Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Seit einigen Wochen ist der sozialistische Jugendverband Gegenstand der gesteigerten Aufmerksamkeit der Behörden. Eine Hausdurchsuchung jagt die andere, die Verbandszeitung, wird fast in jeder ihrer Ausgaben konfisziert und es werden auch Anklagen nach § 16 und 17 des Gesetzes zum Schutze der Republik gegen Funktionäre des Verbandes vorbereitet.

Die Ursache dieser Maßnahmen ist die antimilitaristische Propaganda des Verbandes. Nun ist es richtig, daß der Sozialistische Jugendverband seine Mitglieder zu einer pazifistischen Gesinnung erziehen will und daß er für Abrüstung und Einschränkung des Militarismus Propaganda macht. Diese Tätigkeit mag den Vertretern des herrschenden Regimes unbequem sein, strafbar und ein Anlaß zu behördlichen Einschreiten gegen den Verband und seine Funktionäre ist sie nicht. Es kann doch selbst bei einer noch so gekünstelten Auslesung unmöglich die Erziehung zu pazifistischer Gesinnung als Billigung strafbarer Handlungen qualifiziert werden. Der Versuch, aus dem nach dem Vereinesgesetze angemeldeten Sozialistischen Jugendverband, dessen Statuten genehmigt wurden, und der seine Tätigkeit im Lichte der vollsten Öffentlichkeit betreibt, eine geheime Organisation zu machen, ist aber geradezu lächerlich. Es kann auch in keiner Weise davon die Rede sein, daß der Jugendverband unter dem Deckmantel anderer Bestrebungen in Wirklichkeit die im § 17, Absatz 1 angeführten Ziel verfolgt. Denn einerseits ist gerade die pazifistische Propaganda des Jugendverbandes immer ganz offen betrieben worden, andererseits aber kann von einer noch so scharfen antimilitaristischen Tätigkeit nicht behauptet werden, daß sie sich Segen die Selbständigkeit, verfassungsmäßige Einheit oder demokratisch republikanische Form des Staates richte Ein Staat, der sich in seinem Wehrgesetz prinzipiell zur Miliz bekennt, der dem Völkerbund angehört und daher zu Abrüstung und Friedenspolitik verpflichte ist, sollte auf Abrüstung und auf Politik einer friedensfreundlichen Gesinnung hinzielende Bestrebungen unterstützen, nicht aber sie verfolgen.

Wenn also die Staatsgewalt Polizei und Gerichte gegen den Sozialistischen Jugendverband mobilisiert, so wird damit nur offenkundig, um wie hoch bemessen das herrschende Regime mit den Verheißungen, unter denen der Staat gegründet worden ist, in Widerspruch geraten ist. Wir erheben gegen diese Akte politischer Persekution den schärfsten Protest und fragen die Regierung.

Sind ihr die angeführten Persekutionsakte bekannt und ist sie bereit, ihre sofortige Einstellung zu verfügen?

Po několik týdnů jest socialistický svaz mládeže předmětem stupňované pozornosti úřadů. Jedna domovní prohlídka jde za druhou, skoro každé vydání svazového časopisu se zabavuje a proti činovníkům svazu se připravují i obžaloby podle §u 16 a 17 zákona na ochranu republiky.

Příčinou těchto opatření jest protimilitaristická propaganda svazu. Nuže, jest pravda, že socialistický svaz mládeže chce vychovati své členy k mírumilovnému smýšlení a že dělá propagandu pro odzbrojení a omezení militarismu, Tato činnost, byť byla nepohodlná zástupcům panujícího režimu, přece není trestná a není podnětem, aby úřady zakročovaly proti svazu a jeho činovníkům. Vždyť i při výkladě sebe více vyumělkovaném výchovy k pacifistickému smýšlení nelze naprosto kvalifikovati jako schvalování trestných činů. Ale přímo směšný jest pokus udělati tajnou organisaci ze socialistického svazu mládeže, přihlášeného podle spolkového zákona, jehož stanovy byly schváleny a jenž svou činnost vykonává před veškerou veřejností. Naprosto nemůže býti řeči ani o tom, že by svaz mládeže pod rouškou jiného usilování ve skutečnosti směřoval k cílům uvedeným v §u 17, odst. 1. Neboť jednak svaz mládeže vždy zcela otevřeně provozoval právě pacifistickou propagandu, jednak nelze o protimilitaristické činnosti sebe ostřejší tvrditi, že by směřovala proti samostatnosti, ústavní jednotnosti nebo demokraticko-republikánské formě státu. Stát, jenž se ve svém branném zákoně zásadně přiznává k milici, jenž patří ke Svazu Národů a tedy jest povinen odzbrojiti a provozovati mírovou politiku, měl by podporovati úsilí směřující k odzbrojení a k politice mírumilovného smýšlení, ale nikoliv je pronásledovati.

Když tedy státní moc, policie a soudy, mobilisuje proti socialistickému svazu mládeže, stává se tím jen zřejmým, jak dalece se vládnoucí režim dostal do rozporu se sliby, s nimiž byl tento stát založen. Co nejostřeji protestujeme proti těmto činům politického pronásledování a tážeme se vlády:

Ví-li o uvedených činech pronásledování a je-li ochotna naříditi, aby byly ihned zastaveny?