Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929.

II. volební období.7. zasedání.


2010.

Naléhavá interpelace

poslanců dra Klapky, Fr. Zeminové, E. Špatného a druhů

ministru vnitra

o jazykových předpisech pro zemská a okresní zastupitelstva a výbory.

Užíváni jazyků v župních zastupitelstvech a župních a okresních výborech upraveno bylo vládním nařízením ze dne 31. ledna 1924 čís. 27 Sb. z. a n. Zásadou této právní normy bylo, že župan, okresní náčelník, a župní a okresní úředníci zásadně používali jazyka státního. I pro projevy volených členů župních a okresních sborů platilo zásadní používání jazyka státního. Používání jiného jazyka bylo toliko výjimečně dovoleno. Pro zemská zastupitelstva a výbory a pro okresní zastupitelstva a výbory vydáno bylo náhle vládní nařízení z 9. XII. 1928 čís. 229 Sb. z. a n., podepsané pány ministry dr. Šrámkem, Černým, drem Vlasákem, drem Hodžou, drem Mayer-Hartingem, Novákem, drem Spinou, drem Srdínkem, Udržalem, drem Tiso, drem Noskem a drem Gažíkem, které znamená dalekosáhlé koncese jazykům menšin a kterým upadá váha jazyka československého jako jazyka státního a oficielního.

Podle tohoto nařízení dává se státním úředníkům právo, ba v určitých případech ukládá se jim dokonce povinnost používati jiného jazyka než jazyka státního. Pokud jde o jednání v příslušných sborech, učiněn byl průlom do zásadní platnosti jazyka československého. V okrese, kde jest 75% státních příslušníků jazyka menšiny, nastane podle tohoto nařízení úplné opomíjení státního jazyka. Podle nařízení z r. 1924 příslušníci jazyka menšiny toliko mohli používati jazyka menšiny; nařízení z r. 1928 má však úplně jinou stylisaci a výslovně prohlašuje, že členové zemských a okresních zastupitelstev činí projevy, podávají návrhy, dotazy a stížností ve svém jazyku a při hlasování podle jmen hlasují v tomto jazyku.

Jak bylo patrno z průběhu zasedání různých zastupitelstev, nastolila vláda tímto nařízením do zastupitelských sborů v zemích a okresech dvojjazyčnost a překročila imperativní předpisy jazykového zákona, ačkoliv tento ústavní zákon, jako splnění mezinárodních závazků, poskytuje menšinám ochranu více než dostatečnou.

Táží se proto podepsaní:

Jest pan ministr vnitra ochoten předložiti osnovu nového nařízení, kterým by se prostě plnily předpisy jazykového zákona, kterým by byla odstraněna dvojjazyčnost, zavedená nařízením čís. 229 1928, a kterým by byla dána ona práva jazyku státnímu, která mu podle ústavy a zákonných předpisů náležejí?

Podepsaní žádají, aby interpelaci této byla přiznána pilnost.

V Praze dne 14. února 1929.

Dr. Klapka, Zeminová, Špatný,

Bergmann, dr. Franke, Buříval, dr. Uhlíř, Moudrý, Červinka, Langr, Riedl, inž. Záhorský, Pechmanová, Tučný, David, Prášek, Mikuláš, Procházka, Vlček, Lanc, Netolický.





Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP