Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Měl jsem již několikráte příležitost zdůrazniti, že při personálních opatřeních státní správy železniční rozhodují vždy nouze platná předpisy zákonné a služební, jakož i schopnost a použitelnost zaměstnanců. Stejně jsem již prohlásil, že měřítkem způsobilosti zaměstnancovy nemůže býti příslušnost národnostní a že se po případě vyskytnou stejně neschopní a nespolehliví zaměstnanci národnosti české jako národnosti německé či jiné.

Podobně nesprávně jsou chápána též některá personální opatření ředitelství státních drah v Olomouci, při nichž naprosto nejde o nějaké hromadné propouštění zaměstnanců a také ne v tom počtu, jak interpelace uvádí, nýbrž pouze o případy celkem ojedinělé, poněvadž dotčení zaměstnanci služebním podmínkám a požadavkům nevyhovovali. Poukaz na přijímání nových zaměstnanců není uveden se zmíněnými personálními opatřeními v náležitou souvislost, poněvadž jde o zjev, související s přechodným zvýšením podzimní dopravy. Tato okolnost ovšem nemůže býti důvodem k tomu. aby zaměstnanci služebně nevyhovující byli ve službě ponecháváni.

Ve Frývaldavě pak dne 19. září t. r. šlo o naprosto nepochopitelný omyl staršího a zkušeného již zaměstnance, strojvedoucího vlaku čís. 38, jehož výkon byl až dosud bezvadný. Službu strojvedoucího u rychlíku a osobních vlaků zastával již po léta k úplné spokojenosti. Nedopatřením, na němž nikdo jiný neměl viny a jež jest jen lidskými slabostmi vysvětlitelno, uvedl vlak (nikoli hustě obsazený) v pohyb, nemaje k tomu žádných příkazů ani návěstí. Jeho zřejmý omyl byl ihned též veškerým personálem staničním i vlakovým zpozorován, takže vlak nepopojel ani 50 m a nevyvinul rychlosti větší než 8 km, když již byl zastaven. Ze stanice vůbec nevyjel, nýbrž zůstal státi 20 m před vjezdovou výměnou. Žádné bezprostřední nebezpečí tedy nehrozilo. Tím přirozeně nechci poklesek strojvedoucího nijak omlouvati. Příslušné řízení kárné bylo s ním zavedeno. Nemohu však pomlčeti o tom, že uveřejněné vylíčení případu skutečnému průběhu neodpovídá a přispívá zbytečně pouze k neužitečnému zneklidnění jak obecenstva tak i železničních zaměstnanců.

Ich hatte bereits mehreremale Gelegenheit zu betonen, daß bei den Personalmaßnahmen der staatlichen Eisenbahnverwaltung immer bloß die gelten den Gesetzes- und Dienstesvorschriften sowie die Befähigung und Verwendbarkeit der Bediensteten den Ausschlag geben. Ebenso habe ich bereits erklärt, daß den Maßstab der Befähigung eines Bediensteten nicht die nationale Zugehörigkeit bilden kann und daß gegebenenfalls unfähige und unverläßliche Bedienstete der čechischen, wie der deutschen oder einer anderen Nationalität gleicher maßen vorkommen.

Ähnlich unrichtig werden ebenfalls manche Personalmaßnahmen der Staatsbahndirektion in Olmütz aufgefaßt, b den n es sich absolut nicht um eine Massenentlassung der Bediensteten und auch nicht in der in der Interpellation angeführten Zahl, sondern bloß um ganz vereinzelte Fälle handelt, weil die betreffenden Bediensteten den Bedingungen und Erfordernissen des Dienstes nicht entsprachen. Der Hinweis auf die Aufnahme neuer Bediensteten ist mit den etwähnten Personal - Maßnahmen nicht in gehörigen Zusammenhang gebracht, weil es sich um eine mit der vor übergehenden Steigerung des Herbstverkehres zusammenhängende Erscheinung handelt. Dieser Umstand kann allerdings kein Grund dafür sein, daß Bedienstete, welche dienstlich nicht entsprechen, im Dienste belassen werden.

In Freiwaldau hat es sich am 19. September d. J. um einen gänzlich unbegreiflichen Irrtum eines älteren und bereits erfahrenen Bediensteten gehandelt, den Maschinenführer des Zuges Nr. 28, dessen Dienstleistung bisher einwandfrei war. Er hat den Dienst eines Maschinenführers bei Schnell und Personenzügen durch Jahre bereits zur vollkommenen Zufriedenheit versehen. Durch ein Versehen, an welchem niemand anderer eine Schuld trug und das bloß mit menschlichen Schwächen erklärbar ist. hat er den (keineswegs stark besetzten) Zug in Bewegung gesetzt, ohne hiezu Weisungen oder ein Signal zu haben. Sein offensichtlicher Irrtum wurde auch sofort von dem gesamten Stations- und Zugspersonal beobachtet, so daß der Zug nicht einmal 50 m weiter fuhr und keine 8 km übersteigende Geschwindigkeit entwickelte, als er bereits aufgehalten wurde. Er ist aus der Station überhaupt nicht ausgefahren, sondern ist 250 m vor der Ausfahrsweiche stehen geblieben. Eine unmittelbare Gefahr hat daher nicht gedroht. Damit will ich natürlich den Fehler des Maschinenführers in keiner Weise entschuldigen. Das diesbezügliche Disziplinarverfahren wurde mit ihm eingeleitet. Ich kann jedoch nicht schweigend darüber hinweggehen, daß die veröffentlichte Schilderung des Falles dem tatsächlichen Verlaufe nicht entspricht und überflüssiger Weise bloß zu einer unzweckmäßigen Beunruhigung sowohl der Bevölkerung als auch der Eisenbahnbediensteten bei trägt.