Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Ustanovení § 3. zákona ze. dne 13. června 1922, č. 188 Sb. z. a n., jímž se upravuje poměr československé státní správy k československým plavebním společnostem Labské a Dunajské se mění a bude zníti takto:

1. Objeví-li se v budoucnu. z jakýchkoliv důvodů potřeba snížiti kapitál některé z obou plavebních společností (§ 1), budiž zpravidla snížen úměrně jak přednostní, tak kmenový akciový kapitál, ze zvláštních důvodů je však přípustno, provésti snížení toliko na vrub kapitálu kmenového. Vláda se zmocňuje, aby vstoupila, budou-li to hospodářské poměry celkové anebo zvláštní poměry společností vyžadovati, za tím účelem v jednání se zakladatelskými bankami uvedenými v § 1., sjednala a provedla úmluvu o odpisu akciového kapitálu v souladu s tímto ustanovením.

2. Vláda se dále zmocňuje, aby se zakladatelskými bankami sjednala a provedla změny ustanovení zakladatelské smlouvy, pokud souvisejí se snížením akciového kapitálu.

3. Vláda jest povinna podati o tom, co podle předešlých odstavců zařídila, neprodleně zprávu Národnímu shromáždění.

1. Vláda se zmocňuje, aby těmto plavebním společnostem poskytla v případech zřetele hodných a zejména, vyžaduje-li toho obecný zájem státní, příspěvky, podpory a výhody k provozování plavby.

2. Při tom může si vláda vyhraditi vliv na určování dopravních sazeb, na stanovení plavebních linií a na jejich provoz, jakož i na při jímání zaměstnanců a vymíniti si úkony služby pro státní a jiné veřejné účely.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provésti jej ukládá se ministru průmyslu, obchodu a živností v dohodě se zúčastněnými ministry.

Zákonem ze dne 13. června 1922, č. 188 Sb. z. a n., založeny byly Československé plavební společnosti Labská a Dunajská na podkladě smlouvy se zakladatelskými bankami. Akciová základna byla určena dle tehdejších hospodářských poměrů. Byla původně určena na 125 milionů Kč. Když během projednávání zákona č. 188/22 Sb. z. a n. oznámena byla přejímací cena lodního parku jak na Labi, tak na Dunaji americkým arbitrem, použito bylo při odpisu akciového kapitálu ustanovení § 3 zákona o úměrném snížení akciové základny na vrub akcií kmenových i předmostních, a stanovena nově akciová základna pro obě společnosti po 70 milionech Kč. Přes to bylo však i tehdy již pociťováno, že obě společnosti jsou překapitalisovány. Přes dobré provozní výsledky nemohly společnosti dosáhnouti takového finančního úspěchu, aby mohly základní kapitál. zúročiti tak, jak je smlouvou a stanovami zamýšleno. Nynější hospodářské poměry nutily obě společnosti i státní správu k úvaze, aby akciovou základnu obou společností přiblížila nynějším hospodářským poměrům. Státní správa přirovnávajíc stav československých společností k poměrům jiných plavebních podniků s nimi konkurujících, jak co do tonáže, tak co do výše akciového kapitálu, dospěla k názoru, že bude potřeba snížiti akciovou základnu tak, aby činila u Československé plavební akciové společnosti Labské 40,000.000 Kč a u Československé akciové plavební společnosti Dunajské 30,000.000 Kč.

Státní správa hodlá provésti snížení akciového kapitálu výhradně na vrub akcií kmenových a proto se rozhodla ke změně § 3 zakladatelského zákona, který připouští toliko stejnoměrnou redukci kmenového a přednostního kapitálu. Za dosavadního stavu věci nemohlo by k zúročení kmenových akcií nikdy dojíti, takže jsou vlastně jen fiktivním majetkem. Při tom jest státní správa si toho vědoma, že - sledujíc poměry v jiných zemích - přináší vlastně první vydatnější podporu domácím plavebním podnikům, jež nemajíce vlastního provozovacího kapitálu nemohou obnovovati a zdokonalovati lodní park tak, jak toho vyžaduje soutěživost jiných zahraničních plavebních podniků, takže by domácí podniky mohly býti ohroženy v dalším vývoji, kdyby pozbyly důvěry u své klientely.

Dosavad měla státní správa 72% veškerých akcií a to u obou podniků - a soukromí účastníci toliko 28%. Při redukci akciového kapitálu na vrub akcií kmenových bude třeba vyrovnati škodu, kterou soukromí účastníci měli tím, že za minulé období 6 roků z kapitálu investovaného do plavebních podniků ničeho nezískali. Bude jim přikázána větší percentuelní účast na akciovém kapitálu. Přes to však vyhrazuje si státní správa většinu kapitálové účasti u obou plavebních podniků a tím i rozhodující vliv.

Druhý odstavec návrhu zákona dává vládě možnost, aby mohla měniti i jiná ustanovení zakladatelské smlouvy, jež souvisejí se snížením akciového kapitálu, jmenovitě i proto, aby z tohoto důvodu mohly příslušně změněny býti i stanovy společnosti. Zákon však omezuje státní správu do té míry, že o veškerých změnách musí podati zprávu Národnímu shromáždění.

Pro podporu plavby říční nemá dosavadní zákonodárství tohoto oboru žádného ustanovení, jakkoliv zákon č. 316/20 Sb. z. a n. obsahuje ustanovení o podporách pro plavbu námořní. Otázka dočasných podpor našich plavebních podniků říčních jest za dnešního stavu věci daleko důležitější, neboť říční plavební podniky stoupajícím provozem opravňují do budoucna naděje, jež byly při jejich založení v ně kladeny. Dalšímu jejich rozvoji třeba věnovati péči jak po stránce provozně hospodářské, tak i po stránce technického zdokonalení. Možno poukázati při této příležitosti na to, že jiné státy podporují vydatně své domácí plavební podniky stálými a značnými ročními příspěvky, na dlouhá léta zajištěnými. Přítomný zákon dává státní správě toliko možnost, aby dle potřeby poskytovala těmto dvěma důležitým plavebním podnikům různé příspěvky, podpory a výhody, jež by samozřejmě nepřišly k dobru jedině plavebním společnostem samým, nýbrž se projevily i pro jiné obory domácího podnikání a práce.

Obsahuje prováděcí doložku.

Navrhuje se, aby osnova byla přikázána Národnímu shromáždění a to v poslanecké sněmovně výboru pro dopravu a veřejné práce, výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu a výboru rozpočtovému, v senátě výborům technicko-dopravnímu, živnostensko-obchodnímu a rozpočtovému.