Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Novelisovaný zákon ze dne 9. října 1924 čís. 221 Sb. z. a n. o pojištění zaměstnanců pro nemoc, invaliditu a stáří ve znění novely ze dne 8. listopadu 1928 čís. 184 Sb. z. a n. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1929.

Aby toto pojištění vešlo dnem 1. ledna 1929 slibněji do života, stanovila Ústřední sociální pojišťovna podle ustanovení §u 159 zákona čís. 221/24 a ve znění zákona ze dne 8. listopadu 1928 čís. 184/Sb. z. a n. pro každou nemocenskou pojišťovnu zvláště výši pojistného podle hospodářských výsledků těchto pojišťoven za uplynulé období.

Podle znění citovaného zákona nemá pojistné zpravidla přesahovati za den 4.3 procenta střední denní mzdy. Ústřední sociální pojišťovna musila však jíti ihned od počátku tohoto pojištění nad stanovenou mez, neboť ani jedna z nemocenských pojišťoven by s touto výší nevystačila. Proto na př. stanovila ve Velké Praze výši příspěvků na 4.6 procent střední mzdy, následkem odporu zaměstnavatelů pouze na tři měsíce.

Dlužno konstatovati, že nemocenské příspěvky pojistné ani ve výši 4.6% nejsou postačitelné, aby uhradily zákonné dávky pojištěnců tím spíše a od té doby, kdy zavedeno bylo pojištění rodinné, ve větším měřítku, a také více dávky, v mnohých případech velmi nutných prodloužení doby ještě po vyčerpání zákonem stanovené podpory, léčení odborné, ošetřování členů v sanatoriích i v jiných ústavech, zřízených pro různé druhy nemoci. Výše těchto pojistných příspěvků nemocenských naprosto nestačí ani v době normální, tím méně nyní v době dlouhotrvajících, neobvykle silných mrazů, kdy ustala po tolik týdnů úplně práce na stavbách, z nichž desetitisíce dělníků bylo naráz propuštěno a z nichž převážná většina s poukázkami k lékaři přeplňovala kanceláře nemocenských pojišťoven, kterým vznikly nové, neočekávaně ohromné výdaje.

Rovněž tak zhoubně řádí letos opětně zkázonosná epidemie chřipková, onemocnělým členstvem přeplněny jsou všechny ordinační místnosti lékařů nemocenských pojišťoven i nemocnic, márnice různých hřbitovů nestačí pro zesnulé.

S nasazením všech fysických i duševních sil, s krajním úsilím do úplného vyčerpání - ohroženi přímo na životech, konají v posledních třech měsících lékaři i úředníci nemocenských pojišťoven ve dne i v noci svoji těžkou povinnost a vytrvávají na svých místech po celou kritickou dobu, i když sami při styku s členstvem vážně onemocněli.

Jejich obětavá práce zaslouží plného uznání, neboť oni všichni svědomitým plněním svých povinností a včasnými zásahy zachraňují mnoho životů pojištěnců, nemohou však při nejlepší vůli a přímo úzkostlivé šetrnosti a opatrnosti bez vydatné pomoci a zásahu vlády zachrániti pojišťovny před úplným finančním rozvratem a krisí, jaké není pamětníka a to jen proto, že jenom na dávkách pojištěncům a příslušníkům jejich rodin, nečítaje v to nákladů ostatních, vyplácí pojišťovny v těchto kritických dobách až 100% i více všech předepsaných příspěvků pojistných. Reservní fondy pojišťoven jsou namnoze vyčerpány, pojišťovny jsou velmi ohroženy, neboť refundace, jež přiznává Ústřední sociální pojišťovna k úhradě schodků naprosto nepostačují. Není prostě úhrady pro velké ztráty, vzniklé silnými mrazy a chřipkovou epidemií. U jednotlivých pojišťoven jdou tyto ztráty do milionů.

Již dne 14. června roku 1927 podali jsme vládě naléhavou interpelaci o poměrech v nemocenských pojišťovnách. V listopadu 1927 odpověděla vláda na tuto interpelaci, že sleduje bedlivě průběh všech událostí v nemocenských pojišťovnách, že všem otázkám věnuje zvýšenou pozornost. Slíbila, že po skončeném šetření všude tam, kde se toho ukáže potřeba, bude zjednána náprava administrativní, podle okolností i zákonem. Ačkoliv se od té doby situace nemocenských pojišťoven následkem výše uvedených okolností velmi podstatně zhoršila, nebyla vůbec potřebná záchranná opatření učiněna.

Z těchto důvodů táží se podepsaní:

1. Zná vláda republiky Československé tyto těžké, svízelné poměry a úplnou finanční krisi nemocenských pojišťoven?

2. Co hodlá vláda podniknouti k jejich záchraně a kdy, když již nyní jest nebezpečí v prodlení?

3. Chce se vláda postarati o řádnou zákonnou úpravu pojistných příspěvků, která by odpovídala skutečným, nejpotřebnějším vydáním na dávky pro pojištěnce i rodinné jich příslušníky a zameziti tak úplné finanční shroucení sociálně-pojišťovacích ústavů nejenom v zájmu klidného, nerušeného úřadování v nemocenských pojišťovnách, ale i k dobru velkého počtu pojištěnců?