Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Při ministerstvu veřejných prací zřizuje se státní elektrisační fond, který jsa právnickou osobou může samostatně nabývati práv a se zavazovati.

(2) Na venek zastupuje fond ministr veřejných prací, pokud jde o zápůjčky (§§ 4 a 3) spolu s ministrem financí. Akty týkající se zápůjček u Ústřední sociální pojišťovny kontrasignuje předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

(1) Účelem elektrisačního fondu jest poskytnouti elektrickým podnikům, které byly prohlášeny za elektrické podniky všeužitečné nebo na takové byly přeměněny podle zákona ze dne 22. července 1919, čís. 438 Sb. z. a n., o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace nebo zákona ze dne 1. července 1921, čís. 258 Sb. z. a n., jímž se doplňuje zákon čís. 4381919 Sb. z. a n., zápůjčky na výstavbu elektrických vedení s napětím 60.000 V. a více a příslušných transformoven zřízených po 1. lednu 1929.

(2) Úroková míra těchto zápůjček, které musí býti splaceny do 30 roků, stanoví se °4%. Bližší podmínky úvěrů stanoví ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem veřejných prací.

(1) Elektrisační fond opatří si peněžní prostředky zápůjčkou u Ústřední sociální pojišťovny do výše 200,000.000 Kč na úrok o ¹/₂ vyšší než činí úroková míra, kterou určuje § 185 zákona ze dne 9. října 1924, čís. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, nejméně však na 5%, při čemž má elektrisační fond právo zápůjčku 6 měsíců předem vypověděti. Zápůjčka tato umoří se ve 20ti pravidelných půlletních, pozadu jdoucích splátkách. Úrok a úmor hradí se z běžných příjmů fondu.

(2) Jednání a listiny, kterých je třeba ku provedení § 2 a § 3 odst. 1 jsou prosty kolků a poplatků.

(1) Běžné příjmy fondu tvoří především úroky a umořovací splátky zápůjček elektrických podniků všeužitečných (§ 2, odst. 1).

(2) Na úhradu zbývajících úroků a úmoru zápůjček Ústřední sociální pojišťovny přikazují se elektrisačnímu fondu dividendy připadající státu z titulu kapitálové účasti na společnostech (hospodářských a výdělkových družstev) provozujících elektrické podniky všeužitečné.

(3) Pokud by příjmy v odst. 1 a 2 uvedené nestačily, doplní je stát dotacemi z rozpočtu ministerstva veřejných prací.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1929. Jeho provedením se pověřují ministři financí a veřejných prací v dohodě s ostatními zúčastněnými ministry.

Zákonem se má opatřiti levný úvěr všeužitečným elektrárenským podnikům na stavbu sítí o velmi vysokém napětí, které budou postaveny po 1. lednu 1929.

Spotřeba elektřiny v oblastech zásobených všeužitečnými elektrickými podniky velmi utěšeně stoupá; za rok 1926 stoupla u nich celkem o 18%, roku 1927 o 24% a v letošním roce u jednotlivých podniků o 17-50%. Podniky proto musí svoje zdroje rychle rozšiřovati, takže projektované rozšíření tepelných centrál těchto podniků přesahuje 120.000 kW.

Soustavná elektrisace se dostává tím do dalšího vývojového stadia, kdy přestává býti prospěšným, aby se rozšiřovaly jednotlivé byt i velké centrály bez ohledu na podniky sousední, neboť lze vzájemným spojením takovýchto elektráren ušetřiti mnoho na zálohách nutných pro bezpečnou a trvalou dodávku. Toto vzájemné spojení jednotlivých elektráren je možno provésti jen vedeními o velmi vysokém napětí, jež je v Československu normalisováno na 60.000 neb 100.000 V. Tato napětí odpovídají napětím států sousedních, zapadajíce tak do světové elektrisační sítě.

Tato vedení, která je třeba vystaviti na velké vzdálenosti od elektrárny k elektrárně, však v prvých letech výstavy působí velké kapitálové zatížení elektrárenských podniků, přes to, že v pozdějším vývoji a při pozdějším plném zatížení jsou trvale úspornější a hospodárnější než ojedinělé elektrárny. Aby se proto zabránilo tříštění našich kapitálových sil, aby se docílilo soustředěním výroby ještě lepší hospodárnosti a tím všeobecného zlevnění elektřiny, které přijde k dobru všem odběratelům, zřizuje se zde fond, který má poskytnouti levné a výhodné zápůjčky k těmto stavbám.

Podle tohoto zákona jde jen o dočasnou a postupnou podporu elektrisace, neboť půjčky musí býti splaceny do 30 let po výstavbě a bude jich zapotřebí tak, jak se budou ona vedení postupně stavěti. Podle dosavadního vývoje dosáhne se v zákoně uvedeného obnosu za 10 - 15 let. Při úplném vyčerpání výše uvedené částky bude roční podpora obnášeti asi 3 mil. Kč, jež bude jistě úplně kryta výnosem státní účasti na všeužitečných elektrárnách, které již dnes státu poskytují výtěžek 1.7 mil. Kč. Tato vedení budou tvořiti trvalou a jednotnou soustavu arterií, po kterých se bude přelévat energie z oblasti do oblasti, čímž se postupně elektrárny dokonale využijí, a bezpečnost dodávky všude stoupne, neboť při poruchách jedné elektrárny bude vypomáhat elektrárna sousední. Touto soustavou se elektřina všem spotřebitelům zlevní a zajistí.

V nové době všechny průmyslové státy věnují velkou pozornost takovýmto důležitým elektrickým vedením, všemožně podporujíce jejich stavbu. Zejména Anglie a Italie podporují je přímo úvěrem ze státních prostředků. Ani Československo, které jest stát výslovně exportní, nemůže zanedbávati svoji výrobní výzbroj, ke které na prvém místě patří racionelní zásobení levnou elektřinou.

Finanční zatížení návrhem tímto nevznikne.

Po stránce formální budiž návrh tento přikázán výboru iniciativnímu, pak zemědělskému a rozpočtovému.