Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Okresní správní komise v Úpici domáhá se aktivovaní okresního úřadu se sídlem v Úpici a podala opětně žádost, v níž odůvodnila tento svůj požadavek jak následuje:

Okres Úpice skládá se z 12 místních obcí a to: Batňovice, Havlovice, Libňatov, Maršov, Petrovice, Rtyně, Strážkovice, Suchovršice, Svatoňovice Malé, Svatoňovice V!elké, Úpice, Odoby a jedné osady Zálesí, na ploše 62 km², o 16.000 obyvatelích, z nichž Úpice, co sídlo okresního zastupitelstva, okresního soudu a berního úřadu má 6.000 obyvatel.

Okres úpický má ráz horského průmyslového okresu, jehož průmysl textilní požívá světového jména. V textilních průmyslových závodech majících svá sídla hlavně v Úpici a v uhelných dolech Malosvatoňovických je zaměstnáno přes 5.000 dělnictva a dá se předpokládati, že počet občanstva při plném rozkvětu těchto průmyslových závodů bude úžasně stoupati.

V Úpici jsou 2 přádelny lnu, přádelna a tkalcovna na jutu, 8 mechanických tkalcoven, 2 parní mandle, bělidla a barevny, uhelné doly, 2 továrny na zámečnické zboží; továrna na porculánové zboží, parostrojní pivovar, 2 parní pily, 3 válcové mlýny, 2 kruhové cihelny, knihtiskárna a na 650 různých živností a obchodů.

V uvedených textilních závodech jest umístěno 3.000 mechanických stavů, 17.000 vřeten na len a 6.000 vřeten na jutu. V uhelných dolech Malosvatoňovických je zaměstnáno 1000 horníků.

Okresní správní komise ve svém rozkladu adresovaném ministerstvu vnitra ze dne 8. března 1926, č. 315, jímž o zřízení okresního úřadu v Úpici žádá, uvádí dále důvody, které okresní komisi ku zřízení okresního úřadu v Úpici nutí, vypočítává vzdálenosti jednotlivých obcí do Úpice a do Trutnova.

Uvádí dále, že zřízením okresního úřadu v Úpici nevzniknou státu mimořádné výdaje, neboť okresní správní komise provedla stavbu dvoupatrového domu s použitím státní záruky, ve kterémžto domě mohou býti jak kanceláře okresního úřadu, tak i byty pro přidělené státní zaměstnance - v každé době k disposici.

Při tom nepadá na váhu malá rozlehlost a počet obyvatelstva okresu úpického, kterážto okolnost mohla by býti na závadu umístění okresního úřadu - neboť zde nutno bráti v úvahu v prvé řadě průmyslový ráz okresu, zaměstnání a poplatnost obyvatelstva.

Kdyby však přece uznáno bylo potřebným, aby okresní úřad byl rozlohou větší než dosavadní zastupitelský okres, pak jest možno připojiti několik nejbližších obcí, ležících při hranicích nynějšího okresu, jichž obyvatelstvo jest v průmyslových závodech okresu úpického zaměstnáno.

Že okres úpický je schopen býti okresním úřadem je vidno také z toho, že bývalá vláda rakouská usilovala po 30 let, aby uvedený okres byl oddělen od okresní správy politické v Trutnově a v Úpici zřízeno okresní hejtmanství. Poněvadž ale představitelé okresu a města Úpice viděli v úsilí vlády jen cíle politické, hlavně pak národnostní, bránili se tomuto odloučení od Trutnova všemožně, ač netajili se, že by zřízení okresního hejtmanství v Úpici mělo pro okres, resp. jeho obyvatele značný prospěch.

Pro zřízení okresního úřadu v Úpici však zvláště důrazně mluví momenty národnostní a státní, neboť město Úpice jest poslední českou obcí a okres úpický posledním českým okresem v těchto končinách Čech a při blízkosti hranic našeho státu.

Jest proto eminentním zájmem národním a státním, aby na tomto důležitém pomezí národnostním a říšském vybudován byl silný a spolehlivý opěrný bod, kde by český živel našel svoji oporu a posílení a odtud aby s úspěchem mohly býti odmítány a potírány protistátní akce zněmčeného území.

Poněvadž se zřízením tohoto okresu nevzniknou státu nižádné výlohy, není třeba, aby ohledně náležitosti úhrady byl učiněn zvláštní návrh.