Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Při systemisaci služebních míst pro zemské úřednictvo v Čechách byl pro vládu vzhledem k intencím § 212 platového zákona č. 103/1926 Sb. z. a n. v prvé řadě směrodatným předpis § 5 platového zákona, podle něhož se služební místa úřednická systemisují podle svého významu a se zřetelem na způsob služby v rámci stanovené normální potřebou sil.

Pokud šlo o stanovení normální potřeby sil, nebylo možno vyhnouti se úvaze, že zemská samospráva stojí na prahu reorganisace v důsledku zákona o organisaci politické správy, a byl proto vzat za mez nynější faktický počet zemského zaměstnanectva. Určiti v rámci této potřeby vzájemný poměr počtu míst v jednotlivých platových stupnicích naráželo na obtíž potud, že v některých oborech služby, zejména konceptní, nebylo namnoze poměru nadřízenosti a podřízenosti a že jednotliví úředníci, jsouce podřízeni přímo členům gremia, nemají vůbec formální osobní odpovědnosti za vyřízení. Aby za těchto okolností nebyli zemští úředníci zejména vzhledem na ustanovení § 10 zákona o organisaci politické správy poškozeni, zhodnotila vláda při systemisaci význam a důležitost jednotlivých míst se zřetelem na význam a tradici zemské samosprávy v Čechách daleko nad míru, jež by se podávala z ustanovení § 212 platového zákona.

Zemskému úřednictvu v Čechách, jehož platové a postupové poměry byly, jak známo, odedávna mnohem příznivější než platové a postupové poměry státních úředníků, dostalo se novou systemisací vedle výhod nabytých dosavadním jmenováním, jež mu při převodu do nových platů podle obdoby platového zákona č. 103/1926 Sb. z. a n. zůstaly vesměs zachovány, také možnosti dosáhnouti v celé řadě případů ještě dalšího povýšení, takže o nějakém jejich poškození nebo dokonce snad ohrožení jejich existence nemůže býti řeči.

Vzhledem k tomu nemám příčiny činiti z podnětu této interpelace v záležitosti, o kterou jde, nějaké opatření.