Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Podepsaní navrhují:

Vláda republiky Československé se vyzývá, aby obce Bolevec a Božkov u Plzně se zřetelem k tomu, že tvoří hospodářské celky, které fakticky splývají s městem Plzní a u nichž se projevují mimořádné drahotní poměry stejně jako v městě Plzni, zařazeny byly do skupiny míst B činovného.

Podle odst. 7, § 12 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., mohou býti výjimečně jednotlivé obce vzhledem k mimořádným drahotním poměrům zařaděny vládním nařízením do vyšší skupiny míst. Jinak pro zařazení obcí do jednotlivých skupin činovného byl vzat za základ počet obyvatelstva, aniž bylo přihlíženo k zvláštní povaze obcí, zejména k hospodářským a drahotním poměrům, jež se u jednotlivých obcí různí. Na utváření drahotních poměrů mají nesporně vliv lokální seskupení míst, vyskytující se zejména u větších hospodářských středisek. Proto také drahotní poměry v obcích, které jsou v bezprostřední blízkosti větších komunálních jednotek, jsou zajisté tíživější než-li v obcích, které jsou od měst vzdáleny. Z té příčiny jest také žádoucno, aby státní a veřejní zaměstnanci, služebně exponovaní v takových obcích, požívali těchže práv, zejména pokud se týče činovného, jako státní a veřejní zaměstnanci sousední obce, zařazené do vyšší skupiny činovného.

Obce Bolevec a Božkov, které svým charakterem souvisí s městem Plzní, jsou obcemi z valné části dělnickými a drahotní poměry v obou obcích projevují se ve stejné, ne-li ve větší míře nežli v Plzni. Tyto obce také tvoří s městem Plzní jeden hospodářský celek a jejich zájmy zasahují těsně do zájmů obce plzeňské. To bylo důvodem, proč obec plzeňská domáhala se připojení Bolevce a Božkova ku svému katastrálnímu území.

Ač k tomuto připojení, k němuž dala souhlas zastupitelstva zúčastněných obcí, přes věcné zájmy nedošlo, přece jen zůstala zde nutnost a potřeba řešiti společné otázky v ohledu hospodářském, technickém a zdravotním, což má nepopíratelně značný vliv na drahotní poměry obou obcí. Sluší také konstatovati, že bytová tíseň, která postihuje obce Bolevec a Božkov, má za následek, že státní a veřejní zaměstnanci jsou nuceni bydleti v Plzni, neboť nemohou získati bytu v obvodu svého působiště. Konečně i životní podmínky v Bolevci a Božkově jsou velmi kritické, ba horší nežli v Plzni. Obchodnictvo v těchto obcích odebírá zboží od obchodníků a družstev z Plzně, takže kupní ceny některých životních potřeb jsou pochopitelně vyšší nežli v Plzni, a obyvatelstvo jest nuceno ve svém vlastním zajmu činiti nákupy v Plzni.

Jest tedy shora uvedený návrh plně odůvodněn a jeho uskutečnění znamenalo by jen splnění povinnosti státu naproti státním a veřejným zaměstnancům, služebně přiděleným do Bolevce a Božkova.

Jedná se tedy o zcela mimořádné poměry drahotní, při nichž odst. 7, § 12, zák. čís. 103/26 Sb. z. a n., připouští výjimečně přeskupení do vyšší skupiny činovného.