Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Předmětem interpelace jest povinnost mlýnů platiti paušál daně z obratu u mouky a mlýnských výrobků z ceny obilí po připočtení pevně stanoveného melného v těch případech, kdy mlýn sám obilí nebo luštěniny od zemědělců do mlýna sváží, je ve mzdě semílá a výrobky z nich pak zase zemědělcům rozváží.

Především nutno podotknouti, že ustanovení o povinnosti platiti v těchto případech paušalovanou daň z obratu není obsaženo toliko v interním výnosu ministerstva financí ze dne 28. listopadu 1927, číslo 114400/27, v interpelaci uvedeném, nýbrž že tento předpis obsahuje nyní také doplňovací paušalovací vyhláška ze dne 15. června 1928, uveřejněná ve sbírce zákonů a nařízení pod č. 87 a vydaná ministrem financí v dohodě s ministry obchodu a zemědělství. Již z tohoto důvodu po stránce čistě formální nebyl by ministr financí sám oprávněn ke zrušení uvedeného ustanovení, jak se toho páni interpelující dožadují.

Avšak i po stránce věcné, jest ze zmíněné okolnosti, že k tomuto ustanovení dali souhlas ministři obchodu a zemědělství, zřejmo, že jde o opatření, jež jest z důvodů kontrolních nevyhnutelno.

Osvobození mletí pro zemědělce od paušalované daně z obratu u mouky a mlýnských výrobků mohlo se státi jedině pod podmínkou, že se bude jednati výlučně o mletí pro jejich vlastní spotřebu (v těchto případech, osvobozených od paušálu, platí tedy mlynář jen pravidelnou daň z obratu ze skutečně obdrženého melného). Bylo proto zapotřebí přísných opatření, aby za mletí pro zemědělce nemohla být vydávána mouka a mlýnské výrobky, které by mohly přijíti do obchodu nezdaněny paušálem. Jedním z těchto nezbytných kontrolních opatření byla právě podmínka, aby obilí k semletí pro zemědělce bylo dodáno až do mlýna zemědělcem samotným nebo jeho zaměstnancem, poněvadž jinak bylo by otevřeno široké pole možnosti uniknouti paušálu i při mletí pro jiné účely než pro vlastní spotřebu zemědělců. Dosavadní zkušenosti při provádění paušálu ukázaly, že obavy v tomto směru byly plně odůvodněny.

Ke tvrzení v interpelaci, že obilí jest již těžce zatíženo rozličnými daněmi, nutno ještě podotknouti, že pro případy, kde se jedná o mletí pro vlastní spotřebu většinou menších zemědělců, přichází v úvahu toliko zatížení daní pozemkovou a zemědělským paušálem daně z obratu, který jest zejména velmi nízký, takže jistě není plnou náhradou za 1%ní daň z obratu, kterou by jinak museli zemědělci ze své tržby platiti.

Ministr financí nemůže proto dáti souhlasu ke zrušení onoho ustanovení.

Gegenstand der Interpellation ist die Verpflichtung der Mühlen zur Entrichtung des Pauschales der Umsatzsteuer bei Mehl und Mahlprodukten vom Getreidepreise nach Zurechnung des fest normierten Mahllohnes in jenen Fällen, wo die Mühle das Getreide oder die Hülsenfrüchte von den Landwirten selbst in die Mühle führt, sie im Lohne mahlt und die Produkte daraus den Landwirten wiederum zuführt.

Vor allem muss bemerkt werden, dass die Bestimmungen über die Verpflichtung, in diesen Fällen die pauschalierte Umsatzsteuer zu entrichten, nicht bloss in der in der Interpellation angeführten internen Erlasse des Finanzministeriums vom 28. November 1927, Z. 114400/27, enthalten ist, sondern dass diese Vorschrift derzeit auch die ergänzende, in der Sammlung der Gesetze und Verordnungen unter Nr. 87 veröffentlichte und vom Finanzministerium im Einvernehmen mit den Ministern für Handel und Landwirtschaft, herausgegebene Pauschalierungskundmachung vom 15. Juni 1928, enthält. Schon aus diesem Grunde wäre in rein formeller Beziehung der Finanzminister selbst zur Aufhebung der angeführten Bestimmung nicht berechtigt, wie dies die Herren Interpellanten verlangen.

Aber auch in sachlicher Beziehung ergibt sich aus dem erwähnten Umstande, dass die Minister für Handel und Landwirtschaft dieser Bestimmung zugestimmt haben, dass es sich um eine Massnahme handelt, die aus Gründen der Kontrolle unerlässlich ist.

Die Befreiung des Mahlens für Landwirte von der pauschalierten Umsatzsteuer bei Mehl und Mahlprodukten könnte lediglich unter der Bedingung erfolgen, dass es sich ausschliesslich um das Mahlen für ihren eigenen Bedarf handeln würde (in diesen vom Pauschale befreiten Fällen zahlt also der Müller bloss die normale Umsatzsteuer vom tatsächlich erhaltenen Mahllohne). Es waren daher strenge Massnahmen notwendig dass für das Mahlen für die Landwirte nicht Mehl und Mahlprodukte aus gefolgt werden können, welche in den durch das Pauschal nicht besteuerten Handel gelangen könnten. Eine dieser unerlässlichen Kontrollmassnahmen war eben die Bedingung, dass das Getreide zur Vermahlung für Landwirte durch den Landwirt selbst oder durch dessen Stellvertreter bis in die Mühle abgeführt werde, da sonst der Möglichkeit, dem Pauschale zu entgehen, auch bei dem Vermahlen für andere Zwecke als für den Eigenbedarf der Landwirte Tür und Tor geöffnet wäre. Die bisherigen Erfahrungen bei Durchführung des Pauschales haben gezeigt, dass die Befürchtungen in dieser Richtung voll begründet waren.

Zu der in der Interpellation enthaltenen Behauptung, dass das Getreide an sich schon mit verschiedenen Steuern belastet ist, muss noch bemerkt werden, dass für jene Fälle, wo es sich um die Vermahlung für den eigenen Bedarf hauptsächlich der kleineren Landwirte handelt, bloss die Belastung mit der Grundsteuer und dem Landwirtschaftspauschale der Umsatzsteuer in Betracht kommt, das besonders niedrig ist, so dass es sicher kein voller Ersatz für die 1%ige Umsatzsteuer ist, welche anderenfalls die Landwirte aus ihrem Gewinne zahlen müssten.

Der Finanzminister kann daher seine Zustimmung zur Aufhebung jener Bestimmung nicht erteilten.