platí pro pomocný personál včetně dělníků tyto úředníky doprovázející, avšak s tím dalším ustanovením, že tyto osoby musí prokázati na požádání pasových nebo celních orgánů svoji totožnost listinným dokladem (pasem, pohraniční propustkou atd.).

2. Soukromým osobám, pověřeným vyměřováním, prováděním aneb udržováním vodních staveb na hraniční Odře, jakož i dělníkům zaměstnaným při takových pracích budou po bližším dorozumění příslušných úřadů obou států poskytnuty veškeré přípustné úlevy při přestupování hranice za účelem provádění jejich prací.

1. Oba státy si vzájemně zajišťují osvobození od cla a dávek pro stavební hmoty, dovážené jedním státem do území druhého státu pro práce, jež tam jsou v rámci této smlouvy nutnými, ať jsou prováděny na společný náklad, či na náklad dovážejícího státu. Totéž platí pro nástroje a nářadí potřebné ku provádění prací z podmínky, že budou dopraveny zpět po upotřebení. Uvedené předměty musí býti dováženy v úseku hranice, vymezeném hraniční Odrou. Osvobození od dávek se nevztahuje na statistické poplatky.

2. Při dovozu stavebních hmot, nástrojů a nářadí, rovněž při případném uskladnění stavebních hmot. před jich použitím, poskytnou si oba státy veškeré přípustné úlevy s výhradou potřebných dozorčích opatření.

3. O bližších podmínkách pro dovoz beze cla a dávek předmětů jmenovaných v odstavci 1., jakož i o úlevách podle odst. 2., dohodnou se příslušné úřady celních správ obou států.

4. Pro předměty, jmenované v odst. 1., nebude použito předpisů o omezení dovozu a vývozu.

1. Oba státy sdělí si navzájem úřady příslušné ku provádění této smlouvy.

2. Ve věcech souvisejících s prováděním této smlouvy mohou si příslušné úřady obou států přímo dopisovati.

Tato smlouva bude se závěrečným protokolem ratifikována. Ratifikační listiny budou vyměněny v Berlíně. Smlouva nabude účinnosti třicátého dne po výměně ratifikačních listin. Může býti každým z obou států před uplynutím kalendářního roku vypovězena ke konci roku následujícího.

Tato smlouva byla vyhotovena ve dvou souhlasných prvopisech v jazyku československém a německém; obě znění mají stejnou platnost.

Čemuž na svědomí podepsali zmocněnci tuto smlouvu a opatřili ji svými pečetěmi.

Dáno v Praze, dne 22. března 1928.