Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

"Vláda republiky Československé nechť učiní opatření, aby město Plzeň výjimečně vzhledem k mimořádným drahotním poměrům zařazeno bylo do skupiny míst A činovného ve smyslu odst. 7, S 12 zákona č. 103 Sb. z. a n."

Město Plzeň se svým vyvinutým průmyslem pivovarním a strojním má charakter převážně dělnický. Na katastrálním území plzeňském nalézá se okrouhle 120.000 obyvatel, jejichž existence jest závislá na místním podnikání a z nichž většina, pozůstávající z chudých pracujících vrstev, trpí nedostatkem následkem současných drahotních poměrů, způsobených zvýšením cen některých životních potřeb. Drahotní poměry byly vždy a jsou dosud, zejména pokud jde o poživatiny, v Plzni mnohem horší nežli jest tomu v Praze, neboť zemědělské produkty z celé Československé republiky dováženy jsou ve značném množství do hlavního města, kde s ohledem na nedostatečnou poptávku prodávány jsou levně, a odtud teprve přicházejí do obchodu v místech venkovských, zejména v průmyslových městech, zdražené o režijní výlohy a obchodní zisk. Tím se stává, že v některých průmyslových městech, kde poptávka po zboží jest značná, ceny všech životních potřeb enormě stoupají. Město Plzeň podle úředních výkazů statistických i podle místních poznatků zaujímá ve směru stoupání cenové hladiny přední místo mezi ostatními městy Čsl. republiky. Přispívá k tomu do značné míry okolnost, že město Plzeň leží v blízkosti světových lázeňských míst, kde míra drahoty je přirozeně vyšší než kdekoli jinde. Drahotní poměry této vyšší míry došly dalšího nežádoucího zvýraznění a dalšího vzestupu právě v poslední době, kdy zemský vyrovnávací fond vyřídiv rozpočet města Plzně na rok 1928, nařídil ve smyslu platných ustanovení zákona č. 77127 Sb. z. a n., aby město Plzeň zvýšilo některé dosavadní dávky a poplatky a zavedlo nové dávky a poplatky, které dosud vybírány nebyly a to v obvodu historické Plzně i v připojených osadách. Tyto dávky, které mají obci nahraditi úbytek příjmů, způsobený přirážkovým limitem, postihují nejen obchodnictvo a živnostnictvo, ale také hlavně dělnictvo a gážisty, kteří jsou nuceni zaplatiti je za každých okolností, ať přímo či nepřímo. Stačí zajisté uvážiti, jaký důsledek bude míti na př. jen zvýšení dávky nápojové a dávky z masa a zavedení dávky z nájemného, která činí 10 - 16% činže! Uvážíme-li však i ostatní dávky, jest tím nade vší pochybnost prokázáno, že byla snížena životní úroveň dělnických a gážistických vrstev, na něž nejvíce doléhá tíha současných drahotních poměrů, způsobená důsledky zák. č. 77127 Sb. z. a n., pod úroveň obyvatelstva města Prahy, že drahotní poměry v Plzni stávají se horší nežli v Praze a že jest také odůvodněno, aby státní a veřejní zaměstnanci, kteří činí valnou část plzeňského konsumentstva, byli zařazeni do výměru činovného do skupiny míst A jako jiná města Čsl. republiky.